nostalgie

Nepřehlédněte

21. 7. 1889: Stěhování vězňů na Pankrác, nepoctivý číšník a pohroma na Moravě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 3. 1868: Primitivní masky a příšerná nuda. Židovský ples se nepovedl • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

28. 1. 1889: Nezdařený útěk z věznice a matka, která nechala zemřít své dítě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 2. 1868: Falešné peníze v Praze. Zadrželi ženu, která s nimi chtěla zaplatit • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Tajemství věčného mládí slavné francouzské herečky. O obličej a vlasy denně důkladně pečovala • Když slavná francouzská herečka Sarah Bernhardt navštívila v roce 1888 Prahu, obecenstvo Národního divadla ji přijalo s obrovským nadšením a spisovatel Jaroslav Vrchlický k jejímu uvítání dokonce napsal oslavný fejeton. Pozornost strhávala nejen svým talentem, ale i mimořádně mladistvým vzhledem.

31. 8. 1868: Muž se chtěl se zastřelit, ale kulka zůstala trčet v oku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Amerikánský souboj v Praze V prvním průchodním domě z Ovocného trhu do Celetné ulice, v tak zvaném Štokhause, bylo v noci na včerejšek o 3. hodině slyšet střelnou ránu z příbytku vysloužilého setníka pana Lva Krampovského. Sousedé hned vrazili do pokoje k setníkovi a nalezli jej, jak na pohovce sedě, mokrým šátkem si obličej krví politý zastírá. Vedle něho ležela na stole šestihlavňová pistole, z níž byla z jedné hlavně rána vystřelena. Nešťastník si pistoli namířil na čelo, kule však vrazila pouze do kůže spodní a zůstala v levém oku sedět. Oko to ovšem hned vyteklo. Když se uděšení lidé tázali setníka, proč tak jednal, vyňal tento z tobolky černou kuličku a doložil, že tak učinit musel následkem amerikánského souboje. Okresní lékař dr. Urban, jenž v tomže domě bydlí, obvázal postřelenému ránu a hned dána jest vojenskému úřadu zpráva o celém případě. Rána je sice nebezpečná ale nikoliv naprosto smrtelná. K vlastní žádosti zůstal postřelený prozatím ve svém bytě. O podnětu k souboji vypravují si lidé rozličné věci. Dle jedněch pohádal prý se setník Krampovský před několika dny s některými pány tak, že následovalo na to vyzvání na souboj. Předmětem hádky bylo prý, že týž setník chtěl vstoupit do ruského vojska. – Pražský denník, 31. 8. 1868 Poplatek přes nový most Poněvadž se často stalo, že vojenští důstojníci mimo službu a i v průvodu civilistů nechtěli zaplatit mostné přes nový most, požádala městská rada c. k. gen. velitelství, aby nějak stručně upozornilo vojáky na stanovení o vojsku platná, načež to upozornění bude u mostu vyvěšeno. – Pražský denník, 31. 8. 1868 [related-post id="12243"] Sebevražda V noci na sobotu zastřelil se v kasárnech josefských jeden závodčí od pěšího pluku arcivévody Karla. Příčina této sebevraždy není známa. – Včera v noci oběsil se v kanálské zahradě vysloužilý voják a zednický tovaryš Josef Blažek. Mrtvola, která ráno od zámečnického tovaryše Srpa nalezena byla, jest odnešena do umrlčí komory ve Volšanech. – Pražský denník, 31. 8. 1868 Kontrola Prohledáváno bylo v pátek na Vyšehradě u všech hokynářů, řezníků, pekařů a hospodských a při té příležitosti zabaveny byly dva koše nezralého ovoce a necimentované závaží. – Pražský denník, 31. 8. 1868

Otevřeno. Vchod do stanice metra Karlovo náměstí září novotou • Po více než deseti měsících prací dnes Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) otevřel pro veřejnost zmodernizovaný vestibul a eskalátory ve stanici Karlovo náměstí na lince metra B. Projekt se podařilo uspíšit a díky 24 hodinovému režimu prací mohou cestující výstup směr Karlovo náměstí využívat od dnešní 11. hodiny, o týden dříve, než byl původní plán.

20. 6. 1890: Výtržnost na Zeleném trhu a stavba přístaviště v Holešovicích • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Část Strakonické ulice se dočká rozšíření o jeden jízdní pruh • Pražští radní odsouhlasili rožšíření Strakonické ulice o jeden jízdní pruh v úseku mezi zastávkou Dostihová a Barrandovským mostem ve směru do centra. Sloužit bude autobusům MHD a vozům Integrovaného záchranného systému.

Den, kdy komunisté zbavili funkce prezidenta Svobodu. Měl v tom prsty kariérista Husák? • „Nemůže-li president Československé socialistické republiky vykonávat svůj úřad delší dobu než 1 rok, Federální shromáždění může zvolit nového presidenta Československé socialistické republiky na nové funkční období.“ Takhle zní ústavní zákon č. 50/1975 Sb., který dne 28. května 1975 přijali českoslovenští zákonodárci. Tzv. „Lex Svoboda” v praxi znamenal, že těžce nemocný armádní generál Ludvík Svoboda může být okamžitě zbaven funkce prezidenta. Na jeho místo o den později nastoupil Gustáv Husák.

Dva rivalové. Generál Ludvík Svoboda a kariérista Gustáv Husák.

24. 6. 1890: Kočky nejsou na Žofínském ostrově v žádném případě vítané • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

25. 9. 1868: Neopatrná žena se zbavila losu, který později vyhrál • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

28. 8. 1868: Drsná pouliční bitka. Šest žen se rvalo o dva muže • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Rvačka Rvačka strhla se ve středu večer v židovském městě na ulici, při kteréž jedna ženská druhé rozbila hrncem hlavu, tak že poraněnou do bytu odnést museli. – V panské ulici servalo se včera odpoledne šest ženských o dva milovníky; facky lítaly sem a tam, mnohá bojovnice padla až k zemi a konečně se odebraly všecky na příslušný úřad, aby nad nimi rozhodl. – Pražský denník, 28. 8. 1868 Zřícený dům Hořejší karlovská ulice, v niž jak známo dům se sbořil, jest dosud četně od diváků navštěvována, kteří si prohlížejí zbytky sesutého domu. Jelikož se bylo co obávati, by se nesřítila celá zeď ke straně zahrady vedlejší obrácená, musela býti tato včera z rána trámy opřena. Také lešení s hořejších pater sesutého domu bylo odklizeno, an se nemohlo v porouchaných zděch pevně udržeti. – Pražský denník, 28. 8. 1868 Nebezpeční podvodníci Již po delší dobu navštěvují dva velmi vkusně oblečení podvodníci domy a příbytky, právě když pán bytu doma není a zde kradou, nač přijdou. Byl-li kde pán bytu zrovna doma, prosili za odpuštění, že se mýlili a k jinému pánovi jíti chtěli. Ve středu byli oba lapeni a zemskému soudu odevzdáni. – Pražský denník, 28. 8. 1868

Navážeme kontakt s Marťany? Lidé v 19. století věřili, že jednou se to podaří • Jsme ve vesmíru sami? Otázka, která lidstvu nedá spát už stovky let. Řešili ji i lidé na konci 19. století. V červenci 1891 Národní listy otiskly zajímavý příspěvek o tom, co si myslel francouzský astronom, přírodovědec a spisovatel Camille Flammarion.

Londýnské metro hlásilo příští stanici automaticky už na konci 19. století • Hlavní město Velké Británie bylo průkopníkem podzemní městské hromadné dopravy. Už v roce 1863 začaly v tunelech jezdit první vlakové soupravy na parní pohon. Ještě před koncem století byly již vozy poháněny elektřinou. Praha si musela na první metro počkat až do roku 1974. Již ve zmíněném roce 1891 si ale Pražané v Národních listech mohli přečíst o úžasném pokroku, jakého Britové dosáhli.

Den po tragédii. Požár Národního divadla oplakávají statisíce Čechů • „Včera před šestou hodinou večerní zastihlo národ český kruté, nevýslovné neštěstí. Chlouba Prahy, pýcha vlasti, naděje národa, skvělý pomník našeho znovuzrození, naše velké národní divadlo, k němuž se nesly tolikeré naděje, jest zničeno!“ Je sobota 13. srpna 1881. Magdalena, manželka obuvnického mistra Kučery ze Zbraslavi, právě vstává, aby svému muži připravila snídani. V rendlíku míchá čerstvě sesbíraná vajíčka, když v tom zaslechne křik: „Vstávejte, Češi, stalo se neštěstí! Shořelo nám divadlo!“ Magdalena, ještě trochu rozespalá, spráskne ruce, odhodí rendlík z pece a vyskočí před dům, aby si vyslechla tragické zvěsti, které mladíček s červeným šátkem kolem krku přiběhl sdělit. „Praví se, že se vzňalo nepozorností při letování měděné střechy. Dělník prý špatně ukryl pánev s rozžhaveným uhlím. Po šesté hodině vyskytly se známky ohně, a brzo na to stálo divadlo v jednom obrovském plemenu,“ předčítá chlapec rozechvěným hlasem, ale přece nahlas, aby ho všichni slyšeli, z nejčerstvějšího vydání Národních listů. [gallery size="full" columns="1" ids="11963"] Národní tragédie Český národ dostal toho dne ránu přímo do srdce. Spoustu let Češi snili o vlastním divadle. Dlouho na něj sbírali peníze. Od položení základního kamene uběhlo dlouhých 13 let. A teď, když sotva před dvěma měsíci odehrála se slavná premiéra Smetanovy Libuše, nachází se Národní divadlo v plamenech? Co je to za nejapný žert? [related-post id="11776"] Nevýslovný smutek Redaktoři Národních listů líčí tragédii velmi emotivně: „Po půl osmé hodině sřítila se část vnitřních klenb a záplava jisker vznesla se v obrovském ohnivém sloupu k nebesům. Požár pokračoval od střechy do vnitřních místností a zachvacoval nelítostně drahocenný nábytek a skvělou úpravu. Ze všech oken šlehaly ohnivé jazyky, ničící, co národ za dlouhá leta s láskou a obětavostí dohromady snášel a na čem lpělo tolik potu pracovného lidu. Co toto třesoucí se rukou píšeme, zuří zhoubný živel dále. Také sousední budovy a prozatímní divadlo jsou ohroženy. Zpráva o požáru rozlítla se po celém městě rychlostí blesku. Z počátku nechtěl nikdo děsné té pověsti věřit, až strašná skutečnost přesvědčila je o pravdě. Se všech stran hrnuly se k hořící budově davy lidu a na všech tvářích jevilo se zděšení. Plameny šlehaly z celé střechy a za několik okamžiků draly na již okny malírny.“ [gallery size="full" columns="1" ids="11964"] Každý se snažil divadlo zachránit „Hasičské spolky pražské i předměstské dostavily na záhy k požáru, leč pomoc jejich více neprospívala. Mocné proudy vody, vrhané do obrovské prostory divadelní, z níž sálaly plameny, proměnily se okamžitě v páru, aniž by byly přispěly k umírnění rozkáceného živlu, který ke všemu ještě podporován značným větrem. Také železná opona, která jeviště od skladiště dělila, nemohla již býti spuštěna, poněvadž prý klíč se nemohl najíti. – Marné bylo všecko namáhání hasičů, kteří vlezli na balkon, a okny do vnitř stříkali. O tři čtvrtě na 7. hod. vzňalo se provaziště a jeviště, pak sřítil se překrásný lustr, lože a galerie vzňaly se jedním plamenem a dílo zhouby bylo dokonáno. Konečně byli hasiči nuceni omeziti se na hájení budov sousedních a hořící divadlo ponechati jeho osudu. Střecha sřítila se před půl osmou hodinou, jedině železná její konstrukce rozžhavená žárem, výčnívala nad mohutnými zděmi, z nichž obrovský sloup ohně do výše se vznášel. Praha byla celá na nohou, davy lidu stály na nábřeží, na mostech a v ulicích, odkud se vyhlídka na divadlo otvírala a každý pohlížel bez dechu, na smrt polekán na hořící klenot vlasti! K požáru dostavil se pan správce místodržitelství polní podmaršál bar. Kraus, pan náměstek komandujícího generála polní podmaršál bar. Dumoulin, pan policejní ředitel ryt. Stejskal a četné vynikající osobnosti,“ popisují smutnou událost oné osudové srpnové noci Národní listy. „Dvanáctý srpen roku jedenaosmdesátého – požár Národního divadla! Bylo to v pátek, v nejčernější pátek našeho novodobého života národního. K nám na venkov došla zpráva o tom teprve v sobotu o polednách, a podnes vidím svého otce, jak hlavu ve dlaních seděl zdrcen u stolu, a maminka jak v koutku plakala,“ vzpomínal český básník, dramatik, překladatel, libretista a divadelní režisér Jaroslav Kvapil. [related-post id="11869"] Český národ se nedá! Požár byl pochopen jako celonárodní katastrofa. Vyvolal obrovské odhodlání pro novou sbírku, Za pouhých 47 dní byl vybrán milion zlatých. Na sbírku přispělo celkem 45 % lidí z Prahy. Nutno dodat, že nadšení národa neodpovídaly zákulisní boje, které se rozhořely po katastrofě. Původní architekt Josef Zítek byl odstaven a na rekonstrukční práce byl povolán jeho žák Josef Schulz. Ten prosadil rozšíření budovy o nájemný dům dr. Poláka, který stál za budovou bývalého Prozatímního divadla, začlenil tuto budovu do stavby Národního divadla a zároveň poněkud pozměnil prostorové dispozice hlediště, aby zlepšil viditelnost. S velkým citem ovšem respektoval styl Zítkovy budovy, a podařilo se mu tak spojit tři budovy různých autorů do absolutní stylové jednoty. Obnovené divadlo bylo otevřeno 18. listopadu 1883.  Opět se hrála Smetanova Libuše.

Národní divadlo v Praze.

Přísný režim studentek na Oxfordu. Feministky by dnes zuřily • Světoznámá univerzita v anglickém Oxfordu umožnila ženám studium teprve v 70. letech 19. století. Až do roku 1920 ale nebyly brány jako plnohodnotné členky. Směly sice navštěvovat přednášky, nemohly však počítat s tím, že by na konci získaly vysokoškolský diplom a titul. Jejich studentský život byl navíc oproti mužským protějškům omezen i v dalších ohledech. Podrobně o tom líčil český dobový tisk v roce 1898.

15. 1. 1869: Nález mrtvého novorozence a výstraha emigrantům • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

15. 9. 1889: Moderní hasičský žebřík, telefonické spojení s Vídní a ztráta peněz • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Praha možná přejmenuje názvy 17 stanic metra. Jak se vám líbí Perštýn, Klárov nebo Aréna Libeň? • Příští stanice Perštýn. Toto hlášení by mohli už za pár let slýchávat cestující v pražském metru. Alespoň podle navrhovaného plánu rozvoje pražské integrované dopravy v letech 2019 až 2029, který projednávali pražští radní.