historie chlebíčků

Nepřehlédněte

11. 5. 1868: Prahu zachvátila epidemie sebevražd. Nikdo nechápe, co se to děje • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Vlna sebevražd Sebevražd a pokusů sebevražedných se v posledních čtrnácti dnech v neslýchané míře v Praze událo. Tak v prvních osmi dnech od 23. dubna až do 1. května neméně než 16 osob rozličným spůsobem samovolně život si vzalo, a sice utopením 9, oběšením čtyři osoby, zastřelením 2 osoby a otrávením 1 osoba, mimo to udály se v čase tom čtyři pokusy sebevražedné, jež včasnou pomocí překaženy byly a tudíž smrtí neskončily. Uplynulý týden se opět vyznamenal velkým počtem sebevražd a sebevražedných pokusů. V sobotu 2. května se jeden mužský oběsil, v pondělí se chtěl mladík utopiti, byl však šťastně zachráněn, v úterý zastřelil se mužský, ve středu se hleděla jedna ženská otrávením života zbaviti, v noci na to stala se děsná vražda a pokus sebevraždy v řeznické ulici, ve čtvrtek se opět jeden mužský oběsil a jedna dívka otrávila. V sobotu byly tři mrtvoly utopených z Vltavy vytaženy. K doplňku strašných těchto činů byly ještě tři osoby náhlou smrtí zachváceny a jedna se udávila. – Pražský denník, 11. 5. 1868 Plovárny na Vltavě Plovárny a koupele na řece Vltavě jsou již vesměs zbudovány a veřejnosti odevzdány. Vojenská a občanská plovárna a koupele u jezovitské zahrady byly v sobotu otevřeny. Teplá nynější povětrnost dovoluje již v řece se koupati a plovárnám a koupelím dostává se už četných návštěvníků. – Pražský denník, 11. 5. 1868 [related-post id="9974"] Opatření O svatojanské slavnosti, k níž na všech stranách skvělé přípravy se dějí, učiní městská rada vhodné opatření, že k vůli bezpečnosti nesmírného počtu příchozích budou v noci dne 15. 16. a 17. května veškeré veřejné svítilny po celou noc hořeti. Také ulice, kudy slavnostní průvod k národnímu divadlu se ubírati bude, budou po celé délce pískem posypány, an velké množství jezdců se v průvodu súčastní. – Pražský denník, 11. 5. 1868

16. 10. 1889: Ztracený kabát, brutální řádění útočníků a zavražděné nemluvně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Tajemství banánů. Proč jsou zahnuté a rostou nahoru? • Přemýšleli jste někdy nad tím, proč jsou banány zahnuté? A proč narozdíl od většiny plodů ovocných stromů a navzdory zákonům gravitace rostou směrem nahoru?

20. 1. 1868: Vyšší škola dívčí v Praze chystá zavedení výuky tance • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Lobotomie mozku. Drastická lékařská metoda dělala z lidí mrzáky • Když se řekne lobotomie, představíme si drastický lékařský úkon. Během třicátých až osmdesátých let minulého století ji podstoupily desítky tisíc lidí po celém světě. Při tomto operativním neurochirurgickém zákroku jsou přerušena nervová vlákna spojující mozkový lalok s ostatními částmi mozku. Část pacientů se sice zbavila duševních nemocí, většinu z nich ale kontroverzní metoda nadosmrti zmrzačila. Odkud se lobotomie vzala a jaké drastické následky způsobovala?

Některým pacientům lobotomie údajně pomohla. Vlevo je snímek ženy před zákrokem, vpravo stejná žena o nějaký čas později.

6. 5. 1889: Smrtelný pád dítěte z okna a sebevražda na Karlově náměstí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Kiwi obsahuje řadu prospěšných látek, ale není pro každého • Toto exotické chlupaté ovoce se zelenou dužinou bývalo v dřívějších dobách natolik vzácné, že jen málokdo věděl, jak se vlastně správně jí. Dnes už je kiwi běžně dostání v každém obchodě. Proč se vyplatí zařazovat ho pravidelně do našeho jídelníčku?

4. 8. 1889: Nedělní klid v kupeckých obchodech a stavební ruch na Žižkově • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Zázrak jménem ovesné vločky. Proč se vyplatí jíst je každý den • Ovesné vločky můžeme zařadit mezi nejzdravější potraviny ze všech. Oblíbili si je sportovci, doporučují je výživoví poradci. Pokud jste jim ale ještě nepřišli na chuť, přesvědčíme vás, že byste to měli napravit.

27. 11. 1868: Řádění podvodníků v Praze a zneuctění kostela • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

23. 11. 1889: V Praze chybí cihly a jejich cena roste do astronomické výšky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

11. 4. 1868: Ve Vltavě prováděli starodávný rituál, který má ochránit před nemocí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Rituál ve Vltavě Břehy vltavské byly včerejšího dne z rána před východem slunce četně oživeny. Sbíhali se totiž k řece i ze vzdálenějších míst lidé a mezi nimi i nejvíce ženštiny s malými děcky, aby se plynoucí vodou umyli a tak dle obecné pověry před rozličnými nemocemi, jmenovitě před vyraženinou ochránili. Starobylý tento obyčej může ovšem míti žádaný účinek, an při některých nemocích časté omývání čerstvou vodou nejlepším prostředkem bývá. – Pražský denník, 11. 4. 1868 Padělané bankovky Již po celého půl leta obíhaly v Praze padělané desítky i pětky, které, ač jen perem byly dělány, předce od spravedlivých nebyly skoro ani k rozeznání. Postižených nepravých bankovek je už asi sto kusů. Padělatel obyčejně udal svou pětku za soumraku, tak že nebylo nikdy s to jej postihnouti. Konečně na Zelený čtvrtek postížen jest v jednom skladě modního zboží na Příkopech, právě když chtěl platit nepravou desítkou. Poněvadž byl známá osobnost, zletilý syn jednoho vysoce postaveného, nyní již zemřelého rady, prohledáváno jest bez prodlení v jeho bytu na Malé Straně a zde nalezeny jsou všecky přípravy k dělání papírových peněz, papíry, oleje i barvy a p. – Pražský denník, 11. 4. 1868 [related-post id="9064"] Přesun parostrojního vozu Ohromný parostrojní vůz byl včera odpoledne ze strojnické továrny p. Ringhoffra na Smíchově do státního nádraží vezen. Vůz týž táhlo osm koní. Vozka chtěl jeti s nákladem tímto přes řetězový most, avšak pro ohromnou tíži vozu nebyl mu přechod dovolen, an jen nejvýše 130 centů jest možno přes most tento přepraviti. Vůz musel tudíž přes kamenný most na své místo dopraven býti. – Pražský denník, 11. 4. 1868 Chleba z otrub Jak vědomo, zastává výtečný lučebník v Mnichově Liebig záživnost otrub, z nichž prý se s velkým prospěchem chleba péci dá. Pokusy s pečením otrubového chleba učinil v Praze známý pekař pan Marčan a nyní také p. Hyra, držitel parního mlýna a pekárny v Plzni, počne chleb takový péci. Do Plzně se aspoň tyto dny očekává cís. komise, aby o pokusu tomto se přesvědčila. – Pražský denník, 11. 4. 1868

Turkyně mají při rozvodu nárok na štědrou odměnu. Evropanky by mohly závidět • Práva žen v muslimském světě na Západě vnímáme jako velmi omezená. Skutečnost ovšem byla a je poněkud jiná. Dokládá to i dobový článek, který otiskly v Praze vydávané Národní listy v únoru 1894. Evropské ženy by mohly Turkyním mnohé závidět.

7. 7. 1890: Hrůzné neštěstí na dráze, zatčení traviči a pokousaný chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

OBRAZEM: Metro A slaví výročí. Pražanům slouží přesně 40 let. V mnoha ohledech je unikátní • Přesně před 40 lety začala Pražanům sloužit nová linka metra A. Stavba začala v roce 1973 a slavnostní otevření prvního úseku mezi stanicemi Leninova (dnes Dejvická) a Náměstí Míru proběhlo 12. srpna 1978. Byla to tehdy velká sláva. Výstavba metra měla velkou politickou i společenskou prioritu, slavnostního přestřižení pásky se zúčastnil sám prezident ČSSR Gustáv Husák. A dělníci už v té době pracovali na stavbě dalších částí. [gallery size="full" columns="1" ids="11874"] Rozšiřování V den uvedení do provozu byla linka metra A dlouhá 4,7 km a měla 7 stanic. V roce 1980 přibyly stanice Jiřího z Poděbrad, Flora a Želivského. V červenci 1987 byl otevřen třetí úsek do stanice Strašnická a v roce 1990 přibyla stanice Skalka. [gallery size="full" columns="1" ids="11879"] Další prodloužení na severovýchod o stanici Depo Hostivař s využitím existující spojky do depa proběhlo v roce 2006. Nejnovější úsek z Dejvické do Motola byl otevřen v dubnu 2015. V současné době má linka A 17 stanic, celková délka je 17,13 km a vlaková souprava ji projede přibližně za půl hodiny. Hlasatelkou linky je už od jejího zprovoznění Světlana Lavičková. [gallery size="full" columns="1" ids="11878"] Na trase A metro poprvé překonalo vodní překážku v podobě Vltavy. První podchod pražského metra pod Vltavou se nachází v hloubce 14 metrů pod dnem řeky. Na trase je také téměř 190metrový úsek s největším povoleným sklonem 40 promile, a to mezi stanicemi Náměstí Míru a Muzeum. [gallery size="full" columns="1" ids="11877"] Stanice prvního úseku jsou unikátní Nejstarší stanice metra A mají většinou jen jediný výstup, ačkoliv byly navrženy tak, aby bylo možné v případě potřeby druhý dobudovat. Původní plány počítaly s dostavbou v 90. letech, ale nakonec se od nich ustoupilo. Například nejhlouběji položená stanice v celé síti pražského metra – Náměstí Míru (53 m pod povrchem) – by teoreticky mohla mít výstup na Vinohradské třídě. [related-post id="11776"] Interiéry stanic působí tak trochu exkluzivně a tajemně. Podíl na tom má důmyslně navržený způsob zacházení se světelnými zdroji a vhodný výběr použitých materiálů na obklady stěn spolu s celkovým barevným laděním. Cestování linkou I. A mělo mj. symbolizovat, že se cestující pohybuje pod historickým centrem města. Ikonické hliníkové obložení stanic metra A navrhl hlavní architekt pražského metra Jaroslav Otruba. Střídání dutých a vypouklých desek mělo za cíl tříštit zvukové vlny od podvozků projíždějících souprav. Základní barva celé linky je zlatavá champagne. Barevné ztvárnění navrhl grafik Jiří Rathouský. [gallery size="full" columns="1" ids="11880"] Na výzdobě se nešetřilo Pokud cestující projede všechny stanice, může se pokochat pohledem na desítky uměleckých děl a architektonických výtvarných prvků. Z metra se stala galerie tehdejšího umění. Může za to obrovský společenský význam stavby za předchozího režimu a dobový stavební zákon, který u veřejných staveb nařizoval vynaložit až čtyři procenta z rozpočtu na výzdobu. [related-post id="11202"] Jezdily jen čtyři vagóny V době, kdy začalo metro na trase A pravidelně jezdit, nebyl nápor na dopravu v metropoli tak velký jako dnes. Proto stačilo, že soupravy měly jen čtyři vagony. Před čtyřiceti lety to vypadalo jinak i v kabině strojvedoucího. Nikdy nejezdil sám, ale s pomocníkem. Ten hlídal, jestli jsou zavřeny všechny dveře, a také další zdánlivé "drobnosti", které už má v dnešní době na starosti počítač. Nástupiště stanic se podobala spíš železničním zastávkám. Každé měli na starosti dozorčí v hnědé uniformě s plácačkou, kteří vlaky odbavovali. Ve špičce, kdy soupravy jezdily každé tři čtyři minuty, proto měli poměrně dost náročnou službu. [gallery columns="1" size="full" ids="11875"] Metro jako válečný úkryt Trasa A byla na rozdíl od nejstaršího "céčka" zahrnuta do plánu ochranného systému metra. V případě válečného ohrožení měly stanice sloužit jako kryt, každá se dala neprodyšně uzavřít lidé by v ní v bezpečí vydrželi nejméně 72 hodin. [gallery columns="1" size="full" ids="11876"] Kam dál? V současné době je veškerá pozornost směřována na projekt výstavby linky D. Dalšího rozšíření se proto linka A jen tak nedočká. Zamýšlené prodloužení na ruzyňské letiště, či případná odbočka na Zahradní Město, je hudbou daleké budoucnosti.

Obliba drůbežího masa roste. Znáte všechny jeho benefity? • Drůbeží maso je v současnosti nejoblíbenějším masem v naší kuchyni. Vytlačuje i naše tradiční masa – vepřové a především hovězí. Je to ale oprávněné? Je drůbeží maso natolik hodnotné, aby tvořilo základ našeho příjmu živočišných bílkovin?

28. 3. 1868: Splašený kůň málem způsobil obrovské neštěstí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Úřední rozhodnutí Nový hřbitov malostranský předce nebude na území statků Hřebenky, Plátenice a Nesypky, anto ministerstvo vyslyševši stížnost Smíchovských i okolních občanů, nařídilo, že se mají jiné místnosti k tomu cíli vyhlédnouti. Ministerstvo se při tomto rozhodnutí neslo tou zásadou, že mají hřbitovy zakládati se co nejdál od obcí, anž výpar z nich by v čas moru mohl se státi nebezpečným a také voda z půdy takové odtékající celé vůkolí o zdravou vodu připraví. – Pražský denník, 28. 3. 1868 Vystěhovalci Před nádražím zdejším jeví se od několika dnů velmi pestrý život. Přicházejí tam totiž denně rodiny do Ameriky se ubírající. Sotva že jedni s drážďanským vlakem k severu odjeli, opět již jiní vystěhovalci u nádraží s povozy svými zastavují. Předevčírem večer odjelo odtud několik rodin z okolí horažďovického a prachatického, včera ráno pak sem opět na několika velkých povozích devět rodin z okolí vltavotýnského dorazilo, by odtud další svou cestu do Ameriky nastoupily. Rodiny tyto jsou nejvíce malými děcky zastoupeny, nejméně schopnými k tomu, aby dalekou a obtížnou cestu vydržely. – Pražský denník, 28. 3. 1868 Dělníci v plném nasazení Na Karlově a jeho nejbližším okolí, někdy to nejosamělejí části Prahy, panuje nyní velmi čilý život. Několik set dělníků jest tam zaneprázdněno stavbou nových domů a zemské porodnice. Dosud nedlážděné ulice tamní se počnou také již co nejdříve dlážditi, prozatím jest množství dělníků zaměstnáno budováním kanálu v těch ulicích. Do nedávna obecenstvu uzavřená ulice od sv. Apolináře do Karlovské ulice jest opět otevřena. – Pražský denník, 28. 3. 1868 [related-post id="8002"] Skočila do Vltavy Ve čtvrtek k večeru vrhla se nedaleko Brabcovy ohrady na Františku do Vltavy 24letá panská, Emilie Schmidtova z Drážďan a již tonula, když ji blízký jeden rybář zahlídl a ven vytáhl. Na strážnici přišla zase k sobě, ale nechtěla pověděti, proč do řeky skočila. Její pán, u kterého v službě stála, domnívá se, že byla, když odcházela, již na mysli pomatena. – Pražský denník, 28. 3. 1868 Splašený kůň Nemalé poděšení spůsobil předevčírem v poledne mezi ženami na Josefském náměstí sedícími splašený kůň, jenž vyběhl z jízdárny v penízkové ulici. Vše se dávalo před koněm na útěk, až konečně byl týž blíže prašné brány od několika vojínů zachycen a zpět do kasáren odveden. Na štěstí nestala se tím žádná nehoda, ač jedna služka leknutím upadla a kůň přes ní dále uháněl, aniž by ji kopytem byl zasáhl. – Pražský denník, 28. 3. 1868

13. 1. 1868: Na Ovocném trhu málem uhořela prodavačka, zachránil ji strážník • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

23. 9. 1889: Splašený kůň v Jindřišské ulici a výtržník v noční kavárně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

2. 4. 1868: Praha se okrášluje. Vysazují se nové záhony a stromořadí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Okrášlování PrahyV sadech na pražských hradbách jest nyní více dělníků jich okrášlováním zaměstnáno. Na některých místech se vysazují nová stromořadí a záhony květinové se upravují a novými plaňkami ohražují. Podobná úprava se provádí v tamních hostincích a kavárnách, kde již vše k přijmutí hostů pod širým nebem připraveno jest. Elegantní budky na hradbách rozestavené, v nichž se sodová voda k pití prodává, byly již také otevřeny. – Pražský denník, 2. 4. 1868 Z nemocnice do trestniceJeden kupecký mládenec z Buben odcizil vloni v říjnu značnou částku peněz a uprchl. Když pak později se vrátil do Prahy a stíhána se viděl zatykačem, koupil si jedu a na Karlovu náměstí se chtěl otráviti. Nepodařilo se mu to ale a tak přišel do nemocnice. Nyní kdyz se uz vyhojil, dodán jest trestnímu soudu. – Pražský denník, 2. 4. 1868 [related-post id="8865"] Nezdárná dceraNa Vyšehradě má jeden obuvník dceru, ta ale v tyto dny poprala se s otcem, potloukla jej a vzavši si několik peřin, z domu uprchla. V úterý podařilo se policii vypátrati nynější její byl na Pankráci, načež jsou jí peřiny opět odňaty. Soudní vyšetřování s ní zavedeno. – Pražský denník, 2. 4. 1868 Nová školaStavba nové vyšehradské školy se blíží k úplnému ukončení, tak že tento měsíc vysvěcena bude. Ve vnitřních prostorách, kde mimo školu na čtyři třídy a opatrovnu rozdělenou, téz byty pro učitele a prozatímní radnice se nalezati budou, pronajmou se ostatní byly soukromníkům. Část dosud stojící staré radnice bude na přes rok stržena. Vedle nové budovy stojící chatrče se strhují a na jich místě nový velký činžovní dům zbuduje, k němuž se již základy staví. Novými těmito stavbami získá značně Vyšehrad, který až do nedávna tak vesnickou tvářností vynikal. Jelikož ku veřejné dražbě, v níž budova staré školy prodána býti měla, žádný kupec se nedostavil, bylo toto stavení jednomu živnostníkovi na několik roků pronajmuto. – Pražský denník, 2. 4. 1868