RUBRIKY
HLEDAT

8. 2. 1868: V chrámu sv. Víta objevili tajnou místnost. Ukrývala starožitnou bednu

Před lety v PrazePražskýDEN.cz • 8. února 2018 • 3 minuty čtení

Foto: Archiv

Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Přípravy na slavnost

K národnímu divadlu bude, jak povědomo, položen základní kámen o letošní svatojanské slavnosti. Divadelní výbor sestavil už k té příležitosti slavnostní program, dle něhož bude večer 15. května odbývána plavba s lodicemi na Vltavě, při čemž na střeleckém ostrově ohňostroj vypálen bude. Druhého dne 16. května bude pak základní kámen na staveništi položen, ku kteréžto slavnosti veškeří hodnostníci zemští, měšťanští sborové, zpěváčtí a tělocviční spolkové atd. pozváni budou. Slavnostní řeč bude míti pan dr. Sladkovský. Odpoledne téhož dne se uspořádá národní slavnost, večer pak slavnostní představení v divadle. Dne 17. května bude v novoměstském divadle akademie a odpolední banket, načež v neděli dne 27. května ve všech divadlech českých v Čechách a na Moravě divadelní představení a akademie se uspořádají. – Pražský denník, 8. 2. 1868

Podivný nález

V úterý přišli dělníci, kteří v chrámu sv. Vítském opravují dlažbu, pod schody vedoucími ke korunní komoře, odvalivše vedle kaple Sv. Václavské několik uhelníků, na tajný otvor. Odtud dobyli se do zvláštní, posud neznámé místnosti podzemní, kteráž je kulatá, úplně vydlážděná a silným kamenným klenutím opatřená. Místnost ta jest 1 sáh 1 a půl střevíce široká a téměř tolikéž vysoká. Uvnitř nacházela se starožitná, ze silného dubového dříví zhotovená bedna, jejíž panty byly jakož se zdá násilně vypáčeny, naproti tomu ale zámek pořád ještě pevně držel, ač celý zrezovatil. V bedně nalezeny byly dvě starožitné mince, na nichž se na jedné straně nachází lev a na rubu koruna. Mimo to nalezeny také dva korále. Všecky tyto věci převzal president sv. Vítské jednoty, hrabě Frant. Thun. Místnost byla úplně suchá, víko u bedny ale blátem pokryto. Ve čtvrtek přišli dělníci také na tajný ale již polospadlý vchod, jenž podoben je točitým schodům a zároveň vzduch přivádět mohl. Bedna je 2 střevíce 9 palců dlouhá, 1 střevíc 11 palců široká a 1 střevíc 4 palce vysoká. K čemu tato tajná místnost původně byla určena, to nelze na jisto pověděti. Myslí se, že tam bývaly uschovávány poklady kapituly sv. Vítské v dobách nebezpečí, jiní zase jsou toho náhledu, že se tam uschovávaly za dob válečných korunní klenoty království českého. – Pražský denník, 8. 2. 1868

[related-post id=“5418″]

Vzdělávání

Opakovací přednášky večerní budou zařízeny v škole smíchovské ku vzdělání stavu řemeslnického a přístup k nim bude každému volný. Vyjímaje čtvrtek a sobotu budou denně večer o 7. hodině, v neděli pak modelování z hlíny od 10 do 12 hodin dopoledne. Měststká rada smíchovská věnovala na remunerace cvičitelům úhrnem 300 zl. – Pražský denník, 8. 2. 1868

Kulečníkový mistr

Zvláštního druhu profesor vyskytl se v těchto dnech v Praze. Jest to umělec pan Peyrand, který, jak udává, ve všech velkých městech v Americe i v Evropě velké pověsti a obdivu dosáhl svou vycvičeností v hře na kulečníku, ač každému svému zápasníku polovic partie k jeho prospěchu přenechává. Umělec tento provádí svou obratnou hru na kulečníku v kavárně u nádraží, kdež jest každému volno s ním v zápas ve hře na kulečníku vejíti. – Pražský denník, 8. 2. 1868

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

1. 10. 1868: Obstárlá ženština z Prahy se málem utopila ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

27. 3. 1868: Neznámý muž svými slovy pobuřoval prodavačku doutníků • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Pobuřovač Do trafiky v Nové ulici na Malé stran přišel v úterý večer jistý starý, slušně ošacený pán s bílými vlasy a dal si podati za zlatku doutníků. Tu si ale věc rozmyslil a koupil si jen jeden doutník, řka, že nechce trafikantku připravit o zlatku. Na její pak otázku, jak to myslí, doložil, že na zejtří, tedy ve středu, bude prohlášen bankrot a zlatka bude latit jenom šesták. A zaplativ doutník odešel. Bylo by věru záhodno, aby podobný pobuřovatel zatčen byl a přiměřeně trestán byl. Ostatně se už po něm pátrá. – Pražský denník, 27. 3. 1868 Neštěstí Přejet byl včera ráno v pasířské ulici řeznický učenník. Nesa velkou tíži na hlavě nemohl se rychle vyhnouti povozu náhle z jehdnoho tamního domu vyjevšímu. Voj porazila jej k zemi a ač vozka spozorovav chlapcovo nebezpečenství koně hleděl zastaviti, přejelo přední kolo ruku na zemi ležícímu hochu a dosti těžce mu ji pomačkalo. Rozházené maso z lísky, již učenník při pádu upustil, utrpělo více pod kopyty koňů. – Pražský denník, 27. 3. 1868 [related-post id="7962"] Prohlídka Amerikánský klub dám navštívil předevčírek chrám svatovítský, aby tamní stavební práce si prohlednul. Pan hrabě Frant. Thun sloužil dámám za průvodce a vysvětloval jim jednotlivé část velkolepé stavby chrámové. – Pražský denník, 27. 3. 1868 Těžkosti s bouráním Bouráním skály u vyšehradské brány, jejíž část před časem se na silnici byla sřítila, jest posud několik dělníků zaměstnáno, kteří však velmi pernou práci před sebou mají. Skála jest totiž velmi tvrdá a tudiž její odstraňování velmi těžce a povlovně ku předu kráčí, tak že úplné rozkopání vyměřeného kusu skály déle trvati bude než se zpočátku myslelo. – Pražský denník, 27. 3. 1868

4. 5. 1889: Spor o název Stromovky, závadné maso a nový pražský most • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Unikátní protiatomový bunkr Folimanka se o víkendu opět otevře pro návštěvníky • Jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města Prahy se v sobotu 13. července 2019 opět otevře pro veřejnost. Unikátní prostory si zájemci budou moci prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

5. 10. 1889: Jankovitý kůň zapřažený za tramvaj způsobil velké zpoždění • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

28. 2. 1890: Kdo nezaplatí daň ze psa, o zvíře nenávratně přijde • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Kamila Moučková a Jiřina Švorcová: Kamarádky, které se usmířily na poslední chvíli • Dvě výrazné ženy, jejichž osobní i profesní životy byly zásadně ovlivněny dějinami 20. století. Obě si zažily slávu, ale i drsný pád na dno. A obě svého času pojilo přátelství, přestože každá stála na jiné straně barikády. Po roce 1968 se jejich cesty na několik desítek let rozešly. K usmíření došlo až krátce před smrtí Jiřiny Švorcové.

15. 5. 1868: Na Žofíně se zítra uskuteční velkolepá hostina • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Hostina Slavnostní hostina bude za příčinou zítřejší slavnosti uspořádána v neděli odpoledne ve 3 hod. v sále na Žofíně a sice pro 500 osob, z nichž do včerejška už přes 400 se přihlásilo. Skvostně upravený jídelní lístek obsahuje tato jídla: Polívka ze zelenin, losos s omáčkou majonezovou, svíčková pečeně s garniturou, zvláštní míchané zadělávané s lanýži, pečený daněk s kompotem, pečené husičky se salátem, anglický pudding se chaudeau, smíšené mražené, smíšené pokroutky a dorty. Vina jsou červená, bílá a šampaňská, jež zvlášť se platí. Na lístku je poznamenáno, ze přípitky jsou ustanoveny. – Pražský denník, 15. 5. 1868 Jak se budou jmenovat ulice? Pojmenování ulic smíchovských zavdalo ve středu obecnímu výboru smíchovskému podnět ku hlučným rozpravám, anto německá menšina spatřovala v návrhu, aby jedna ulice se nazývala »ulicí Palackého«, jakož i ve jmenech ostatních čtyř ulic, urážku citu německého. Pan Forchheimer navrhoval, aby se nazvala míněná ulice ulicí císařovny Alžběty. Při hlasování byly ale návrhy většiny přijaty a tak bude pět ulic smichovských míti jmena ulice Palackého (naproti plzeňské silnici), Vltavská (naproti hospodě „na Knížecí“), Jungmannova (směrem ke Košířům), Havlíčkova (také tam) a Husova (podél zahrady hraběte Kinského). – Pražský denník, 15. 5. 1868 [related-post id="10064"] Výstava Věci zakoupené a darované pro bazar ve prospěch zbudování české národní síně našich krajanů Čechů a Moravanů v Chicago v Americe vystaveny budou v místnostech klubních »u Halánků« dne 15., 16., 17. a 18. května od 9 hodin ráno do 6 hodin večer. – Pražský denník, 15. 5. 1868

Zapomenuté zvyky našich předků během Pašijového týdne. Dívky si potíraly obličej holoubátky • Začalo jaro a blíží se opět Velikonoce. Pašijový týden letos začíná 10. dubna. Pro naše předky bývalo toto období mimořádně významné. Ještě před 120 lety se v odlehlých českých vesnicích dodržovaly nejrůznější zvyky, z nichž mnohé dnes už patří dávno k zapomenutým.

3. 8. 1890: Vykolejený vlak, osvobození od kolků a zachráněný chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Gigantický pražský lunapark s obří horskou dráhou zmizel v propadlišti dějin • V dobách první republiky stávalo v pražských Vršovicích něco nevídaného – proslulý gigantický lunapark Eden s mnoha atrakcemi a pětikilometrovou horskou dráhou. Dnes už si na něj nejspíš vzpomenou jen naši praprarodiče, dříve to však bývalo velmi populární místo, kam s oblibou mířily tisíce Pražanů za víkendovou zábavou.

Horská dráha lunaparku Eden.

Kryt Folimanka bude v sobotu zdarma zpřístupněn pro veřejnost • Jeden z největších krytů civilní ochrany na území Prahy se v sobotu 19. května 2018 znovu otevře pro veřejnost. Unikátní prostory si zájemci budou moci prohlédnout od 9 do 15 hodin. Nekomentované veřejné prohlídky probíhají vždy jednu sobotu v měsíci a vstupné je pro všechny zdarma. Na dotazy ohledně krytu a jeho historie vám na místě rádi odpoví pracovníci městské části, které najdete u hlavního vchodu, nebo dobrovolníci rozmístění přímo v krytu (česky, anglicky a rusky). Chcete-li si kryt v klidu prohlédnout, je vhodné přijít alespoň hodinu před zavírací dobou (kryt se zavírá v 15 hodin). Pokud prohlídku krytu Folimanka tentokrát nestihnete, nezoufejte. Další příležitost budete mít v sobotu 16. června 2018.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

29. 3. 1868: Požár na Staroměstském námětí byl povolen od magistrátu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Požár - od slavného magistrátu povolený. Včera o deváté hodině ranní hustý valil se dým po velkém staroměstském náměstí, deštěm dosti výdatným k zemi tlačen. Na pokřik a zmatek z toho povstalý přispíšila staroměstská stráž hasičská se stříkačkou, by vyhledala místo požáru. Po delším pátrání shledáno, že dým ten valí se ze střechy domu č. p. 973-I. v svatodušní ulicí. Hasičové ihned chtěli vraziti do domu; leč tu vstoupí jim u vchodu vstříc majitel domu israelita a uzenář p. V., drže v ruce jakýsi „certifikát“ a prose hasiče i obecenstvo po česku i po německu: „Prosím Vás lidičky rozejdčte se: ten oheň je od slavného magistrátu povolen!“ - Homérický smích rozlehl se v poděšeném ještě před chvílí obecenstvu, když p. V. na důkaz pravdy výroku svého prokázal se v ukazovsné „paletě“ skutečným písemným povolením magistrátu pražského, že smí vypalováním vyčistiti v domě svém zanešený - komín uzenářský. Po takto prokázané „oprávněnosti ohně“ přesvědčila se přece ještě hasičská stráž o bezpečnosti „povoleného požáru", načež teprv i se stříkačkou odjela. Obecenstvo ale navzdor dešti ještě hezky dlouho těšila se z povoleného dýmu. – Národní listy, 29. 3. 1868 Národní divadlo Ve včerejší schůzi výboru pro zbudování národního divadla byl k návrhu slavnostního výboru a k návrhu jednotlivých členů slavnostní program vzhledem k zastoupení při klepaní na základní kámen rozšířen. Výboru slavnostnímu uloženo, aby sestavil pořádek, jenž pří klepaní ma býti zachován i aby jej předložil výboru k schválení, načež rozšířený program veřejně se ohlásí. K návrhu pana Václavíka odevzdáno na nejvýhodnější ofertu dovážení písku panu Randovi. Stran základního kamene uloženo slavnostnímu výboru, aby dorozuměl se s panem prof. Zítkem a učinil potřebná opatření. – Národní listy, 29. 3. 1868 [related-post id="8093"] Problémy při nabírání vody Na svatojanském náměstí na Františku je přístup k vodě velmi nesnadný; a přece z celého okolí musí lid choditi do řeky pro vodu, poněvadž není kašny na blízku. Jediný k vodě přístup usnadňuje prkno s vysokého břehu do vody vystrčené a pro koželuhy určené. Na toto prkno staví lid své nádoby a nabírá s něho vodu. Však že manipulace ta není hrubě bezpečna, okázalo se tyto dny, kde jedna děvečka i s putnou spadla s prkna toho do vody a byla by snad utonula, kdyby nebyla jí přišla pomoc v čas. Vyhovujem jen žádostem občanstva tamního, upozorňujeme-li příslušné úřady, aby v těch místech dali zřídit nějaké lávky aneb vůbec zjednali pomoc potřebnou. – Národní listy, 29. 3. 1868

15. 10. 1868: Kouzelník očaroval Pražany svým skvělým vystoupením • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Přejeti Přelet byl v úterý odpoledne v sirkové ulicí starý jeden muž. Jel tamtudy drožkář velmi rychle, ač lidé naň volali, aby jel volněji; než ale jej k tomu přiměli, strhla náprava vozová jednoho starce pod vůz a přední kola přes něho přejela. Muž ten je těžce poraněn a s drožkářem zavedeno vyšetřování. – Téhož dne o 4 hod. odpoledne dostal se na Poříčí čtyřletý chlapec pod kolo ručního vozíku, na kterém bylo mnoho zboží naloženo. Hošíkovi byla hlava těžce poraněna, tak že jej musel posluha odnést v náručí rodičům. – Pražský denník, 15. 10. 1868 Kouzelné divadlo v sále konviktském Předevčírem večer uspořádal p. Basch první své představení z oboru zábavné fysiky, magie a optiky v sále konviktském. Dobrá pověst p. eskamoteura se v tomto představení opět co nejskvěleji osvědčila. Bylo viděti, že p. Basch výborně pečuje o zábavu hojně shromážděných diváků, kteří veškeré prostory sálu naplňovaly, neboť nejen že z bohatého programu velká část nových, původních kusů jest, nébrž i ostatní známější představení provedl nanejvýš elegantním a překvapujícím spůsobem. Při vystoupení byl umělec hlučným potleskem uvítán, a skoro po každém čísle bouřlivou pochvalou vyznamenán. Neuvádějíce menší kousky, kterými p. Basch pozornost obecenstva poutal, připomínáme jen ku konci dávané představení se skříni přeměňovací, jedinou tohoto spůsobu v Evropě, ježto skutečně překvapujícím provedením na diváctvo působí a umělci nekonečné pochvaly získalo. Podotknouti sluší, že jeviště páně Baschovo jest velmi vkusně upraveno a jednoduché prostředky jeho přece velmi elegantní jsou. V každém ohledu nejvýš zdařilá představení tato budou i na dále velké oblibě se těšiti. – Pražský denník, 15. 10. 1868 Málem se utopila V Střešovicích spadla v pondělí odpoledne dvouletá dceruška jednoho tamního hokynáře, hrajíc si s jinými dětmi, do studně, byla však ještě v čas vytažena a tak zachována. – Pražský denník, 15. 10. 1868

9. 2. 1868: Mrtvola z Letné je velkou záhadou. Nikdo stále neví, o koho šlo • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

25. 3. 1868: Zima ještě neřekla poslední slovo. V Praze padal sníh • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zima ještě neskončila Hustá chumelenice sněhu včerejšího dne se spustivší nás poučila, že zima ještě dosud panování své neukončila. Padající sníh ovšem v ulicích nezůstal ležeti an se ihned proměnil se v bláto a vodu. Hostinští za bránou, kteří několika příjemnými dny se oklamati dali, že příznivá a teplá povětrnost tato bez proměny setrvá, činili přípravy v zahradních svých hostincích k pohoštění pražských návštěvníků, nahlédli ale, že ve svých přípravách se překvapili. – Pražský denník, 25. 3. 1868 Nalezené kosti Na Židovské zahradě kopají se základy k novému domu na gruntě zahrady uzenáře pana Andresa. Předešlého téhodne přišli dělníci v hloubi 4 stop na chodníky a na studnu a v hloubi 7 stop na četné kostry lidské. V sobotu docela vykopali úplně zachovalou rakev a v té zetlelé hnáty dospělého člověka. Rakev neměla podobu rakví nynějších, nobrž byla pouze sbitý truhlík. Známo je že sloužívala Židovská zahrada za hřbitov. – Pražský denník, 25. 3. 1868 Nové omnibusy Karlínský podnikatel jízdy s omnibusy zavede od 1. dubna také jízdu z Karlína přes Příkopy, po Václavském náměstí a Vodičkovou ulicí až na Karlovo náměstí jakož i nazpět. Od 1. května počínaje budou v neděli a ve svátek dojížděti dva omnibusy také z Josefského náměstí přes nový mot do Stromovky a nazpět. – Pražský denník, 25. 3. 1868 [related-post id="7931"] Opařil se V neděli přetopil sladovnický učedník, jenž je v jednom pivováře na Novém městě, příliš pec a když se pak bál, aby to sládek neuviděl, nalil do žhavého uhlí konev vody; náhlá pára ale, která se tím utvořila, opařila učedníkovi obličej tak nebezpečně, že musel být hned odevzdán do nemocnice. – Pražský denník, 25. 3. 1868

2. 8. 1890: Zábava na Zbraslavi, zřícené lešení a požár v bytě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

OBRAZEM: Metro A slaví výročí. Pražanům slouží přesně 40 let. V mnoha ohledech je unikátní • Přesně před 40 lety začala Pražanům sloužit nová linka metra A. Stavba začala v roce 1973 a slavnostní otevření prvního úseku mezi stanicemi Leninova (dnes Dejvická) a Náměstí Míru proběhlo 12. srpna 1978. Byla to tehdy velká sláva. Výstavba metra měla velkou politickou i společenskou prioritu, slavnostního přestřižení pásky se zúčastnil sám prezident ČSSR Gustáv Husák. A dělníci už v té době pracovali na stavbě dalších částí. [gallery size="full" columns="1" ids="11874"] Rozšiřování V den uvedení do provozu byla linka metra A dlouhá 4,7 km a měla 7 stanic. V roce 1980 přibyly stanice Jiřího z Poděbrad, Flora a Želivského. V červenci 1987 byl otevřen třetí úsek do stanice Strašnická a v roce 1990 přibyla stanice Skalka. [gallery size="full" columns="1" ids="11879"] Další prodloužení na severovýchod o stanici Depo Hostivař s využitím existující spojky do depa proběhlo v roce 2006. Nejnovější úsek z Dejvické do Motola byl otevřen v dubnu 2015. V současné době má linka A 17 stanic, celková délka je 17,13 km a vlaková souprava ji projede přibližně za půl hodiny. Hlasatelkou linky je už od jejího zprovoznění Světlana Lavičková. [gallery size="full" columns="1" ids="11878"] Na trase A metro poprvé překonalo vodní překážku v podobě Vltavy. První podchod pražského metra pod Vltavou se nachází v hloubce 14 metrů pod dnem řeky. Na trase je také téměř 190metrový úsek s největším povoleným sklonem 40 promile, a to mezi stanicemi Náměstí Míru a Muzeum. [gallery size="full" columns="1" ids="11877"] Stanice prvního úseku jsou unikátní Nejstarší stanice metra A mají většinou jen jediný výstup, ačkoliv byly navrženy tak, aby bylo možné v případě potřeby druhý dobudovat. Původní plány počítaly s dostavbou v 90. letech, ale nakonec se od nich ustoupilo. Například nejhlouběji položená stanice v celé síti pražského metra – Náměstí Míru (53 m pod povrchem) – by teoreticky mohla mít výstup na Vinohradské třídě. [related-post id="11776"] Interiéry stanic působí tak trochu exkluzivně a tajemně. Podíl na tom má důmyslně navržený způsob zacházení se světelnými zdroji a vhodný výběr použitých materiálů na obklady stěn spolu s celkovým barevným laděním. Cestování linkou I. A mělo mj. symbolizovat, že se cestující pohybuje pod historickým centrem města. Ikonické hliníkové obložení stanic metra A navrhl hlavní architekt pražského metra Jaroslav Otruba. Střídání dutých a vypouklých desek mělo za cíl tříštit zvukové vlny od podvozků projíždějících souprav. Základní barva celé linky je zlatavá champagne. Barevné ztvárnění navrhl grafik Jiří Rathouský. [gallery size="full" columns="1" ids="11880"] Na výzdobě se nešetřilo Pokud cestující projede všechny stanice, může se pokochat pohledem na desítky uměleckých děl a architektonických výtvarných prvků. Z metra se stala galerie tehdejšího umění. Může za to obrovský společenský význam stavby za předchozího režimu a dobový stavební zákon, který u veřejných staveb nařizoval vynaložit až čtyři procenta z rozpočtu na výzdobu. [related-post id="11202"] Jezdily jen čtyři vagóny V době, kdy začalo metro na trase A pravidelně jezdit, nebyl nápor na dopravu v metropoli tak velký jako dnes. Proto stačilo, že soupravy měly jen čtyři vagony. Před čtyřiceti lety to vypadalo jinak i v kabině strojvedoucího. Nikdy nejezdil sám, ale s pomocníkem. Ten hlídal, jestli jsou zavřeny všechny dveře, a také další zdánlivé "drobnosti", které už má v dnešní době na starosti počítač. Nástupiště stanic se podobala spíš železničním zastávkám. Každé měli na starosti dozorčí v hnědé uniformě s plácačkou, kteří vlaky odbavovali. Ve špičce, kdy soupravy jezdily každé tři čtyři minuty, proto měli poměrně dost náročnou službu. [gallery columns="1" size="full" ids="11875"] Metro jako válečný úkryt Trasa A byla na rozdíl od nejstaršího "céčka" zahrnuta do plánu ochranného systému metra. V případě válečného ohrožení měly stanice sloužit jako kryt, každá se dala neprodyšně uzavřít lidé by v ní v bezpečí vydrželi nejméně 72 hodin. [gallery columns="1" size="full" ids="11876"] Kam dál? V současné době je veškerá pozornost směřována na projekt výstavby linky D. Dalšího rozšíření se proto linka A jen tak nedočká. Zamýšlené prodloužení na ruzyňské letiště, či případná odbočka na Zahradní Město, je hudbou daleké budoucnosti.

24. 11. 1889: Plovoucí šunky, jazyky a uzenky a kapesní zloději v pražských ulicích • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Podkarpatská Rus tématem nové výstavy v Národním památníku na Vítkově • Národní muzeum ve středu zahájilo v Národním památníku na Vítkově novou výstavu s názvem „Podkarpatská Rus – součást našich dějin“, která představuje toto unikátní území v dobových souvislostech. Výstava je otevřena bude pro návštěvníky otevřena až do února 2020.
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár