Nepřehlédněte
19. 2. 1890: Tragické zasypání chudé rodiny, nové obálky a dopadení podvodníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
17. 2. 1868: Tragédie na dětské oslavě. Smrt dorazila bez pozvánky • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Tragédie Smutné překvapení stihlo předevčírem jistou měšťanskou rodinu bydlící v Opatovické ulici. Domácí paní N. majíc dvě dítky v stáří 10-11 let, chtěla jim v ten den uspořádat domácí dětský ples. Ze všech známých rodin v sousedstvu byly již děti sezvány, v domácnosti vše již bylo připraveno, ples mohl počíti. Dítky i matka srdečně těšily se na tu kratachvíli. Však když se vše nejlíp sešlo, domáci paní přišlo jaksi nanic. Musela se rozloučit s veselou společností dětskou, těšila dítky, aby se jen bavily dále, že si jen trochu odpočine. Ale nemohla se nimi rozlouočit. Dala si tedy přinést postel do vedlejšího pokoje, z něhož šly dveře do hodovny dětské, aby ležíc alespoň patřiti mohla, jak se dítky její veselí. Asi po hodině přistoupí k posteli dceruška a osloví matku, než tato neodpovídá a chůva přítomná napomíná dítko, aby maminku nechalo spát. Když ale k jedenácté hodině ples skončil se a domácí lidé chtěli paní zbudit, aby se ji dítky mohly poroučet, tu teprv s ustrnutím seznali že ubohá matka dívajíc se na plesající dítky své usnula – na věky. – Národní listy, 17. 2. 1868 Práce na mostě Osvětlení nového mostu bylo v tyto dny předmětem rokování rady městské; prostředek mostu bude osvětlen desíti svítilnami, ku osvětlení chodníků budou ale postaveny zvláštní svícny, jež navrhli strojníci angličtí Ordish a Le Feuvre. Místnosti před mostem a za mostem osvětleny budou svítilnami na budovách prodávačských upevněnými; jak známo bude na každém konci mostu státi po čtyřech takových budkách. – Pražský denník, 17. 2. 1868 Zaopatření sirotků Ošetřování sirotků, na které platí obec z fondu chudinského, bude nyní vzato pod důkladnější dohlídku; ti, kdo takové dítky ošetřují, budou dostávat peníze měsíčně, ale kvitance musí být potvrzena zároveň od faráře a od lékaře. Pěstouni tabudou muset ošetřované dítě měsíčně vést k faráři i okresnímu lékaři a farář potvrdí na kvitanci, že dítě žije a do školy chodí, co zatím lékař potvrdí, že není tělesně zanedbáno. – Pražský denník, 17. 2. 1868 [related-post id="5536"] Závistivé sokyně V Klementské ulici zřídila si o letošním masopustě jistá živnostnice pokoutní taneční salonek, kde při kolovrátku nejvíce učenníci tancem se vyráželi a notný povyk činili, při čemž arciť nešetřeno piva a jiných nápojů, jež majitelkyně tančirny prodávala. Četná návštěva, jaké se pokoutnímu tomuto hostinci dostávalo, a vyplývající z toho hojný užitek, přiměly závistivou jednu sousedku, by též takovou výnosnou živnost započala. K tomu účelu vyprázdnila jeden ze svých prostranných pokojů a zřídila v něm taneční síň, při čemž neopomenula také o přiměřenou hudbu se postarati. Štěstí jí však nepřálo. Vzdor lákavému drnkání na harfu nedostavil se skoro žádný host, kdežto naproti tomu u dolejší hostitelky ani místnosti nestačily. Žlučí naplněná hleděla se své šťastnější sokyni pomstiti, k čemuž se jí předevčírem večer příležitost naskytla. Dala se s sní do vády, při niž arciť s obou stran nešetřeno rozličných titulů, až konečně závistivá sousedka svou sokyní tak zbila, že tato zůstala bez sebe ležeti. Povykem tím přilákáno bylo množství diváků, kteří z počátku lhostejně ke rvačce přihlíželi, když tato ale tak náhlý obrat vzala, obořili se přístojící na druhou ženštinu a byli by ji touže měrou sblatili, kdyby rychle byla neuteka. K poražené ženštině musel býti lékař povolán, jemuž po nějaké době se podařilo ji opět vzkřísiti. – Pražský denník, 17. 2. 1868 Udušení V sklepovém bytu jednoho domu na „prostřední cestě“ v Karlíně uzavřely se předevčírem večer před spaním bydlící tam dvě ženštiny, ovocnářky a zatopivše si uhlím v kamnech, zandaly před ulehnutím rouru do komína.. Včera k polednímu slyšáno sténání v bytu, vypáčeny tedy násilím dveře a tu shledána jedna z ubohých, stařena 60letá již mrtva, druhá v mrákotách, z nichž ovšem byla vzkřísena. – Národní listy, 17. 2. 1868
2. 4. 1868: Praha se okrášluje. Vysazují se nové záhony a stromořadí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Okrášlování PrahyV sadech na pražských hradbách jest nyní více dělníků jich okrášlováním zaměstnáno. Na některých místech se vysazují nová stromořadí a záhony květinové se upravují a novými plaňkami ohražují. Podobná úprava se provádí v tamních hostincích a kavárnách, kde již vše k přijmutí hostů pod širým nebem připraveno jest. Elegantní budky na hradbách rozestavené, v nichž se sodová voda k pití prodává, byly již také otevřeny. – Pražský denník, 2. 4. 1868 Z nemocnice do trestniceJeden kupecký mládenec z Buben odcizil vloni v říjnu značnou částku peněz a uprchl. Když pak později se vrátil do Prahy a stíhána se viděl zatykačem, koupil si jedu a na Karlovu náměstí se chtěl otráviti. Nepodařilo se mu to ale a tak přišel do nemocnice. Nyní kdyz se uz vyhojil, dodán jest trestnímu soudu. – Pražský denník, 2. 4. 1868 [related-post id="8865"] Nezdárná dceraNa Vyšehradě má jeden obuvník dceru, ta ale v tyto dny poprala se s otcem, potloukla jej a vzavši si několik peřin, z domu uprchla. V úterý podařilo se policii vypátrati nynější její byl na Pankráci, načež jsou jí peřiny opět odňaty. Soudní vyšetřování s ní zavedeno. – Pražský denník, 2. 4. 1868 Nová školaStavba nové vyšehradské školy se blíží k úplnému ukončení, tak že tento měsíc vysvěcena bude. Ve vnitřních prostorách, kde mimo školu na čtyři třídy a opatrovnu rozdělenou, téz byty pro učitele a prozatímní radnice se nalezati budou, pronajmou se ostatní byly soukromníkům. Část dosud stojící staré radnice bude na přes rok stržena. Vedle nové budovy stojící chatrče se strhují a na jich místě nový velký činžovní dům zbuduje, k němuž se již základy staví. Novými těmito stavbami získá značně Vyšehrad, který až do nedávna tak vesnickou tvářností vynikal. Jelikož ku veřejné dražbě, v níž budova staré školy prodána býti měla, žádný kupec se nedostavil, bylo toto stavení jednomu živnostníkovi na několik roků pronajmuto. – Pražský denník, 2. 4. 1868
Petřínská rozhledna v plamenech. U tragédie zasahovali stateční pražští hasiči • Chybělo málo a jedna z dominant Prahy – Petřínská rozhledna – už nemusela stát. Ocelový kolos se dostal v roce 1938 do velkého nebezpečí. Bez včasného zásahu hasičů mohlo dojít k narušení statiky. Ohroženy byly také desítky lidských životů. Je 5. července 1938 a všichni Pražané jsou na nohou. Vrcholí totiž jubilejní X. všesokolský slet. Cvičení Sokolů na vyprodaném strahovském stadionu sleduje kromě jiných i prezident Edvard Beneš s manželkou Hanou. Krátce po 15. hodině je na cvičišti přestávka. Diváky i cvičence náhle překvapí hustý černý kouř, který se valí z vrcholu nedaleké Petřínské rozhledny. Zakrátko vyšlehávají plameny. Tohle zřejmě není součást programu, dochází všem přítomným na tribunách. Lidé zůstali klidní Následkem elektrického zkratu propuká v kabině výtahu požár. Naneštěstí se uvnitř zrovna nenachází žádní cestující. Zhruba 80 lidí na ochozu rozhledny se ale právě kochá výhledem na Prahu. Začíná hra o čas. Je potřeba je dostat rychle do bezpečí. Všichni zakrátko s neuvěřitelnou ukázněností schází po schodech dolů. Majitel restaurace pod věží si mne ruce, vypadá to na velkou tržbu. Hosté si u stolů zřizují hlavní stan a sledují práci pražských požárníků, kteří na místo doráží vzápětí. Z ústřední stanice jsou tu dvě družstva. Na výpomoc přispěchali také členové střešovické pobočky. [related-post id="12157"] Složitý zákrok Hašení požáru komplikuje šedesátimetrová výška a hustý kouř, přes který není téměř nic vidět. Stateční hasiči Verner a Šiška pronikají vikýřem na střechu rozhledny. Zjišťují, že právě tudy se oheň nebezpečně šíří. Plameny proskakují pod oplechování střechy a začínají pohlcovat dřevěnou konstrukci zastřešení. Příruční hasící přístroje nezabírají, a proto jsou nasazeny hadice. Výkonné čerpadlo napojené na hydrant tlačí vodu k místu požáru. Plameny jsou tak silné, že hasiči musí nejprve ustoupit. Po přemístění útočného proudu se však živel daří utlumit a následně zcela zlikvidovat. [related-post id="12057"] Pocta zachráncům Celá akce netrvá ani 40 minut. Na protějším břehu Vltavy vše pozorují stovky Pražanů s dalekohledy. Na strahovském stadionu končí přestávka. Potlesk při nástupu cvičenců nyní nepatří jen jim, ale i zachráncům pražské dominanty. Prezident Beneš se nechává velice pečlivě informovat o průběhu požáru a nešetří chválou a uznáním hasičské práce.
14. 10. 1889: Krvavé rvačky a den otevřených dveří ve věznici • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
6. 8. 1890: Řádění uličníků, utonulý mladík a nová vinárna v centru Prahy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
30. 6. 1890: Stařena ve strouze, opozděný rychlovlak a hon na pytláky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
16. 12. 1868: V Kbelích se oběsila mladá dívka. Spekuluje se o důvodech • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.
30. 7. 1890: Hrůzná tragédie na Letné, pohřešovaný chlapec a pobodaný čeledín • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
19. 9. 1889: Uniformy pro úředníky, doktor bez diplomu a nová restaurace • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
3. 12. 1868: Svatomikulášský trh ovládl centrum Prahy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.
13. 11. 1868: Sotva mladíka propustili z káznice, už zase páchá neplechy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.
13. 1. 1868: Na Ovocném trhu málem uhořela prodavačka, zachránil ji strážník • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.
2. 3. 1868: Kdo skutečně vynalezl ruchadlo? Spory o autorství jsou snad u konce • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Dláždění Dláždění v Praze, jež posud konalo se buď na účet obce neb na účet některé z obou plynáren, převezme nyní obec sama ve svou správu, jen aby všeliké dlaždičské práce byly stejny a rychle se prováděly. Dozor nad dlažbou na Starém, Novém i Židovském městě povede pan rada Bláha a dlaždení řidit bude p. Bock. – Pražský denník, 2. 3. 1868 Nehoda Včera dopoledne vkročil do týnského chrámu Páně jistý mladík maje za to, že na dobro uhasl doutník, kterýž do náprsní kapsy uschoval. Doutník však ještě hořel a mladík za chvíli byl upozorněn na zápach hořící látky. Hned si rozepnul kabát a s ustrnutím shledal, jak se mu spod něho kouř valí. Rychlým svleknutím kabátz a uhašením hořící části ušel mladík dalšímu nebezpečí. – Pražský denník, 2. 3. 1868 [related-post id="6378"] Kdo jest pravým vynálezcem ruchadla? Výtečný ten nástroj, jimžto učiněn v orbě nesmírný pokrok, přivlastnili sobě mnozí lidé potahujíce bez práva na sebe čest jeho nalezení. Teď zjištěno svědectvími věrohodnými a nepochybnými, že nálezci jsou čeští rolníci a řemeslníci, bratranci Veverkové z Rybitví, kteří nález ten učinili již v letech 1818-1819. Těmto tedy patří čest. – Pražský denník, 2. 3. 1868 Kezditlačitel Předevčírem večer hnal kýs honák několik volů malostranskou branou mostní. V tu chvíli, když s klienty svými zahýbal se kolem věže mostní, jeden z volů splašil se a přitlačil honáka tak důrazně ke zdi, že ubohý značně porouchán sklesl k zemu a odnešen býti musel. –Národní listy, 1. 3. 1868 Pražané budou mít plovárnu Občanská plovárna pod Letnou počne se již v těchto dnech budovati, a již dnes se začne s přípravními pracemi. – Pražský denník, 2. 3. 1868
Zita Kabátová sklízela jednu ránu za druhou. Díky optimismu se ale dožila vysokého věku • Už navždy bude patřit k nejvýraznějším herečkám naší kinematografie. Narodila se v roce 1913 v Praze na Malé Straně a zemřela v roce 2012. Dožila se tedy úctyhodných 99 let. A jak je známo, i v pokročilém věku byla velice svěží a čilá. Možná i proto, že si dokázala udržovat svůj pověstný smysl pro humor, optimismus a nadhled, přestože život jí do cesty postavil nejednu těžkou zkoušku.
Bedřich Smetana jako nejkrásnější dárek domů. Nová výstava Národního muzea • Národní muzeum otevřelo ve svém Muzeu Bedřicha Smetany zcela novou výstavu s názvem Hudba Bedřicha Smetany – nejkrásnější dárek domů. Jedná se o ukázku toho, jaký vliv na věhlas skladatele může mít i fenomén hudebních nosičů. Výstava bude k vidění do konce října příštího roku.
25. 10. 1889: Pražané si stěžují na nedostatečné osvětlení ulic • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
15. 1. 1869: Nález mrtvého novorozence a výstraha emigrantům • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.
28. 5. 1890: Uvažuje se o zavedení povinného tělocviku na středních školách • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
Zoo Praha oslaví 90. výročí swingem, křtem knihy a bohatým doprovodným programem • Praha má již 90 let svou vlastní zoologickou zahradu. Její brány se poprvé otevřely 28. září 1931 a od té doby vyrostla v mimořádně oceňovanou instituci. Výročí si zoo připomene bohatým program.
