3. 7. 1890: Praha pošle věnec na hrob polského básníka Mickiewicze

Před lety v PrazePražskýDEN.cz3. července 20202 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Věnec pro básníka

Věnec obce pražské na rakev polského básníka Adama Mickiewicze, uvitý dle nákresu ředitele městských sadů pana Fr. Thomayera, dvorním zahradníkem p. Dittrichem, byl včera od 12. do 2 hodin odpoledne vyložen ve výkladní skříni zmíněného závodu na Ferdinandově třídě a vzbuzoval všeobecnou pozornost kolem jdoucího obecenstva. Věnec jest zřízen ze 4 mohutných listů palmy Fenix reclinata. Na hořejší části nalézají se dvě úpravné kytičky a sice v pravo z krásného kvetoucího druhu vstavače Catleya Trianae a v levo z kytičky kvetoucích konvalinek a bílých květů Gardenia. Dolejší část věnce jest lemována hustě tmavočervenými růžemi ; uprostřed věnce nalézá se mohutná kytice z krásných libovonných čajových růží Maréchal Niel. Věnec krášlí široké atlasové stuhy se zlatým třepením a nápisem: »Král. hlavní město Praha Polskému pěvci«. Věnec, dostatečně zabezpečený, aby nemobl zvadnouti, byl odpoledne odeslán dráhou do Krakova. – Národní listy, 3. 7. 1890

Cestou na pohřeb

Politování hodné neštěstí přihodilo se včera ke 3. hod. odpol. p. Š., gymnasialnímu profesoru. Ubíral se tramwayí ku pohřbu svého přítele, ředitele měšťanské školy na Smíchově p. Fr. Zoubka. Vagon byl přeplněn a prof. Š. stál na zadní straně na neštěstí tak, že se nemohl nikde rukou zadržeti. Při ostré zatáčce u Palackého ulice na Smíchově vůz náhle se poněkud nahnul a prof. Š. spadl s něho dolu, obličejem k zemi. Vagon zůstal státi a každý snažil se nešťastníku přispěti ku pomoci. Zvedli ho a seznali, že se p. Š. valí ústy i nosem krev. Odvedli ho do průjezdu, kde rány jeho byly vodou vymyty a obvázány, načež odveden na policejní komisařství, kde lékař obvázav mu řádně rány, dal ho na vlastní žádost odvézti do jeho bytu. Neštěstí to vyvolalo na místě velký sběh lidí, kteří reptali na přeplňování vagonů tramwaye a poukazovali k tomu, k čemu vlastně jsou řetězy u vagonů, když se jimi nemá vagon uzavříti a proč o bezpečnost osobní jest tak špatně postaráno. – Národní listy, 3. 7. 1890

[related-post id=“31083″]

Vyloupený kiosk

Dnešní noci opět neznámý pachatel vymáčkl plechovou tabuli v kiosku v sadech Čelakovského. Vyprázdnil láhve a sodovku vypustil. Krádež byla spozorována teprve ráno, když krámská přišla do kiosku. – Národní listy, 3. 7. 1890

Nepřehlédněte

Děsivé detaily o popravách popisoval na přednáškách kat ve výslužbě • Stát se profesionálním popravčím není nic, co po čem by normální člověk toužil. Přesto to svým způsobem bývalo řemeslo jako každé jiné. Jeden penzionovaný kat z Velké Británie přišel na počátku minulého století na to, jak si ke svému důchodu slušně přivydělat. Pořádal přednášky o popravách. Přečtěte si původní článek z Národních listů ze srpna 1901.

Přednášky o popravách

Bramborový salát před sto lety Češi skoro neznali. Odkud se vzal? • Vánoce bez bramborového salátu si většina z nás nedokáže představit. Ještě před 100 lety byste přitom tuto pochoutku hledali na naší vánoční tabuli marně. Odkud se vlastně vzal? A proč ho Češi začali jíst?

Klobásy z hovězí kůže před soudem. Řešilo se, zda jsou protizákonné • Dvojí kvalita potravin byla tématem i pro naše předky. Roku 1891 přinesly Národní listy zprávu o soudním procesu, který řešil, zda uzenářské výrobky mohou obsahovat hovězí kůži. Přečtěte si, jaký verdikt nakonec padl.

8. 10. 1889: Nová škola na Žižkově, karlínské divadlo a spojení s Vídní • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

25. 1. 1889: Zapomenutá pražská zoologická zahrada a případ krkavčí matky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

19. 1. 1868: Sbírka na dostavbu chrámu sv. Víta se zadrhla, lidem se nechce platit • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

3. 1. 1890: Chřipková epidemie dál kosí obyvatele Prahy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Bitva o pivovar 2018. Přijďte se podívat na rozehnání pochodu henleinovců! • U Pivovaru Kolčavka se v sobotu 15. září uskuteční další ročník vojensko-historické akce Bitva o pivovar, tentokrát s podtitulem „Dny zrady”. Akce, kterou pořádá MČ Praha 9, letos připomene 80. výročí od tragických událostí v roce 1938 v československém pohraničí. Od 12 do 16 hodin budou probíhat přehlídky módy 30. let. Těšit se můžete i na výstavu a komentované prezentace uniforem a zbraní techniky tehdejší Československé armády a německého Wehrmachtu. Bojová rekonstrukce událostí ze září 1938 začíná v 15 hodin. Ve 21 hodin se uskuteční večerní ukázka rozehnání pochodu "henleinovců".

23. 9. 1889: Splašený kůň v Jindřišské ulici a výtržník v noční kavárně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

18. 11. 1889: Smrtelný pád, noční rvačka a nadílka pro chudé děti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Rok 1891: Drsné soužití Eskymáků. Domácí násilí na mužích, útoky nožem i láskyplné usmiřování • Na konci 19. století nebyl svět tak propojený jako dnes. Lidé příliš necestovali, a tak si o vzdálených zemích a jejich obyvatelích většinou mohli pouze přečíst v knihách nebo novinách.

22. 8. 1890: Oprava zdi a spojení Karlova náměstí s mostem Palackého • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Máchův Máj vyšel poprvé před 185 lety. Kritici dílo zpočátku rozcupovali • Je 23. dubna 1836 a z pražské tiskárny Jana Spurného odchází do světa prvních 600 výtisků útlého sešitu veršů. Jejich autorem je víceméně neznámý mladý básník a beznadějný romantik Karel Hynek Mácha.

Vánočka z bramborového těsta. Úsporný válečný recept našich prababiček • Vánočka patří mezi nejoblíbenějších vánoční pečivo. Na sladkém bochánku z kynutého těsta si pochutnávali už naši dávní předci. Ve středověku bývala ve středoevropském regionu neodmyslitelnou součástí štědrovečerní večeře.

Gigantický pražský lunapark s obří horskou dráhou zmizel v propadlišti dějin • V dobách první republiky stávalo v pražských Vršovicích něco nevídaného – proslulý gigantický lunapark Eden s mnoha atrakcemi a pětikilometrovou horskou dráhou. Dnes už si na něj nejspíš vzpomenou jen naši praprarodiče, dříve to však bývalo velmi populární místo, kam s oblibou mířily tisíce Pražanů za víkendovou zábavou.

Horská dráha lunaparku Eden.

Gigantický slon lákal hosty do slavné pražské výletní restaurace • Píše se rok 1908 a na pražském výstavišti v Holešovicích se koná Jubilejní výstava obchodní a živnostenské komory u příležitosti 60. výročí panování císaře Františka Josefa I. Zraky návštěvníků se mimo jiného upínají k obří soše slona, který na zádech nese sudy s pivem. Byla to obrovská senzace.

18. 8. 1890: Neobvykle velká slunečnice a odvážný skok do Vltavy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Výstava ve Valdštejnské zahradě připomíná Karla Čapka • Světově proslulého spisovatele a někdejšího obyvatele Prahy 10 Karla Čapka, od jehož narození uplyne 130 let, připomíná nová panelová výstava ve Valdštejnské zahradě.

12. 11. 1889: Odvod branců, úřední zákaz a epidemie spalniček • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Státní symboly, jak je možná neznáte. Startuje nová výstava v Národním muzeu • Státní symboly reprezentují naši republiku, vycházejí z jejích tradic, historie a kultury. Národní muzeum připravilo jako první výstavu po ukončení nouzového stavu výstavu Symboly. Ta se věnuje všem státním symbolům České republiky, ukazuje jejich původ, zajímavosti jejich vzniku a zejména pak jejich proměnu od roku 1918 po současnost.