Kiwi obsahuje řadu prospěšných látek, ale není pro každého

MagazínTereza Běhalová10. února 20202 minuty čtení

Foto: Pixabay.com

Toto exotické chlupaté ovoce se zelenou dužinou bývalo v dřívějších dobách natolik vzácné, že jen málokdo věděl, jak se vlastně správně jí. Dnes už je kiwi běžně dostání v každém obchodě. Proč se vyplatí zařazovat ho pravidelně do našeho jídelníčku?

Kiwi má nízkou energetickou hodnotu, takže se hodí v případech, kdy chcete shodit přebytečná kila. Zároveň je ale bohaté na důležité vitamíny C, E a K. Obsahuje též velké množství vápníku, fosforu a především draslíku, který prospívá cévním stěnám a pomáhá tak snižovat krevní tlak.

Kromě toho v kiwi najdeme ve velkém i vlákninu. Ta ve střevech nasává vodu, čímž reguluje konzistenci stolice. Se správným trávením navíc pomáhá enzym actinidin, který dokáže rozkládat bílkoviny.

Málokdo také ví, že kiwi obsahuje i karotenoidy lutein a zeaxantin, které podporují správné fungování zraku.

Není pro každého

Kiwi bohužel patří mezi ovoce, které u mnohých lidí často vyvolává alergické reakce – od kožních vyrážek až po problémy s dechem. Jíst by ho ale neměli ani jedinci se sníženou srážlivostí krve a ti, kteří se chystají na operační zákrok.

Riziková je konzumace i pro osoby trpící onemocněním ledvin a žlučníku. V zelené dužině se totiž ukrývají tzv. „šťavelany“ neboli soli kyseliny šťavelové. Ty se mohou koncentrovat v tělních tekutinách, tvořit krystaly a způsobovat tak nejrůznější zdravotní problémy.

Jak vybrat správné kiwi

Kiwi se nejčastěji konzumuje oloupané, ale je možné ho sníst i se slupkou. V obchodě vybírejte podle tvrdosti. Příliš tvrdé kiwi ještě není zralé, naopak příliš měkké už je přezrálé. Velikost nemá na kvalitu vliv.

Skladovat by se toto ovoce mělo při pokojové teplotě a mimo dosah slunečních paprsků. V případě nutnosti snese i ledničku, ale v takovém případě mělo by být odděleno od jablek, hrušek a brambor. Ty totiž produkují ethylen, který urychluje přezrávání kiwi.

Nepřehlédněte

Léčivá síla kaštanů. Podzimní zamyšlení Terezy Běhalové • Měla jsem to štěstí, že jsem zažila svoji prababičku. Hodně mě toho naučila, ale na některé věci jsem postupem času zapomněla. Letos při jedné z podzimních procházek se mi však něco znovu vybavilo. A to přesně ve chvíli, kdy jsem procházela pod jírovcem.

RECEPT: Nejlepší bramborová kaše • Kdo by neměl rád bramborovou kaši. Ať už s rybou na přírodno, smaženým řízkem nebo třeba s dušenou zeleninou. Kaše je jednoduše příloha, která potěší chuťové buňky dítěte i dospěláka. Jak se ale taková nejlepší bramborová kaše připravuje? Základem je vhodný typ brambor. Pak také množství másla, druh mléka a pár dalších maličkostí, na které si posvítíme v tomto článku.

Bramborová kaše

Na Ukrajině mají lepší zeleninu než u nás. Farmářskou tržnici okupují překupníci, říká šéfkuchař David • Radek David patří mezi českou kulinářskou elitu. Jako jeden z prvních špičkových šéfkuchařů objel celou řadu českých farem a implementoval jejich produkty do svých slavných restaurací La Veranda a Babiččina zahrada v Praze. Nově se stará ještě o The Bistro v Londýnské ulici. Serveru PražskýDEN.cz poskytl exkluzivní rozhovor. Na pražské gastronomické scéně se pohybujete přes dvacet let. Prošel jste kuchyní hotelu Hilton, hotelem Adria, restauracemi Kampa Park, Rybí trh, Alcron. Všechno jsou to známé pražské podniky, které ve své době udávaly trendy. Jak se v průběhu posledních dvaceti let změnila pražská gastronomická scéna? Hodně moc. Spousta kluků odjela do zahraničí, kde se učili u ještě větších kluků. Pak se vrátili a přinesli nový vítr. Za druhé – díky sociálním sítím je možnost nakouknout do každé hospody, co vaří. Lze taky objednávat knihy ze světa a jezdit na stáže. I já se každoročně jezdím učit. Hlavně do Londýna, který je pro mě nejvíc inspirativní. Pak třeba do Provence, kde jsem měl možnost působit v restauraci La Chassagnette, která má svoji vlastní zahradu. Každé ráno tam zahradnice sklidí to, co je nejvíc zralé. Přivezou to do kuchyně na dvoukoláku a kuchaři z toho vaří. Byl jsem i v Piemonte v restauraci Violetta, kde jsem vařil se sedmdesátiletou babičkou. V Londýně jsem prošel restaurace Dinner by Heston Blumethal, Marcus, Story, Typing Room, Pied a Terre, Alyn Williams, L'Autre Pied, Ametsa with Arzak Instruction, The Ledbury, Latium… Není škoda, že tu nikdo nezvedá slávu prvorepublikových podniků typu lahůdkářství Jana Paukerta, hotelu Šroubek, či původního Alcronu? Takovou tu starou, sice těžší, ale klasickou českou kuchyni? Občas se tu objeví pokus. Ale brzo zanikne. Paukert tak chvilku fungoval. Alcron funguje, ale na moderní bázi. Nedávno otevřeli Myšáka. Já si ještě pamatuji rybárnu Vaňha, ale i buffet Koruna. Je jiná doba, jiné nároky a jiné stravovací zvyklosti. [gallery size="full" columns="1" ids="12110"] V poslední době v Praze rostou jako houby po dešti fast casual bistra. Je to trend, který lze pozorovat i v dalších velkých městech Evropy? Jak si vybrat dobré bistro na večeři? Máte nějaký tip na dobré bistro v Praze, kam i vy sám rád zajdete? Bohužel na to nemám čas. Pokud nejsem v našich restauracích La Veranda, Babiččina zahrada a The Bistro, tak jsem na Ukrajině v Kyjevě, kde máme další restaurace a kam jezdím šestkrát až sedmkrát ročně měnit jídelní lístky. A pokud nejsem ani tam, tak jsem na stáži nebo s majitelem a týmem lidí na výletě za poznáváním jiného regionu, originální chuti tamních jídel. Vaše restaurace La Veranda a Babiččina zahrada patří ke stálicím pražské gastronomie. Co u vás na menu zákazníci najdou? Za prvé – nejsou moje. Jelikož jsem executive chef, tak to znamená, že jsem šéfkuchař pro všechny restaurace. Jídelní lístek se mění často podle sezóny. V Babiččině zahradě je to asi deset jídel, které neměníme. Například hovězí tatarák, který meleme přímo u stolu, kulajdu, přes noc pomalu pečenou kachnu, svíčkovou, ale i dukátové buchtičky nebo plněné knedlíky. V La Verandě se mění vždy skoro celý jídelní lístek. Zůstávají jen dvě položky – náš legendární tatarák a čokoládový fondánt s malinami. Zbytek je vždy dle toho, co je v dané sezóně nejlepší. [gallery size="full" columns="1" ids="12113"] Posledním přírůstkem do rodiny vašch restaurací je právě The Bistro v Londýnské ulici. Jak vzniká vůbec takový koncept bistra? A jak to děláte, že máte hned od otevření plno? V tuto chvíli jsou to silná slova. Pravda je taková, že hned po otevření se tam všichni nahrnuli. Nyní pořád pracujeme s polednem. Přemýšlíme, jak přilákat lidi na zajímavé jídlo, protože v minulosti byla v místě jiná restaurace, která fungovala pouze na večeře. Náš slogan je „More taste“, jelikož nabízíme malé snacky, mezze. Pak máme malou nabídku jídel, kterou každý týden měníme. [gallery size="full" columns="1" ids="12111"] Mimo pražských podniků máte ještě osm restaurací Fajna Familia na Ukrajině. Dá se srovnávat Praha a Kyjev? V čem se pražská gastronomická scéna liší od té kyjevské? Může český šéfkuchař na Ukrajině uspět? Může, ale musí trochu sklopit hlavu. Lidé jsou tam jiní. Teprve nyní se tam začínají otevírat menší podniky s rozmanitější gastronomií. Za druhé – na Ukrajině mají v sezóně mnohem lepší zeleninu než my. Nepotrpí si na žádný excesy, ale mají rádi dobré jídlo. Nemusí být tolik kreativní, ale musí být hezky a zajímavě naservírované. Jak to všechno stíháte? Praha, Kyjev, stáže, rodina a děti? Je to plánování. Jsou měsíce, kdy rozjíždím čtyři menu ve čtyřech různých konceptech. Ale pak jsou měsíce, kdy se to snažím rodině a dětem vynahradit. [gallery size="full" columns="1" ids="12112"] Byl jste jeden z prvních v Praze, který začal spolupracovat s malými farmáři. Co říkáte na rozmach farmářských trhů? Máte nějaké oblíbené? Ano. A je to dobře. Ale pořád je to nic. Po 30 letech od revoluce nemáme nic. Máme nekvalitní zeleninu v krámech. Podívejte se, v Kyjevě je skoro pět miliónů obyvatel a je tam přes padesát tržišť, možná ještě víc, které fungují každý den. Koupíte tam ryby, maso, koření, ovoce a zeleninu, mléčné výrobky, uzeniny, vejce, med... A Praha má jeden a půl miliónů obyvatel a jedno tržiště – jedna hala a v ní pár farmářů, zbytek jsou překupníci. Funguje od pondělí do soboty. Náplavky, kulaťáky a farmářské trhy jednou, dvakrát za týden to nespasí. Je to škoda, protože na Ukrajině jsou lidé zvyklí nakupovat a vybírat to nejlepší, aby pak doma uvařili to nejlepší jídlo. I přes nabitý program si stále najdete čas na řadu kuchařských kurzů. Máte v nabídce i něco pro opravdové Pražany odkojené Vltavou? To nemám. Školím u Romana Vaňka v Prakulu, v Gourmet Academy, v nádherném obchodě Potten & Pannen a v Zemědělském muzeu, kde je krásná kuchyně. Všude učím něco jiného. Takže u Romana třeba zeleninová jídla, králíka nebo piemontskou kuchyni, v Gourmet academy menu pro požitkáře, v Zemědělském muzeu „Nedělní oběd“, „Babiččiny recepty“. A jakmile začne sezóna, tak chřest. [gallery size="full" columns="1" ids="12119"] Kdybyste měl jmenovat někoho z vašich kuchařských kolegů v Praze, ke komu byste zašel na snídani, oběd a večeři? Na snídani do Café Savoy za Lukášem Frenclem. Na oběd s rodinou jednoznačně do Babiččiny zahrady na kachničku, a kdyby ke kolegovi, tak do SIA za Jirkou Štiftem. Na večeři s přáteli do Zas a znovu za Petrem Hajným, případně do Noi, Sasazu. Na poslední jídlo před smrtí do Grand Cru za Honzíkem Punčochářem.

Varovné signály těla na nedostatek vlákniny. Mnohé prozradí stolice • Vláknina je základním předpokladem dobrého trávení. Kromě toho působí preventivně proti vzniku onemocnění cévního a trávicího systému. Řada z nás jí ale v potravě přijímá málo. Nedostatek vlákniny lze naštěstí snadno rozpoznat a dnes si představíme hlavní příznaky.

Šest jídel, díky kterým zhubnete i bez drastické diety • Obezita trápí miliony lidí po celém světě. Možná i vy byste rádi nějaké to přebytečné kilo shodili. Co ale dělat, když všechny diety selhaly? Odborníci pro vás našli řešení!

Jídla od babičky připomínají bezstarostné dětství. Proto je tolik milujeme, i když by šly připravit mnohem lépe • Svíčková na smetaně s houskovými knedlíky, rajská omáčka, klasické české rizoto nebo pečené kuře s bramborovou kaší. Také to nejlepší jídlo vašeho života vařila vaše babička? Možná vás jen klamou dávné vzpomínky a všechno je úplně jinak. Ne vždy je zkrátka jídlo z babiččiny kuchyně objektivně tím nejlepším, které jste kdy jedli.

Zbraň proti obávaným chorobám. Jíst rajčata každý den se vyplatí hned několikrát • Využití rajčat v kuchyni je obrovské. Můžeme z nich připravovat omáčku na těstoviny, lahodnou polévku nebo lehký salát. Červené plody mají ještě jednu výhodu. Jsou mimořádně prospěšné pro zdraví.

RECEPT: Brokolicový krém chutně • Brokolice nepatří mezi nejoblíbenější druhy zeleniny. Brokolicová polévka či brokolicový krém, to už je ovšem něco jiného. Tomuto jídlu často přijdou na chuť i ti, kteří by jinak samotnou brokolici za žádných okolností nepozřeli.

Brokolicový krém

Praha zmodernizovala protialkoholní záchytnou stanici • Svůj provoz obnovila pražská Protialkoholní záchytná stanice v Praze 8. Během necelého roku, kdy byla kompletně rekonstruována, fungovala v omezeném režimu se šesti lůžky. Rekonstrukcí a modernizací zajistí město zaměstnancům lepší pracovní podmínky pro personál a důstojnější prostředí pro klienty.

Ilustrační foto.

Nedostatek důležitého vitamínu zvyšuje riziko ADHD u dětí • Zhruba každé desáté dítě v současnosti trpí hyperaktivitou a poruchou pozornosti. Tato neurovývojová porucha je známá pod anglickou zkratkou ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder). Vědci nyní zjistili, že příčinou jejího vzniku může být nedostatek důležitého vitamínu v těle matky během těhotenství.

Chřipka se od běžného nachlazení liší. Jak ji poznat a úspěšně vyléčit? • Chřipková onemocnění mnoho lidí podceňuje, i když na chřipku a komplikace, které způsobuje, u nás ročně zemřou zhruba dva tisíce lidí. „Každý si rád počte o ničivých infektech typu Eboly, píší se o nich romány. Ebola ale zabíjí své oběti v počtu desetitisíců, zatímco chřipka v počtech statisíců,“ upozorňuje MUDr. Silvie Knoppová, vedoucí lékařka se specializací pediatrie z kliniky Canadian Medical.

Dialýza ve Střešovicích pomáhá pacientům již od roku 1972 • Střešovické dialyzační středisko slaví v letošním roce desáté výročí pod hlavičkou celosvětové sítě středisek Fresenius NephroCare. Navštěvuje jej pravidelně více než 30 pacientů a každý měsíc zde provedou až 400 hemodialyzačních výkonů. Pacienti s onemocněním a selháním ledvin se zde léčí již od roku 1972, kdy zde byla provedena první dialýza a jelikož bylo středisko součástí vojenské nemocnice, velmi brzy byla vyzkoušena i první polní dialýza a dialýza provedená v dopravním prostředku. Dialyzační středisko naleznete v pavilonu A8 Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) v Praze 6 a nejprve bylo součástí III. Interního oddělení ÚVN, později pak Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN. V roce 2008 bylo pracoviště převzato stávajícím provozovatelem, společností Fresenius Medical Care, a zařadilo se tak do mezinárodní sítě dialyzačních středisek NephroCare. Středisko disponuje celkovou kapacitou 10 lůžek a je vybaveno nejmodernějšími dialyzačními monitory, které umožňují pokročilou a bezpečnou léčbu tzv. HighVolumeHDF (vysokoobjemovou hemodiafiltraci). Na středisku se provádí očišťování krve jak pacientům chronicky dialýzovaným, tak i akutním pacientům hospitalizovaným v ÚVN. Je zde vybudována moderní úpravna vody, která připravuje ultračistou vodu pro dialýzu. Pacienti mají také k dispozici klinickou psycholožku, sociální pracovnici a nutriční specialistky.

Rychlá a vydatná polévka z červené řepy. Blahodárný zimní elixír prospěje organismu i peněžence • V posledních dnech sice v Česku panuje nezvykle teplé počasí, ale to se už velmi brzy změní. Meteorologové předpovídají nástup studené fronty. A to znamená, že dny budou opět nevlídné a sychravé. Naštěstí se můžeme zahřát vydatným krémem z červené řepy a dodat tak tělu pořádnou dávku zdravých látek.

Mýty o gumových medvídcích. Z čeho se opravdu vyrábějí, co obsahují a jak ovlivňují zdraví kloubů • Gumové medvídky milují děti po celém světě. Obrovské oblibě se ale těší i u dospělých, kteří se díky nim mohou vrátit do bezstarostným dětských let. Od roku 1922, kdy se začaly v Německu vyrábět, jejich popularita neklesá. Víte ale, že čeho se skutečně vyrábějí? A jsou opravdu tak přínosné pro zdraví, jak se často tvrdí?

RECEPT: Oslnivý hráškový krém plný svěžesti a lahodné chuti • Hráškový krém je neodolatelná pochoutka, která vám přinese osvěžení i chuťovou explozi v ústech. Jeho jemná konzistence a svěží zelená barva lákají k ochutnání. Hrášek je bohatý na vitamíny, vlákninu a antioxidanty, čímž posiluje zdraví. Tento krém lze podávat teplý nebo studený a je ideální jako předkrm nebo lehká večeře. Obohaťte svůj letní jídelníček tímto lahodným hráškovým krémem a dopřejte si chuťový zážitek plný zdraví.

Špatně skladované lahůdky vám mohou zkazit Vánoce. Přitom stačí dodržovat základní pravidla • Vánoční čas a konec roku se nese ve znamení nákupu delikates a lahůdek, které si běžně denně nedopřáváme. Umíte je správně zpracovat a víte, jak s nimi zacházet? Některé potraviny totiž mohou být pořádně nebezpečné.

Jíst méně a zdravěji? Snadnější, než si myslíte. Chce to jen ošálit mozek • Každý máme rozdílné chutě i svá oblíbená jídla. Může za to náš mozek. Ten totiž určuje, co budeme jíst a v jakém množství. Zásadní problém nastává, když je špatně naprogramován. Jednoduchými triky však můžeme podstatně změnit svou životosprávu.

Netradiční bramborové recepty z časů našich prababiček • Brambory jsou dnes poměrně opomíjenou potravinou. Tím, že jsou nenáročné na pěstování, jich naši předci měli dostatek i v dobách neúrody a hladomorů. Dokázaly přitom nejen zasytit, ale i dodat řadu potřebných látek a minerálů. Není proto divu, že ve starých kuchařkách najdeme stovky a tisíce nejrůznějších receptů na jejich zpracování. Přečtěte si výběr receptů z počátku 20. století, které otiskl časopis Česká hospodyně.

Výhra v loterii jako cesta do propasti. Příběhy lidí, které peníze zničily • Představujete si občas, jak by výhra v loterii změnila váš život k lepšímu? Lidé nejčastěji říkají, že by splatili své dluhy, nakoupili si nové oblečení, nastěhovali se do luxusního domu, něco rozdali rodině a za zbytek peněz by si radostně užívali zbytek života. Jenomže zkušenosti některých reálných výherců už tak růžové nejsou.

Fibrilace srdečních síní je závažné onemocnění. Před 20 lety pražští lékaři začali s revoluční léčbou • Pražská Nemocnice Na Homolce si v letošním roce připomíná 20 let od přelomového okamžiku v léčbě fibrilace srdečních síní – nejrozšířenější srdeční arytmie v populaci.