La Veranda

Na Ukrajině mají lepší zeleninu než u nás. Farmářskou tržnici okupují překupníci, říká šéfkuchař David • Radek David patří mezi českou kulinářskou elitu. Jako jeden z prvních špičkových šéfkuchařů objel celou řadu českých farem a implementoval jejich produkty do svých slavných restaurací La Veranda a Babiččina zahrada v Praze. Nově se stará ještě o The Bistro v Londýnské ulici. Serveru PražskýDEN.cz poskytl exkluzivní rozhovor. Na pražské gastronomické scéně se pohybujete přes dvacet let. Prošel jste kuchyní hotelu Hilton, hotelem Adria, restauracemi Kampa Park, Rybí trh, Alcron. Všechno jsou to známé pražské podniky, které ve své době udávaly trendy. Jak se v průběhu posledních dvaceti let změnila pražská gastronomická scéna? Hodně moc. Spousta kluků odjela do zahraničí, kde se učili u ještě větších kluků. Pak se vrátili a přinesli nový vítr. Za druhé – díky sociálním sítím je možnost nakouknout do každé hospody, co vaří. Lze taky objednávat knihy ze světa a jezdit na stáže. I já se každoročně jezdím učit. Hlavně do Londýna, který je pro mě nejvíc inspirativní. Pak třeba do Provence, kde jsem měl možnost působit v restauraci La Chassagnette, která má svoji vlastní zahradu. Každé ráno tam zahradnice sklidí to, co je nejvíc zralé. Přivezou to do kuchyně na dvoukoláku a kuchaři z toho vaří. Byl jsem i v Piemonte v restauraci Violetta, kde jsem vařil se sedmdesátiletou babičkou. V Londýně jsem prošel restaurace Dinner by Heston Blumethal, Marcus, Story, Typing Room, Pied a Terre, Alyn Williams, L'Autre Pied, Ametsa with Arzak Instruction, The Ledbury, Latium… Není škoda, že tu nikdo nezvedá slávu prvorepublikových podniků typu lahůdkářství Jana Paukerta, hotelu Šroubek, či původního Alcronu? Takovou tu starou, sice těžší, ale klasickou českou kuchyni? Občas se tu objeví pokus. Ale brzo zanikne. Paukert tak chvilku fungoval. Alcron funguje, ale na moderní bázi. Nedávno otevřeli Myšáka. Já si ještě pamatuji rybárnu Vaňha, ale i buffet Koruna. Je jiná doba, jiné nároky a jiné stravovací zvyklosti. [gallery size="full" columns="1" ids="12110"] V poslední době v Praze rostou jako houby po dešti fast casual bistra. Je to trend, který lze pozorovat i v dalších velkých městech Evropy? Jak si vybrat dobré bistro na večeři? Máte nějaký tip na dobré bistro v Praze, kam i vy sám rád zajdete? Bohužel na to nemám čas. Pokud nejsem v našich restauracích La Veranda, Babiččina zahrada a The Bistro, tak jsem na Ukrajině v Kyjevě, kde máme další restaurace a kam jezdím šestkrát až sedmkrát ročně měnit jídelní lístky. A pokud nejsem ani tam, tak jsem na stáži nebo s majitelem a týmem lidí na výletě za poznáváním jiného regionu, originální chuti tamních jídel. Vaše restaurace La Veranda a Babiččina zahrada patří ke stálicím pražské gastronomie. Co u vás na menu zákazníci najdou? Za prvé – nejsou moje. Jelikož jsem executive chef, tak to znamená, že jsem šéfkuchař pro všechny restaurace. Jídelní lístek se mění často podle sezóny. V Babiččině zahradě je to asi deset jídel, které neměníme. Například hovězí tatarák, který meleme přímo u stolu, kulajdu, přes noc pomalu pečenou kachnu, svíčkovou, ale i dukátové buchtičky nebo plněné knedlíky. V La Verandě se mění vždy skoro celý jídelní lístek. Zůstávají jen dvě položky – náš legendární tatarák a čokoládový fondánt s malinami. Zbytek je vždy dle toho, co je v dané sezóně nejlepší. [gallery size="full" columns="1" ids="12113"] Posledním přírůstkem do rodiny vašch restaurací je právě The Bistro v Londýnské ulici. Jak vzniká vůbec takový koncept bistra? A jak to děláte, že máte hned od otevření plno? V tuto chvíli jsou to silná slova. Pravda je taková, že hned po otevření se tam všichni nahrnuli. Nyní pořád pracujeme s polednem. Přemýšlíme, jak přilákat lidi na zajímavé jídlo, protože v minulosti byla v místě jiná restaurace, která fungovala pouze na večeře. Náš slogan je „More taste“, jelikož nabízíme malé snacky, mezze. Pak máme malou nabídku jídel, kterou každý týden měníme. [gallery size="full" columns="1" ids="12111"] Mimo pražských podniků máte ještě osm restaurací Fajna Familia na Ukrajině. Dá se srovnávat Praha a Kyjev? V čem se pražská gastronomická scéna liší od té kyjevské? Může český šéfkuchař na Ukrajině uspět? Může, ale musí trochu sklopit hlavu. Lidé jsou tam jiní. Teprve nyní se tam začínají otevírat menší podniky s rozmanitější gastronomií. Za druhé – na Ukrajině mají v sezóně mnohem lepší zeleninu než my. Nepotrpí si na žádný excesy, ale mají rádi dobré jídlo. Nemusí být tolik kreativní, ale musí být hezky a zajímavě naservírované. Jak to všechno stíháte? Praha, Kyjev, stáže, rodina a děti? Je to plánování. Jsou měsíce, kdy rozjíždím čtyři menu ve čtyřech různých konceptech. Ale pak jsou měsíce, kdy se to snažím rodině a dětem vynahradit. [gallery size="full" columns="1" ids="12112"] Byl jste jeden z prvních v Praze, který začal spolupracovat s malými farmáři. Co říkáte na rozmach farmářských trhů? Máte nějaké oblíbené? Ano. A je to dobře. Ale pořád je to nic. Po 30 letech od revoluce nemáme nic. Máme nekvalitní zeleninu v krámech. Podívejte se, v Kyjevě je skoro pět miliónů obyvatel a je tam přes padesát tržišť, možná ještě víc, které fungují každý den. Koupíte tam ryby, maso, koření, ovoce a zeleninu, mléčné výrobky, uzeniny, vejce, med... A Praha má jeden a půl miliónů obyvatel a jedno tržiště – jedna hala a v ní pár farmářů, zbytek jsou překupníci. Funguje od pondělí do soboty. Náplavky, kulaťáky a farmářské trhy jednou, dvakrát za týden to nespasí. Je to škoda, protože na Ukrajině jsou lidé zvyklí nakupovat a vybírat to nejlepší, aby pak doma uvařili to nejlepší jídlo. I přes nabitý program si stále najdete čas na řadu kuchařských kurzů. Máte v nabídce i něco pro opravdové Pražany odkojené Vltavou? To nemám. Školím u Romana Vaňka v Prakulu, v Gourmet Academy, v nádherném obchodě Potten & Pannen a v Zemědělském muzeu, kde je krásná kuchyně. Všude učím něco jiného. Takže u Romana třeba zeleninová jídla, králíka nebo piemontskou kuchyni, v Gourmet academy menu pro požitkáře, v Zemědělském muzeu „Nedělní oběd“, „Babiččiny recepty“. A jakmile začne sezóna, tak chřest. [gallery size="full" columns="1" ids="12119"] Kdybyste měl jmenovat někoho z vašich kuchařských kolegů v Praze, ke komu byste zašel na snídani, oběd a večeři? Na snídani do Café Savoy za Lukášem Frenclem. Na oběd s rodinou jednoznačně do Babiččiny zahrady na kachničku, a kdyby ke kolegovi, tak do SIA za Jirkou Štiftem. Na večeři s přáteli do Zas a znovu za Petrem Hajným, případně do Noi, Sasazu. Na poslední jídlo před smrtí do Grand Cru za Honzíkem Punčochářem.

Nepřehlédněte

RECEPT: Nejlepší bramborová kaše • Kdo by neměl rád bramborovou kaši. Ať už s rybou na přírodno, smaženým řízkem nebo třeba s dušenou zeleninou. Kaše je jednoduše příloha, která potěší chuťové buňky dítěte i dospěláka. Jak se ale taková nejlepší bramborová kaše připravuje? Základem je vhodný typ brambor. Pak také množství másla, druh mléka a pár dalších maličkostí, na které si posvítíme v tomto článku.

Bramborová kaše

Ovocné knedlíky miloval i Jan Neruda. Připravit opravdové staročeské není žádná velká věda • Knedlíky v nejrůznějších podobách najdeme nejen v celé Evropě, ale třeba i v daleké Číně. Tamní kuchaři je vařili už dávno před námi. Naše klasické plněné knedlíky na sladko známe přibližně 300 let.

Světem obchází strach z rakovinotvorných snídaňových cereálií • Bez snídaňových cereálií si neumí svůj start do nového dne představit početná skupina lidí na celém světě. Odborníci se ale v poslední době přou o jejich vlivu na lidské zdraví. Podle některých studií totiž obsahují řadu herbicidů, které mohou být rakovinotvorné. Co tedy vlastně doopravdy snídáme?

Snidaňové cereálie jsou populární po celém světě.

Vyrobte si domácí jogurt. Stačí jen dvě suroviny • Přemýšlíte, jak se v těchto dnech zabavit v kuchyni? Už jste si vyrobili domácí droždí a upekli vlastní pečivo? Možná je nyní čas na výrobu domácího jogurtu.

Štědrovečerní večeře ve světě. Co jedí Seveřané, Australané nebo Kubánci • Vánoce bývají i časem nestřídmosti. Leckdo se přejí k prasknutí domácím cukrovím a bramborový salát ujídá klidně týden. Možná vás překvapí, jaká jídla si dopřávají obyvatelé v dalších zemích světa.

Vyznejte se v sójových omáčkách. Některé mohou být zdraví škodlivé • Po sójové omáčce v kuchyni obvykle sáhneme, když potřebujeme zvýraznit chuť připravovaného jídla. Zatímco přírodně fermentované sójové omáčky jsou pro naše zdraví prospěšné, průmyslově vyráběné mohou naopak uškodit. Čím se oba tyto druhy liší?

Hmyzí pochoutky i tradiční asijské speciality ochutnáte na smíchovské náplavce • Milovníci asijské kuchyně si přijdou na své v sobotu 22. září 2018 na smíchovské náplavce. Již čtvrtý ročník Asia Food Festu tradičně nabídne ty nejlepší pokrmy z celé Asie, a to nejen z těch nejznámějších asijských destinací, ale i ze zemí jako je Gruzie, Libanon, Uzbekistán, Filipíny, Sýrie nebo Mongolsko. K vidění bude čajový obřad, pestrý dračí tanec, indické břišní tanečnice nebo asijská bojová umění. I letos jsou přichystány stánky s exotickým ovocem nebo hmyzími pochoutkami. Kdy a kde? Asia Food Fest se koná v sobotu 22. září 2018 od 10 hodin na smíchovské náplavce (Hořejší nábřeží, Praha 5). Vstupné je 50 Kč, držitelé průkazů ZTP a děti do 12 let mají vstup zdarma.

Je jídlo spadlé na zem bezpečné? Vědci zkoumali pravidlo pěti vteřin • Čas od času se stane, že nám na podlahu nedopatřením upadne kousek jídla. Určitě jste už slyšeli, že pokud ho dostatečně rychle zvedneme, jeho konzumace je bezpečná, protože se na něj nestihnou nalepit žádné škodlivé choroboplodné zárodky. Výzkum amerických vědců ale zjistil něco jiného.

Nenápadná zpráva ze světa vědy, která ale ovlivní podobu jídelníčku nás všech • Aktuální boj s pandemií a ekonomické dopady drastických omezení zcela zastínily velmi důležitou zprávu posledních dnů, která ovlivní budoucnost lidstva na dlouhá desetiletí dopředu. Ptáte se, cože je tou důležitější zprávou? Není jí nic jiného než to, jak si lidstvo zajistí potřebné zdroje potravin.

Na Smíchovské náplavce můžete ochutnat speciality asijské kuchyně • Již pátý ročník největší přehlídky exotických chutí a vůní Asia Food Fest se uskuteční v sobotu 12. května 2018 na Smíchovské náplavce. Kromě populární polévky pho, budete moci ochutnat malajskou laksa, ramen či tom yum. Kuchaři vám ve svých wok pánvích připraví např. bun bo nam bo, kung pao, pad thai, stir fry či pad kee mao. Dochucovat se bude sezamovou, sojovou, arašídovou a chilli omáčkou. Jídla budou podtržena vůní a chutí koriandru, šafránu, galangy, zázvoru a kari. Servírovat se budou i chuťovky jako knedlíčky gyoza, pelmeně, plněné závitky, dim sum, satay, kimči, chačapuri, grilované krevety, apod. Kdy a kde Asia Food Fest se koná v sobotu 12. května 2018 od 10:00 do 18:00 hod. na Smíchovské náplavce (Praha 5). Vstupné je 50 Kč, děti do 12 let a držitelé průkazu ZTP mají vstup zdarma.

Houbičky jsou semeniště bakterií. Správná hospodyně ví, jak často je měnit • Žádná kuchyně se bez nich neobejde. A to ani v případě, kdy za vás většinu nádobí myje myčka. Houbičky na nádobí jako užitečné pomocnice jsou vždy po ruce. Zároveň ale mohou být i extrémně zrádné.

Houbičky na nádobí

Jed jménem rafinovaný cukr. Proč nám škodí a čím ho nahradit • Kávu si osladím o trochu víc? Každý asi tuší, že bílý rafinovaný cukr není zrovna nejzdravější. Jen málokdo se ho ale dokáže vzdát. Když chceme něco osladit, máme ho zafixovaný jako první volbu. Přitom dnes již existuje řada zdravějších alternativ.

V pražské zoo můžete o víkendu ochutnat hmyzí speciality • Smažené, pečené, na sladko i na slano připravené cvrčky či moučné červy, ale také hmyzí salát a buchtu můžete tento víkend ochutnat v Zoo Praha. Pokrmy pro návštěvníky připraví vyhlášený hmyzí šéfkuchař Milan Václavík.

Mouční červi s chilli.

RECEPT: Základní snídaňové vafle • Snad každý miluje vafle. Ale ne všichni už vědí, jak je správně připravit. S naším receptem na základní vafle si vykouzlíte voňavé a sladké ráno. Tohle je jídlo je tak skvělé, že si ho rozhodně budete chtít opakovat neustále dokola.

Zemědělské trhy na Letné nabídnou kvalitní lokální suroviny i streetfood • Září a říjen bude na muzejním dvorku Národního zemědělského muzea na Letné patřit podzimním trhům. Akce potěší zákazníky, kteří upřednostňují kvalitní lokální potraviny. Těšit se můžete i streetfood stánky s občerstvením.

Zázračné účinky kysaného zelí znali už staří Řekové a Římané. Vitamínová bomba ochrání i před zákeřnou nemocí • S nástupem chladného podzimního počasí začínají lidé častěji stonat. Způsobují to zejména výkyvy teplot, na které není náš organismus během letních měsíců zvyklý. Jak tedy tělu dodat tu správnou podporu?

Skladování bramborového salátu má svá pravidla. Majonéza není hlavní problém • Štědrovečerní večeři bez bramborového salátu si dokáže představit jen málokdo. Tuto oblíbenou pochoutku Češi doslova milují. Podle průzkumu o Vánocích nechybí v 95 procentech domácností. Ne všichni ale dodržují hygienické zásady při přípravě a následném skladování. V čem nejčastěji chybujeme?

Mléková polévka, játrová omáčka. Připomeňte si blafy ze socialistické školní jídelny • Školní jídelna bývala v dřívějších dobách pro většinu dětí postrachem. Stravování v těchto zařízeních nicméně doznalo v posledních letech mnoha změn. Díky osvětě známých kuchařů pronikají i do kdysi zatuchlého prostředí moderní trendy a suroviny. Starší ročníky si ale jistě dobře pamatují na to, jak to bylo dříve.

Solíme příliš. Doporučenou denní dávku většina Čechů překračuje • „Mám tě ráda jako sůl,“ prohlásila Maruška před svým otcem králem a se zlou se potázala. Opravdu je sůl nad zlato? Ano i ne. Její nedostatek je pro zdraví stejně škodlivý jako nadbytek.

Pivo považujeme za národní poklad. Českým vynálezem ale není • Pivo provází lidstvo velmi dlouho. První zmínky o jeho výrobě se objevují už ve starověké Mezopotámii, asi 4 tisíce let před naším letopočtem. K objevu piva výrazně přispěla náhoda. Do nádoby, ve které se skladovalo obilí, totiž napršelo, voda zkvasila, a když ji později objevili, byl v ní příjemný nápoj. Vydejte se s námi na cestu do historie a objevte vzrušující zajímavosti o tomto unikátním nápoji!