RECEPT: Pórkový krém. Výborná polévka plná chuti a zdraví

ReceptyTereza Běhalová2. července 20232 minuty čtení

Foto: Unsplash

Pórek je zelenina s jemnou chutí a vysokým obsahem vlákniny, která je oblíbená pro svou všestrannost v kuchyni. Jedním z nejlahodnějších způsobů, jak využít bohatství tohoto zeleninového pokladu, je připravit si pórkový krém. Tato krémová polévka je plná chuti a zdraví prospěšných látek a stane se vynikajícím jídlem pro každou příležitost. Následující recept vám ukáže, jak snadno připravit tento lahodný pokrm doma.

Suroviny

  • 2 středně velké póry
  • 1 cibule
  • 2 stroužky česneku
  • 2 brambory
  • 3 šálky zeleninového vývaru
  • 1 šálek mléka
  • 2 lžíce másla
  • sůl a pepř podle chuti
  • křupavý toust nebo smetana na ozdobu (volitelné)

Postup

  1. Připravte si všechny ingredience. Omyjte póry a zbavte je zevnitř písku a nečistot. Nakrájejte je na tenká kolečka. Cibuli a česnek oloupejte a nakrájejte na drobné kousky. Brambory oloupejte a nakrájejte na kostičky.
  2. Ve velkém hrnci rozehřejte máslo na středním ohni. Přidejte cibuli a česnek a smažte je dozlatova, asi 5 minut.
  3. Přidejte nakrájené póry a brambory do hrnce a vařte ještě dalších 5 minut, nebo dokud se zelenina začne lehce měknout.
  4. Přilijte zeleninový vývar do hrnce a přiveďte k varu. Snižte teplotu a vařte 15-20 minut, nebo až se pórek a brambory zcela uvaří a změknou.
  5. Poté použijte mixér nebo tyčový mixér na rozmixování polévky do hladké konzistence. Přidejte mléko a důkladně promíchejte.
  6. Přidávejte sůl a pepř podle chuti a vařte ještě 2-3 minuty, aby se všechny chutě propojily.
  7. Hotový pórkový krém podávejte teplý. Můžete ho ozdobit křupavými tousty nebo lžící smetany pro extra chuťový zážitek.

NÁŠ TIP: Nebojte se experimentovat a přidat do krému další bylinky a koření podle svého gusta. Užijte si tuhle chutnou a zdravou polévku!

Nepřehlédněte

Spaghetti Aglio e Olio: Chuť italské jednoduchosti • V srdci Itálie, kde se ulicemi nese vůně čerstvě upečeného chleba a vzduch naplňuje zvuk smíchu, se skrývá pokrm tak jednoduchý, ale přitom tak hluboký ve své chuti: Spaghetti Aglio e Olio. Tento pokrm v překladu znamená "špagety s česnekem a olejem" a ztělesňuje podstatu italské kuchyně - minimum ingrediencí, maximum chuti.

RECEPT: Brokolicový krém chutně • Brokolice nepatří mezi nejoblíbenější druhy zeleniny. Brokolicová polévka či brokolicový krém, to už je ovšem něco jiného. Tomuto jídlu často přijdou na chuť i ti, kteří by jinak samotnou brokolici za žádných okolností nepozřeli.

Brokolicový krém

Domácí pizza jako z pizzerie. Základem úspěchu je těsto • Restaurace jsou stále zavřené a milovníci italské pizzy se tak musejí spokojit s rozvozem. Jenomže jak známo, pizza chutná nejlépe, když je právě vytažená z pece. Dovezené jídlo se navíc může celkem prodražit. Proč si tedy nepřipravit čerstvou pizzu jako z pizzerie doma? Není to zase tak těžké, jak se na první pohled zdá.

Likvidace tuku po smažení má svá pravidla. Někteří je stále nedodržují • K vánočním svátkům neodmyslitelně patří smažený kapr. Najdeme ho na štědrovečerní tabuli drtivé většiny českých rodin. Ne všichni už ale správně zlikvidují použitý tuk.

Zázračná jarní cibulka. Chrání před chorobami a v kuchyni má široké využití • Jarní cibulka je považována za královnu kuchyně. Je to vlastně mladá cibule, která je sbírána ještě předtím, než zcela dozraje. Neplatí u ní, že pokud ji sklidíme dříve, bude nevhodná ke konzumaci. Je tomu totiž přesně naopak.

Jídla od babičky připomínají bezstarostné dětství. Proto je tolik milujeme, i když by šly připravit mnohem lépe • Svíčková na smetaně s houskovými knedlíky, rajská omáčka, klasické české rizoto nebo pečené kuře s bramborovou kaší. Také to nejlepší jídlo vašeho života vařila vaše babička? Možná vás jen klamou dávné vzpomínky a všechno je úplně jinak. Ne vždy je zkrátka jídlo z babiččiny kuchyně objektivně tím nejlepším, které jste kdy jedli.

Na Ukrajině mají lepší zeleninu než u nás. Farmářskou tržnici okupují překupníci, říká šéfkuchař David • Radek David patří mezi českou kulinářskou elitu. Jako jeden z prvních špičkových šéfkuchařů objel celou řadu českých farem a implementoval jejich produkty do svých slavných restaurací La Veranda a Babiččina zahrada v Praze. Nově se stará ještě o The Bistro v Londýnské ulici. Serveru PražskýDEN.cz poskytl exkluzivní rozhovor. Na pražské gastronomické scéně se pohybujete přes dvacet let. Prošel jste kuchyní hotelu Hilton, hotelem Adria, restauracemi Kampa Park, Rybí trh, Alcron. Všechno jsou to známé pražské podniky, které ve své době udávaly trendy. Jak se v průběhu posledních dvaceti let změnila pražská gastronomická scéna? Hodně moc. Spousta kluků odjela do zahraničí, kde se učili u ještě větších kluků. Pak se vrátili a přinesli nový vítr. Za druhé – díky sociálním sítím je možnost nakouknout do každé hospody, co vaří. Lze taky objednávat knihy ze světa a jezdit na stáže. I já se každoročně jezdím učit. Hlavně do Londýna, který je pro mě nejvíc inspirativní. Pak třeba do Provence, kde jsem měl možnost působit v restauraci La Chassagnette, která má svoji vlastní zahradu. Každé ráno tam zahradnice sklidí to, co je nejvíc zralé. Přivezou to do kuchyně na dvoukoláku a kuchaři z toho vaří. Byl jsem i v Piemonte v restauraci Violetta, kde jsem vařil se sedmdesátiletou babičkou. V Londýně jsem prošel restaurace Dinner by Heston Blumethal, Marcus, Story, Typing Room, Pied a Terre, Alyn Williams, L'Autre Pied, Ametsa with Arzak Instruction, The Ledbury, Latium… Není škoda, že tu nikdo nezvedá slávu prvorepublikových podniků typu lahůdkářství Jana Paukerta, hotelu Šroubek, či původního Alcronu? Takovou tu starou, sice těžší, ale klasickou českou kuchyni? Občas se tu objeví pokus. Ale brzo zanikne. Paukert tak chvilku fungoval. Alcron funguje, ale na moderní bázi. Nedávno otevřeli Myšáka. Já si ještě pamatuji rybárnu Vaňha, ale i buffet Koruna. Je jiná doba, jiné nároky a jiné stravovací zvyklosti. [gallery size="full" columns="1" ids="12110"] V poslední době v Praze rostou jako houby po dešti fast casual bistra. Je to trend, který lze pozorovat i v dalších velkých městech Evropy? Jak si vybrat dobré bistro na večeři? Máte nějaký tip na dobré bistro v Praze, kam i vy sám rád zajdete? Bohužel na to nemám čas. Pokud nejsem v našich restauracích La Veranda, Babiččina zahrada a The Bistro, tak jsem na Ukrajině v Kyjevě, kde máme další restaurace a kam jezdím šestkrát až sedmkrát ročně měnit jídelní lístky. A pokud nejsem ani tam, tak jsem na stáži nebo s majitelem a týmem lidí na výletě za poznáváním jiného regionu, originální chuti tamních jídel. Vaše restaurace La Veranda a Babiččina zahrada patří ke stálicím pražské gastronomie. Co u vás na menu zákazníci najdou? Za prvé – nejsou moje. Jelikož jsem executive chef, tak to znamená, že jsem šéfkuchař pro všechny restaurace. Jídelní lístek se mění často podle sezóny. V Babiččině zahradě je to asi deset jídel, které neměníme. Například hovězí tatarák, který meleme přímo u stolu, kulajdu, přes noc pomalu pečenou kachnu, svíčkovou, ale i dukátové buchtičky nebo plněné knedlíky. V La Verandě se mění vždy skoro celý jídelní lístek. Zůstávají jen dvě položky – náš legendární tatarák a čokoládový fondánt s malinami. Zbytek je vždy dle toho, co je v dané sezóně nejlepší. [gallery size="full" columns="1" ids="12113"] Posledním přírůstkem do rodiny vašch restaurací je právě The Bistro v Londýnské ulici. Jak vzniká vůbec takový koncept bistra? A jak to děláte, že máte hned od otevření plno? V tuto chvíli jsou to silná slova. Pravda je taková, že hned po otevření se tam všichni nahrnuli. Nyní pořád pracujeme s polednem. Přemýšlíme, jak přilákat lidi na zajímavé jídlo, protože v minulosti byla v místě jiná restaurace, která fungovala pouze na večeře. Náš slogan je „More taste“, jelikož nabízíme malé snacky, mezze. Pak máme malou nabídku jídel, kterou každý týden měníme. [gallery size="full" columns="1" ids="12111"] Mimo pražských podniků máte ještě osm restaurací Fajna Familia na Ukrajině. Dá se srovnávat Praha a Kyjev? V čem se pražská gastronomická scéna liší od té kyjevské? Může český šéfkuchař na Ukrajině uspět? Může, ale musí trochu sklopit hlavu. Lidé jsou tam jiní. Teprve nyní se tam začínají otevírat menší podniky s rozmanitější gastronomií. Za druhé – na Ukrajině mají v sezóně mnohem lepší zeleninu než my. Nepotrpí si na žádný excesy, ale mají rádi dobré jídlo. Nemusí být tolik kreativní, ale musí být hezky a zajímavě naservírované. Jak to všechno stíháte? Praha, Kyjev, stáže, rodina a děti? Je to plánování. Jsou měsíce, kdy rozjíždím čtyři menu ve čtyřech různých konceptech. Ale pak jsou měsíce, kdy se to snažím rodině a dětem vynahradit. [gallery size="full" columns="1" ids="12112"] Byl jste jeden z prvních v Praze, který začal spolupracovat s malými farmáři. Co říkáte na rozmach farmářských trhů? Máte nějaké oblíbené? Ano. A je to dobře. Ale pořád je to nic. Po 30 letech od revoluce nemáme nic. Máme nekvalitní zeleninu v krámech. Podívejte se, v Kyjevě je skoro pět miliónů obyvatel a je tam přes padesát tržišť, možná ještě víc, které fungují každý den. Koupíte tam ryby, maso, koření, ovoce a zeleninu, mléčné výrobky, uzeniny, vejce, med... A Praha má jeden a půl miliónů obyvatel a jedno tržiště – jedna hala a v ní pár farmářů, zbytek jsou překupníci. Funguje od pondělí do soboty. Náplavky, kulaťáky a farmářské trhy jednou, dvakrát za týden to nespasí. Je to škoda, protože na Ukrajině jsou lidé zvyklí nakupovat a vybírat to nejlepší, aby pak doma uvařili to nejlepší jídlo. I přes nabitý program si stále najdete čas na řadu kuchařských kurzů. Máte v nabídce i něco pro opravdové Pražany odkojené Vltavou? To nemám. Školím u Romana Vaňka v Prakulu, v Gourmet Academy, v nádherném obchodě Potten & Pannen a v Zemědělském muzeu, kde je krásná kuchyně. Všude učím něco jiného. Takže u Romana třeba zeleninová jídla, králíka nebo piemontskou kuchyni, v Gourmet academy menu pro požitkáře, v Zemědělském muzeu „Nedělní oběd“, „Babiččiny recepty“. A jakmile začne sezóna, tak chřest. [gallery size="full" columns="1" ids="12119"] Kdybyste měl jmenovat někoho z vašich kuchařských kolegů v Praze, ke komu byste zašel na snídani, oběd a večeři? Na snídani do Café Savoy za Lukášem Frenclem. Na oběd s rodinou jednoznačně do Babiččiny zahrady na kachničku, a kdyby ke kolegovi, tak do SIA za Jirkou Štiftem. Na večeři s přáteli do Zas a znovu za Petrem Hajným, případně do Noi, Sasazu. Na poslední jídlo před smrtí do Grand Cru za Honzíkem Punčochářem.

RECEPT: Tradiční česká bábovka. Možná ji takhle dělala i vaše babička • Česká kuchyně je bohatá na tradiční dezerty, které se staly oblíbenými pochoutkami po celém světě. Jedním z nejznámějších je určitě bábovka. Tento křehký a nadýchaný dort je oblíbeným doplňkem k čaji či kávě, a také výtečným dezertem, který si můžete pochutnat kdykoli během dne. Přinášíme vám klasický recept na tradiční českou bábovku, který vás ohromí svou jednoduchostí a vynikajícím výsledkem.

RECEPT: Oslnivý hráškový krém plný svěžesti a lahodné chuti • Hráškový krém je neodolatelná pochoutka, která vám přinese osvěžení i chuťovou explozi v ústech. Jeho jemná konzistence a svěží zelená barva lákají k ochutnání. Hrášek je bohatý na vitamíny, vlákninu a antioxidanty, čímž posiluje zdraví. Tento krém lze podávat teplý nebo studený a je ideální jako předkrm nebo lehká večeře. Obohaťte svůj letní jídelníček tímto lahodným hráškovým krémem a dopřejte si chuťový zážitek plný zdraví.

Vyrobte si domácí jogurt. Stačí jen dvě suroviny • Přemýšlíte, jak se v těchto dnech zabavit v kuchyni? Už jste si vyrobili domácí droždí a upekli vlastní pečivo? Možná je nyní čas na výrobu domácího jogurtu.

RECEPT: Rychlá rajčatová polévka • Geniálně jednoduchý recept z Itálie na tomatový krém, po kterém se u vás doma jen zapráší. Tato rajčatová polévka je hotová raz dva a její chuť každého dokonale uspokojí.

Pohanka prospívá cévám, chrání před rakovinou a neobsahuje lepek. Příprava je velmi snadná • Pohanka je téměř zázračná surovina. Nemá žádný lepek, takže ji můžete konzumovat, i když trpíte celiakií. Funguje také jako účinná prevence proti kornatění cév a tepen. Obsahuje zinek, měď, mangan, selen a především přírodní rutin, který zvyšuje elasticitu cévních stěn. A její příprava navíc není ani trochu náročná.

Pohanka

Jíst méně a zdravěji? Snadnější, než si myslíte. Chce to jen ošálit mozek • Každý máme rozdílné chutě i svá oblíbená jídla. Může za to náš mozek. Ten totiž určuje, co budeme jíst a v jakém množství. Zásadní problém nastává, když je špatně naprogramován. Jednoduchými triky však můžeme podstatně změnit svou životosprávu.

Bruschetta Pomodoro: Přípitek na italskou jednoduchost • V srdci bohaté italské kulinářské tradice se skrývá předkrm, který oslavuje lásku této země k jednoduchosti, čerstvosti a chutným surovinám. Bruschetta Pomodoro je lahodná směs rajčat, česneku, bazalky a olivového oleje podávaná na křupavém opečeném chlebu. Zakousnout se do tohoto klasického pokrmu je jako vydat se na cestu po sluncem zalitém italském venkově.

Podzimní dýňová polévka. Hřejivá náruč pro chladné dny • Jakmile listí zezlátne a vzduch je cítit podzimem, naše chuťové buňky začnou toužit po teplých, uklidňujících chutích. Dýně, typická podzimní ingredience, se v tomto období dostává do popředí mnoha našich oblíbených pokrmů. Dnes se ponoříme do receptu na krémovou, sametovou dýňovou polévku, která vás jistě zahřeje u srdce i na duši.

Sezóna medvědího česneku za dveřmi. Při sběru dávejte pozor na dvě věci • Přestože nástup jara je zatím jen velmi pozvolný, už za několik dní se začnou v přírodě konečně objevovat jeho první neklamné známky. Jedním z prvních poslů jara je i medvědí česnek – úžasná bylinka s mnoha pozitivními účinky a širokým využitím nejen v kuchyni.

Medvědí česnek

RECEPT: Lahodný mrkvový krém • Nejen v chladném zimním období přijde vhod teplá polévka na prohřátí. Pokud máte rádi mrkev, můžete si z ní připravit lahodný mrkvový krém. Nejen že zasytíte hladový žaludek, ale ještě tělu dopřejete pořádnou dávku živin.

Mrkvový krém

Kuchyňské tuky po použití nevylévejte do odpadu. Bezohledný přístup se může vymstít • Vánoce se blíží a s nimi i spousta (co si budeme namlouvat) tučného jídla. Nechme ale nyní otázku zdravého životního stylu stranou, vždyť řízky k Vánocům neodmyslitelně patří. Zaměřme se na téma méně časté, avšak neméně důležitou – co s olejem po smažení? 

Rychlá a vydatná polévka z červené řepy. Blahodárný zimní elixír prospěje organismu i peněžence • V posledních dnech sice v Česku panuje nezvykle teplé počasí, ale to se už velmi brzy změní. Meteorologové předpovídají nástup studené fronty. A to znamená, že dny budou opět nevlídné a sychravé. Naštěstí se můžeme zahřát vydatným krémem z červené řepy a dodat tak tělu pořádnou dávku zdravých látek.

Ukládáte ovoce a zeleninu do mrazáku? Vědci zkoumali, jak to ovlivní výživové hodnoty • Zamrazování je jedním z tradičních způsobů uchovávání potravin. Do mrazáku můžeme na později uschovat téměř cokoliv – od masa přes pečivo až po sezónní ovoce a zeleninu. Co ale mráz s potravinami udělá? Je možné, že dojde ke snížení výživových hodnot?

Maliny jsou jedním z nejčastějších druhů ovoce, které lidé uchovávají v mrazáku.