Jak nenápadně zjistit skutečný věk ženy? Zkuste rady našich předků

MagazínKristián Vích28. dubna 20212 minuty čtení

Foto: Picryl, volné dílo

Tázat se dámy na její skutečný věk je i v dnešní době považováno za poněkud nezdvořilé. A nejinak tomu bylo už v dobách našich předků. Národní listy otiskly v dubnu roku 1901 článek, který zvědavým mužům nabízí řešení. Zároveň ale jeho autor dodává, že ne vždy to bude fungovat.

Choulostivá otázka

Italský humoristický list »It Mondo che ride« předložil svým čtenářům následující otázku o cenu: Kterak možno od dámy zvěděti její stáří, aniž byste ji touto otázkou urazili ? Tři odpovědi cenou poctěné, zněly následovně:

Řekněte dámě: »Signoro, minulé noci zdálo se mi o vás, že jste mne vyzvala, abych vsadil do loterie a sice vaše leta a svoje. Zajisté, že bychom vyhráli. Chcete, abychom spolu vsadili? Jaké číslo mám za vás vsadit?«

Druhá odpověď navrhuje: Ptejte se dámy : »Jak dlouho jste již vdaná, milostivá paní ?« A když odpověděla: »Můj bože, to jste byla skorem dítě, když jste se vdávala. V kolika pak letech jste se vdávala?«

Třetí navrhuje: Ptejte se dámy, o kolik let jest mladší, než její manžel…

Podle těchto odpovědí, cenou poctěných, zdá se vskutku úžasno, jak málo je v Italii vtipu. Sotva as bude která Italianka tak hloupá, aby na kteroukoli z těchto otázek odpověděla pravdu.

Kdyby desetkrát věděla, že vyhraje v loterii, nepoví pravé svoje stáří. A co vadí dámě, jež se provdala v jedenadvacátém roce, aby udala, že jí bylo šestnáct?

Týž případ jest, tážete-li se jí, oč je mladší, než její manžel. Je-li mladší o pět let, odpoví klidně, že manžel její jest o 15 let starší. Vůbec, není-li nejmladší její syn již vousatým kadetem (děvčátka jsou beztoho v klášteře neb v pensionátě), dovíte se od málokteré jakýmkoli způsobem, že překročila třicítku.

– Národní listy, 26. dubna 1901. Autor neuveden.

Nepřehlédněte

Proč se Praha jmenuje Praha? Vysvětlení je hned několik • Je to tak trochu záhada. Přesný původ slova Praha už se nejspíš nikdy nedozvíme. Přesto ale existuje několik hypotéz, jak naše hlavní město ke svému názvu vlastně přišlo.

Protiatomový kryt Folimanka bude tuto sobotu opět zpřístupněn veřejnosti • Zájemcům o historii hlavního města se v sobotu 16. února 2019 opět naskytne možnost navštívit jeden z největších krytů civilní ochrany na území Prahy. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Manžela musíte správně vycvičit, tvrdily americké ženy na konci 19. století • Existuje řada zaručených receptů na šťastné manželství. Velmi specifickou taktiku měly newyorské ženy z tzv. „lepší společnosti“ na konci 19. století. Přečtěte si dobový článek z Národních listů, který popisuje, jak s manželem správně nakládat, aby „byl nejen neškodný, ale i užitečný“.

9. 3. 1868: Nad Prahou zuřila bouřka, jakou nikdo dvacet let nepamatuje • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Bouřka Včera o 7. hodině snesla se nad Prahou krátká, ale prudká bouřka. Černá mračna zmítána prudkou vichřicí valila se s velikou rychlostí za notného hřímání a blyskotu, jakož i hustého deště na severovýchod. Mnozí, tímto neobyčejným zjevem přírodním v době nynější bezděcně upamatováni jsou na rok 1848, kde taktéž již v prvních dnech březnových rachotily hromy nad hlavami našemi. – Národní listy, 9. 3. 1868 Zahrádky K návrhu páně Odkolkova bude prostora kol pomníku Karlova před klášterem Křížovnickým proměněna v květnici a taktéž zahrádka na dvoře nové vyšší dívčí skoly ve Vdoičkové ulici bude bez prodlení upravena. – Pražský denník, 9. 3. 1868 Rozhodnutí městské rady Držitel kavárny na Příkopech blízko Prašné brány chtěl zříditi před kavárnou vedle chodníku ozdobnou besídku půldruhého sáhu širokou a 11 sáhů dlouhou, ale městská rada mu toto nedovolila, poněvadž by tam byla besídka velmi na překážku lidem i povozům. – Pražský denník, 9. 3. 1868 [related-post id="6485"] Situace na Vltavě Vltava za včerejšího dne již poněkud opadla. Včera k večeru obnášela výška vody 40 palců. Dosti značná tato výška vody překáží posud některým mlýnům v mletí jakož i převozu. Na Labi stála voda v sobotu u Děčína na 13 stop nad normále a stále ještě rostla. – Pražský denník, 9. 3. 1868 Tiskaři chtějí vyšší platy Pražští knihtiskařští pomocníci zadali ke gremiu knihtiskařskému žádost s 260 podpisy, aby jim byl plat zvýšen; v celém Rakousku již zvýšen plat tento až i na 18 kr. za 1000 n, jenom v Praze dostává sazeč posud jen 12 kr. za 1000 n. – Pražský denník, 9. 3. 1868

16. 7. 1889: Amatérské fotografování jako nový koníček, požár v Karlíně a vypovězení cizinci • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

20. 10. 1868: Stařeně se vyřinula krev z úst a za pár chvil byla mrtvá • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

26. 7. 1890: Nález podzemní chodby a pokus zoufalé ženy o sebevraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

26. 4. 1868: Mrtvoly ve Vltavě přibývají každý den • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Utopenec Utopenec vyloven byl v pátek odpoledne z Vltavy u smíchovského přívozu a poněvadž bylo tělo jeho již značně ohnilé, ležel zajisté ve vodě již delší dobu. Poznali v něm dělníka Fr. Trunečka z Bechčína, posledně na Smíchově bydlivšího, který asi před devíti nedělemi z domu odešel a víc se nevrátil. – Pražský denník, 26. 4. 1868 Podivná shoda Včera asi o půlpáte hodině ráno přiběhla asi 20letá mladice pečlivě do šátku zaobalená na most a zde nedaleko sochy sv. Jana skočila do Vltavy, kdež pod vodou zmizela. Plavci okamžitě pospíšili si na lodích, aby ji, možno-li zachovali., avšak co týčkami ve vodě hledali, vylovili tělo asi 45leté ženštiny, které muselo už asi tři dny ve vodě ležeti. – Pražský denník, 26. 4. 1868 [related-post id="9673"] Přednášky na Smíchově Zejtra v pondělí o půl 8. hodině přednáší pan Alois Studnička v místnostech průmyslové školy „o oceli vůbec, o vyrábění ocele cementové v Anglicku zvláště a o postupu výroby nožů kapesních, krájecích a břitev v Sheffieldu.“ Přístup jest dospělým volný. – Národní listy, 26. 4. 1868

17. 2. 1868: Tragédie na dětské oslavě. Smrt dorazila bez pozvánky • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Tragédie Smutné překvapení stihlo předevčírem jistou měšťanskou rodinu bydlící v Opatovické ulici. Domácí paní N. majíc dvě dítky v stáří 10-11 let, chtěla jim v ten den uspořádat domácí dětský ples. Ze všech známých rodin v sousedstvu byly již děti sezvány, v domácnosti vše již bylo připraveno, ples mohl počíti. Dítky i matka srdečně těšily se na tu kratachvíli. Však když se vše nejlíp sešlo, domáci paní přišlo jaksi nanic. Musela se rozloučit s veselou společností dětskou, těšila dítky, aby se jen bavily dále, že si jen trochu odpočine. Ale nemohla se nimi rozlouočit. Dala si tedy přinést postel do vedlejšího pokoje, z něhož šly dveře do hodovny dětské, aby ležíc alespoň patřiti mohla, jak se dítky její veselí. Asi po hodině přistoupí k posteli dceruška a osloví matku, než tato neodpovídá a chůva přítomná napomíná dítko, aby maminku nechalo spát. Když ale k jedenácté hodině ples skončil se a domácí lidé chtěli paní zbudit, aby se ji dítky mohly poroučet, tu teprv s ustrnutím seznali že ubohá matka dívajíc se na plesající dítky své usnula – na věky. – Národní listy, 17. 2. 1868 Práce na mostě Osvětlení nového mostu bylo v tyto dny předmětem rokování rady městské; prostředek mostu bude osvětlen desíti svítilnami, ku osvětlení chodníků budou ale postaveny zvláštní svícny, jež navrhli strojníci angličtí Ordish a Le Feuvre. Místnosti před mostem a za mostem osvětleny budou svítilnami na budovách prodávačských upevněnými; jak známo bude na každém konci mostu státi po čtyřech takových budkách. – Pražský denník, 17. 2. 1868 Zaopatření sirotků Ošetřování sirotků, na které platí obec z fondu chudinského, bude nyní vzato pod důkladnější dohlídku; ti, kdo takové dítky ošetřují, budou dostávat peníze měsíčně, ale kvitance musí být potvrzena zároveň od faráře a od lékaře. Pěstouni tabudou muset ošetřované dítě měsíčně vést k faráři i okresnímu lékaři a farář potvrdí na kvitanci, že dítě žije a do školy chodí, co zatím lékař potvrdí, že není tělesně zanedbáno. – Pražský denník, 17. 2. 1868 [related-post id="5536"] Závistivé sokyně V Klementské ulici zřídila si o letošním masopustě jistá živnostnice pokoutní taneční salonek, kde při kolovrátku nejvíce učenníci tancem se vyráželi a notný povyk činili, při čemž arciť nešetřeno piva a jiných nápojů, jež majitelkyně tančirny prodávala. Četná návštěva, jaké se pokoutnímu tomuto hostinci dostávalo, a vyplývající z toho hojný užitek, přiměly závistivou jednu sousedku, by též takovou výnosnou živnost započala. K tomu účelu vyprázdnila jeden ze svých prostranných pokojů a zřídila v něm taneční síň, při čemž neopomenula také o přiměřenou hudbu se postarati. Štěstí jí však nepřálo. Vzdor lákavému drnkání na harfu nedostavil se skoro žádný host, kdežto naproti tomu u dolejší hostitelky ani místnosti nestačily. Žlučí naplněná hleděla se své šťastnější sokyni pomstiti, k čemuž se jí předevčírem večer příležitost naskytla. Dala se s sní do vády, při niž arciť s obou stran nešetřeno rozličných titulů, až konečně závistivá sousedka svou sokyní tak zbila, že tato zůstala bez sebe ležeti. Povykem tím přilákáno bylo množství diváků, kteří z počátku lhostejně ke rvačce přihlíželi, když tato ale tak náhlý obrat vzala, obořili se přístojící na druhou ženštinu a byli by ji touže měrou sblatili, kdyby rychle byla neuteka. K poražené ženštině musel býti lékař povolán, jemuž po nějaké době se podařilo ji opět vzkřísiti. – Pražský denník, 17. 2. 1868 Udušení V sklepovém bytu jednoho domu na „prostřední cestě“ v Karlíně uzavřely se předevčírem večer před spaním bydlící tam dvě ženštiny, ovocnářky a zatopivše si uhlím v kamnech, zandaly před ulehnutím rouru do komína.. Včera k polednímu slyšáno sténání v bytu, vypáčeny tedy násilím dveře a tu shledána jedna z ubohých, stařena 60letá již mrtva, druhá v mrákotách, z nichž ovšem byla vzkřísena. – Národní listy, 17. 2. 1868

Zoo Praha oslaví 90. výročí swingem, křtem knihy a bohatým doprovodným programem • Praha má již 90 let svou vlastní zoologickou zahradu. Její brány se poprvé otevřely 28. září 1931 a od té doby vyrostla v mimořádně oceňovanou instituci. Výročí si zoo připomene bohatým program.

Mramorová dáma z Karlova náměstí vypráví svůj příběh • Praha je plná soch, které připomínají významné osobnosti naší historie. Možná už jste poznali ženu na fotografii. Znáte ale i její životní příběh? Zkusili jsme s ní chvilku pobýt. A při té příležitosti se zeptali, co se jí právě v těchto dnech honí hlavou.

14. 10. 1889: Krvavé rvačky a den otevřených dveří ve věznici • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Začala tradiční Matějská pouť. Její historie sahá hluboko do minulosti • Na Výstavišti v pražských Holešovicích v sobotu odstartovala Matějská pouť, první jarní akce podobného typu a rozsahu v Evropě. Návštěvníky letos láká na více než 100 atrakcí z Čech, Holandska i dalších států Evropy. Součástí jsou i farmářské trhy nebo bavorská restaurace.

14. 8. 1889: Nerozlučné sestry spáchaly společnou sebevraždu. Důvod nikomu neřekly • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

21. 8. 1890: Nebezpečné koupání, ztracená holčička a utonulý učeň • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

9. 10. 1889: Výstava obrazů, vzácný pták a chatrný dům • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Elegantní semetrika Růžena Šlemrová. Život slavné herečky je zahalen tajemstvím • Růžena Šlemrová zanechala v prvorepublikové kinematografii nesmazatelnou stopu, přestože se většinou musela spokojit jen s vedlejšími rolemi. Nejčastěji ztvárňovala komické postavy vážených dam z lepší společnosti v honosných róbách a drahých špercích. O skutečném životě této výrazné herečky toho ale paradoxně víme jen velmi málo.

Noblesní a elegantní. Taková byla Růžena Šlemrová.

Klobásy z hovězí kůže před soudem. Řešilo se, zda jsou protizákonné • Dvojí kvalita potravin byla tématem i pro naše předky. Roku 1891 přinesly Národní listy zprávu o soudním procesu, který řešil, zda uzenářské výrobky mohou obsahovat hovězí kůži. Přečtěte si, jaký verdikt nakonec padl.

23. 7. 1889: Zkažené maso na trhu, pokousané dítě a mrtvola ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

22. 3. 1890: Stavba nového nábřeží, přejetý mladík a popálená hokyně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.