La Veranda

Na Ukrajině mají lepší zeleninu než u nás. Farmářskou tržnici okupují překupníci, říká šéfkuchař David • Radek David patří mezi českou kulinářskou elitu. Jako jeden z prvních špičkových šéfkuchařů objel celou řadu českých farem a implementoval jejich produkty do svých slavných restaurací La Veranda a Babiččina zahrada v Praze. Nově se stará ještě o The Bistro v Londýnské ulici. Serveru PražskýDEN.cz poskytl exkluzivní rozhovor. Na pražské gastronomické scéně se pohybujete přes dvacet let. Prošel jste kuchyní hotelu Hilton, hotelem Adria, restauracemi Kampa Park, Rybí trh, Alcron. Všechno jsou to známé pražské podniky, které ve své době udávaly trendy. Jak se v průběhu posledních dvaceti let změnila pražská gastronomická scéna? Hodně moc. Spousta kluků odjela do zahraničí, kde se učili u ještě větších kluků. Pak se vrátili a přinesli nový vítr. Za druhé – díky sociálním sítím je možnost nakouknout do každé hospody, co vaří. Lze taky objednávat knihy ze světa a jezdit na stáže. I já se každoročně jezdím učit. Hlavně do Londýna, který je pro mě nejvíc inspirativní. Pak třeba do Provence, kde jsem měl možnost působit v restauraci La Chassagnette, která má svoji vlastní zahradu. Každé ráno tam zahradnice sklidí to, co je nejvíc zralé. Přivezou to do kuchyně na dvoukoláku a kuchaři z toho vaří. Byl jsem i v Piemonte v restauraci Violetta, kde jsem vařil se sedmdesátiletou babičkou. V Londýně jsem prošel restaurace Dinner by Heston Blumethal, Marcus, Story, Typing Room, Pied a Terre, Alyn Williams, L'Autre Pied, Ametsa with Arzak Instruction, The Ledbury, Latium… Není škoda, že tu nikdo nezvedá slávu prvorepublikových podniků typu lahůdkářství Jana Paukerta, hotelu Šroubek, či původního Alcronu? Takovou tu starou, sice těžší, ale klasickou českou kuchyni? Občas se tu objeví pokus. Ale brzo zanikne. Paukert tak chvilku fungoval. Alcron funguje, ale na moderní bázi. Nedávno otevřeli Myšáka. Já si ještě pamatuji rybárnu Vaňha, ale i buffet Koruna. Je jiná doba, jiné nároky a jiné stravovací zvyklosti. [gallery size="full" columns="1" ids="12110"] V poslední době v Praze rostou jako houby po dešti fast casual bistra. Je to trend, který lze pozorovat i v dalších velkých městech Evropy? Jak si vybrat dobré bistro na večeři? Máte nějaký tip na dobré bistro v Praze, kam i vy sám rád zajdete? Bohužel na to nemám čas. Pokud nejsem v našich restauracích La Veranda, Babiččina zahrada a The Bistro, tak jsem na Ukrajině v Kyjevě, kde máme další restaurace a kam jezdím šestkrát až sedmkrát ročně měnit jídelní lístky. A pokud nejsem ani tam, tak jsem na stáži nebo s majitelem a týmem lidí na výletě za poznáváním jiného regionu, originální chuti tamních jídel. Vaše restaurace La Veranda a Babiččina zahrada patří ke stálicím pražské gastronomie. Co u vás na menu zákazníci najdou? Za prvé – nejsou moje. Jelikož jsem executive chef, tak to znamená, že jsem šéfkuchař pro všechny restaurace. Jídelní lístek se mění často podle sezóny. V Babiččině zahradě je to asi deset jídel, které neměníme. Například hovězí tatarák, který meleme přímo u stolu, kulajdu, přes noc pomalu pečenou kachnu, svíčkovou, ale i dukátové buchtičky nebo plněné knedlíky. V La Verandě se mění vždy skoro celý jídelní lístek. Zůstávají jen dvě položky – náš legendární tatarák a čokoládový fondánt s malinami. Zbytek je vždy dle toho, co je v dané sezóně nejlepší. [gallery size="full" columns="1" ids="12113"] Posledním přírůstkem do rodiny vašch restaurací je právě The Bistro v Londýnské ulici. Jak vzniká vůbec takový koncept bistra? A jak to děláte, že máte hned od otevření plno? V tuto chvíli jsou to silná slova. Pravda je taková, že hned po otevření se tam všichni nahrnuli. Nyní pořád pracujeme s polednem. Přemýšlíme, jak přilákat lidi na zajímavé jídlo, protože v minulosti byla v místě jiná restaurace, která fungovala pouze na večeře. Náš slogan je „More taste“, jelikož nabízíme malé snacky, mezze. Pak máme malou nabídku jídel, kterou každý týden měníme. [gallery size="full" columns="1" ids="12111"] Mimo pražských podniků máte ještě osm restaurací Fajna Familia na Ukrajině. Dá se srovnávat Praha a Kyjev? V čem se pražská gastronomická scéna liší od té kyjevské? Může český šéfkuchař na Ukrajině uspět? Může, ale musí trochu sklopit hlavu. Lidé jsou tam jiní. Teprve nyní se tam začínají otevírat menší podniky s rozmanitější gastronomií. Za druhé – na Ukrajině mají v sezóně mnohem lepší zeleninu než my. Nepotrpí si na žádný excesy, ale mají rádi dobré jídlo. Nemusí být tolik kreativní, ale musí být hezky a zajímavě naservírované. Jak to všechno stíháte? Praha, Kyjev, stáže, rodina a děti? Je to plánování. Jsou měsíce, kdy rozjíždím čtyři menu ve čtyřech různých konceptech. Ale pak jsou měsíce, kdy se to snažím rodině a dětem vynahradit. [gallery size="full" columns="1" ids="12112"] Byl jste jeden z prvních v Praze, který začal spolupracovat s malými farmáři. Co říkáte na rozmach farmářských trhů? Máte nějaké oblíbené? Ano. A je to dobře. Ale pořád je to nic. Po 30 letech od revoluce nemáme nic. Máme nekvalitní zeleninu v krámech. Podívejte se, v Kyjevě je skoro pět miliónů obyvatel a je tam přes padesát tržišť, možná ještě víc, které fungují každý den. Koupíte tam ryby, maso, koření, ovoce a zeleninu, mléčné výrobky, uzeniny, vejce, med... A Praha má jeden a půl miliónů obyvatel a jedno tržiště – jedna hala a v ní pár farmářů, zbytek jsou překupníci. Funguje od pondělí do soboty. Náplavky, kulaťáky a farmářské trhy jednou, dvakrát za týden to nespasí. Je to škoda, protože na Ukrajině jsou lidé zvyklí nakupovat a vybírat to nejlepší, aby pak doma uvařili to nejlepší jídlo. I přes nabitý program si stále najdete čas na řadu kuchařských kurzů. Máte v nabídce i něco pro opravdové Pražany odkojené Vltavou? To nemám. Školím u Romana Vaňka v Prakulu, v Gourmet Academy, v nádherném obchodě Potten & Pannen a v Zemědělském muzeu, kde je krásná kuchyně. Všude učím něco jiného. Takže u Romana třeba zeleninová jídla, králíka nebo piemontskou kuchyni, v Gourmet academy menu pro požitkáře, v Zemědělském muzeu „Nedělní oběd“, „Babiččiny recepty“. A jakmile začne sezóna, tak chřest. [gallery size="full" columns="1" ids="12119"] Kdybyste měl jmenovat někoho z vašich kuchařských kolegů v Praze, ke komu byste zašel na snídani, oběd a večeři? Na snídani do Café Savoy za Lukášem Frenclem. Na oběd s rodinou jednoznačně do Babiččiny zahrady na kachničku, a kdyby ke kolegovi, tak do SIA za Jirkou Štiftem. Na večeři s přáteli do Zas a znovu za Petrem Hajným, případně do Noi, Sasazu. Na poslední jídlo před smrtí do Grand Cru za Honzíkem Punčochářem.

Nepřehlédněte

Jídla od babičky připomínají bezstarostné dětství. Proto je tolik milujeme, i když by šly připravit mnohem lépe • Svíčková na smetaně s houskovými knedlíky, rajská omáčka, klasické české rizoto nebo pečené kuře s bramborovou kaší. Také to nejlepší jídlo vašeho života vařila vaše babička? Možná vás jen klamou dávné vzpomínky a všechno je úplně jinak. Ne vždy je zkrátka jídlo z babiččiny kuchyně objektivně tím nejlepším, které jste kdy jedli.

Jsou zelené banány zdravější než žluté? Vědci znají odpověď • Banány patří právem mezi nejoblíbenější druhy ovoce. Kromě skvělé chuti se vyznačují i řadou pozitivních účinků na organismus. Lidé se ovšem nemohou shodnout na jedné věci. Je lepší jíst banány ještě nazelenalé, nebo naopak přezrálé? Vědci našli odpověď.

Dokonalá bramborová kaše. V čem je to tajemství? • Dobře připravená bramborová kaše je kombinací několika faktorů, které společně dohromady vytvářejí její charakteristickou chuť a texturu.

Bramborová kaše

Vyrobte si domácí jogurt. Stačí jen dvě suroviny • Přemýšlíte, jak se v těchto dnech zabavit v kuchyni? Už jste si vyrobili domácí droždí a upekli vlastní pečivo? Možná je nyní čas na výrobu domácího jogurtu.

Hmyzí pochoutky i tradiční asijské speciality ochutnáte na smíchovské náplavce • Milovníci asijské kuchyně si přijdou na své v sobotu 22. září 2018 na smíchovské náplavce. Již čtvrtý ročník Asia Food Festu tradičně nabídne ty nejlepší pokrmy z celé Asie, a to nejen z těch nejznámějších asijských destinací, ale i ze zemí jako je Gruzie, Libanon, Uzbekistán, Filipíny, Sýrie nebo Mongolsko. K vidění bude čajový obřad, pestrý dračí tanec, indické břišní tanečnice nebo asijská bojová umění. I letos jsou přichystány stánky s exotickým ovocem nebo hmyzími pochoutkami. Kdy a kde? Asia Food Fest se koná v sobotu 22. září 2018 od 10 hodin na smíchovské náplavce (Hořejší nábřeží, Praha 5). Vstupné je 50 Kč, držitelé průkazů ZTP a děti do 12 let mají vstup zdarma.

První McDonald’s v Praze otevřel před 30 lety. Ve frontě stály tisíce lidí • Přesně před 30 lety se tehdejší Československo symbolicky přiblížilo západnímu světu. V pražské Vodičkově ulici byla 20. března 1992 otevřena vůbec první restaurace McDonald’s na našem území.

Ghí a přepuštěné máslo. Proč jsou zdravé a v čem se od sebe liší • V receptech především indické kuchyně můžete často narazit na surovinu zvanou ghí. Jedná se vlastně o přepuštěné máslo, které znaly už naše prababičky. Avšak toto tvrzení není úplně přesné. Obě suroviny se totiž od sebe liší.

Ghí a přepuštěné máslo

Předávkování vitamínem A může mít fatální následky. V ohrožení jsou hlavně kosti • V oblasti zdravého stravování platí víc než kdekoli jinde, že všeho moc škodí. Příkladem může být nadměrná konzumace a následné předávkování vitamínem A. Ten sice potřebujeme ke správnému fungování našeho těla, ale podle vědců ve velkém množství hodně škodí.

Předávkování vitamínem A může mít fatální následky.

Sezóna jahod vrcholí. Na co si dát pozor při nákupu? • Na konci května začaly dozrávat první české jahody a právě nyní jejich sezóna vrcholí. V Česku patří toto ovoce mezi nejoblíbenější, každý Čech ročně zkonzumuje kolem 2,5 kila jahod. Poptávka je převážně po jahodách vypěstovaných v tuzemsku. Poznat ale českou jahodu od té dovezené je v podstatě nemožné.

Zázrak jménem červená čočka. Vykouzlete rychlé a zdravé pokrmy bez nadýmání • Červená čočka je méně známá příbuzná klasické čočky, která má v našich zemích dlouhou tradici. Pochází z Turecka a jedli ji už lidé v neolitu. A i když se zatím u nás netěší příliš velké oblibě, přesvědčíme vás, že byste jí měli dát šanci. Je totiž úžasná v mnoha ohledech!

Červená čočka

Zemědělské trhy na Letné nabídnou kvalitní lokální suroviny i streetfood • Září a říjen bude na muzejním dvorku Národního zemědělského muzea na Letné patřit podzimním trhům. Akce potěší zákazníky, kteří upřednostňují kvalitní lokální potraviny. Těšit se můžete i streetfood stánky s občerstvením.

Nástup demence může ovlivnit kvalita jídelníčku. Některé potraviny raději úplně vynechte • Nesprávný výběr potravin a životospráva mohou zásadně ovlivnit kvalitu života. Anglickým vědcům se v rozsáhlé studii podařilo prokázat, že obezita vede k úbytku šedé kůry mozkové a může se podílet i na rozvoji demence a Alzheimerovy choroby. Které potraviny tedy vybírat pro správné fungování mozku a celého organismu? A čeho se naopak vyvarovat?

Proč je nejíte častěji? Vlašské ořechy mají právem nálepku božské potraviny • Naši předci prý vlašské ořechy velmi uctívali. Díky vizuální podobnosti s lidským mozkem se věřilo, že mají schopnost předávat lidem boží moudrost. Také se tradovalo, že tato potravina pomáhá při různých problémech s hlavou. Co je na tom pravdy z hlediska současné vědy?

Nejlepší drinky tohoto léta? Gin a tonik v nových podobách • Gin, destilát, který zachutnal už královně Viktorii, zažívá v posledních letech renesanci. Zároveň v kombinaci s tonikem tvoří skvělý letní drink. Patříte mezi ty, kdo propadli chuti osvěžující kombinace ginu s tonikem? Letošní léto přináší do této nesmrtelné kombinace opět nové trendy.

Kuchyňské tuky po použití nevylévejte do odpadu. Bezohledný přístup se může vymstít • Vánoce se blíží a s nimi i spousta (co si budeme namlouvat) tučného jídla. Nechme ale nyní otázku zdravého životního stylu stranou, vždyť řízky k Vánocům neodmyslitelně patří. Zaměřme se na téma méně časté, avšak neméně důležitou – co s olejem po smažení? 

Chipsy, hranolky, káva, chléb i sušenky. Tady všude číhá nebezpečná rakovinotvorná látka • Milujete smažené pokrmy z brambor? Možná ani netušíte, že jejich častou konzumací se vystavujete riziku vzniku rakoviny. Za všechno může látka zvaná akrylamid. Špatná zpráva je, že se mu téměř není možné vyhnout. Naštěstí ale můžeme snížit jeho množství v potravě na minimum.

Netradiční bramborové recepty z časů našich prababiček • Brambory jsou dnes poměrně opomíjenou potravinou. Tím, že jsou nenáročné na pěstování, jich naši předci měli dostatek i v dobách neúrody a hladomorů. Dokázaly přitom nejen zasytit, ale i dodat řadu potřebných látek a minerálů. Není proto divu, že ve starých kuchařkách najdeme stovky a tisíce nejrůznějších receptů na jejich zpracování. Přečtěte si výběr receptů z počátku 20. století, které otiskl časopis Česká hospodyně.

Nežádoucí účinek konzumace mrkve vaše okolí nepřehlédne • Zdraví prospěšná mrkev má i jeden nežádoucí účinek. V případě, že to s ní přeženete, může si vaše okolí začít myslet, že jste se nakazili hepatitidou. Jak je to možné?

Je jídlo spadlé na zem bezpečné? Vědci zkoumali pravidlo pěti vteřin • Čas od času se stane, že nám na podlahu nedopatřením upadne kousek jídla. Určitě jste už slyšeli, že pokud ho dostatečně rychle zvedneme, jeho konzumace je bezpečná, protože se na něj nestihnou nalepit žádné škodlivé choroboplodné zárodky. Výzkum amerických vědců ale zjistil něco jiného.

Obliba drůbežího masa roste. Znáte všechny jeho benefity? • Drůbeží maso je v současnosti nejoblíbenějším masem v naší kuchyni. Vytlačuje i naše tradiční masa – vepřové a především hovězí. Je to ale oprávněné? Je drůbeží maso natolik hodnotné, aby tvořilo základ našeho příjmu živočišných bílkovin?