Lobotomie mozku. Drastická lékařská metoda dělala z lidí mrzáky

MagazínKristián Vích13. dubna 20193 minuty čtení
Některým pacientům lobotomie údajně pomohla. Vlevo je snímek ženy před zákrokem, vpravo stejná žena o nějaký čas později.

Některým pacientům lobotomie údajně pomohla. Vlevo je snímek ženy před zákrokem, vpravo stejná žena o nějaký čas později.

Foto: Archiv

Když se řekne lobotomie, představíme si drastický lékařský úkon. Během třicátých až osmdesátých let minulého století ji podstoupily desítky tisíc lidí po celém světě. Při tomto operativním neurochirurgickém zákroku jsou přerušena nervová vlákna spojující mozkový lalok s ostatními částmi mozku. Část pacientů se sice zbavila duševních nemocí, většinu z nich ale kontroverzní metoda nadosmrti zmrzačila. Odkud se lobotomie vzala a jaké drastické následky způsobovala?

Píše se rok 1935 a v Londýně právě probíhá neurologický kongres. Lékaři Carlye Jacobson a John Fulton na něm prezentují výsledky pokusu s opičí samičkou, u které chirurgickým přerušením nervových spojů mezi čelními laloky a limbickým systémem došlo k výraznému omezení agresivního chování.

Na kongresu je i portugalský lékař António Egas Moniz. Experiment ho zaujal natolik, že se rozhodl podobným způsobem vyzkoušet léčbu duševních nemocí u lidí. První pacientkou, které Moniz provedl lobotomii, byla třiašedesátiletá žena s těžkými depresemi, úzkostnými stavy a paranoidními představami. Do lebky jí vyvrtal dva otvory o velikosti pera, skrz které vpravil do mozku injekční stříkačkou alkohol. Nervová spojení se skutečně přerušila, žena se po zákroku vyléčila a údajně to na ní nezanechalo žádné následky.

Po tomto úspěchu Moniz lobotomii zopakoval u dalších dvaceti pacientů. Část z nich odoperoval injekcí s alkoholem a část speciálním skalpelem. Sedm lidí bylo zcela vyléčeno, sedm pocítilo částečné zlepšení a u zbylých šesti nedošlo k žádné změně. V roce 1937 byly výsledky experimentu zveřejněny v American Journal of Psychology a lobotomie se rázem dostala do celého světa.

Lobotomie
António Egas Moniz. Foto: Archiv

Lobotomie jako na běžícím páse

V USA byli jejími největšími propagátory chirurgové Walter Freeman a James Watts. Ti prováděli zákrok ostrým špičatým nástrojem, kterým do mozku pronikali těsně nad oční bulvou přes kost oční jamky. Svou techniku nazvali transorbitální lobotomie a úspěšnost byla podobná jako v případě doktora Monize.

Walter Freeman byl nicméně velmi kontroverzní postava. Denně prováděl až 25 zákroků, své pacienty ale nijak podrobně nezkoumal a u řady z nich byla proto lobotomie zbytečná. Navíc pracoval v nehygienických podmínkách, nesterilizoval nástroje a pacienty ani nepřikrýval operační rouškou.

Doktoři Walter Freeman (vlevo) a James W. Watts studují rentgenový snímek mozku.
Doktoři Walter Freeman (vlevo) a James W. Watts studují rentgenový snímek mozku. Foto: Archiv

Drastické vedlejší účinky

Přestože byl v roce 1949 António Egas Moniz za objev lobotomie a založení neurochirurgie vyznamenán Nobelovou cenou a zákrok podstoupily desetitisíce lidí po celém světě, stále silněji se ozývaly hlasy kritiků. Nešlo totiž přehlédnout drastické vedlejší účinky.

U třetiny pacientů se po lobotomii začaly vyskytovat komplikace v podobě epileptických záchvatů, prasklých cév a náhlého úmrtí. U většiny z nich pak došlo ke změně osobnosti, útlumu, apatii a ztrátě životní jiskry.

Lobotomie
Lobotomické nástroje doktora Freemana. Foto: Archiv

Mediálně známé případy

Jedním ze nechvalně známých případů je lobotomie třiadvacetileté Rosemary Kennedyové, sestry prezidenta USA Johna F. Kennedyho. Dívku na zákrok poslala rodinu pro údajnou přílišnou impulzivnost a prostořekost. Z mladé ženy se po operaci stala mentálně retardovaná osoba na úrovni dvouletého dítěte. Nedokázala chodit ani mluvit, pomočovala se a do smrti zůstala odkázána na ústavní péči.

Lobotomie
Lobotomický vrták používaný ve 40. a 50. letech v Norsku. Foto: Archiv

Další obětí se stal Američan Howard Dully, kterého v roce 1960 jako dvanáctiletého poslala nevlastní matka na zákrok kvůli hyperaktivitě. Z Howarda vyrostl alkoholik a bezdomovec bez smyslu života. Až před lety svůj případ zveřejnil prostřednictvím médií a v knize Moje lobotomie. V ní se mimo jiné svěřuje: „Nevěděl jsem, co mi Freeman udělal, ale cítil jsem, že mi něco chybí. Byl jsem zombie.“

Lékařská věda lobotomii nakonec v 70. letech zavrhla jako nepřípustnou. Zásluhu na tom měl i film Miloše Formana Přelet nad kukaččím hnízdem.

Nepřehlédněte

Lahodná pečená slanina. Až zjistíte, proč tak voní, možná vás rychle přejde chuť • Šťavnatá pečená slanina. Kdo by její lákavé vůni odolal? Vždy si na ní pochutnáme s výčitkami svědomí, protože tušíme, že zrovna dvakrát zdravá není. Víte ale, co přesně z ní dělá tak výjimečnou lahůdku?

Pečená slanina je pro mnoho lidí neodolatelná.

3. 6. 1890: Úprava Josefského náměstí a elektrické osvětlení na venkově • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

8. 8. 1890: Nebezpečné vyhrožování, rostoucí hladina Vltavy a hříčka přírody • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

24. 2. 1868: Smíchovská knihovna kvůli pracujícím upravuje otevírací dobu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Výstava květin Výstava květinová, již pořádá každoročně česká zahradnická společnost letos otevře se dnem 18. dubna a trvati bude až do 21. dubna. Výbor činí vyzvání ke všem pěstitelům květin, aby obeslali tuto výstavu květinami květoucími, musí se ale za tím účelem přihlásiti do 16. dubna u ředitelstva řečené společnosti, aby přichystané na výstavu květiny vřaditi se mohly do katalogu. – Národní listy, 24. 2. 1868 Odvod k vojsku v Praze Jelikož seznamy mladíkův narozených v letech 1847, 1846 a 1845 a tudíž povolaných k nastávajícímu odvodu již upraveny a doplěny jsou, vyhlašuje rada městská, že v seznamy ty lze u městského popisného úřadu po osm dní nahlednouti a proti povolenému neb odepřenému osvobození ve 14 dnech u místodržitelství podati námitky, jež však nemají působnosti zdržovací. Spolu uvádí rada městská v známost všeobecnou, že losování oněch mladíkův, kteří v letech 1847, 1846 a 1845 zrozeni jsou a jimž osvobození od povinnosti vojenské po zákoně nepřísluší, odbývati se bude dne 28. t. m. o deváté hodině dopolední ve velké zasedací síni radnice staroměstské. K losování tomu vyzývají se veškeří k vojsku povinní král. hlavního města Prahy, aneb zástupcové jejich tím doložením, že za ty, kdož se nedostaví, potáhne los buď jejich zástupce, aneb někdo jiný, jehož ředitel losování k tomu určí. – Národní listy, 24. 2. 1868 [related-post id="6100"] Ze Smíchova Obecní knihovna nyní z radnice do hlavní školy přeložená bude od nynější doby místo ve dne teprv večer knihy k půjčce vydávati, by též řemeslníci ji použíti mohli. V prospěch knihovny uspořádá výbor knihovny té v masopůstní úterý zábavu v sále „u zlatého anděla.“ – K zakoupení piana uspořádá zpěvácký spolek „Lukes“ dne 4. března taktéž „u zlatého anděla“ domácí zabavu pro členy své. – Národní listy, 24. 2. 1868 Osvětlení Prahy Předevčírem večer poprvé rozsvícen byl velký osmiramenný kandelábr, postavený na prostranství před Prašnou branou a hostincem „u modré hvězdy.“ Mohútné světlo osmi plamenův jeho mocně osvětluje jindy tmavé to prostranství a zamezuje tomu, by na místě tom, kde čtvero hlavních tříd se křížuje, povozy do sebe nevrážely. – Národní listy, 24. 2. 1868

Jahody jako elixír mládí, ochrana před nemocemi a skvělá pochoutka • Nastává doba dozrávání jahod. Matka příroda si dala záležet, když vymýšlela jejich podobu. Neotřelý design v kombinaci s osvěžující chutí láká v letním období i ty, kteří jinak ovoci příliš neholdují. Pravidelná konzumace těchto plodů má navíc i řadu blahodárných účinků na naše zdraví a krásu. Pojďme si je představit.

O víkendu se opět otevře unikátní protiatomový bunkr Folimanka • Pražanům se v sobotu 12. října 2019 opět otevřou brány jedenoho z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory z časů studené války si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Nástup demence může ovlivnit kvalita jídelníčku. Některé potraviny raději úplně vynechte • Nesprávný výběr potravin a životospráva mohou zásadně ovlivnit kvalitu života. Anglickým vědcům se v rozsáhlé studii podařilo prokázat, že obezita vede k úbytku šedé kůry mozkové a může se podílet i na rozvoji demence a Alzheimerovy choroby. Které potraviny tedy vybírat pro správné fungování mozku a celého organismu? A čeho se naopak vyvarovat?

Spící prorok Edgar Cayce. V tranzu léčil lidi a odhaloval tajemství reinkarnace • Patří mezi nejslavnější léčitele a senzibily všech dob a jeho zázračné schopnosti si dodnes nedokážeme úplně vysvětlit. Řeč je o muži jménem Edgar Cayce. Za svůj život předal lidem téměř 14 tisíc nejrůznějších poselství. Většinou se jednalo o přesné určení příčin zdravotních problémů jeho pacientů a doporučení léčebného postupu. Občas ale nabízel i pohled za oponu našeho světa.

28. 5. 1890: Uvažuje se o zavedení povinného tělocviku na středních školách • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Mátový čaj neléčí jen žaludek. Vědci odhalili ještě jeden velký přínos • Snad každý zná účinky mátového čaje. Odvar z máty peprné dokáže zmírnit bolest hlavy, uleví při rýmě a nachlazení, zklidňuje podrážděný trávicí systém a posiluje imunitu. Vědci však nyní objevili ještě jeden zdravotní benefit.

15. 8. 1890: Na Žižkově řádí epidemie spalniček. Zavádí se opatření • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

11. 1. 1868: Mladík se otrávil panenskou okurkou, skončil v blázinci • Pořád se něco děje – staré známé pořekadlo, které stejně jako dnes platilo i před 150 lety. Podívejte se, o čem psaly Národní listy v sobotu 11. ledna 1868.

Spadne někdy Eiffelova věž? Naši předci nepočítali, že vydrží tak dlouho • Eiffelova věž patří mezi nejznámější symboly Paříže i celé Francie. Ve své době ji lidé považovali za malý zázrak. Jak ale dokládá článek z Národních listů ze srpna 1891, příliš se nepředpokládalo, že by mohla vydržet stát až do 21. století.

Ranní káva nalačno může způsobit vážné zdravotní problémy • Bez šálku lahodné horké kávy hned po probuzení si řada lidí nedokáže představit start do nového dne. Pokud ale kávu pijete nalačno, koledujete si o závažné zdravotní problémy.

30. 1. 1889: Telefony v Praze, výměra vodného a nakažlivé nemoci • Kolik bylo na konci předminulého století v Praze telefonních linek? Na čem se usnesla tehdejší městská rada? A jaké povinnosti mají nově starostové obcí? Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

17. 7. 1890: Aktuální počasí v Praze, host z laciného kraje a nedělní klid • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Smutný osud Vladimíra Menšíka. Do poslední chvíle rozdával radost, trpěl ale obrovskými bolestmi • Často bývá označován za jednoho z nejlepších a nejnadanějších českých herců a bavičů všech dob. Vladimír Menšík bezesporu patří mezi umělce, které obdařil sám Bůh. Od jeho předčasné smrti uběhlo již 31 let. A letos v říjnu by oslavil 90. narozeniny.

7. 6. 1890: Oprava kamenných ornamentů u orloje a řádění prudké bouře • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

21. 11. 1889: Oblíbenost Sokola je na vzestupu. Cvičí úplně všichni • Na konci 19. století žili lidé úplně jinak než my. Namísto sociálních sítí se sdružovali v nejrůznějších spolcích a organizacích, přičemž každý si mohl vybrat, co bylo jeho srdci a povaze nejbližší. Značnou popularitu si vydobyl tělovýchovný Sokol, kde se dle svědectví dobového tisku setkávali lidé z nejrůznějších společenských vrstev.

Mozek může omládnout o několik let. Stačí hodina týdně • Náš mozek je jedním z nejdůležitějších orgánů těla. Pokud si chceme zachovat zdravou mysl i ve stáří, je důležité ho procvičovat. Vědci ale zjistili, že luštění křížovek a řešení rébusů nemusí stačit.