Ženy zakázaly hospody. Muži se odstěhovali a město zbankrotovalo

MagazínKristián Vích16. července 20211 minuta čtení

Foto: Pixabay

Muži na celém světě odjakživa rádi navštěvují hospody, což ale bývá trnem v oku jejich manželkám. Tento odvěký spor se stal dokonce osudným jednomu americkému městečku na počátku minulého století. O kuriózním případu napsaly v Praze vydávané Národní listy v srpnu roku 1901.

Město na prodej

Nad pěkným městem Lincolnem v New Jersey vlaje od několika dnů rudý prapor. Není to však symbol anarchismu, nýbrž předzvěst dražby. Kostel, škola, úřadní budovy městské a kromě toho 1500 domů bude prodáno v dražbě.

K neobvyklé této licitaci došlo následkem zajímavé minulosti Lincolnu. Zkázu zavinilo hlasovací právo žen. Dříve ptali se muži ve všech podnicích ženy o radu, ale záhy nadešel den, kdy zvoleny byly do městské rady dvě ženy, které svými jazýčky způsobily, že několik radních se poděkovalo.

Místo nich zvoleny opětně ženy, což opakovalo se ještě několikráte, až zbyl pouze purkmistr Silas Drake, který, když prošel návrh na odstranění hospod z města, ze svého úřadu rovněž se poděkoval.

Když hospody byly uzavřeny, mnoho mužů volilo dobrovolné vyhnanství, městské dluhy počaly vzrůstati, domy se zadlužovaly, víc a více, a když i veřejné budovy byly zadluženy rozutekly se členky městské rady k svým vařečkám a nechaly správu obce Pánu bohu. Tak došlo k licitaci Lincolnu.

– Národní listy, 20. 8. 1901. Autor neuveden.

Nepřehlédněte

Jel na červenou a v žíle měl 2,5 promile alkoholu. Teď mu hrozí vězení • Strážníci z Hlídkového útvaru prováděli v sobotu ráno kontrolní činnost ve Veletržní ulici v Praze 7. Na křižovatce s Korunovační ulicí si všimli vozidla, jehož řidič projel na červenou.

Alkohol za volant nepatří, ale ne každý se toho drží.

28. 8. 1868: Drsná pouliční bitka. Šest žen se rvalo o dva muže • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Rvačka Rvačka strhla se ve středu večer v židovském městě na ulici, při kteréž jedna ženská druhé rozbila hrncem hlavu, tak že poraněnou do bytu odnést museli. – V panské ulici servalo se včera odpoledne šest ženských o dva milovníky; facky lítaly sem a tam, mnohá bojovnice padla až k zemi a konečně se odebraly všecky na příslušný úřad, aby nad nimi rozhodl. – Pražský denník, 28. 8. 1868 Zřícený dům Hořejší karlovská ulice, v niž jak známo dům se sbořil, jest dosud četně od diváků navštěvována, kteří si prohlížejí zbytky sesutého domu. Jelikož se bylo co obávati, by se nesřítila celá zeď ke straně zahrady vedlejší obrácená, musela býti tato včera z rána trámy opřena. Také lešení s hořejších pater sesutého domu bylo odklizeno, an se nemohlo v porouchaných zděch pevně udržeti. – Pražský denník, 28. 8. 1868 Nebezpeční podvodníci Již po delší dobu navštěvují dva velmi vkusně oblečení podvodníci domy a příbytky, právě když pán bytu doma není a zde kradou, nač přijdou. Byl-li kde pán bytu zrovna doma, prosili za odpuštění, že se mýlili a k jinému pánovi jíti chtěli. Ve středu byli oba lapeni a zemskému soudu odevzdáni. – Pražský denník, 28. 8. 1868

Nová podoba Libeňského mostu podle hnutí ANO. Jak se vám líbí? • Kandidát na primátora za hnutí ANO Petr Stuchlík zveřejnil na svém Facebooku vizualizaci nového Libeňského mostu.

27. 7. 1890: Nové podniky v Praze a náhlé úmrtí květinářky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

22. 4. 1868: Třetí pražský most bude za pár dní otevřen. Chystá se zatěžkávací zkouška • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zkouška mostu Zkouška s třetím mostem již je v radě městské vyřízena a návrhy příslušné komise přijaty. Zkouška ta bude dvojí, nehybná a pohyblivá. Při nehybné položeno bude po celém chodníku na každý čtvereční sáh mostu 25 centů cihel. Pohyblivá zkouška bude záležet v tom, že 80 vozů cihlami naložených pojede, z každé strany mostu polovice, najednou na most, tak že se v polou mostu setkají a zde i s koni o s vozy 10.300 centů vážit budou. Provedení této zkoušky svěřeno pp. Kourovi a Václavíkovi a jednomu obecnímu staršímu i stane se v den otevření mostu, nejspíš ještě před 1. květnem. – Pražský denník, 22. 4. 1868 Výtržnost Výtržnost učinilo včera dopoledne několik obchodníků v sírkové ulici. Vyložili tam na několika stolech a krámcích rozličné zboží, čímž zastavili přechod v této tak oživené ulici. Policejní strážník hleděl zameziti nedovolené toto prodávání u prostřed ulice, obchodníci však nedbali na jeho napomínání, ba protivili se mu ještě, až konečně strážník použiv své moci s přivolanými ještě jinými strážníky byl obchodníky zatknul. – Pražský denník, 22. 4. 1868 [related-post id="9599"] Náhlá smrt V neděli večer klopýtnul na Valdštejnském náměstí na Malé straně bývalý hokynář František P. o kámen tak nešťastně, že k zemi padl a do hlavy těžce se udeřil. Za krátko pak následkem otřesení mozku ducha vypustil. – Pražský denník, 22. 4. 1868

4. 5. 1890: Rozjezd jara v Praze, vystoupení beduínů a vlakem přejetá žena • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

26. 5. 1889: Zákeřný škůdce napadl ovocné stromy. Panují obavy o úrodu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

2. 12. 1889: Budiž světlo! Na Žižkově začalo fungovat veřejné elektrické osvětlení • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

19. 3. 1868: Kdo poklepe na základní kámen národního divadla? • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Petice pražských studentův České studentstvo praž. vys. škol podepsalo petici k výboru pro zřízení národního divadla v Praze, aby při slavnosti základního kamene p. dr. Frant. Palacký udeřil na základní kámen jmenem národa a. p. dr. Jan Purkyně jmenem vědy. Nepochybujeme, že výbor divadelní přistoupí k této žádosti, neboť při sestavování programu slavnostního řídil se při representautu národa jediné důvodem stáří, jakmile však chce se dáti věci té význam politický, bude výbor divadelní žádost českých studentův pokládati zajisté za slušnou. – Národní listy, 19. 3. 1868 Přepadena Přepadena byla předevčírem ráno po čtvrté hodině blíž strojnické továrny pp. „Breitfelda a Evanse“ v tůnní ulici na hořejším novém Městě dívka ubírající se tou dobou do práce své. Lupič jakýs, postavy velké, shlednuv při světle neshašené dosud svítilny lesknoucí se naušnice dívčiny, vrhnul se na tuto, tahaje ji a nalehaje na ni, aby mu naušnice, peníze a šátek ihned vydala. Dívka se bránila, z plného hrdla křičíc o pomoc. Lupič nepovolil a vší silou hleděl oloupiti oběť svou, tak že celý šátek na ní roztrhal. Teprv když na ustavičný pokřik přepadené od Zahradní ulice přišli jí na pomoc dva mužští, lupič utekl do ulice ječné. – Národní listy, 19. 3. 1868 Zpronevěření Předevčírem odpoledne poslal jistý zdejší rukavičkář svého učenníka pro kůže. Učenníka vedla cesta přes Josefské náměstí, kde se týž zastavil přihlížeje podvodné hře tam usazených čamburinářů. Lákán výhrou počal také sázeti. Štěstí mu však nesloužilo. Stále prohrával a chtěje prohrané peníze svého pána opět dosíci, počal na čísla větší částky peněz dávati. Naděje ho však zklamala, prohrál do krejcaru svěřené sobě peníze, s nimiž pak čamburinář rychle odešel, zanechav učenníka v zoufalém stavu. – Pražský denník, 19. 3. 1868 [related-post id="7226"] Rybník v Stromovce Prostranství před hostincem v Stromovce, které je nyní loukou, bývalo druhdy velkým rybníkem, což dosavadní jeho podoba dokazuje. Nyní se prý jedná o tom, aby byla prostora tato, ač jen částečně, opět naplněna vodou. Tím by Stromovka nabyla půvabnosti nové a v zimě by poskytoval rybník milovníkům klouzaček zábavu a hostinskému výdělek. – Pražský denník, 19. 3. 1868 Kandelábry Kandelábry belgické společnosti strmící dosud jako zbytečné haraburdí po ulicích s náměstích pražských konečně přece odklidí se. Bezpochyby musí belgická společnost také nechat upravit dlažbu odklízením tím porouchanou. Takž nezbudou na ulicích po bývalém mononolu belgické společnosti už jiné stopy leda ty svítilny na pražských branách, které posud se pravidelně osvětlují, ačkoliv asi loket opodál svítí obecní plyn. Nemýlíme-li se, zakládá se tato zajímavá zbytečnost, sloužící leda ku porovnání síly obojího plynu, na smlouvě mezi belgickou společností a c. k. erárem. Jinde by sotva cos podobného uvidělo se. – Národní listy, 19. 3. 1868

13. 8. 1889: Sebevražda v hotelu, rvačka u Vltavy a stávka berlínských pekařů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 8. 1890: Noční bouře nad Prahou, dívka v bezvědomí a telegrafní spojení s Francií • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

25. 3. 1890: Nový vynález, umělecká výstava a popálený hnanec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

19. 9. 1889: Uniformy pro úředníky, doktor bez diplomu a nová restaurace • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

18. 1. 1889: Policie přistihla dvě kuplířky. Zatknout se ale podařilo jen jednu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

13. 2. 1890: Rekonstrukce hostince, oheň v písárně a pokusy o sebevraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Ovocné knedlíky miloval i Jan Neruda. Připravit opravdové staročeské není žádná velká věda • Knedlíky v nejrůznějších podobách najdeme nejen v celé Evropě, ale třeba i v daleké Číně. Tamní kuchaři je vařili už dávno před námi. Naše klasické plněné knedlíky na sladko známe přibližně 300 let.

26. 7. 1890: Nález podzemní chodby a pokus zoufalé ženy o sebevraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

4. 3. 1868: Pražský pekař testuje nový typ chlebu. Připravuje se bez kynutí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nový chléb Nejznamenitější lučebník naší doby, Leebig v Mnichově, zanášel se za poslední doby skoumáním, jak by se připravovat mohl chléb bez kysání a bez kvasnic. Podobný chleb se již v Mnichově vyrábí a pražský pekař pan Popel dal si ukázky takového chleba přivézti, aby mohl podobným spůsobem i v Praze chléb černý i bílý pécti. – Pražský denník, 4. 3. 1868 Lupič dopaden Prohnaný lupič polapen tyto dny od policie městské a odevzdán včera zemskému co trestnímu sondu. Již po delší dobu spozorovala policie, že řeznický tovaryš Stěpán Kočí, rodem od Turnova bez za- městnání potlouká se po Praze a při tom s jistou ženštinou, pověsti chatrné, velké peníze utrácí. Když za doby poslední krádeže vloupáním se do domů nadmíru se množily, padlo podezření i na něho. Sledován tedy tím pilněji, až skutečně přistižen při pokusu krádeže takové. A hle, již v předběžném výslechu vyšlo na jevo, že za poslední doby spáchal v Praze neméně než 13 krádeží, z nichž vzešla škoda přes 1000 zl. Taktéž vyšlo najevo, že krádeže ty prováděl se zručnosti kromobyčejnou; kde nepodařilo se mu někam vloupati se, tu háky a pod. oknem vytahoval, čeho kde dosáhl. Při prohlídce bytu, čili lépe řečeno úkrytu jeho nalezena ještě valná zásoba různých věcí kradených jako šatů, prádla, peřin, skvostů a j. v. – Národní listy, 4. 3. 1868 [related-post id="6452"] Osvětlení Na plynový kandelábr na malostranském náměstí byla včera i socha na svrchní podstavec vztýčena, tak že kandelábr tento už co nejdříve bude moci býti rozžat. Jest si přáti, aby také už na všech ostatních podstavcích kandelábry plynové vztýčeny byly, neboť na některých náměstích je osvětlení za tmavých nocí už nanejvýš potřeba. – Pražský denník, 4. 3. 1868 Zabloudilé dítě Včera v poledne přivábil k sobě na staroměstském náměstí asi tříletý hošík množství okolojdoucích svým pláčem. Byl z domova vyběhl a zatoulal se až na náměstí, kde spozorovav, že to se na cizém místě nalezá, do pláče se dal. Okolostojící chtěli jiz děcko na strážnici zavesti, když na cestě hošík spatřil sousedku svých rodičů a poznav ji ihned k ní radostně běžel. Tato se ovšem hocha ujmula a k matce jej zavedla. – Pražský denník, 4. 3. 1868

Bude nekynutý chléb Pražanům chutnat?

15. 4. 1868: Mladíka otrávil jed, který si koupil v obchodě • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Krádež mazanců Velkonoční nehoda stíhla v noci na neděli malostranského pekaře p. R. Pekl po celou noc, jak obyčejně mazance, by jimi kupce své darem podělil. Že živnost jeho těší se odbytu rozsáhlému, napekl jich pro zákazníky své množství veleznačné, a nechal je, jak zvykem to bývá ve vchodní síni vystydnouti. Leč ještě snad mazance ani dobře nevystydly, když jakýs nedočkavý a dosud neznámý „kunt“ nedbaje že si prsty popálí, mazance šťastně všecky odtud odklidil. – Národní listy, 15. 4. 1868 Svatokrádež Kostel sv. Jakuba zvláštní těší se pozornosti dlouhoprsťákův. Nedávno ukraden tam zvonek od sakrystie, o vzkříšení však udála se tam nová krádež. Přepona na lavici mezi hlavní lodí presbyteří se nacházející, byla o samé slavnosti vzkříšení neznámým pachatelem ukradena. – Národní listy, 15. 4. 1868 [related-post id="9412"] Otrávení 27 let starý dělník Jaromír R. na Smíchově, vraceje se s týdenní skromnou svou mzdou z továrny, koupil si na Malé straně za 18 kr. kyseliny sirkové, kterouž všecku ihned vypil. Křečmi přemožen sklesl k zemi a dopraven, jsa ještě živ, do nemocnice, kdež na jeho uzdravení se pochybuje. Po vlastním seznání učinil zoufalec krok ten pro nesváry domácí. – Národní listy, 15. 4. 1868 Nepovedená slavnost Národní slavnost »SIamník« každoročně v Bubenči odbývaná, za včerejšího deštivého počasí se úplně zmařila. Slavnost tato, k níž tisíce obecenstva do rozkošných bubenečských sadů se scházejí, se tudiž praslabé návštěvy dočkala, ač již předvčírem v tamějších oborách u lučinách rozličné přípravy k uvítání a obveselení účastníků se dály. Tak na jedné louce bylo zřízeno několik besídek k pohoštění příchozích. Jinde opět bylo vztýčeno loubí, jež bylo samými zajíci ověšeno a ušáky těmito měl býti odměněn nejlepší střelec do terče. Všechny tyto přípravy včerejším nepříznivým počasím přišly na zmar. Ve Stromovce taktéž bylo vše uchystáno ku přijetí hostů pod širým nebem, z nichž ovšem z Prahy ani jeden se nedostavil. Hudební vojenská kapela pěšího pluku arciknížete Karla, jež za včerejšího odpůldne svou hrou hosti baviti měla, se ani nedostavila. Deštivé toto počasí v přispěje též nemálo ku zkažení dnešní národní slavnosti »Fidlovačky« v Nůslích, kde blátivá půda na lukách a rozmoklé cesty nebudou podporovati kratochvíle sešlého se obecenstva, byť i počasí samo příznivější bylo než včerejšího dne. – Pražský denník, 15. 4. 1868

Žena vypila žíravinu a doufala, že z tohoto světa odejde.

Britští muži dávali najevo své bohatství podivnou úpravou nehtů • Pokud si říkáte, že žijeme ve zvráceném světě sociálních sítí, kde řada lidí nemá žádnou soudnost, možná vás překvapí článek z roku 1901. Národní listy přinesly zprávu o zvláštní módě, která se rozšířila mezi bohatými britskými muži.