3. 7. 1890: Praha pošle věnec na hrob polského básníka Mickiewicze

Před lety v PrazePražskýDEN.cz3. července 20202 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Věnec pro básníka

Věnec obce pražské na rakev polského básníka Adama Mickiewicze, uvitý dle nákresu ředitele městských sadů pana Fr. Thomayera, dvorním zahradníkem p. Dittrichem, byl včera od 12. do 2 hodin odpoledne vyložen ve výkladní skříni zmíněného závodu na Ferdinandově třídě a vzbuzoval všeobecnou pozornost kolem jdoucího obecenstva. Věnec jest zřízen ze 4 mohutných listů palmy Fenix reclinata. Na hořejší části nalézají se dvě úpravné kytičky a sice v pravo z krásného kvetoucího druhu vstavače Catleya Trianae a v levo z kytičky kvetoucích konvalinek a bílých květů Gardenia. Dolejší část věnce jest lemována hustě tmavočervenými růžemi ; uprostřed věnce nalézá se mohutná kytice z krásných libovonných čajových růží Maréchal Niel. Věnec krášlí široké atlasové stuhy se zlatým třepením a nápisem: »Král. hlavní město Praha Polskému pěvci«. Věnec, dostatečně zabezpečený, aby nemobl zvadnouti, byl odpoledne odeslán dráhou do Krakova. – Národní listy, 3. 7. 1890

Cestou na pohřeb

Politování hodné neštěstí přihodilo se včera ke 3. hod. odpol. p. Š., gymnasialnímu profesoru. Ubíral se tramwayí ku pohřbu svého přítele, ředitele měšťanské školy na Smíchově p. Fr. Zoubka. Vagon byl přeplněn a prof. Š. stál na zadní straně na neštěstí tak, že se nemohl nikde rukou zadržeti. Při ostré zatáčce u Palackého ulice na Smíchově vůz náhle se poněkud nahnul a prof. Š. spadl s něho dolu, obličejem k zemi. Vagon zůstal státi a každý snažil se nešťastníku přispěti ku pomoci. Zvedli ho a seznali, že se p. Š. valí ústy i nosem krev. Odvedli ho do průjezdu, kde rány jeho byly vodou vymyty a obvázány, načež odveden na policejní komisařství, kde lékař obvázav mu řádně rány, dal ho na vlastní žádost odvézti do jeho bytu. Neštěstí to vyvolalo na místě velký sběh lidí, kteří reptali na přeplňování vagonů tramwaye a poukazovali k tomu, k čemu vlastně jsou řetězy u vagonů, když se jimi nemá vagon uzavříti a proč o bezpečnost osobní jest tak špatně postaráno. – Národní listy, 3. 7. 1890

[related-post id=“31083″]

Vyloupený kiosk

Dnešní noci opět neznámý pachatel vymáčkl plechovou tabuli v kiosku v sadech Čelakovského. Vyprázdnil láhve a sodovku vypustil. Krádež byla spozorována teprve ráno, když krámská přišla do kiosku. – Národní listy, 3. 7. 1890

Nepřehlédněte

25. 2. 1868: Zmatek na sokolských šibřinkách. Obsluha šatny totálně nestíhala • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zmatek v šatnici Letošní Šibřinky pražského Sokola, jež byly v sobotu odbývány, byly letos obzvlášť hlučně navštíveny, skončily se ale spůsobem pro některé hosty dost mrzutým. Když se totiž o 3. hod. v noci společnost chtěla rozcházeti a v šatnici nebylo lze návalu hostů rychle vyhověti, sáhli si někteří hosté sami pro své šaty a když zmýlil se který, hodil šat zase zpět. Z toho povstal zmatek, každý sáhal konečně po čem mohl, až pak na dovršení zmatku jeden věšák se zvrátil a šatstvem teprv notně zamíchal. Ti, kdož u garderoby byli, uznali konečně za dobré, vházeti šaty do tanečního sálu, aby si, komu co paří vzal. Mnoho hostí šlo bez vrchních šatů domů a takž se stalo, že ještě v neděli v poledne bylo přes 200 obleků v šatnici a že výbor novinami vyzývat musel, aby majetníci jich si pro ně přišli a aby, kdo cizí oblek vzal, zase jej vrátil. – Pražský denník, 25. 2. 1868 Marný poplach Předevčírem večer strhl se nemalý poplach v okolí žitné brány. Kdosi z obyvatelův domů tamějších maje vyhlídku na tělocvičnu Sokola našeho spozoroval za štítem mohútné budovy té vyšlehovati rudon zář a jiskry. Aniž by vzpomněl, že těsně při Sokolně jest továrna strojnická, v níž zhusta i za noci pracuje se u výhně, učinil pokřik, že v Sokolovně hoří; rychlostí blesku roznesla se děsivá zvěst po nejbližším okolí, lidé chvatali pro stříkačky, slovem poprask byl hotov. Než ale stříkačky přijely, již vidělo se, že poplach byl marný. V řečené továrně za Sokolnou vytápěli pec k tavení železa a při silném ohni ovšem plameny, dým i jiskry šlehaly z komína výhně, což ale pozorovateli připadalo s jeho stanoviště, jakoby oheň šlehal z krovu Sokolny. – Národní listy, 25. 2. 1868 [related-post id="6175"] Nekalá soutěž Vládní agitace pro „Pražský Denník“ provádí se už i ve školách! C. k. úřadové posílají ředitelům gymnasiálním dopisy, aby žáky na ten list upozornili! Co zbývá ještě dále? To, aby vláda ten přeušlechtilý žurnál udělala nutnou školní knihou. Nám by se to zdálo napoň poctivější, nežli když se vnucuje žáctvu “Pražský Denník“ s tim důvodem, že v něm najdou úřední vyhlášení o stipendiích!! Při maturitách nechať dělají žáci budoucně zkoušku z “Pražského Denníka“ místo z přírodopisu, nebotˇco se stipendií týče, tu z něho budou míti zisk pratenký: majíť ředitelové povinnost o každém uprázdněném stipendiu dáti vědomost, a vláda má povinnost, návěští takové ohlašovati také v listech jiných. – Národní listy, 25. 2. 1868

3. 6. 1868: Sebevražda ženě opět nevyšla. Zkusí to příště znovu? • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Déšť Vydatný déšť, který po celý předešlý měsíc se nedostavil, následkem čehož velké sucho povstalo, se konečně předevčírem večer při bouřce spustil, čímž nemálo veškeré rostlinstvo se občerstvilo. Ač byl déšť tento valný, byla po jeho ukončení v krátce dlažba v Praze opět suchá, důkaz to, jak země již vyprahlá byla. Toužebně očekávaný tento déšť nebyl však po chuti některým výletníkům, kteří v tento den v okolí pražském se nalezali, a jím přepadení byli. Skrz na skrz promoklí dorazili do Prahy. – Pražský denník, 3. 6. 1868 Pokus sebevraždy Choť jistého bývalého důstojníka, paní Kateřina P., jež na Ječné ulici bydlí, přeřezala si v neděli svatodušní k večeru žíly na rukou, chtějíc se usmrtiti. Byla ale ještě v čas postižena, další řezání jí zabráněno a když jí lékař rány zavázal, dovežena jest do nemocnice. Tatáž paní už před některým časem napila se vitriolu, chtějíc si smrt udělati; ale i tu jí bylo ještě pomožíno. – Pražský denník, 3. 6. 1868 [related-post id="10717"] V opilosti zemřel Mladý jeden nádenník, Josef K., v Praze, pil nesmírně mnoho kořalky a to jej stálo konečně život. V sobotu šel úplně opilý na lešení jednoho domu, který se na Karlovu náměstí staví a spadl po hlavě dolů; a však šťastně ještě padl, an si nic neudělal; za nedlouho ale nalezen jest v jednom koutě na staveništi naprosto opilý, tak že jej museli donest do nemocnice; zde vypustil brzy ducha; zemřev na otrávení líhovinami. – Pražský denník, 3. 6. 1868

Medaile Lukáše Krpálka je dočasně vystavena pro veřejnost • Letošní olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek dočasně zapůjčil Národnímu muzeu svou zlatou medaili. Návštěvníci si ji mohou prohlédnout na výstavě Olympijské Tokio. Příliš času ale nemají. Už 3. října se vrátí zpátky svému majiteli.

28. 1. 1868: Muži se rozbilo skleněné zboží. Reakce kolemjdoucích ho dojala k slzám • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

22. 2. 1868: Dvě ženštiny z Prahy se popraly na ulici kvůli výhře v loterii • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Z ulice V křížové ulici bydlí dvě ženštiny, známé mezi tamním obyvatelstvem co náruživé přítelkyně loterní hry. V posledním tahu brněnském vsadily opět tři čísla. Naděje jejich se však jen částečně vyplnila, anť vyšlo z jich řádky jen ambo. Nepatrná tato výhra, myslela si jedna ze ženštin, nestojí ani za dělenou, usmyslila si tedy výhru samou pro sebe podržeti. Druhá ženština zvěděvši o výhře, běžela včera ráno k přítelkyni, by polovici výhry obdržela. Jak ale se rozhořčila, když zvěděla, že tato se staví, jakoby ona čísla byla vsaditi zapomněla a tudíž o žádnou výhru se s ní děliti nemůže. Nepravostí takovou ošizená žena počala přítelkyni rváti a to na veřejné ulici, kdež je strážník od sebe rozehnal. – Pražský denník, 22. 2. 1868 Utonul Jistý dělník z Vršovic, v Libni zaměstnaný, chytal předevčírem prkna po Vltavě plovoucí, Náhle stržen chrlením krve, upadl do vody a utonul. Zanechal ženu a čtyřy malé dítky. – Národní listy, 22. 2. 1868 Dobrá výmluva Neopatrnou prudkou jízdou porazil včera dopoledne jistý drožkář na svatováclavském náměstí jednoho muže; na neštěstí nespůsobeno upadlému žádného poranění. Neopatrný drožkář byv zachycen od okolojdoucích, již mu domlouvali, proč až na chodník s povozem vjíždí, dal za odpověď, že nevyspav se ospalý jest a tudiž dobře nevidí, kam jede. Podobných ospalých vozků zdá se nám v tomto masopustě ještě mnoho po Praze jezditi, neboť každého dne je slyšeti o nehodách prudkou jízdou spůsobených. – Pražský denník, 22. 2. 1868 [related-post id="5963"] Ozvěny jara První fialky letošní objevily se včerejšího dne na zdejším květinářském trhu. Jarní vonná tato kvítka byla rychle prodána milovníkům květin. – Pražský denník, 22. 2. 1868

2. 3. 1868: Kdo skutečně vynalezl ruchadlo? Spory o autorství jsou snad u konce • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Dláždění Dláždění v Praze, jež posud konalo se buď na účet obce neb na účet některé z obou plynáren, převezme nyní obec sama ve svou správu, jen aby všeliké dlaždičské práce byly stejny a rychle se prováděly. Dozor nad dlažbou na Starém, Novém i Židovském městě povede pan rada Bláha a dlaždení řidit bude p. Bock. – Pražský denník, 2. 3. 1868 Nehoda Včera dopoledne vkročil do týnského chrámu Páně jistý mladík maje za to, že na dobro uhasl doutník, kterýž do náprsní kapsy uschoval. Doutník však ještě hořel a mladík za chvíli byl upozorněn na zápach hořící látky. Hned si rozepnul kabát a s ustrnutím shledal, jak se mu spod něho kouř valí. Rychlým svleknutím kabátz a uhašením hořící části ušel mladík dalšímu nebezpečí. – Pražský denník, 2. 3. 1868 [related-post id="6378"] Kdo jest pravým vynálezcem ruchadla? Výtečný ten nástroj, jimžto učiněn v orbě nesmírný pokrok, přivlastnili sobě mnozí lidé potahujíce bez práva na sebe čest jeho nalezení. Teď zjištěno svědectvími věrohodnými a nepochybnými, že nálezci jsou čeští rolníci a řemeslníci, bratranci Veverkové z Rybitví, kteří nález ten učinili již v letech 1818-1819. Těmto tedy patří čest. – Pražský denník, 2. 3. 1868 Kezditlačitel Předevčírem večer hnal kýs honák několik volů malostranskou branou mostní. V tu chvíli, když s klienty svými zahýbal se kolem věže mostní, jeden z volů splašil se a přitlačil honáka tak důrazně ke zdi, že ubohý značně porouchán sklesl k zemu a odnešen býti musel. –Národní listy, 1. 3. 1868 Pražané budou mít plovárnu Občanská plovárna pod Letnou počne se již v těchto dnech budovati, a již dnes se začne s přípravními pracemi. – Pražský denník, 2. 3. 1868

30. 11. 1868: Dvouletého chlapce ve Dvorcích u Prahy vážně pokousal pes • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

OBRAZEM: Unikátní barevné záběry Prahy z konce 19. století. Takhle už naše město nikdy neuvidíte • Život v Praze na konci 19. století plynul pomaleji než dnes. Alespoň se to může zdát při pohledu na unikátní kolorované snímky, které má ve svém archivu Knihovna Kongresu Spojených států amerických.

Praha na konci 19. století vypadala trochu jinak, než ji známe dnes.

Spadne někdy Eiffelova věž? Naši předci nepočítali, že vydrží tak dlouho • Eiffelova věž patří mezi nejznámější symboly Paříže i celé Francie. Ve své době ji lidé považovali za malý zázrak. Jak ale dokládá článek z Národních listů ze srpna 1891, příliš se nepředpokládalo, že by mohla vydržet stát až do 21. století.

25. 10. 1889: Pražané si stěžují na nedostatečné osvětlení ulic • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

21. 4. 1868: Skandál na svatbě. Ženich si po obřadu prošel uličkou hanby • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Svatba Mrzutá příhoda stihla včera jednoho občana, jenž slavil sňatek svůj v kostele sv. Vojtěcha v Jirchářích. Když nový párek z chrámu se ubíral, uvítal ho venku valný zástup, nejvíce ženských, krutým spíláním a výhružkami, tak že policie musela zjednat pořádek. Podnět k nevoli té dal prý ženich tím, že opustil první svoz milenku, s nížto po 11 let důvěrně žil. – Národní listy, 21. 4. 1868 Pohřeb Při pohřbu jistého dělostřelce, jenž odbýval se včera za značného průvodu vojenského na hřbitov košířský, bylo by málem jedno dítě o život přišlo. Poněvadž pochovaný vojín byl se súčastnil v bitvách, stříleno mu u hřbitova na počest z děl. Při tom nastala taková tlačenice, že jedno malé děcko na zem jest povaleno a tak ušlapáno, že dlouho bez sebe leželo a jen po velikém namáhání k životu vzkříšeno jest. – Národní listy, 21. 4. 1868 [related-post id="9593"] Přednáška Přednášku o vaření na plynu bude míti v sále Žofínského ostrova v neděli dne 26. dubna o 10. hod. dop. pan Vojt. Náprstek. Při této přednášce budou se vařiti, péci atd. rozmanité pokrmy na rozličných jednoduchých plynovarech, na doklad, že se plynu dá použiti i v nejskrovnější domácnosti k rychlejšímu a levnějšímu upravení naší stravy. Celý výnos přednášky této určen jest ve prospěch spolku pro vychování spustlé mládeže, který se právě zřizuje pod předsednictvím pražského purkmistra. – Pražský denník, 21. 4. 1868

19. 10. 1868: Sebevraždy a násilná přepadení jsou v Praze na denním pořádku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Pokus sebevraždy V sobotu večer byl na břehu Vltavy na Františku nalezen od kolemjdoucích mladý člověk. jenž v bolestech se svíjel. Bylť se napil vitriolu, aby tak životu svému konec učinil. Ještě živ byl dopraven do nemocnice k lékařskému ošetřování. – Pražský denník, 19. 10. 1868 Sebevražda V sobotu dopoledne se v jednom domě na Pohořelci zastřelil mladý muž, jenž býval dobrovolníkem mexickým; měl zde známost s nějakou tam bydlící ženou a udělal si smrt – v její posteli. – V sobotu odpoledne procházel se v sadech před Novou branou slušně oděný mladík, krejčovský chasník, poodešel pal pod bašty a ulehnuv tam na trávník kouřil doutník. Nenadále slyšeli střelit z pistole a když šli po ráně, nalezli mladíka s roztříštěnou lebkou již co mrtvolu. – Pražský denník, 19. 10. 1868 [related-post id="13755"] Spadl s okna V jednom domě na sv. Petrském náměstí nechala stará ženština ve svém příbytku v třetím patře dvouletého chlapečka na okně sedět a odskočila pro něco do kuchyně; vracejíc se viděla, jaké neštěstí se stalo. Chlapec spadl dolů na dlažbu a anto to bylo s třetího patra, zůstal i hned mrtev ležet. – Pražský denník, 19. 10. 1868 Přepadení Přepadena byla v sobotu ráno žena jistého úředníka železničního, která bydlí v jednom domě na vídeňské silnici pod Žižkovem. Anaž byla sama doma, přišli na ni tři výrostkové a v obličeji ji na několika místech poranili. Přepadená se ale dala do křiku a přicházející sousedé ji vysvobodili. Násilní zloději ale uprchli. – Pražský denník, 19. 10. 1868

16. 7. 1890: Zatčení bývalého konzula, podvodník na útěku a smrt na plovárně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 10. 1889: Oheň v Košířích a stávka francouzských horníků • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

13. 5. 1868: Zásobte se masem, vzkazují Pražanům řezníci. O víkendu se prodávat nebude • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Přípravy na slavnost K okrášlení ulic, jimiž slavností průvod v sobotu dopoledne z invalidovny na staveniště národního divadla ubírati se bude, dováží se nyní do Prahy z venkova ohromné množství květin a chvoje. Na uhelném trhu se nalezají celé haldy bujného zelení a bezpočetných věnců, jež jsou hojně kupovány od obecenstva bydlícího v oněch ulicích, kudy průvod se pobéře, by ozdobilo jimi průčel domů a okna. Na mnoha místech v ulicích jsou četné ženštiny zaměstnány vitím koberců a věnců z chvojí. Pyramidy stojící v Kolovratské a Ferdinandově třídě byly už včera zelením ovíjeny. Před hlavní celnicí na Josefském náměstí buduje se také velká tribuna pro diváky. Na Karlínském náměstí pak jest postaveno v řadě vedle sebe 11 ohromných sloupů, jež v sobotu prapory a zelením ozdobeny budou.– Pražský denník, 13. 5. 1868 Řezníci budou mít zavřeno Zdejší řezníci vyzývají své odběratele, aby se na budoucí dva svátky zásobili masem již v pátek dne 15. května, an v sobotu na sv. Jana nebude se v masných krámech sekati a prodávati. – Pražský denník, 13. 5. 1868 Vystěhovalci Do Ameriky odjíždělo odtud včera večer opět několik rodin z okresu vlašimského pocházejících. Matka jedné ze stěhujících-se těchto rodin nalezá se v takovém stavu, že bezpochyby někde na širém oceáně novým dítkem obdařena bude, tak že místo jeho rodiště bude těžko lze určiti. – Pražský denník, 13. 5. 1868 [related-post id="10019"] Letní ovoce Letního ovoce jako třešní a luštěnin počíná se vždy více na zdejších trzích objevovati. Dnes očekává se množství košů s třešněmi z Itálie po dráze sem zaslaných. – Pražský denník, 13. 5. 1868

Neobvyklý trest za šíření pomluv o ostatních rodinách • Na rodinnou čest a dobrou pověst naši předci velmi dbali. Čas od času se ovšem objevil někdo, kdo se rozhodl šířit o ostatních z nejrůznějších důvodů pomluvy a klepy. O jednom podobném případu přinesly zprávu Národní listy v dubnu 1891. Poněkud překvapivé je, jak celá záležitost dopadla.

15. 10. 1868: Kouzelník očaroval Pražany svým skvělým vystoupením • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Přejeti Přelet byl v úterý odpoledne v sirkové ulicí starý jeden muž. Jel tamtudy drožkář velmi rychle, ač lidé naň volali, aby jel volněji; než ale jej k tomu přiměli, strhla náprava vozová jednoho starce pod vůz a přední kola přes něho přejela. Muž ten je těžce poraněn a s drožkářem zavedeno vyšetřování. – Téhož dne o 4 hod. odpoledne dostal se na Poříčí čtyřletý chlapec pod kolo ručního vozíku, na kterém bylo mnoho zboží naloženo. Hošíkovi byla hlava těžce poraněna, tak že jej musel posluha odnést v náručí rodičům. – Pražský denník, 15. 10. 1868 Kouzelné divadlo v sále konviktském Předevčírem večer uspořádal p. Basch první své představení z oboru zábavné fysiky, magie a optiky v sále konviktském. Dobrá pověst p. eskamoteura se v tomto představení opět co nejskvěleji osvědčila. Bylo viděti, že p. Basch výborně pečuje o zábavu hojně shromážděných diváků, kteří veškeré prostory sálu naplňovaly, neboť nejen že z bohatého programu velká část nových, původních kusů jest, nébrž i ostatní známější představení provedl nanejvýš elegantním a překvapujícím spůsobem. Při vystoupení byl umělec hlučným potleskem uvítán, a skoro po každém čísle bouřlivou pochvalou vyznamenán. Neuvádějíce menší kousky, kterými p. Basch pozornost obecenstva poutal, připomínáme jen ku konci dávané představení se skříni přeměňovací, jedinou tohoto spůsobu v Evropě, ježto skutečně překvapujícím provedením na diváctvo působí a umělci nekonečné pochvaly získalo. Podotknouti sluší, že jeviště páně Baschovo jest velmi vkusně upraveno a jednoduché prostředky jeho přece velmi elegantní jsou. V každém ohledu nejvýš zdařilá představení tato budou i na dále velké oblibě se těšiti. – Pražský denník, 15. 10. 1868 Málem se utopila V Střešovicích spadla v pondělí odpoledne dvouletá dceruška jednoho tamního hokynáře, hrajíc si s jinými dětmi, do studně, byla však ještě v čas vytažena a tak zachována. – Pražský denník, 15. 10. 1868

5. 4. 1868: Paroplavba na Vltavě je po zimě opět obnovena • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Hudební sbor strážníků Obecní strážníci vytáhli včera u příležitosti pohřbu jednoho soudruha svého poprvé s puškami a vlastním svým hudebním sborem. V průvodu, jenž vyšel od milosrdných bratří účastnili se též měšťanosta dr. Klaudy, jeho náměstek pan Huleš a více městských radních. – Pražský denník, 5. 4. 1868 Vystěhovalci Vystěhovalců se letos pořád trousí, ale přece ne v takové míře jako v loni. Úplně je nepodstatna zpráva jednoho zdejšího listu, že by zvláště ze Šumavy velké množství vystěhovalců do Ameriky odcházelo. Naopak je jisto, že letos ještě ani polovice, ba ani třetí díl vystěhovalců odtud neodjel jako roku loňského, a nepochybně zůstane i dále při tomto poměru, neboť lid konečně přece přichází k náhledu, že při nynější bídě a nedostatku výdělku v sev. Americe mu žádné ráje za mořem nekvětou. – Pražský denník, 5. 4. 1868 [related-post id="8826"] Paroplavba na Vltavě Počínaje dnešním dnem provozuje se paroplavba na řece mezi Prahou a Štěchovicemi jakož i na štacích mezi těmito dvěma místy při řece ležících. Odjezd parníku z Prahy jest o 8. hod. ranní a o 2. hod. odpolední. Ze Štěchovic pak v 5 hod. ráno a v 5 ½ hod. odpoledne. – Pražský denník, 5. 4. 1868

7. 4. 1868: Na Kampě našli mrtvé novorozeně. Někdo ho uškrtil • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Smrt otrávením V sobotu večer přišlo na jednoho zahradnického dělníka, jenž na hořejším Novém městě u jedné vdovy žil, dávení a jiné známky otrávení, načež nemocný zemřel. Přítomní lékaři uznali, že ten zahradník bezpochyby zemřel otrávením a když sestra oné vdovy, taktéž se zahradníkem v tomtéž bytu jsoucí, sama podotkla, že by to nebylo nic divného, kdyby její ovdovělá sestra toho zahradníka byla otrávila, vzata jest vdova hned ve vazbu a mrtvola otráveného odnešena do nemocnice. – Pražský denník, 7. 4. 1868 Zavražděné dítě Obecní jeden dělník nalezl včera o ½8 hodině ráno na ostrově Kampě mrtvolu novorozeňátka ženského pohlaví, do plátna zaobaleného. Známky na krčku svědčí o tom, že bylo dítě nějprv uškrceno a pak do vody hozeno. – Pražský denník, 7. 4. 1868 [related-post id="8692"] Představení hluchoněmých Divadelní představení hluchoněmých, které se na květnou neděli v německém divadle odbývalo, mělo mnoho zajímavosti do sebe; představovaliť vesměs hluchoněmí lidé osudy Josefa Egyptského ve čtyřech jednáních s neočekávanou důkladností, obratností a přirozeností. Od stařičkého Jakuba až po mladého Benjaminka, každý i ti statistové s plnou duší věnovali se úkolu a výjevu právě předváděnému a tak si zjednali všeobecného uznání. Návštěva divadla byla, ač krásná jarní povětrnost na procházku vábila, přece četná. – Pražský denník, 7. 4. 1868

3. 9. 1889: Pokus o usmíření rozhádaných manželů zhatila prolitá krev • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.