Dokonale upečené brambory? Tajemství tkví ve výběru oleje

MagazínIvana Kratochvílová19. listopadu 20201 minuta čtení

Foto: Pixabay.com

Máte chuť na vydatnou večeři, ale lednice je prázdná a vy nechcete strávit dlouhé desítky minut nakupováním a následnou přípravou? Řešením mohou být obyčejné pečené brambory, které nejspíš máte ve spíži. Jak ale udělat, aby chutnaly naprosto luxusně?

Prvním předpokladem úspěchu je výběr samotných brambor. Na pečení se hodí odrůdy s co možná nejmenším obsahem škrobu. Čím větší a žlutější brambory jsou, tím méně škrobu nejspíš budou mít.

Naprosto zásadní je ale výběr oleje. Pro účel pečených brambor se nejvíce hodí obyčejný slunečnicový olej, případně i máslo nebo sádlo. V žádném případě nepoužívejte olivový olej. Ten totiž při vysokých teplotách zhořkne a navíc ztratí i řadu zdravých látek, které jinak obsahuje.

Pro docílení vyváženého poměru mezi křupavou šlupkou a jemným středem musíte udělat ještě jednu věc. Brambory nakrájejte na 3 až 4 cm silné plátky a následně je 6 až 7 minut povařte. Před samotným pečením je pak ještě nechte vychladnout.

V předehřáté troubě pak brambory smíchané s tukem pečte na 200 stupňů asi 30 až 40 minut a pravidelně je promíchávejte. Dochutit je můžete solí, různými druhy koření, jogurtovo-česnekovým dipem nebo třeba tatarskou omáčkou.

Nepřehlédněte

Exotické superpotraviny dokáží s tělem zázraky. Proč byste je měli vyzkoušet? • Příroda nám nadělila několik tzv. superpotravin, které obsahují obrovské množství látek prospěšných pro zdraví. Mnozí je označují za potraviny budoucnosti. O tom, že mají zázračné účinky, se ale vědělo už před mnoha tisíci lety. Řada z nich se běžně vyskytuje u nás, některé ale mají původ v exotických zemích.

Superpotraviny jsou dnes dostupné pro každého.

Jíst naklíčenou řeřichu se vyplatí. Přináší řadu zdravotních benefitů • Řeřicha je rychle rostoucí bylinka, jejíž původní domovinou je pravděpodobně oblast Blízkého východu. Indové i Evropané ji znali již před mnoha staletími. Oblibu si získala pro svou jedinečnou chuť, ale i díky vysokému obsahu zdraví prospěšných látek.

Vyznejte se v sójových omáčkách. Některé mohou být zdraví škodlivé • Po sójové omáčce v kuchyni obvykle sáhneme, když potřebujeme zvýraznit chuť připravovaného jídla. Zatímco přírodně fermentované sójové omáčky jsou pro naše zdraví prospěšné, průmyslově vyráběné mohou naopak uškodit. Čím se oba tyto druhy liší?

RECEPT: Lahodný mrkvový krém • Nejen v chladném zimním období přijde vhod teplá polévka na prohřátí. Pokud máte rádi mrkev, můžete si z ní připravit lahodný mrkvový krém. Nejen že zasytíte hladový žaludek, ale ještě tělu dopřejete pořádnou dávku živin.

Mrkvový krém

Některá jídla jsou pro pejsky smrtelně nebezpečná • Dokud jsem si nepořídila pejska, věděla jsem toho o výchově jen málo. Nějakou mlhavou představu má pochopitelně každý. Ale na spoustu věcí jsem přišla až postupně. Třeba na to, která jídla mohou být pro naše čtyřnohé kamarády nebezpečná.

Nejlepší drinky tohoto léta? Gin a tonik v nových podobách • Gin, destilát, který zachutnal už královně Viktorii, zažívá v posledních letech renesanci. Zároveň v kombinaci s tonikem tvoří skvělý letní drink. Patříte mezi ty, kdo propadli chuti osvěžující kombinace ginu s tonikem? Letošní léto přináší do této nesmrtelné kombinace opět nové trendy.

Lepší než prášky. Granátové jablko překvapuje účinky na lidské zdraví • Seriózní výzkumy vědců z celého světa ukazují, že pravidelná konzumace semen granátového jablka má velmi pozitivní vliv na mužskou potenci. Zázračné ovoce je ale prospěšné i z mnoha dalších důvodů. Pomáhá například snižovat cholesterol, chrání před rakovinou a tělu dodává přirozenou energii.

Ovocné knedlíky miloval i Jan Neruda. Připravit opravdové staročeské není žádná velká věda • Knedlíky v nejrůznějších podobách najdeme nejen v celé Evropě, ale třeba i v daleké Číně. Tamní kuchaři je vařili už dávno před námi. Naše klasické plněné knedlíky na sladko známe přibližně 300 let.

Špatně skladované lahůdky vám mohou zkazit Vánoce. Přitom stačí dodržovat základní pravidla • Vánoční čas a konec roku se nese ve znamení nákupu delikates a lahůdek, které si běžně denně nedopřáváme. Umíte je správně zpracovat a víte, jak s nimi zacházet? Některé potraviny totiž mohou být pořádně nebezpečné.

Zázrak jménem ovesné vločky. Proč se vyplatí jíst je každý den • Ovesné vločky můžeme zařadit mezi nejzdravější potraviny ze všech. Oblíbili si je sportovci, doporučují je výživoví poradci. Pokud jste jim ale ještě nepřišli na chuť, přesvědčíme vás, že byste to měli napravit.

První McDonald’s v Praze otevřel před 30 lety. Ve frontě stály tisíce lidí • Přesně před 30 lety se tehdejší Československo symbolicky přiblížilo západnímu světu. V pražské Vodičkově ulici byla 20. března 1992 otevřena vůbec první restaurace McDonald’s na našem území.

Nakupujte jídlo tak, aby to nebolelo peněženku • Supermarkety a obchody s potravinami jsou jedním z mála míst, kde v současné době můžeme utrácet peníze. Řada lidí proto nakupuje jídlo v mnohem větším množství než obvykle. Co tedy dělat, abychom tyto výdaje udrželi v rozumných mezích?

Pivo považujeme za národní poklad. Českým vynálezem ale není • Pivo provází lidstvo velmi dlouho. První zmínky o jeho výrobě se objevují už ve starověké Mezopotámii, asi 4 tisíce let před naším letopočtem. K objevu piva výrazně přispěla náhoda. Do nádoby, ve které se skladovalo obilí, totiž napršelo, voda zkvasila, a když ji později objevili, byl v ní příjemný nápoj. Vydejte se s námi na cestu do historie a objevte vzrušující zajímavosti o tomto unikátním nápoji!

Příliš bílkovin může způsobit vážné zdravotní komplikace. Doporučená dávka je u každého individuální • Bílkoviny nám pomáhají k tomu, abychom byli zdraví a měli pevné svalstvo. Nezbytné jsou i pro správné fungování mozku. Problém však nastává v momentě, kdy je množství bílkovin v těle příliš velké. Jak poznat, že se tento problém týká právě vás?

Domácí ledový čaj bez éček osvěží a pošimrá chuťové pohárky • Je všeobecně známo, že čaje (a obzvláště ty zelené) prospívají našemu zdraví, pokud je konzumujeme v přiměřeném množství. Pít je přitom nemusíme jen horké. Alternativou v jarních a letních měsících je domácí ledový čaj. Jak na jeho přípravu?

České děti odmítají smaženého kapra. Přednost dávají jiným pokrmům • Smažený kapr v trojobalu s bramborovým salátem je sice stále nejčastějším českým štědrovečerním pokrmem, ovšem nastupující generace už má chuťové preference poněkud jiné.

Na Ukrajině mají lepší zeleninu než u nás. Farmářskou tržnici okupují překupníci, říká šéfkuchař David • Radek David patří mezi českou kulinářskou elitu. Jako jeden z prvních špičkových šéfkuchařů objel celou řadu českých farem a implementoval jejich produkty do svých slavných restaurací La Veranda a Babiččina zahrada v Praze. Nově se stará ještě o The Bistro v Londýnské ulici. Serveru PražskýDEN.cz poskytl exkluzivní rozhovor. Na pražské gastronomické scéně se pohybujete přes dvacet let. Prošel jste kuchyní hotelu Hilton, hotelem Adria, restauracemi Kampa Park, Rybí trh, Alcron. Všechno jsou to známé pražské podniky, které ve své době udávaly trendy. Jak se v průběhu posledních dvaceti let změnila pražská gastronomická scéna? Hodně moc. Spousta kluků odjela do zahraničí, kde se učili u ještě větších kluků. Pak se vrátili a přinesli nový vítr. Za druhé – díky sociálním sítím je možnost nakouknout do každé hospody, co vaří. Lze taky objednávat knihy ze světa a jezdit na stáže. I já se každoročně jezdím učit. Hlavně do Londýna, který je pro mě nejvíc inspirativní. Pak třeba do Provence, kde jsem měl možnost působit v restauraci La Chassagnette, která má svoji vlastní zahradu. Každé ráno tam zahradnice sklidí to, co je nejvíc zralé. Přivezou to do kuchyně na dvoukoláku a kuchaři z toho vaří. Byl jsem i v Piemonte v restauraci Violetta, kde jsem vařil se sedmdesátiletou babičkou. V Londýně jsem prošel restaurace Dinner by Heston Blumethal, Marcus, Story, Typing Room, Pied a Terre, Alyn Williams, L'Autre Pied, Ametsa with Arzak Instruction, The Ledbury, Latium… Není škoda, že tu nikdo nezvedá slávu prvorepublikových podniků typu lahůdkářství Jana Paukerta, hotelu Šroubek, či původního Alcronu? Takovou tu starou, sice těžší, ale klasickou českou kuchyni? Občas se tu objeví pokus. Ale brzo zanikne. Paukert tak chvilku fungoval. Alcron funguje, ale na moderní bázi. Nedávno otevřeli Myšáka. Já si ještě pamatuji rybárnu Vaňha, ale i buffet Koruna. Je jiná doba, jiné nároky a jiné stravovací zvyklosti. [gallery size="full" columns="1" ids="12110"] V poslední době v Praze rostou jako houby po dešti fast casual bistra. Je to trend, který lze pozorovat i v dalších velkých městech Evropy? Jak si vybrat dobré bistro na večeři? Máte nějaký tip na dobré bistro v Praze, kam i vy sám rád zajdete? Bohužel na to nemám čas. Pokud nejsem v našich restauracích La Veranda, Babiččina zahrada a The Bistro, tak jsem na Ukrajině v Kyjevě, kde máme další restaurace a kam jezdím šestkrát až sedmkrát ročně měnit jídelní lístky. A pokud nejsem ani tam, tak jsem na stáži nebo s majitelem a týmem lidí na výletě za poznáváním jiného regionu, originální chuti tamních jídel. Vaše restaurace La Veranda a Babiččina zahrada patří ke stálicím pražské gastronomie. Co u vás na menu zákazníci najdou? Za prvé – nejsou moje. Jelikož jsem executive chef, tak to znamená, že jsem šéfkuchař pro všechny restaurace. Jídelní lístek se mění často podle sezóny. V Babiččině zahradě je to asi deset jídel, které neměníme. Například hovězí tatarák, který meleme přímo u stolu, kulajdu, přes noc pomalu pečenou kachnu, svíčkovou, ale i dukátové buchtičky nebo plněné knedlíky. V La Verandě se mění vždy skoro celý jídelní lístek. Zůstávají jen dvě položky – náš legendární tatarák a čokoládový fondánt s malinami. Zbytek je vždy dle toho, co je v dané sezóně nejlepší. [gallery size="full" columns="1" ids="12113"] Posledním přírůstkem do rodiny vašch restaurací je právě The Bistro v Londýnské ulici. Jak vzniká vůbec takový koncept bistra? A jak to děláte, že máte hned od otevření plno? V tuto chvíli jsou to silná slova. Pravda je taková, že hned po otevření se tam všichni nahrnuli. Nyní pořád pracujeme s polednem. Přemýšlíme, jak přilákat lidi na zajímavé jídlo, protože v minulosti byla v místě jiná restaurace, která fungovala pouze na večeře. Náš slogan je „More taste“, jelikož nabízíme malé snacky, mezze. Pak máme malou nabídku jídel, kterou každý týden měníme. [gallery size="full" columns="1" ids="12111"] Mimo pražských podniků máte ještě osm restaurací Fajna Familia na Ukrajině. Dá se srovnávat Praha a Kyjev? V čem se pražská gastronomická scéna liší od té kyjevské? Může český šéfkuchař na Ukrajině uspět? Může, ale musí trochu sklopit hlavu. Lidé jsou tam jiní. Teprve nyní se tam začínají otevírat menší podniky s rozmanitější gastronomií. Za druhé – na Ukrajině mají v sezóně mnohem lepší zeleninu než my. Nepotrpí si na žádný excesy, ale mají rádi dobré jídlo. Nemusí být tolik kreativní, ale musí být hezky a zajímavě naservírované. Jak to všechno stíháte? Praha, Kyjev, stáže, rodina a děti? Je to plánování. Jsou měsíce, kdy rozjíždím čtyři menu ve čtyřech různých konceptech. Ale pak jsou měsíce, kdy se to snažím rodině a dětem vynahradit. [gallery size="full" columns="1" ids="12112"] Byl jste jeden z prvních v Praze, který začal spolupracovat s malými farmáři. Co říkáte na rozmach farmářských trhů? Máte nějaké oblíbené? Ano. A je to dobře. Ale pořád je to nic. Po 30 letech od revoluce nemáme nic. Máme nekvalitní zeleninu v krámech. Podívejte se, v Kyjevě je skoro pět miliónů obyvatel a je tam přes padesát tržišť, možná ještě víc, které fungují každý den. Koupíte tam ryby, maso, koření, ovoce a zeleninu, mléčné výrobky, uzeniny, vejce, med... A Praha má jeden a půl miliónů obyvatel a jedno tržiště – jedna hala a v ní pár farmářů, zbytek jsou překupníci. Funguje od pondělí do soboty. Náplavky, kulaťáky a farmářské trhy jednou, dvakrát za týden to nespasí. Je to škoda, protože na Ukrajině jsou lidé zvyklí nakupovat a vybírat to nejlepší, aby pak doma uvařili to nejlepší jídlo. I přes nabitý program si stále najdete čas na řadu kuchařských kurzů. Máte v nabídce i něco pro opravdové Pražany odkojené Vltavou? To nemám. Školím u Romana Vaňka v Prakulu, v Gourmet Academy, v nádherném obchodě Potten & Pannen a v Zemědělském muzeu, kde je krásná kuchyně. Všude učím něco jiného. Takže u Romana třeba zeleninová jídla, králíka nebo piemontskou kuchyni, v Gourmet academy menu pro požitkáře, v Zemědělském muzeu „Nedělní oběd“, „Babiččiny recepty“. A jakmile začne sezóna, tak chřest. [gallery size="full" columns="1" ids="12119"] Kdybyste měl jmenovat někoho z vašich kuchařských kolegů v Praze, ke komu byste zašel na snídani, oběd a večeři? Na snídani do Café Savoy za Lukášem Frenclem. Na oběd s rodinou jednoznačně do Babiččiny zahrady na kachničku, a kdyby ke kolegovi, tak do SIA za Jirkou Štiftem. Na večeři s přáteli do Zas a znovu za Petrem Hajným, případně do Noi, Sasazu. Na poslední jídlo před smrtí do Grand Cru za Honzíkem Punčochářem.

Proč je nejíte častěji? Vlašské ořechy mají právem nálepku božské potraviny • Naši předci prý vlašské ořechy velmi uctívali. Díky vizuální podobnosti s lidským mozkem se věřilo, že mají schopnost předávat lidem boží moudrost. Také se tradovalo, že tato potravina pomáhá při různých problémech s hlavou. Co je na tom pravdy z hlediska současné vědy?

Mražení potravin má svá pravidla. Některé do mrazáku vůbec nepatří • Mražené potraviny nám usnadňují život už téměř jedno století. Přesně před 90 lety s nimi přišel přírodovědec Clarence Birdseye z amerického městečka Springfield ve státe Massachusetts. Do té doby se potraviny uchovávaly převážně zavařováním do skla nebo do konzerv, případně sušením. 

RECEPT: Základní snídaňové vafle • Snad každý miluje vafle. Ale ne všichni už vědí, jak je správně připravit. S naším receptem na základní vafle si vykouzlíte voňavé a sladké ráno. Tohle je jídlo je tak skvělé, že si ho rozhodně budete chtít opakovat neustále dokola.