Riziko rakoviny výrazně narůstá při nedostatku pohybu

LifestyleTereza Běhalová18. ledna 20212 minuty čtení

Sedavý způsob života je poukázkou k předčasnému úmrtí

Foto: CC0 Unsplash.com

Ke zdravému životnímu stylu nepatří jen správná strava a dodržování zásad psychohygieny. Výzkum amerických vědců upozorňuje ještě na jednu důležitou součást. Pokud berete prevenci smrtelných chorob vážně, neměli byste ji podceňovat.

Lenoši, gaučáci a všichni ostatní, pro které je každý krok navíc utrpením, jsou v porovnání se zbytkem populace výrazně více ohroženi rakovinou. Zjistila to studie vědců z Texaské univerzity. Výzkumníci pozorovali celkem 8 tisíc osob a dospěli k závěrů, že ti, kteří vedou sedavý způsob života, mají až o 82 procent vyšší šanci na úmrtí způsobené onkologickým onemocněním.

„Jedná se o první studii, která jednoznačně dokazuje spojitost mezi úmrtím na rakovinu a minimálním pohybem,“ cituje docentku Susan Gilchristovou odborný časopis JAMA Oncology.

O pozitivním vlivu pohybu na lidské zdraví již nikdo nepochybuje. Foto: Unsplash.com

Jak výzkum probíhal

Vědci sledovali mezi lety 2009 až 2013 celkem 8 tisíc dospělých starších 45 let. Účastníci nosili po dobu jednoho týdne akcelerometr, který zaznamenával jejich pohyb. Měření se pak během sledovaného období několikrát opakovalo.

Z výsledků vyšlo, že ti, kteří se hýbali nejméně, měli statisticky největší šanci na úmrtí v důsledku rakoviny. V porovnání s těmi, kteří se hýbali nejvíce, vzrostlo riziko až o 82 procent. V číslech je přitom zohledněn věk, pohlaví i specifické choroby daných jedinců.

Dobrá zpráva

Výzkum zjistil ještě jednu zajímavou věc. Riziko rakoviny mohou lenoši výrazně snížit tím, že zapojí pohyb do svého života. Ukázalo se, že ti, kteří začali denně praktikovat lehkou formu pohybu po dobu 30 minut, dokázali snížit šanci na rakovinu o 8 procent. Středně náročný pohyb pak snižuje riziko rakoviny až o 30 procent.

Další významné zdravotní benefity pohybu

  • snižuje riziko vzniku onemocnění srdce a cév
  • redukuje váhu, čímž se předchází obezitě
  • uvolňuje endorfiny, takže se cítíme šťastnější
  • funguje jako prevence cukrovky II. typu
  • zabraňuje vzniku osteoporózy

Nepřehlédněte

Načerpejte energii před zimou • S nastupujícím podzimem a blížící se zimou se u mnoha lidí vyskytují pocity únavy a nedostatku energie. Sychravé počasí a nedostatek slunečního světla vám na náladě jistě nepřidá. A to vás ještě čeká předvánoční shon a stres. Jak získat dostatek energie na překlenutí tohoto nepříjemného období roku?

Stolice říká mnohé o našem zdraví aneb Vážně i nevážně o lidském vyměšování • I když se o tom veřejně moc nemluví, pravidelné vyprazdňování je pro člověka velmi důležité a může hodně prozradit o vašem zdravotním stavu. Zní to sice zvláštně, ale až třetina lidí podle průzkumu lékařů vůbec nemá představu o tom, jak vypadá normální exkrement. Lidé si také nesprávným vyprazdňováním zadělávají na řadu zdravotních problémů. Co všechno o vás může vaše stolice prozradit?

Hranice 37 stupňů už nemusí platit. Průměrná teplota člověka se snižuje • Zvýšená teplota je jedním z neklamných znamení, že se naše tělo potýká s nemocí. Obecně zažitá hranice 37 stupňů Celsia už přitom nemusí platit. Stanovena byla již před 150 lety a od té doby se průměrná teplota lidského těla podstatně snížila.

Zemřela Gabriela Vránová. Ikona Vinohradského divadla prohrála boj s nemocí • Po těžké nemoci zemřela v sobotu ráno herečka Gabriela Vránová. Dlouholeté člence Divadla na Vinohradech bylo 78 let. Hrála i v mnoha televizních seriálech a inscenacích. Vránová podle zpráv z médií dlouho bojovala s rakovinou tlustého střeva. V loňském roce prodělala operaci, při níž jí lékaři odstranili nádor. Od té doby se snažila znovu nabrat sílu, ale práci odmítala. Gabrielu Vránovou díky jejímu specifickému hlasu znali posluchači zejména z rozhlasových her a pohádek. Neopomenutelná je rovněž její práce v dabingu, za který obdržela Cenu Františka Filipovského. Jejím hlasem mluvily ve filmech třeba Marylin Monroe, Catherine Deneuve, Jeanne Moreau nebo Elizabeth Taylorová. Narodila se na Slovensku do učitelské rodiny. Dětství prožila v Brně, kde v roce 1960 absolvovala JAMU. Jejím prvním působištěm bylo Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě, odkud po dvou sezonách v roce 1962 přešla do pražského Divadla na Vinohradech. Zde působila až do roku 2016 (s přestávkou mezi roky 2004-2012). Hrála v televizních seriálech F. L. Věk, Sňatky z rozumu nebo Chalupáři. Nezapomenutelnou televizní rolí je psychicky labilní učitelka Hedvika Hajská v seriálu My všichni školou povinní. Objevila se ale i ve filmech Hledá se táta, Poklad byzantského kupce či Jak vytrhnout velrybě stoličku. [youtube]ZskZUteu7-I[/youtube]

O krok blíže revoluci. Vůně a pachy bude možné posílat na dálku • Blíží se další technologická revoluce, která může zásadně ovlivnit nejrůznější oblasti našeho každodenního života. Vědci pracují na systému, který by umožnil jednoduché odesílání vůní a pachů prostřednictvím internetu.

Pražská záchranka bude mít dvě nová výjezdní stanoviště • Síť výjezdových stanovišť Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy (ZZS HMP) se rozroste. Zástupci Prahy se dohodli s vedením pražské záchranky a řediteli Nemocnice sv. Alžběty Na Slupi a Nemocnice Na Františku na zřízení dvou výjezdových stanovišť v prostorách těchto nemocnic.

Přesčasy v zaměstnání mohou zabíjet. Češi se v tomto ohledu vydali správným směrem • Přestože celosvětové statistiky ukazují, že se práce přesčas týká stovek milionů lidí (podle dat Mezinárodní organizace práce pracuje více než 48 hodin týdně 22 % lidí), čeští zaměstnanci ve třetím čtvrtletí loňského roku odpracovali nejméně přesčasů za posledních pět let. Sestupný trend podílu práce navíc je lidskému zdraví prospěšný. Práce přesčas totiž dle výzkumů zvyšuje riziko mozkové mrtvice, zhoršuje mentální zdraví a přispívá k nezdravému životnímu stylu i menší spokojenosti lidí v práci, a tudíž i menší pracovní produktivitě.

Lahodná pečená slanina. Až zjistíte, proč tak voní, možná vás rychle přejde chuť • Šťavnatá pečená slanina. Kdo by její lákavé vůni odolal? Vždy si na ní pochutnáme s výčitkami svědomí, protože tušíme, že zrovna dvakrát zdravá není. Víte ale, co přesně z ní dělá tak výjimečnou lahůdku?

Pečená slanina je pro mnoho lidí neodolatelná.

Zmírňuje kocovinu, osvěžuje dech a zlepšuje náladu aneb Co všechno dokáže obyčejná voda • 22. března si lidé po celém světě připomínají Světový den vody. Tato životodárná tekutina si zaslouží nejen náš obdiv, ale především to, abychom ji v dostatečné míře denně konzumovali. Pozitivních účinků na náš organismus má celou dlouhou řadu, a to zejména tehdy, když ji pijeme čistou a kvalitní. V Česku je sice kvalita kohoutkové vody na velmi dobré úrovni, přesto se při každodenním pití vyplatí investovat do přístrojů na její filtraci. V následujícím článku jsme pro vás vybrali několik příkladů pozitivních účinků pití vody, o nichž jste možná ještě neslyšeli.

Oblečení z obchodu vyperte. Okamžité nošení je rizikové hned ze dvou důvodů • Když si koupíte nové oblečení, na které jste měli dlouho zálusk, zcela určitě je vaším cílem dosáhnout toho, aby vám co možná nejdéle vydrželo jako nové. Řada lidí se obává, že šaty hned při prvním vyprání ztratí svůj tvar, a proto je začnou okamžitě nosit. To je ale velká chyba.

Nedostatek hořčíku dokáže potrápit. Některé potraviny obtíže hravě zaženou • Hořčík je nesmírně důležitý minerál pro správné fungování organismu. Podílí se na stovkách chemických reakcí a pomáhá udržovat naše celkové zdraví. Tělo dospělého člověka obsahuje přibližně 25 gramů hořčíku, přičemž 50 až 60 % se nachází v kostech a zbytek v měkkých tkáních.

Sezóna medvědího česneku za dveřmi. Při sběru dávejte pozor na dvě věci • Přestože nástup jara je zatím jen velmi pozvolný, už za několik dní se začnou v přírodě konečně objevovat jeho první neklamné známky. Jedním z prvních poslů jara je i medvědí česnek – úžasná bylinka s mnoha pozitivními účinky a širokým využitím nejen v kuchyni.

Medvědí česnek

Varovné signály těla na nedostatek vlákniny. Mnohé prozradí stolice • Vláknina je základním předpokladem dobrého trávení. Kromě toho působí preventivně proti vzniku onemocnění cévního a trávicího systému. Řada z nás jí ale v potravě přijímá málo. Nedostatek vlákniny lze naštěstí snadno rozpoznat a dnes si představíme hlavní příznaky.

Praha schválila vlastní strategii očkování proti koronaviru • Pražští radní dnes schválili vlastní očkovací strategii. Ta má pomoci aplikovat celostátní metodiku na specifickou situaci v Praze, ale také umožnit hlavnímu městu lépe zvládat nejistoty a změny, které kolem očkování panují.

Chřipka zabila v Praze už deset lidí. Hygienici radí, jak onemocnění předcházet • Na území hlavního města Prahy se situace hlášených onemocnění chřipkou v uplynulém týdnu téměř nezměnila. Ve věkové skupině školních dětí a mladých dospělých (6–14 let a 15–24 let) a také ve skupině 60+ došlo k mírnému vzestupu počtu hlášených onemocnění, v ostatních věkových skupinách nemocnost naopak klesla. Významně klesl podíl onemocnění chřipkou vůči onemocnění ostatními respiračními viry. Za letošní chřipkovou sezónu má Hygienická stanice hlavního města Prahy dosud hlášeno 30 těžkých průběhů chřipky s nutností hospitalizace nemocných na ARO a JIP a bohužel i 10 úmrtí. Ohroženi jsou především senioři „Hospitalizaci si vyžádalo onemocnění u dětí do 14 let v 6 případech, u dospělých do 59 let v 6 případech a v 18 případech u dospělých nad 60 let věku. Úmrtí byla zaznamenána 1 x ve věku do 59 let a 9 x ve věku nad 60 let,“ sdělila ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy MUDr. Zdeňka Jágrová. [related-post id="6207"] Chřipka není viróza „Na rozdíl od běžné virózy vás u chřipky zaskočí její rychlý nástup – náhle nemůžete udělat ani krok, příšerně vás bolí klouby a teplota je nad 38 stupni C. Ostatní příznaky chřipky jsou podobné viróze. Chřipka je jedním z nejčastějších lidských onemocnění, ale nikdy by se neměla podceňovat. Za loňskou chřipkovou sezónu zemřelo jen v Praze 29 osob," říká šéf pražských hygieniků Jan Jarolímek. [related-post id="6255"] Jak se nenakazit? Hygienici doporučují vyhýbat se místům s větší koncentrací lidí. Důlěžité je dodržování základních pravidel, jako je kýchání do kapesníku nebo mytí rukou po jízdě hromadnou dopravou. Od běžné virózy se chřipka odlišuje rychlým nástupem, bolestí kloubů a horečkou nad 38 stupňů.

Chřipkové onemocnění ohrožuje nejvíce seniory.

Jak modrá a červená barva působí na naše duševní schopnosti • Chcete být kreativnější a výkonnější? Žádný problém! Stačí, když využijte barvy – konkrétně červenou a modrou. Vědci zjistili, že když se lidé dívají na červenou barvu, daří se jim o 30 % více při úkolech zaměřených na detaily, jako je vybavování si dávných vzpomínek či oprava textu. Oproti tomu modrá barva u lidí způsobuje až dvojnásobně větší kreativitu. Závěry výzkumu publikoval americký časopis Science.

Vědci zkoumali, jak barvy ovlivňují fungování našeho mozku.

Změna času opět zamává s biorytmem. Konec střídání v nedohlednu • Už za pár dní si opět budeme muset zvykat na letní čas. V noci ze soboty na neděli se ručičky hodinek posunou o hodinu dopředu, takže víkend bude tentokrát kratší. Později se bude rozednívat a později také stmívat.

Dvojčata se rodí nejvíce v historii. Vědci znají důvod • Každý rok se na světě narodí 1,6 milionu párů dvojčat, což je nejvíce ve známé historii. Každé čtyřicáté druhé narozené dítě je tak dvojčetem. Vědci nyní přišli s vysvětlením, proč k tomuto jevu dochází.

Češi objevili dosud neznámou žábu. Žije v pralesích středního Konga • Vědecký tým Václava Gvoždíka objevil a popsal nový rod rákosničkovité žáby žijící v pralesích středního Konga. Popis nového rodu žáby na africkém kontinentu je poměrně vzácná událost. Poslední rod byl popsaný před sedmi lety. Jedná se tak o významný objev, který je důležitý zejména pro ochranu místních ekosystémů. Terénní výzkum, při kterém byl sbírán zásadní materiál v roce 2018, byl hrazen Národním muzeem. Následný laboratorní výzkum pak vznikal primárně v laboratořích Akademie věd ČR.

Jak správně dýchat. Jednoduchý návod vám může změnit život • Dýchání nás provází od narození až do smrti. Je to proces, bez kterého bychom jen sotva přežili. Pouze díky němu může krev zásobovat organismus životně důležitým kyslíkem. Podle odborníků přitom velká část lidí dýchá špatně. To pak může souviset s různými zdravotními komplikacemi.