Mléková polévka, játrová omáčka. Připomeňte si blafy ze socialistické školní jídelny

MagazínTomáš Marný30. července 20204 minuty čtení

Socialistické školní jídelny často nabízely pokrmy nevalné chuti i kvality.

Foto: Unsplash.com

Školní jídelna bývala v dřívějších dobách pro většinu dětí postrachem. Stravování v těchto zařízeních nicméně doznalo v posledních letech mnoha změn. Díky osvětě známých kuchařů pronikají i do kdysi zatuchlého prostředí moderní trendy a suroviny. Starší ročníky si ale jistě dobře pamatují na to, jak to bylo dříve.

Socialistické plánování a jeho nedostatky se nevyhnuly ani školním jídelnám a jídelníček se tak musel přizpůsobovat tomu, čeho bylo momentálně nedostatek, nebo se naopak musely zpracovat přebytky. A tak v některých měsících mléčné pokrmy nebo jablka strávníkům doslova lezly i ušima, zatímco maso bylo na talíři těžké najít.

Své ještě mnohdy sehrály ne příliš zkušené pracovnice školních jídelen a obávaný normativ, tedy povinné dodržení nákladů, za které se má jídlo uvařit. Ten byl nepřekročitelný i v tom případě, že se něco zkazilo, přišlo ve špatné kvalitě, a nebo se to jednoduše soudružkám v kuchyni nepovedlo pořádně uvařit.

Drožďová polévka

V řadě škol jste ji cítili už od šatny. Zápach starého nemytého hadru nemilosrdně signalizoval, že se nachýlil den, kdy bude v jídelně k obědu drožďová polévka. Tento specifický výtvor, který si dnes řada lidí s oblibou umí velmi dobře připravit, v pojetí školní jídelny vytvořil řadu traumat v dětských duších.

Krupicová polévka s vejcem

Polévka líné hospodyně, kdy do vařící vody hodíte kořenovou zeleninu, možná kostku nějakého bujonu a vše zasypete hrubou krupicí. V závěru vaření rozšleháte vejce a přisolíte. Šlemovitá konzistence a téměř nulová chuť přeci jen skýtaly o něco vyšší gastronomický zážitek než drožďová polévka. Tahle ovšem bývala na jídelníčcích snad každý týden, protože její příprava je opravdu jednoduchá. Ne nadarmo má mezi kuchaři zkratku ŽAVES, neboli „žádný velký s***í“.

Vepřový jazyk

Přestože uzený vepřový jazyk je pochoutkou zdobící řadu slavnostních akcí (a do české kuchyně jednoznačně patří), vařený vepřový jazyk ze školní jídelny je jedním z vrcholů gastropekla. Obzvláště v kombinaci s línými soudružkami, kterým se nechtělo uvařené jazyky pořádně oloupat. Hnědé blátivé cosi, měnící barvu volně od fialové po sytě zelenou, pokryté vrstvou čehosi, vzdáleně připomínajícího brusný papír, vám v kombinaci s nevalně vyhlížejícím vařeným bramborem jasně signalizovalo, že jíst něco, co už někdo jednou v ústech měl, se prostě nemá.

Játrová omáčka

Tenhle staročeský poklad české kuchyně, který zmiňuje už slavná kuchařka Magdaleny Rettigové, dokázala školní jídelna dovést k naprostému dnu. Klihovitá šlichta hnědozelené barvy rozmixovaných tvrdých jater, nejčastěji servírovaná se stejně tvrdou rýží, byla v jídelnách díky jednoduché příprav také velmi často. Jedinou chuť dodávalo tekuté maggi koření. A my dodnes přemýšlíme, jak se to vlastně těm soudružkám vždy podařilo udělat, že půlka odporné rýže byla rozvařená na kaši a o druhou půlku jste si dokázali vylámat mléčné zuby.

Přední hovězí vařené

Vařené maso bez chuti, a pokud jste měli štěstí, tak i bez zápachu. Když vás soudružka kuchařka měla ráda, dostal se vám na talíř hezký plátek, když vás nesnášela, dostali jste hromadu tuhých šlach a ošklivého žlutého loje. Bedlivá paní učitelka vás pak samozřejmě při dozoru nutila sníst všechno a bez výjimek. Mnohdy bylo jednodušší rozžvýkat cvičky na tělocvik. Řada lidí tak dodnes přední hovězí maso nemůže vidět ani v polévce.

Plíčky a ledvinky

Přestože vnitřnosti mají v moderní i staré české kuchyni své nezastupitelné místo, stále mají své velmi specifické chutě a do hromadných jídelníčků bez možnosti výběru nepatří. V zemi nesvobody se vás ale nikdo neptal, stejně jako soudružky kuchařky nikdo nekontroloval, zde ledvinky a plíčky čistí, vykrajují a perou. Proto jste na talíři mnohdy dokázali poskládat 3D model vhodný do hodin přírodopisu a seznámili se in natura s tím, jak vypadají zvířecí průdušnice nebo močové cesty. Přejeme dobrou chuť.

Mléková polévka

Socialistické plánování a jeho všeobecný nedostatek kvalitního masa a naopak všudypřítomný přebytek mléka daly vzniknout tomuto obávanému postrachu školních jídelen. Soudruzi věřili, že mléko je pro děti všelék. Brambory zalité vodou a mlékem se zápachem kmínu a s kousky rozmíchaných vajec tuhle polévku znechutily celým generacím. Přitom za první republiky patřila k ozdobám běžných jídelníčků, doplněná křupavou opraženou houskou nebo chlebem.

Fazolky na smetaně

Také si vzpomínáte na hnědé rozvařené cáry, které původně byly fazolovými lusky? Dlouhé dušení a následné zalití hnědé hmoty moukou rozmíchanou v mléce doplnil ocet a sůl. Podařilo-li se zázrakem soudružkám kuchařkám rozmíchat všechny hrudky, stejně jste na talíř dostali klihovitou kejdu, která se zeleninou měla společný pouze název.

Nepřehlédněte

2. 8. 1890: Zábava na Zbraslavi, zřícené lešení a požár v bytě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 7. 1890: Varování před tulákem, rozruch na náměstí a pokousaní lidé • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

8. 3. 1890: Praha upravuje vyhlášku stanovující výšku nových budov • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

22. 4. 1868: Třetí pražský most bude za pár dní otevřen. Chystá se zatěžkávací zkouška • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zkouška mostu Zkouška s třetím mostem již je v radě městské vyřízena a návrhy příslušné komise přijaty. Zkouška ta bude dvojí, nehybná a pohyblivá. Při nehybné položeno bude po celém chodníku na každý čtvereční sáh mostu 25 centů cihel. Pohyblivá zkouška bude záležet v tom, že 80 vozů cihlami naložených pojede, z každé strany mostu polovice, najednou na most, tak že se v polou mostu setkají a zde i s koni o s vozy 10.300 centů vážit budou. Provedení této zkoušky svěřeno pp. Kourovi a Václavíkovi a jednomu obecnímu staršímu i stane se v den otevření mostu, nejspíš ještě před 1. květnem. – Pražský denník, 22. 4. 1868 Výtržnost Výtržnost učinilo včera dopoledne několik obchodníků v sírkové ulici. Vyložili tam na několika stolech a krámcích rozličné zboží, čímž zastavili přechod v této tak oživené ulici. Policejní strážník hleděl zameziti nedovolené toto prodávání u prostřed ulice, obchodníci však nedbali na jeho napomínání, ba protivili se mu ještě, až konečně strážník použiv své moci s přivolanými ještě jinými strážníky byl obchodníky zatknul. – Pražský denník, 22. 4. 1868 [related-post id="9599"] Náhlá smrt V neděli večer klopýtnul na Valdštejnském náměstí na Malé straně bývalý hokynář František P. o kámen tak nešťastně, že k zemi padl a do hlavy těžce se udeřil. Za krátko pak následkem otřesení mozku ducha vypustil. – Pražský denník, 22. 4. 1868

Nedaří se vám usnout? Možná za to může jídlo • Před spaním se nepřecpávat, vynechat kávu, černý čaj a energetické nápoje. To jsou zásady, které všichni tak nějak známe a snažíme se je dodržovat. Věděli jste ale, že i rajčata mohou způsobit nekvalitní spánek? Přinášíme vám přehled šesti potravin, kvůli kterým se „dorůžova“ rozhodně nevyspíte.

22. 9. 1868: Falešný krejčí napálil lehkověrného obchodníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

2. 1. 1869: Zima zatím nedorazila. V Praze panuje neobvykle teplé počasí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

1. 8. 1889: Vzácná návštěva, tragická nehoda na železnici a dělnické hnutí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

14. 5. 1889: Zoufalá matka utopila své dvě děti v jámě za městem • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 2. 1890: Lanové dráhy v Praze, nová divadelní aréna a sekání ledu na Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Dokonale upečené brambory? Tajemství tkví ve výběru oleje • Máte chuť na vydatnou večeři, ale lednice je prázdná a vy nechcete strávit dlouhé desítky minut nakupováním a následnou přípravou? Řešením mohou být obyčejné pečené brambory, které nejspíš máte ve spíži. Jak ale udělat, aby chutnaly naprosto luxusně?

22. 10. 1889: Rekonstrukce kostela ve Slivenci a oslava v Národním divadle • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

6. 4. 1868: Kupeckému mládenci ukradli v hostelu oblečení • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Dlažba Co nevidět počnou dlažditi Železnou ulici; dříve ale ještě položeny budou všecky vedlejší roury plynové do tamních domů, aby se pak nemuselo novou dlažbou hýbati. Kostkový chodník, jenž vedl od Karolina k německému divadlu, bude obyčejnou dlažbou nahražen, anto jsa příliš hladký, zhusta byl příčinou, že koně v povozech do divadla jedoucích sklouzli se a upadli. – Pražský denník, 6. 4. 1868 Našli poklad Pověděli jsme, jak před několika dny nalezeny byly na Vyšehradě při kopání staré mince. Z toho a pak poněvadž už před několika lety nalezen byl na Vyšehradě také hrnec mincí, povstala pověst, že se u všehradské radnice skrývá veliký poklad. V noci na 1. dubna vypravilo se skutečně několik pověrčivých lidí s lopatami, evangelium, klíči a provazy k radnici a začali koupat. Za nedlouho prokopali se ale do kanálu a zde nalezli k nemalému udivení svému 10 pytlů naplněných pšenicí. Pšenice ta byla patrně ukradena a nejspíš že náleží jednomu sedlákovi v Hlubočepích, jemuž bylo před několika dny ukradeno 40 korců obilí. – Pražský denník, 6. 4. 1868 [related-post id="8798"] Jarní počasí Příznivá povětrnost za včerejší neděle vyvábila množství Pražanů do okolí pražského, kde bujná zelenost na polích a lukách jaro věstí. Zahradní hostince v Nuslích, v Kravíně, na Letné a jinde těšily se četné návštěvě. Také křížová cesta na Petříně byla včerejšího dne četně navštívena. – Pražský denník, 6. 4. 1868 Zlodějský kousek V hostinci u »modrého koníčka« na jindřišské ulici ubytoval se v pátek jeden kupecký mládenec. Vykázali mu pokoj, v němž už 3 mužští spali. Časně zrána odešli tito jeden po druhém, kdežto kupecký onen ještě spal. Když se později po svém šatstvu ohlížel, shledal, že mu schází svrchník se sedmi hedvábnými šátky. V kapse kabátu byla tobolka na doutníky a zástavní lístek na hodinky. – Pražský denník, 6. 4. 1868

10. 4. 1889: Obrovská drzost německých studentů medicíny a smrt nadějného inženýra • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Vinohradská vodárna sloužila svému účelu jen do 60. let minulého století • Seznamte se s jednou z nejkrásnějších staveb ve městě! Vinohradská vodárenská věž byla postavena v roce 1882 v novorenesančním slohu podle projektu architekta Antonína Turka.

Vinohradská vodárna sloužila svému účelu přesně 80 let.

Neobvyklý trest za šíření pomluv o ostatních rodinách • Na rodinnou čest a dobrou pověst naši předci velmi dbali. Čas od času se ovšem objevil někdo, kdo se rozhodl šířit o ostatních z nejrůznějších důvodů pomluvy a klepy. O jednom podobném případu přinesly zprávu Národní listy v dubnu 1891. Poněkud překvapivé je, jak celá záležitost dopadla.

30. 8. 1868: Chudou stařenu na Petříně brutálně napadl zahradník • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Vrátil se Z Ameriky se vrátil chalupník Antonín Smukovský z Fridrichova u Kutné Hory, jenž před třemi roky svůj majetek prodal a do státu Illinois v sev. Americe se vystěhoval. Rodina jeho ale tam byla častými nemocemi navštěvována a když i o všecko přišel, navrátil se v pátek se ženou a s pěti dětmi do vlasti nazpátek. Líčení jeho o amerických poměrech by bylo nejlepší výstrahou pro ony, kdož pořád ještě v Americe ráje vidí. Všecky vábivé zprávy v psaních sem docházejících jsou prý pouhá lež, neboť největší část českých vystěhovalců se tam v kruté bídě nalezá. – Pražský denník, 30. 8. 1868 Surovost Ve čtvrtek ráno šla jistá 76letá stařena z Oujezda na Petřín, kde u hostince Hasenburku hledala na smetišti hadry a papíry. Dle udání jejího přišel prý k ni zahradník a dal jí takovou ránu, že na zem se skácela a pak ještě ji pokopal. Následkem poranění do hlavy musela stařena do nemocnice odnešena býti. – Pražský denník, 30. 8. 1868 Neštěstí Přejet byl včera dopoledne na svatováclavském náměstí jistý sklenářský učenník. Byl poražen od koně, jehož předběhnouti chtěl, a obě kola povozu přes ležícího přejely. Těžce poraněný byl odnešen do všeobecné nemocnice. – Pražský denník, 30. 8. 1868 [related-post id="12238"] Pokousaná domovnice Od psa pokousána byla předevčírem do ruky jedna domovnice v ulici u nádraží, tak že musel být lékař hned zavolán. Pes, jenž gen. řediteli Š. náležel, byl odevzdán pohodnému. – Pražský denník, 30. 8. 1868

11. 7. 1890: Žena okradla pětileté dítě. Už sedí ve vyšetřovací vazbě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

30. 7. 1890: Hrůzná tragédie na Letné, pohřešovaný chlapec a pobodaný čeledín • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 7. 1890: Ve Španělsku se šíří cholera. České obce musí přijmout několik opatření • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.