škola vaření

Na Ukrajině mají lepší zeleninu než u nás. Farmářskou tržnici okupují překupníci, říká šéfkuchař David • Radek David patří mezi českou kulinářskou elitu. Jako jeden z prvních špičkových šéfkuchařů objel celou řadu českých farem a implementoval jejich produkty do svých slavných restaurací La Veranda a Babiččina zahrada v Praze. Nově se stará ještě o The Bistro v Londýnské ulici. Serveru PražskýDEN.cz poskytl exkluzivní rozhovor. Na pražské gastronomické scéně se pohybujete přes dvacet let. Prošel jste kuchyní hotelu Hilton, hotelem Adria, restauracemi Kampa Park, Rybí trh, Alcron. Všechno jsou to známé pražské podniky, které ve své době udávaly trendy. Jak se v průběhu posledních dvaceti let změnila pražská gastronomická scéna? Hodně moc. Spousta kluků odjela do zahraničí, kde se učili u ještě větších kluků. Pak se vrátili a přinesli nový vítr. Za druhé – díky sociálním sítím je možnost nakouknout do každé hospody, co vaří. Lze taky objednávat knihy ze světa a jezdit na stáže. I já se každoročně jezdím učit. Hlavně do Londýna, který je pro mě nejvíc inspirativní. Pak třeba do Provence, kde jsem měl možnost působit v restauraci La Chassagnette, která má svoji vlastní zahradu. Každé ráno tam zahradnice sklidí to, co je nejvíc zralé. Přivezou to do kuchyně na dvoukoláku a kuchaři z toho vaří. Byl jsem i v Piemonte v restauraci Violetta, kde jsem vařil se sedmdesátiletou babičkou. V Londýně jsem prošel restaurace Dinner by Heston Blumethal, Marcus, Story, Typing Room, Pied a Terre, Alyn Williams, L'Autre Pied, Ametsa with Arzak Instruction, The Ledbury, Latium… Není škoda, že tu nikdo nezvedá slávu prvorepublikových podniků typu lahůdkářství Jana Paukerta, hotelu Šroubek, či původního Alcronu? Takovou tu starou, sice těžší, ale klasickou českou kuchyni? Občas se tu objeví pokus. Ale brzo zanikne. Paukert tak chvilku fungoval. Alcron funguje, ale na moderní bázi. Nedávno otevřeli Myšáka. Já si ještě pamatuji rybárnu Vaňha, ale i buffet Koruna. Je jiná doba, jiné nároky a jiné stravovací zvyklosti. [gallery size="full" columns="1" ids="12110"] V poslední době v Praze rostou jako houby po dešti fast casual bistra. Je to trend, který lze pozorovat i v dalších velkých městech Evropy? Jak si vybrat dobré bistro na večeři? Máte nějaký tip na dobré bistro v Praze, kam i vy sám rád zajdete? Bohužel na to nemám čas. Pokud nejsem v našich restauracích La Veranda, Babiččina zahrada a The Bistro, tak jsem na Ukrajině v Kyjevě, kde máme další restaurace a kam jezdím šestkrát až sedmkrát ročně měnit jídelní lístky. A pokud nejsem ani tam, tak jsem na stáži nebo s majitelem a týmem lidí na výletě za poznáváním jiného regionu, originální chuti tamních jídel. Vaše restaurace La Veranda a Babiččina zahrada patří ke stálicím pražské gastronomie. Co u vás na menu zákazníci najdou? Za prvé – nejsou moje. Jelikož jsem executive chef, tak to znamená, že jsem šéfkuchař pro všechny restaurace. Jídelní lístek se mění často podle sezóny. V Babiččině zahradě je to asi deset jídel, které neměníme. Například hovězí tatarák, který meleme přímo u stolu, kulajdu, přes noc pomalu pečenou kachnu, svíčkovou, ale i dukátové buchtičky nebo plněné knedlíky. V La Verandě se mění vždy skoro celý jídelní lístek. Zůstávají jen dvě položky – náš legendární tatarák a čokoládový fondánt s malinami. Zbytek je vždy dle toho, co je v dané sezóně nejlepší. [gallery size="full" columns="1" ids="12113"] Posledním přírůstkem do rodiny vašch restaurací je právě The Bistro v Londýnské ulici. Jak vzniká vůbec takový koncept bistra? A jak to děláte, že máte hned od otevření plno? V tuto chvíli jsou to silná slova. Pravda je taková, že hned po otevření se tam všichni nahrnuli. Nyní pořád pracujeme s polednem. Přemýšlíme, jak přilákat lidi na zajímavé jídlo, protože v minulosti byla v místě jiná restaurace, která fungovala pouze na večeře. Náš slogan je „More taste“, jelikož nabízíme malé snacky, mezze. Pak máme malou nabídku jídel, kterou každý týden měníme. [gallery size="full" columns="1" ids="12111"] Mimo pražských podniků máte ještě osm restaurací Fajna Familia na Ukrajině. Dá se srovnávat Praha a Kyjev? V čem se pražská gastronomická scéna liší od té kyjevské? Může český šéfkuchař na Ukrajině uspět? Může, ale musí trochu sklopit hlavu. Lidé jsou tam jiní. Teprve nyní se tam začínají otevírat menší podniky s rozmanitější gastronomií. Za druhé – na Ukrajině mají v sezóně mnohem lepší zeleninu než my. Nepotrpí si na žádný excesy, ale mají rádi dobré jídlo. Nemusí být tolik kreativní, ale musí být hezky a zajímavě naservírované. Jak to všechno stíháte? Praha, Kyjev, stáže, rodina a děti? Je to plánování. Jsou měsíce, kdy rozjíždím čtyři menu ve čtyřech různých konceptech. Ale pak jsou měsíce, kdy se to snažím rodině a dětem vynahradit. [gallery size="full" columns="1" ids="12112"] Byl jste jeden z prvních v Praze, který začal spolupracovat s malými farmáři. Co říkáte na rozmach farmářských trhů? Máte nějaké oblíbené? Ano. A je to dobře. Ale pořád je to nic. Po 30 letech od revoluce nemáme nic. Máme nekvalitní zeleninu v krámech. Podívejte se, v Kyjevě je skoro pět miliónů obyvatel a je tam přes padesát tržišť, možná ještě víc, které fungují každý den. Koupíte tam ryby, maso, koření, ovoce a zeleninu, mléčné výrobky, uzeniny, vejce, med... A Praha má jeden a půl miliónů obyvatel a jedno tržiště – jedna hala a v ní pár farmářů, zbytek jsou překupníci. Funguje od pondělí do soboty. Náplavky, kulaťáky a farmářské trhy jednou, dvakrát za týden to nespasí. Je to škoda, protože na Ukrajině jsou lidé zvyklí nakupovat a vybírat to nejlepší, aby pak doma uvařili to nejlepší jídlo. I přes nabitý program si stále najdete čas na řadu kuchařských kurzů. Máte v nabídce i něco pro opravdové Pražany odkojené Vltavou? To nemám. Školím u Romana Vaňka v Prakulu, v Gourmet Academy, v nádherném obchodě Potten & Pannen a v Zemědělském muzeu, kde je krásná kuchyně. Všude učím něco jiného. Takže u Romana třeba zeleninová jídla, králíka nebo piemontskou kuchyni, v Gourmet academy menu pro požitkáře, v Zemědělském muzeu „Nedělní oběd“, „Babiččiny recepty“. A jakmile začne sezóna, tak chřest. [gallery size="full" columns="1" ids="12119"] Kdybyste měl jmenovat někoho z vašich kuchařských kolegů v Praze, ke komu byste zašel na snídani, oběd a večeři? Na snídani do Café Savoy za Lukášem Frenclem. Na oběd s rodinou jednoznačně do Babiččiny zahrady na kachničku, a kdyby ke kolegovi, tak do SIA za Jirkou Štiftem. Na večeři s přáteli do Zas a znovu za Petrem Hajným, případně do Noi, Sasazu. Na poslední jídlo před smrtí do Grand Cru za Honzíkem Punčochářem.

Nepřehlédněte

Mince a voda ochrání před otravou jídlem • Chystáte se na pár dní odjet z domova? Jednou z věcí, na které je potřeba myslet, je obsah vaší lednice. Jednoduchý trik vás může ochránit před otravou nebezpečnými bakteriemi.

RECEPT: Brokolicový krém chutně • Brokolice nepatří mezi nejoblíbenější druhy zeleniny. Brokolicová polévka či brokolicový krém, to už je ovšem něco jiného. Tomuto jídlu často přijdou na chuť i ti, kteří by jinak samotnou brokolici za žádných okolností nepozřeli.

Brokolicový krém

Zázračná jarní cibulka. Chrání před chorobami a v kuchyni má široké využití • Jarní cibulka je považována za královnu kuchyně. Je to vlastně mladá cibule, která je sbírána ještě předtím, než zcela dozraje. Neplatí u ní, že pokud ji sklidíme dříve, bude nevhodná ke konzumaci. Je tomu totiž přesně naopak.

Houbičky jsou semeniště bakterií. Správná hospodyně ví, jak často je měnit • Žádná kuchyně se bez nich neobejde. A to ani v případě, kdy za vás většinu nádobí myje myčka. Houbičky na nádobí jako užitečné pomocnice jsou vždy po ruce. Zároveň ale mohou být i extrémně zrádné.

Houbičky na nádobí

Krájení cibule bez pláče. Vyzkoušejte triky zkušených hospodyněk • Cibule patří mezi základní ingredience mnoha receptů. Její nevýhodou ovšem je, že při krájení způsobuje slzení a pálení očí. Naštěstí existuje několik snadných triků, jak tomu zabránit.

Jahody jako elixír mládí, ochrana před nemocemi a skvělá pochoutka • Nastává doba dozrávání jahod. Matka příroda si dala záležet, když vymýšlela jejich podobu. Neotřelý design v kombinaci s osvěžující chutí láká v letním období i ty, kteří jinak ovoci příliš neholdují. Pravidelná konzumace těchto plodů má navíc i řadu blahodárných účinků na naše zdraví a krásu. Pojďme si je představit.

Pražští hygienici si posvítili na kvalitu fritovacích olejů ve stáncích • Na sledování kvality olejů při fritování v rámci příprav smažených pokrmů v nejrůznějších provozovnách nabízejících stravovací služby se v nedávné době zaměřila Hygienická stanice hlavního města Prahy.

Fritování je oblíbený způsob přípravy pokrmů.

Nejčastější chyby při přípravě bramborové kaše. Záleží hlavně na způsobu vaření • Bramborová kaše patří právem mezi nejoblíbenější přílohy. Její příprava je časově trochu náročnější. Zároveň vyžaduje dodržení určitých postupů, aby výsledná chuť byla vyladěná k dokonalosti. Na co všechno tedy v kuchyni myslet?

Bramborová kaše

Smíchovská náplavka bude hostit festival středomořské kuchyně • V sobotu 15. srpna 2020 budete moci ochutnat speciality z několika oblíbených středozemních destinací na jednom místě.

Netradiční bramborové recepty z časů našich prababiček • Brambory jsou dnes poměrně opomíjenou potravinou. Tím, že jsou nenáročné na pěstování, jich naši předci měli dostatek i v dobách neúrody a hladomorů. Dokázaly přitom nejen zasytit, ale i dodat řadu potřebných látek a minerálů. Není proto divu, že ve starých kuchařkách najdeme stovky a tisíce nejrůznějších receptů na jejich zpracování. Přečtěte si výběr receptů z počátku 20. století, které otiskl časopis Česká hospodyně.

Některé ořechy podporují imunitu, jiné chrání před rakovinou • Výživoví poradci již delší dobu doporučují zařadit do jídelníčku ořechy. Jejich pravidelná konzumace v určitém množství nejenže dokáže snížit cholesterol, ale funguje i jako prevence rakoviny a dalších onemocnění.

Kiwi obsahuje řadu prospěšných látek, ale není pro každého • Toto exotické chlupaté ovoce se zelenou dužinou bývalo v dřívějších dobách natolik vzácné, že jen málokdo věděl, jak se vlastně správně jí. Dnes už je kiwi běžně dostání v každém obchodě. Proč se vyplatí zařazovat ho pravidelně do našeho jídelníčku?

Chipsy, hranolky, káva, chléb i sušenky. Tady všude číhá nebezpečná rakovinotvorná látka • Milujete smažené pokrmy z brambor? Možná ani netušíte, že jejich častou konzumací se vystavujete riziku vzniku rakoviny. Za všechno může látka zvaná akrylamid. Špatná zpráva je, že se mu téměř není možné vyhnout. Naštěstí ale můžeme snížit jeho množství v potravě na minimum.

Domácí pizza jako z pizzerie. Základem úspěchu je těsto • Restaurace jsou stále zavřené a milovníci italské pizzy se tak musejí spokojit s rozvozem. Jenomže jak známo, pizza chutná nejlépe, když je právě vytažená z pece. Dovezené jídlo se navíc může celkem prodražit. Proč si tedy nepřipravit čerstvou pizzu jako z pizzerie doma? Není to zase tak těžké, jak se na první pohled zdá.

Duše potřebuje každodenní péči. Zásady psychohygieny mnoho lidí zanedbává • Více než 21 milionů obyvatel USA podle výzkumů trpí depresemi nebo dlouho přetrvávající špatnou náladou. Není pochyb, že i v našich končinách bude toto číslo vysoké. Mnozí si přitom cestu k životní radosti a vyrovnanosti zcela zbytečně uzavírají nesprávnými návyky. Co tedy dělat, abychom měli dostatek energie a cítili se šťastní?

Jídelníček Čechů se za posledních třicet let výrazně proměnil • Češi si v posledních třiceti letech více oblíbili obiloviny, luštěniny, zeleninu a ovoce. Poklesla naopak spotřeba konzumního mléka, masa, brambor a cukru. V roce 2018 činila spotřeba potravin, včetně potravinových ztrát a odpadů, 789,7 kg na obyvatele, což je o 17,4 kg méně než v roce 1989. Data zveřejnil Český statistický úřad.

Vánočka z bramborového těsta. Úsporný válečný recept našich prababiček • Vánočka patří mezi nejoblíbenějších vánoční pečivo. Na sladkém bochánku z kynutého těsta si pochutnávali už naši dávní předci. Ve středověku bývala ve středoevropském regionu neodmyslitelnou součástí štědrovečerní večeře.

Bramborový salát jako časovaná bomba. Pozor na hrášek, vejce i uzeniny • Vánoce a konec roku si snad nikdo nedokáže představit bez bramborového salátu, chlebíčků a jednohubek u silvestrovských oslav. Mnoho pochutin chystáme do zásoby a obvykle je jíme i několik dnů, jako třeba bramborový salát. Ovšem pozor! V řadě potravin číhají zákeřné mikroorganismy, které nás mohou hodně potrápit a způsobit nákazu.

Sezóna jahod vrcholí. Na co si dát pozor při nákupu? • Na konci května začaly dozrávat první české jahody a právě nyní jejich sezóna vrcholí. V Česku patří toto ovoce mezi nejoblíbenější, každý Čech ročně zkonzumuje kolem 2,5 kila jahod. Poptávka je převážně po jahodách vypěstovaných v tuzemsku. Poznat ale českou jahodu od té dovezené je v podstatě nemožné.

Exotické superpotraviny dokáží s tělem zázraky. Proč byste je měli vyzkoušet? • Příroda nám nadělila několik tzv. superpotravin, které obsahují obrovské množství látek prospěšných pro zdraví. Mnozí je označují za potraviny budoucnosti. O tom, že mají zázračné účinky, se ale vědělo už před mnoha tisíci lety. Řada z nich se běžně vyskytuje u nás, některé ale mají původ v exotických zemích.

Superpotraviny jsou dnes dostupné pro každého.