Srdeční selhání se týká stovek tisíc Čechů. A po pandemii jich bude ještě víc, očekávají lékaři

Obezita, vysoký krevní tlak, cukrovka nebo vysoká hladina cholesterolu jsou rizikové faktory srdečního selhání. Toto onemocnění se týká stále většího počtu lidí v Česku. Podle odborníků se již blížíme 300 tisícům nemocných se stanovenou diagnózou.

„I přesto, že u nás délka života před vypuknutím pandemie měla tendenci k prodlužování, nedařilo se nám prodloužit délku života lidí ve zdraví. Léta strávená s nemocí jsou nejčastěji na vrub srdečním onemocněním a mezi nimi právě srdečnímu selhání,“ říká prof. Aleš Linhart, DrSc., přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie pražské Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a 1. LF UK a předseda České kardiologické společnosti.

Glifloziny zabírají

Léčba srdečního selhání je dnes postavena na moderních lécích, jejichž portfolio se neustále rozšiřuje.

„Naším cílem je však mimo jiné i prevence. Ta má za cíl snížit výskyt hlavních příčin srdečního selhání, jakými jsou vysoký krevní tlak a ischemická choroba srdeční daná často akumulací mnoha rizikových faktorů počínaje obezitou, vysokou hladinovou cholesterolu, hypertenzí a diabetem mellitem,“ popisuje prof. MUDr. Jan Bělohlávek, Ph.D., vedoucí lékař Centra srdečního selhání II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice.

„Za mimořádný úspěch lze například u diabetiků považovat v posledních letech dokázaný preventivní vliv gliflozinů, které efektivně brání rozvoji srdečního selhání vyžadujícího hospitalizaci. A jak se nedávno ukázalo, jsou tyto léky dokonce vhodné i v samotné terapii selhání, a to překvapivě i u nemocných bez diabetu,“ dodává prof. Bělohlávek, který byl národním koordinátorem jedné ze studií prokazující příznivé účinky gliflozinů.

[related-post id=“40553″]

Léčba vyžaduje týmovou práci

Léčba srdečního selhání podáváním léků ani zdaleka nekončí. Moderní vyšetřovací i léčebné metody vyžadují týmovou práci mnoha odborníků, lékařů, sester a techniků.

První rok své existence má za sebou unikátní Centrum srdečního selhání ve Fakultní poliklinice VFN. Lékařům se zde podařilo vybudovat fungující komplex diagnostických a léčebných strategií, které významným způsobem zlepšují péči o vysoce rizikové nemocné.

Komplexní péče zahrnuje nejen tradiční ambulantní kontroly kardiologem, ale i léčbu akutních zhoršení, podporu vyškolenými sestrami, psychologickou, nutriční a rehabilitační péči a v případě nutnosti i zajištění sociální podpory.

[related-post id=“37612″]

Nemocných bude přibývat

Význam center srdečního selhání může v budoucnosti zásadně narůstat. Lékaři se totiž obávají, že srdečně-cévní onemocnění budou po odeznění pandemie covid-19 stoupat. Příčinou bude nejen zanedbaná prevence, ale i zhoršení socioekonomické situace.

„Mezi výkonem hospodářství a kardiovaskulárními chorobami je těsný vztah, pokud země zchudne, budeme čelit epidemii srdečních chorob. Ta může být umocněna i ztrátou možnosti sportování, kulturního vyžití a zvýšením sedavého způsobu života během pandemie. Bude vyžadovat velké úsilí, abychom této hrozbě společně zabránili,“ dodává prof. Aleš Linhart.

Příznaky srdečního selhání

• Dušnost (i v leže)
• Únava
• Otoky kotníků, nohou a břicha
• Ztráta chuti k jídlu
• Náhlý vzestup hmotnosti
• Zrychlené bušení srdce