Srdeční selhání se týká stovek tisíc Čechů. A po pandemii jich bude ještě víc, očekávají lékaři

26. března 2021 ∙ 11:32
Tereza Běhalová
Foto: Unsplash

Obezita, vysoký krevní tlak, cukrovka nebo vysoká hladina cholesterolu jsou rizikové faktory srdečního selhání. Toto onemocnění se týká stále většího počtu lidí v Česku. Podle odborníků se již blížíme 300 tisícům nemocných se stanovenou diagnózou.

„I přesto, že u nás délka života před vypuknutím pandemie měla tendenci k prodlužování, nedařilo se nám prodloužit délku života lidí ve zdraví. Léta strávená s nemocí jsou nejčastěji na vrub srdečním onemocněním a mezi nimi právě srdečnímu selhání,“ říká prof. Aleš Linhart, DrSc., přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie pražské Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a 1. LF UK a předseda České kardiologické společnosti.

Glifloziny zabírají

Léčba srdečního selhání je dnes postavena na moderních lécích, jejichž portfolio se neustále rozšiřuje.

„Naším cílem je však mimo jiné i prevence. Ta má za cíl snížit výskyt hlavních příčin srdečního selhání, jakými jsou vysoký krevní tlak a ischemická choroba srdeční daná často akumulací mnoha rizikových faktorů počínaje obezitou, vysokou hladinovou cholesterolu, hypertenzí a diabetem mellitem,“ popisuje prof. MUDr. Jan Bělohlávek, Ph.D., vedoucí lékař Centra srdečního selhání II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice.

„Za mimořádný úspěch lze například u diabetiků považovat v posledních letech dokázaný preventivní vliv gliflozinů, které efektivně brání rozvoji srdečního selhání vyžadujícího hospitalizaci. A jak se nedávno ukázalo, jsou tyto léky dokonce vhodné i v samotné terapii selhání, a to překvapivě i u nemocných bez diabetu,“ dodává prof. Bělohlávek, který byl národním koordinátorem jedné ze studií prokazující příznivé účinky gliflozinů.

Léčba vyžaduje týmovou práci

Léčba srdečního selhání podáváním léků ani zdaleka nekončí. Moderní vyšetřovací i léčebné metody vyžadují týmovou práci mnoha odborníků, lékařů, sester a techniků.

První rok své existence má za sebou unikátní Centrum srdečního selhání ve Fakultní poliklinice VFN. Lékařům se zde podařilo vybudovat fungující komplex diagnostických a léčebných strategií, které významným způsobem zlepšují péči o vysoce rizikové nemocné.

Komplexní péče zahrnuje nejen tradiční ambulantní kontroly kardiologem, ale i léčbu akutních zhoršení, podporu vyškolenými sestrami, psychologickou, nutriční a rehabilitační péči a v případě nutnosti i zajištění sociální podpory.

Nemocných bude přibývat

Význam center srdečního selhání může v budoucnosti zásadně narůstat. Lékaři se totiž obávají, že srdečně-cévní onemocnění budou po odeznění pandemie covid-19 stoupat. Příčinou bude nejen zanedbaná prevence, ale i zhoršení socioekonomické situace.

„Mezi výkonem hospodářství a kardiovaskulárními chorobami je těsný vztah, pokud země zchudne, budeme čelit epidemii srdečních chorob. Ta může být umocněna i ztrátou možnosti sportování, kulturního vyžití a zvýšením sedavého způsobu života během pandemie. Bude vyžadovat velké úsilí, abychom této hrozbě společně zabránili,“ dodává prof. Aleš Linhart.

Příznaky srdečního selhání

  • Dušnost (i v leže)
  • Únava
  • Otoky kotníků, nohou a břicha
  • Ztráta chuti k jídlu
  • Náhlý vzestup hmotnosti
  • Zrychlené bušení srdce

Jak správně dýchat. Jednoduchý návod vám může změnit život

Dýchání nás provází od narození až do smrti. Je to proces, bez kterého bychom jen sotva přežili. Pouze díky němu může krev zásobovat organismus životně důležitým kyslíkem. Podle odborníků přitom velká část lidí dýchá špatně. To pak může souviset s různými zdravotními komplikacemi. Co tedy při dýchání dělat lépe? Jednou z nejčastějších chyb je povrchní, mělké dýchání. K němu dochází nejčastěji ve stresových situacích, ale často se ho dopouštíme s […]

Stane se Alžběta II. nejdéle vládnoucí panovnicí historie?

Svět se za posledních sedm dekád neuvěřitelně proměnil. Jedna jistota ale stále zůstává. Na britském trůně neochvějně sedí královna Alžběta II. Od počátku její vlády uplynulo letos v únoru 69 let. Je to neuvěřitelný výkon. Už dávno neplatí, že nejdéle vládnoucí panovnicí Británie byla královna Viktorie. Ta stála v čele britského impéria „pouze“ 63 let a 216 dní. Alžbětě II. nyní zbývá jen několik měsíců, aby trumfla Lichtenštejnského panovníka Jana […]

Změna času opět zamává s biorytmem. Konec střídání v nedohlednu

Už za pár dní si opět budeme muset zvykat na letní čas. V noci ze soboty na neděli se ručičky hodinek posunou o hodinu dopředu, takže víkend bude tentokrát kratší. Později se bude rozednívat a později také stmívat. Letos se měl čas měnit naposledy. Už před dvěma lety europoslanci schválili zrušení střídání času v celé Evropské unii. Z ekonomického hlediska to již nedává smysl. Střídání času nejenže nepřináší úspory elektrické […]

Brzy můžeme být za vodou, říká Jaroslav Flegr. Je ale nutná jedna podmínka

Evoluční biolog a parazitolog Jaroslav Flegr často na sociálních sítích komentuje situaci kolem koronavirové pandemie. Část lidí mu za jeho názory tleská, další by byli nejraději, kdyby mlčel. Pravdou je, že ve svých predikcích epidemického vývoje se často trefil, ale i spletl. V sobotu profesor Flegr zveřejnil na Facebooku další příspěvek. V něm naznačuje, co se bude dít v následujících dnech. „Meteorologové hlásí – příští týden se definitivně oteplí. Já […]

Duševní zdraví v dospělosti nemusí záviset jen na šťastném dětství

Prožití šťastného dětství ještě nemusí být zárukou, že se u člověka v budoucnu nerozvinou duševní problémy. Dokonce i u těch, kteří mají hodně pozitivních zkušeností z raného dětství, se mohou v dospělosti vyskytnout úzkosti a deprese. Problémy s duševním zdravím se týkají úplně každého, uvádí australská studie zveřejněná v magazínu Current Psychology. Výzkum sice potvrdil jistou souvislost mezi negativními prožitky z dětství a zhoršeným duševním zdravím v dospělosti. Zároveň ale […]

X Zavřít