RUBRIKY
HLEDAT

USA

Odkud přišel Halloween? Původně keltská tradice ovládla celý svět • Blíží se Halloween. V posledních letech se tento anglosaský svátek stále více prosazuje i u nás. Víte ale, proč se vlastně slaví a jaká je jeho historie? Vydejte se s námi to zjistit!

Ženy zakázaly hospody. Muži se odstěhovali a město zbankrotovalo • Muži na celém světě odjakživa rádi navštěvují hospody, což ale bývá trnem v oku jejich manželkám. Tento odvěký spor se stal dokonce osudným jednomu americkému městečku na počátku minulého století. O kuriózním případu napsaly v Praze vydávané Národní listy v srpnu roku 1901.

Manželku prodal za koně. Kuriózní případ z USA s nečekanou dohrou • Obchod s lidmi býval v dávné minulosti zcela běžný. Poněkud kuriózně přesto působí případ ze Spojených států, o němž v dubnu roku 1891 psaly pražské noviny. Jistý mladý farmář z Pensylvánie vyměnil svou manželku za koně. Jenomže celý obchod nakonec nedopadl příliš slavně. Přečtěte si, co se přesně stalo.

Jane Seymour alias Doktorka Quinnová vypadá i po 30 letech od natáčení stále fantasticky • Před 27 lety se na televizních obrazovkách v USA objevil seriál Dr. Quinnová. Historická sága o statečné lékařce, která se potýká s drsným prostředím amerického divokého západu druhé poloviny 19. století, si rychle získala miliony diváků. Představitelka hlavní role, britská herečka Jane Seymour, vypadá i po téměř třech desítkách let od natáčení pořád úžasně. 

Jane Semour a Joe Lando vytvořili v seriálu pár.

Příběh fotografie, kterou zná celý svět díky Windows XP. Kde vznikla a kolik vydělala autorovi? • Idylický snímek zářivě zeleného kopce a modré oblohy je pravděpodobně nejprohlíženější fotografií všech dob. Jako výchozí pozadí počítačového systému Windows XP ho viděl alespoň jednou v životě snad každý. Víte ale, kdy a kde vznikl? A kdo je jeho autorem?

Lobotomie mozku. Drastická lékařská metoda dělala z lidí mrzáky • Když se řekne lobotomie, představíme si drastický lékařský úkon. Během třicátých až osmdesátých let minulého století ji podstoupily desítky tisíc lidí po celém světě. Při tomto operativním neurochirurgickém zákroku jsou přerušena nervová vlákna spojující mozkový lalok s ostatními částmi mozku. Část pacientů se sice zbavila duševních nemocí, většinu z nich ale kontroverzní metoda nadosmrti zmrzačila. Odkud se lobotomie vzala a jaké drastické následky způsobovala?

Některým pacientům lobotomie údajně pomohla. Vlevo je snímek ženy před zákrokem, vpravo stejná žena o nějaký čas později.

Původně měli být jen čtyři. Kultovní seriál Přátelé letos slaví 25 let • Americký sitcom o skupině přátel z New Yorku znají snad všichni. Populární seriál byl poprvé odvysílán v roce 1994, je tomu tedy již 25 let, co se populární šestice objevila na televizních obrazovkách. Jaké zajímavosti provázely natáčení?

Kultovní americký sitcom Přátelé slaví 25 let od prvního vysílání.

Nepřehlédněte

18. 11. 1889: Smrtelný pád, noční rvačka a nadílka pro chudé děti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

18. 2. 1868: Cestování po dráze zlevní a Pražané uvidí zatmění slunce • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. NálezMrtvola nalezena včera ráno v příkopě za branou strahovskou. Lid chovaje ještě živě v paměti vraždu na Letné, hned mluvil o nové vraždě za strahovakou branou. Zatím ale shledáno úřadní komisí, že člověk ten nebyl zavražděn, nýbrž sešel smrtí přirozenou. Vraceje se bezpochyby podnapilý v noci z Prahy, spadl do příkopu a skonal zde, byv raněn mrtvicí. Je to nádenník 40letý Václav B. z Břevnova, otec dvou dítek. – Národní listy, 18. 2. 1868 Levná jízda po české západní drázeVelmi rozumné opatření stane se dnem 15. března na české západní draze a přejeme, aby i ostatní dráhy následovaly dobrého toho příkladu. Jmenovaným dnem počínajíc bude se totiž moci jezditi mezi Prahou a Plzni, z kterékoliv a do kterékoliv stanice po 2. a 3. třídě za velmi sníženou cenu jízdní. Bodouť se vydávati lístky pro jízdu tam i zpátky platící, při kterých nebude nejen žadné ažiové přirážky, ale sleví se ještě při lístku na druhou třídu 10 percent, při lístku na třetí třídu 15 percent se sazby jednotné. Takový lístek ale má jen pro dva dni platnost a jen ku jízdě z Prahy po Plzeň. Krom toho slyšíme, že taktéž od 15. března jezditi budou po této trati o dva osobní vlaky více než posud. – Národní listy, 18. 2. 1868 Zatmění slunceV neděli dne 23. bude lze pozorovati u nás částečně zatmění slunce. Myslíme-li si terč slunečný, rozdělený na 12 palců, uzříme z něho toliko 1 2/10 palců zastíněno. V jiných krajích ovšem bude zatmění úplnější a také černější. Začneť v pravé poledne a skončí v 6 hodin 10 min. pravého času odpoledne. U nás ale připadů počátek zatmění teprv na 4. hod. 17. min. odpoledne a končí již 5. hodinou. Letos bude pouze dvoje zatmění slunce. Druhé připadne na den 18. srpna, bude soustřední a úplné u nás ale neviditelné. – Národní listy, 18. 2. 1868 [related-post id="5764"] RvačkaKrvavá rvačka se strhla v noci na včerejšek mezi napilými hosty v jednom hostinci v Bubnech. Rozlícení rváčové tloukli se mezi sebou tak urputně, že se bylo co obávati, aby to některý životem nezaplatil. Ve rvačce této pokračováno bylo ještě před hostincem, až přivolané stráži se podařilo rváče na vše strany rozehnati. – Pražský denník, 18. 2. 1868 ZlodějMěstské policii podařilo se včera vypátrati zloděje, který ve zdejších hostincích provozoval mnohé krádeže s nevšední zběhlostí. Umělť se vloudit do hostinských pokojů a pokradl zde skvostů, hodinek a obleků za mnoho set zlatých. Vypátrání tajemného umělce toho bylo dosti obtížné; z chatrných jen poznámek vyslýchaných svědkův musela si policie domysliti podobu zloděje. Na to včera v poledne překvapen od městské policie mladý obchodnický pomocník B. z Březnice, kdy v jedné vinárně staroměstské popíjel; zatčený pak skutečně přiznal se ku krádežím těm hned v předběžném vyšetřováni. Včera dopoledne oznámil jistý gruntovník ze Zlatník, okresu jilovského, že mu na včerejšek ukradeny byly dva koně v ceně 500 zl. a lehký povoz a popsal koně i povoz. Ještě odpůldne vypátrány koně i povoz, zatknnt zloděj, a odevzdány věci úřadu příslušnému. – Národní listy, 18. 2. 1868 Ztracený ženichOna nevěsta ze Zbraslavi, které se předešlého téhodne ženich k sňatku nedostavil, posud jej ještě nemá. Dala mu před svatbou 75 zl. na šaty a ženich s penězi zmizel. Konečně v neděli ohlásila to nevěsta v Praze na policii žádajíc, aby jí ženicha vyhledali, an tento v dosavadním bytu svém již více nebydlí. – Pražský denník, 18. 2. 1868

Nacisté tu sekali hlavy jako na běžícím páse. Pražská sekyrárna nahání hrůzu • „Ve jménu Vůdce a říšského protektora se vaše žádost o milost zamítá a zároveň se vám oznamuje, že rozsudek bude vykonán dnes po 16. hodině.“ Uslyšet tato slova znamená začátek konce. Odsouzený je ve spodním prádle odveden do tzv. „přípravné“ cely, kde má možnost se spoutanýma rukama napsat svůj poslední dopis. Komise ověřuje totožnost. V následující místnosti za černým závěsem je už připravena gilotina. Popravy v nechvalně proslulé pankrácké „sekyrárně“ byly vykonávány zpravidla v úterý a ve čtvrtek po 16. hodině. Nacisté zde o život připravili oficiálně celkem 1075 lidí, z toho 155 žen. Skutečný počty obětí je ale nejspíš mnohem vyšší. Kat Alois Weiss společně se třemi dalšími pomocníky svázaného odsouzeného pokládají na stůl. Nejdřív mu nasadí dřevěný límec, po stisknutí páky sjíždí dolu čepel ostře nabroušeného nože. Trest je vykonán. [gallery size="full" columns="1" ids="12175"] Chtěli ušetřit „Sekyrárnu“ na Pankráci zřídili nacisté až v dubnu roku 1943. Důvodem bylo šetření. V protektorátu během heydrichiády stoupal počet lidí souzených německým lidovým soudem, a tím pádem i počet popravených. Trest smrti je ukládán se ilegální odbojovou činnost, ale třeba i za černou porážku prasete. Vozit odsouzené k exekucím do Berlína a Drážďan je zdlouhavé a drahé, a tak je výnosem říšského ministra spravedlnosti dr. Georga Otto Thieracka ze dne 15. dubna 1943 zřízeno samostatné popravní místo pro výkon trestu smrti stětím i v Praze na Pankráci. První poprava je zde vykonána už o deset dní dříve. Na formality si nacistické zrůdy nepotrpí. Historik Petr Koura uvádí, že v době zřízení pankrácké „sekyrárny“ bylo již možné udělit trest smrti prakticky za cokoliv. Pod vymezení „projevy protiněmeckého smýšlení nebo poškozování blaha německého národa nejrůznějším chováním“ bylo možné zahrnout v podstatě jakýkoliv delikt. [gallery size="full" columns="1" ids="12176"] Oběti odvážel náklaďák Mrtvá těla dozorci přenáší do další místnosti, tzv. „rakvárny“, kde je hvězdicovitým způsobem ukládají kolem kanálku uprostřed podlahy, aby mohla odtéct krev. Dodnes jsou na zemi v této místnosti patrné paprskovité stopy, které vznikly chemickou reakcí krve s povrchem dlaždic na podlaze. Oběti jsou následně uloženy do podlouhlých beden z nehoblovaného dřeva. Po 17. hodině nákladní automobil odváží truhly s mrtvými do strašnického krematoria, kde jsou pod přímým dozorem příslušníků gestapa v noci zpopelněny. Popel je pak vysypán do vyhloubených jam hned vedle krematoria. [gallery size="full" columns="1" ids="12174"] V jeden „popravní“ den se stihlo pět až šest lidí. Celý proces byl důkladně promyšlený, vše trvalo jen několik málo minut. 4. srpna 1944 stihl proto kat za den popravit 29 lidí. Vězni  popisovali, že zvuk dopadání čepele gilotiny se rozléhal celou chodbou. Pankrácká sekýrárna. Za okupace tu nacisti popravili 1 075 lidí, z toho 155 žen. Poslední popravení tu zemřeli ještě 26. dubna 1945, ten den už bylo například Brno osvobozeno. Na člověka tu padá neuvěřitelná tíseň. #odboj #WWII pic.twitter.com/QnUoqNiw4O

3. 6. 1868: Sebevražda ženě opět nevyšla. Zkusí to příště znovu? • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Déšť Vydatný déšť, který po celý předešlý měsíc se nedostavil, následkem čehož velké sucho povstalo, se konečně předevčírem večer při bouřce spustil, čímž nemálo veškeré rostlinstvo se občerstvilo. Ač byl déšť tento valný, byla po jeho ukončení v krátce dlažba v Praze opět suchá, důkaz to, jak země již vyprahlá byla. Toužebně očekávaný tento déšť nebyl však po chuti některým výletníkům, kteří v tento den v okolí pražském se nalezali, a jím přepadení byli. Skrz na skrz promoklí dorazili do Prahy. – Pražský denník, 3. 6. 1868 Pokus sebevraždy Choť jistého bývalého důstojníka, paní Kateřina P., jež na Ječné ulici bydlí, přeřezala si v neděli svatodušní k večeru žíly na rukou, chtějíc se usmrtiti. Byla ale ještě v čas postižena, další řezání jí zabráněno a když jí lékař rány zavázal, dovežena jest do nemocnice. Tatáž paní už před některým časem napila se vitriolu, chtějíc si smrt udělati; ale i tu jí bylo ještě pomožíno. – Pražský denník, 3. 6. 1868 [related-post id="10717"] V opilosti zemřel Mladý jeden nádenník, Josef K., v Praze, pil nesmírně mnoho kořalky a to jej stálo konečně život. V sobotu šel úplně opilý na lešení jednoho domu, který se na Karlovu náměstí staví a spadl po hlavě dolů; a však šťastně ještě padl, an si nic neudělal; za nedlouho ale nalezen jest v jednom koutě na staveništi naprosto opilý, tak že jej museli donest do nemocnice; zde vypustil brzy ducha; zemřev na otrávení líhovinami. – Pražský denník, 3. 6. 1868

Novodobý vánoční zvyk v českých domácnostech. Taky tohle děláte se stromečkem? • Co by to bylo za Vánoce bez vánočního stromečku? Jeho tradice však není zase tak stará, jak by se mohlo zdát. A zejména v posledních letech navíc doznává podstatných změn.

18. 6. 1890: Pouliční automaty prodávají životní pojištění i frťany kořalky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 4. 1889: Mladý muž spáchal sebevraždu v hotelu. Důvod vysvětlil v dopise na rozloučenou • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

31. 10. 1889: Nález vzácných ptáků, pokousaný chlapec a žena na útěku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

16. 11. 1889: Nález lidské kostry, lůžkové vozy ve vlacích a nehoda tramvaje • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

6. 3. 1868: Žebračky se popraly kvůli penězům. Pořádek musel zjednat strážník • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zpronevěření V těchto dnech poslal jistý živnostník v truhlářské ulici své dva učenníky s rozličnou prací obuvnickou k svým odběratelům. Oba učenníci odvedše práci obdrževše peníze za ní v obnosu 15 zl. zmizeli, aniž se byli posud k svému mistru navrátili. Přes vše pátrání se mistr nadějných učenníků ještě nedopídil. Mladí ničemové bezpochyby za obdržené peníze dobré časy si dělají a někde se potulují. – Pražský denník, 6. 3. 1868 Nové stavby Na stavbách nedokončených loňského roku se již po delší čas úsilovně pracuje, tak že v brzkém čase ukončeny budou. Stavba nové vyšehradské školy dopěla již tak daleko, že nyní se již na upravení jejího vnitřku pracuje. Budova tato bude v měsíci červnu vysvěcena. Vedlejší staré části radnice vyšehradské vezmou letos též za své, čímž se značně k okrášlení Vyšehradu přispěje, neboť na jich místě nové stavby se provedou. Nová synagoga v dušní ulici jest již také pod střechou a nedávno byly na střechu vztyčeny dvě ohromné makovice s odznaky náboženskými. Nyní se pracuje na vkusném okrašlení průčelí a postranních výběžků stavebních. V ječné ulici, u nové brány v soukenické ulici a jinde se blíží veliké činžovní domy vloni započaté k svému úplnému zbudování. Na stavbách na Karlově a na porodnici jest opět množství dělníků zaměstnáno. V zadní části rozbořeného hostince u »Palmů« na Karlovu náměstí staví se již základy k novému domu. V žitné ulici strhují se blíže vápenice též staré stavby, na jichž místech nové povstanou. V nádraží se přikročilo v těchto dnech k budování rozličných velkolepých závodů. Neméně pilně bude stavěno téz v Karlíně a na Smíchově. Zvláště v prvním předměstí počne se letos pod Žižkovem několik domů stavěti. Ze novou branou na vídeňské silnici nálezá se též několik činžovních domů v další stavbě a k některým jiným se již opět základy počínají upravovati. – Pražský denník, 6. 3. 1868 [related-post id="6479"] Spory žebraček Výtržnost učinilo včera dopoledne v sírkové ulici několik žebraček. Majitel jednoho krámu tamže doručil jedné ze zebraček v řadě stojících peníze, by se mezi sebou rozdělily. Ostatní žebračky však měly v podezření onu, jez peníze příjmula, že pro sebe nějaký díl uchovala. Počaly jí tuto nespravedlivost vyčítati a když nařknutá žena se bránila, přišlo k tuhé hádce, která brzo ve rvačku vzešla a množství lidu shromáždila. Konečně důrazným zakročením policejního strážníka vyrovnaly co rozhorlené žebrečky v dobrotě. – Pražský denník, 6. 3. 1868 Udávil se kostí Do nemocníce přinešen byl ve středu11letý hošík jednoho zdejšího kamenníka, an u oběda polkl kost, která z hrdla hnouti se nechtěla. Ač téhož dne večer chřtán byl chlapci rozříznut a kost odstraněna, předce ubohý včera ráno skonal. – Pražský denník, 6. 3. 1868 Neposlušnost Ve středu odpoledne jel špitalskou ulici příliš rychle jeden sedlák z Michle a když jej strážník městský napomínal, práskl ještě do koní a nadávaje dál ujížděl. Strážník ale za ním běžel a u vyšehradské strážnice jej dal zatknout. – Pražský denník, 6. 3. 1868

Příběh boje za volební právo žen připomíná nová výstava na Vítkově • V letošním roce si připomínáme 100 let od přijetí ústavy první Československé republiky, která uzákonila volební právo žen. Národní muzeum, Masarykův ústav a Archiv AV ČR a Filozofická fakulta UHK u této příležitosti pořádají výstavu „Za volební právo žen!“ v prostorách Národního památníku na Vítkově. Pro návštěvníky bude otevřena od 28. února 2020 až do konce ledna 2021.

Z původních Strašnic nezbylo skoro nic. Historii pražské čtvrti přiblíží nová výstava • Muzeum hl. m. Prahy pořádá od 25. 4. 2018 do 4. 11. 2018 v hlavní budově muzea výstavu Strašnice …zahrada Prahy, brána armád… Výstava je již osmým dílem mnohaletého projektu o pražských čtvrtích. Představuje oblast, která se stala součástí Velké Prahy až v roce 1922. Do té doby náležely Strašnice k pražskému předpolí, které bylo zasaženo prakticky každým obléháním, každou válkou či bitvou o Prahu. Vystavena budou fotografická, mapová, plánová a další vyobrazení, ale i další materiál, například předměty dokumentující činnost strašnického Sokola či stavbu strašnického kostela, archeologický materiál připomene nejstarší obyvatele strašnického prostoru, další předměty život ve Strašnicích před sto a více lety. S otevřením výstavy je již tradičně vydána stejnojmenná publikace. Zároveň jsou připraveny i doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Historie Strašnic v kostce Až do 19. století tvořily Strašnice součást zemědělského zázemí Prahy, od 14. do počátku 17. století se tu kromě polí rozkládaly rozsáhlé vinice a chmelnice, v pozdější době bylo pro tuto oblast charakteristické pěstování zelí. Původní nevelká ves ležící na důležitých obchodních cestách o několika málo číslech popisných se v 18. a 19. století postupně rozrůstala a na konci 18. století vznikly samostatné Nové Strašnice. Stavební boom zaznamenáváme od přelomu 19. a 20. století a během první poloviny 20. století se Strašnice staly důležitou rezidenční oblastí pražských středních vrstev. Na počátku 20. století získaly Strašnice tramvajové spojení s Prahou i železniční zastávku na důležité trati Praha–Benešov. Velkou proměnu zaznamenaly Strašnice v druhé polovině 20. století, kdy byla zastavěna již většina plochy strašnického katastru. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let tu vzniklo sídliště Solidarita, poté vyrostla nová, z velké části panelová, výstavba i v dalších strašnických lokalitách – v Průběžné, Rybníčkách i jinde. V šedesátých až osmdesátých letech došlo ke zboření staré zástavby, z níž do dnešních dob zůstalo zachováno jen několik málo budov. Na počátku devadesátých let 20. století byl postaven a vysvěcen po šedesátiletém úsilí místních farníků ve Strašnicích kostel Neposkvrněného početí Panny Marie.

Strašnice na historické pohlednici.

Děsivé detaily o popravách popisoval na přednáškách kat ve výslužbě • Stát se profesionálním popravčím není nic, co po čem by normální člověk toužil. Přesto to svým způsobem bývalo řemeslo jako každé jiné. Jeden penzionovaný kat z Velké Británie přišel na počátku minulého století na to, jak si ke svému důchodu slušně přivydělat. Pořádal přednášky o popravách. Přečtěte si původní článek z Národních listů ze srpna 1901.

Přednášky o popravách

Milan Rastislav Štefánik. Spoluzakládal republiku, zemřel strašlivou smrtí • Patřil mezi skupinku mužů, bez nichž by samostatná Československá republika nevznikla. Jeho život ale předčasně ukončila letecká tragédie. Šlo o náhodu, nebo úmysl? Milan Rastislav Štefánik (* 21. července 1880), rodák z vesnice Košariská na západním Slovensku. Astronom, vojenský letec a brigádní generál ozbrojených složek Francouzské republiky. Muž, bez něhož by samostatné Československo možná ani nevzniklo. Věděli jste, že i Štefánik působil v našem hlavním městě? Když ke konci 19. století maturuje na sarvašském lyceu s vyznamenáním, je rozhodnutý pro studium v Praze na technické univerzitě, obor stavební inženýrství. Na školu je přijat a posléze začíná jeho působení v metropoli Českého království. Školu ale nedokončuje, jelikož ho zaujala astronomie. Ta se toho času vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde jako řádný profesor působil Tomáš Garrigue Masaryk. Zde se nechává Štefánik zapsat a stává se stoupencem Masarykovy myšlenky. Detvan a láska k národu V Praze působí v době jeho studia slovenský spolek Detvan, který velkou měrou přispívá k rozvoji národního povědomí pražských slovenských studentů. Na začátku nového století je zvolen za předsedu tohoto spolku. Společně s Vavro Šrobárem a dalšími se snaží informovat českou společnost o Slovensku a pomaďaršťování slovenského etnika. Zde začíná Štefánik svou redaktorskou činnost, díky které myšlenka česko-slovenské vzájemnosti nadále nabírá na popularitě v české společnosti. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13567"] Astronom Největším Štefánikovým snem je však Paříž a kariéra vědce v oboru astronomie. V roce 1904 proto odchází z Prahy a v Paříži se zařazuje jako vědecký pracovník. Ze začátku ho trápí existenční problémy, ale vše se díky pomoci přátel a vlastnímu úsilí brzy zlepšuje. V jeho nejúspěšnějším roce 1906 vydává hned 7 vědeckých prací a jeho renomé začíná stoupat. Příchod války Příchodem války je Štefánik nucen respektovat tento stav a nastoupit na frontu. Kvůli svému zdravotnímu stavu to však není možné hned. Nejprve tedy nastupuje na vojenskou leteckou školu, kde získává diplom pilota a hodnost desátníka. Poté je vyslán na západní frontu. Bojuje s nasazením pro věc, ví totiž, že tato válka může být příležitostí k osamostatnění Slováků a Čechů. Nějaký čas bojuje i na srbské frontě. Organizátor Československé národní rady Po návratu do Paříže v druhé polovině války se seznamuje s vícero vlivnými osobnostmi francouzské politiky a naprosto se ztotožňuje s myšlenkami Masaryka a Beneše. Díky konexím jim domlouvá schůzky s francouzskými politiky, kteří mohou pomoci uspíšit vznik samostatného států Čechů a Slováků. On sám se zasloužil především o vytvoření zárodků československého vojska a o působení československých odbojových organizací. Udržuje diplomatické styky napříč politickým spektrem tehdejší Evropy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13566"] Atentát? Po válce se má stát ministrem ozbrojených sil, avšak 4. května 1919 při svém návratu do již samostatného Československa umírá při tragické nehodě svého letadla v obci Ivanka pri Dunaji u Bratislavy. Dodnes se spekuluje, zda to nebyla ze strany československých elit záměrná likvidace. Podle jiných teorií se měl stát obětí střetu francouzských a italských geopolitických zájmů ve střední Evropě. Nepřímým důkazem atentátu má být údajně pitevní zpráva, průběh nehody i fakt, že svědecké výpovědi z místa tragédie byly vyšetřujícími orgány ignorovány. Velmi pravděpodobným důvodem nehody byl nešťastný omyl obsluhy protiletadlové obrany. Tato verze popisuje sestřelení letadla vlastní protivzdušnou obranou, neboť Československo bylo tou dobou ve válečném stavu s Maďarskem a letadlo se Štefánikem na palubě bylo označeno italskou trikolórou, jež je identická s maďarskou.

Ze Štefánikova letadla zůstaly jen trosky.

26. 1. 1868: Mladá matka krátce po porodu vyhodila své dítě do záchodu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

První semafor v Praze začal fungovat před 90 lety. Lidem hodně vadil • V roce 1930 byla v Praze nainstalována první automatická světelná signalizace, a to ve středu Václavského náměstí, kam ústí ulice Vodičkova a Jindřišská. Do té doby byla doprava na křižovatkách řízena pouze pokyny strážníka a od roku 1927 také ručně přepínanými semafory.

16. 10. 1889: Ztracený kabát, brutální řádění útočníků a zavražděné nemluvně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 12. 1889: Zimní obecní kuchyně na Vinohradech bude i letos vařit pro chudé • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

7. 6. 1868: Pražany pobuřují nazí výrostci, kteří se koupou u Štvanice • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Veřejné koupání na Vltavě Zmínili jsme se předevčírem, jak bezstoudně si počínají někteří mužští, koupající se ve Vltavě proti Podolí, když docela nazí na kol jedoucí parník pokřikují, na němž obyčejně velká část pasažérů z druhého pohlaví sestává. Totéž a ještě u větší míře nestydaté jednání se provozuje na ostrově Štvanici. Zde totiž koupající se výrostkové vystupují obzvláště k večeru na ostrovy, nejsouce ničímž oděni a ve své adamitské uniformě běhají a honí se po ostrově, aniž by dost málo dbali na obyvatele protějších domů, kteříž by nemilému pohledu na nestydatou mládež se vyhnuli, nesmí ani k oknům na tuto stranu obráceným přistoupiti. Nestoudní tito výrostci přeplují mimo to často přes řeku do samého města a zde na pobřeží rejdy své provádějí. Policejní strážníci málokdy zabloudí do oněch končin, by nestydaté takové výstupy zamezili, a tak se tyto denně k velkému pohoršení okolního obyvatelstva opětují. – Pražský denník, 7. 6. 1868 Okrádala děti Podvodnice, která po Praze děti okrádala a ve čtvrtek zatčena byla, zapírala s počátku, že by co podobného byla spáchala, když ale ze šesti okradených dětí pět ji zcela určitě poznalo, přiznala se ke všemu. Mezi jiným také přišlo na jevo, že jedné sedmileté dcerušce úředníkově, která z jednoho hostince na hořejším Novém městě oběd pro několik osob nesla, košík i s jídly vzala. – Pražský denník, 7. 6. 1868 Vražda loupežná V pátek nalezena byla nedaleko hlídačského domku železničního za Vysočany mrtvola muže asi 40letého a jakož ze zbytků slušných šatů lze souditi, lepší třídě městského obyvatelstva náležejícího. Do prsou měl dvakrát bodnuto. Kabát, klobouk a jiné šatstvo bylo pobráno a mrtvola už asi tři dny na místě ležela. Myslí se, že tu spáchána byla vražda. – Pražský denník, 7. 6. 1868

2. 10. 1889: Přejetý kůň, následky ženské zvědavosti a sebevražda mladého muže • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár