Zdřímnutí po obědě prospívá, ale musí být přiměřeně dlouhé

14. března 2021 ∙ 15:38
Tereza Běhalová
Krátký spánek po obědě prospívá ∙ Foto: Unsplash

Dobrá zpráva pro všechny vyznavače poobědového šlofíčka. Nová studie čínských vědců říká, že krátké zdřímnutí má velmi pozitivní vliv na náš mozek. Důležité je ale dodržovat pravidelnost a přiměřenou délku.

Vydatný oběd občas dokáže pořádně unavit. Není proto divu, že když je příležitost, mnoho lidí si po něm dopřeje sladký spánek. Pokud to tak máte stejně, pak tím nejen usnadňujete práci trávicímu systému, ale především prospíváte mozku, tvrdí studie zveřejněná v General Psychiatry.

Jak výzkum probíhal

Čínští vědci zkoumali přes dvě tisícovky osob ve věku 60 a více let. U všech byly provedeny testy kognitivních schopností, které se používají na zjištění demence. Vědce také zajímalo, jestli si pozorovaní jednici po obědě rádi zdřímnou a kolik hodin spí průměrně v noci.

Ukázalo se, že výrazně lepší kognitivní schopnosti jako paměť nebo řeč vykazovali ti, kteří si čtyřikrát týdně dopřejí po obědě zhruba půlhodinový odpočinek. Delší a častější spánek naopak znamená zhoršení těchto schopností, stejně jako neplánované usnutí.

Je zřejmé, že mozek zkrátka potřebuje občasné technické přestávky, aby mohl lépe zvládat náročné životní situace a ještě k tomu řídit fungování celého našeho těla. Přesný mechanismus vlivu odpoledního spánku na kondici mozku ale budou muset vědci teprve rozluštit.

Dělejte to jako profíci

Mimochodem, věděli jste, že několikaminutový spánek praktikuje i řada vrcholových manažerů, ale třeba i piloti letadel nebo profesionální řidiči? Mají vyzkoušeno, že i 20 minut spánku může občas vydat za 4 hodiny plnohodnotného spánku. Důležité ale je nepřekročit tento časový limit, abyste neupadli do hluboké spánkové fáze.

Dvojčata se rodí nejvíce v historii. Vědci znají důvod

Každý rok se na světě narodí 1,6 milionu párů dvojčat, což je nejvíce ve známé historii. Každé čtyřicáté druhé narozené dítě je tak dvojčetem. Vědci nyní přišli s vysvětlením, proč k tomuto jevu dochází. Studii na toto téma provedli nyní Gilles Pison a Christiaan Monden z britské Oxfordské univerzity a Jeroen Smits z Radboudovy univerzity v Nizozemsku. Podařilo se jim shromáždit data ze 165 zemí světa o porodech dvojčat v […]

Jak správně dýchat. Jednoduchý návod vám může změnit život

Dýchání nás provází od narození až do smrti. Je to proces, bez kterého bychom jen sotva přežili. Pouze díky němu může krev zásobovat organismus životně důležitým kyslíkem. Podle odborníků přitom velká část lidí dýchá špatně. To pak může souviset s různými zdravotními komplikacemi. Co tedy při dýchání dělat lépe? Jednou z nejčastějších chyb je povrchní, mělké dýchání. K němu dochází nejčastěji ve stresových situacích, ale často se ho dopouštíme s […]

Vědci vymýšlejí záložní plán pro případ globální katastrofy

Celý svět nyní sužuje koronavirová pandemie. Existují přitom i mnohem větší hrozby, které by v budoucnu mohly zcela zničit život na Zemi. Naši existenci ohrožují přírodní katastrofy, změny klimatu, asteroidy i jaderné zbraně. Jak nám ukázal koronavirus, scénáře katastrofických sci-fi filmů se mohou naplnit ze dne na den. Někteří vědci jsou proto přesvědčeni, že je nutné připravit záložní plán. Jekan Thang z University of Arizona navrhuje, aby byla vytvořena banka […]

Stane se Alžběta II. nejdéle vládnoucí panovnicí historie?

Svět se za posledních sedm dekád neuvěřitelně proměnil. Jedna jistota ale stále zůstává. Na britském trůně neochvějně sedí královna Alžběta II. Od počátku její vlády uplynulo letos v únoru 69 let. Je to neuvěřitelný výkon. Už dávno neplatí, že nejdéle vládnoucí panovnicí Británie byla královna Viktorie. Ta stála v čele britského impéria „pouze“ 63 let a 216 dní. Alžbětě II. nyní zbývá jen několik měsíců, aby trumfla Lichtenštejnského panovníka Jana […]

Srdeční selhání se týká stovek tisíc Čechů. A po pandemii jich bude ještě víc, očekávají lékaři

Obezita, vysoký krevní tlak, cukrovka nebo vysoká hladina cholesterolu jsou rizikové faktory srdečního selhání. Toto onemocnění se týká stále většího počtu lidí v Česku. Podle odborníků se již blížíme 300 tisícům nemocných se stanovenou diagnózou. „I přesto, že u nás délka života před vypuknutím pandemie měla tendenci k prodlužování, nedařilo se nám prodloužit délku života lidí ve zdraví. Léta strávená s nemocí jsou nejčastěji na vrub srdečním onemocněním a mezi […]

X Zavřít