Klíč k dlouhověkosti máme všichni na dosah ruky, tvrdí vědci z Harvardu

MagazínTereza Běhalová10. března 20212 minuty čtení

Foto: Unsplash

Prožít dlouhý a spokojený život je snem mnohých z nás. Moderní vědecké výzkumy dokazují, že každý člověk může do určité míry ovlivnit, kolika let se dožije.

Tým vědců z Harvardské univerzity v nové studii zaměřené na výživu nabízí zaručený recept na dlouhý a kvalitní život. A zřejmě nikoho nepřekvapí, že klíčem je pravidelný přísun určitých druhů ovoce a zeleniny. „Lidé, kteří zařadí do svého jídelníčku dvě proce čerstvého ovoce a tři porce zeleniny denně, mají nižší pravděpodobnost předčasného úmrtí,“ konstatuje studie.

Foto: Unsplash.com

Čísla mluví jasně

Autor studie Dong Wang spolu s kolegy porovnali údaje od desítek tisíc dospělých lidí, kteří si v letech 1986 až 2014 průběžně zaznamenávali své stravovací návyky. Všichni sledovaní jedinci byli na počátku zdraví – netrpěli cukrovkou, rakovinou ani kardiovaskulárním onemocněním. Cílem bylo najít souvislosti mezi stravou a dlouhověkostí.

Ukázalo se, že lidé, kteří dodržují doporučení American Heart Association a konzumují dvě porce ovoce a tři porce zeleniny denně, skutečně žijí déle než ostatní. Pravděpodobnost úmrtí u nich klesla o 13 procent v porovnání s těmi, kteří na svém jídelníčku měli ovoce a zeleniny výrazně méně.

Vědci také nabízejí konkrétní data o jednotlivých chorobách. U lidí, kteří konzumovali předepsané množství ovoce a zeleniny, poklesla pravděpodobnost úmrtí na srdeční onemocnění o 12 %. U chorob dýchacího ústrojí to bylo až 35 % a v případě onkologického onemocnění 10 %.

Foto: Unsplash.com

Ne všechno se počítá

Autoři studie zdůrazňují jednu důležitou věc. Do doporučené denní dávky ovoce a zeleniny nelze započítávat škrobovou zeleninu (brambory, hrášek, kukuřice), konzervovanou zeleninu ani ovocné džusy. Ty totiž obsahují sníženou hladinu důležitých antioxidantů a jejich vliv na delší život zřejmě díky tomu nebyl prokázán.

Antioxidanty jsou látky napomáhající chránit buňky před volnými radikály a stárnutím. Nejvíc jich obsahuje pouze čerstvé ovoce a zelenina – zejména bobuloviny, citrusy, zelená listová zelenina a kořenová zelenina. Kromě toho antioxidanty snižují zánětlivé procesy v těle a posilují imunitní systém.

Důležitý význam ovoce a zeleniny pro lidské zdraví připomíná i OSN, která letošní rok 2021 vyhlásila jako Mezinárodní rok ovoce a zeleniny. Světová zdravotnická organizace doporučuje jíst denně nejméně 400 g těchto potravin.

Nepřehlédněte

Nejčastější mýty o lidském mozku, kterým někteří stále věří • Staří Egypťané považovali za sídlo inteligence srdce. Lékaři v antickém Řecku ale později zjistili, že skutečné řídící centrum člověka se nachází v mozku. V dnešní době o tom již nelze pochybovat. Schopnosti, které má tento rosolovitý orgán, jsou až neskutečné. Přesto se však o něm mezi lidmi šíří několik mýtů, které se nezakládají na pravdě.

Lidský mozek.

Praha vyzkouší telemedicínu. Lékaři budou monitorovat životní funkce pacientů na dálku • Přivolání pomoci skrze SOS tlačítko, dálkový monitoring tělesných funkcí a zejména nastavení komunikace mezi pacienty, dispečinkem a lékaři. To umožní nový systém komplexní komunitní podpory asistovaného života eHealth, který bude Praha rok testovat na skupině vybraných klientů. Projekt zajišťuje pro hlavní město Operátor ICT v rámci koncepce Smart Prague, která zavádí technologické inovace do metropole. „Vidíme pozitivní výsledky komerčních služeb na trhu s tísňovou péčí, které využívají možnosti pokročilých technologií, jež dokážou zachraňovat životy v krizových situacích, kdy je senior doma sám. Nicméně tyto služby jsou stále v začátcích a mají jen stovky či jednotky tisíců klientů, přičemž Praha má rychle stárnoucí obyvatelstvo. Naším projektem chceme zkusit propojit existující poskytovatele s možnostmi integrovaného záchranného systému, umožnit jim využít maximální technické možnosti tísňové péče pro zlepšení jejich služeb a spolu s lékaři a univerzitami dát městu metodické podklady pro rozhodnutí, jakou roli by mohlo město v tomto systému hrát tak, aby Pražané v budoucnu mohli využít služby vzdálené péče s garancí města,“ uvedla primátorka hlavního města Prahy Adriana Krnáčová. Jak to funguje? SOS tlačítko umožní klientům v krizové situaci, aby si v případě nutnosti přivolali díky propojení na dispečink tísňové péče pomoc. Projekt počítá také s využitím technologie telemedicíny, díky které budou vzdáleně monitorovány životní funkce klientů. Bude možné monitorovat například hladinu cukru v krvi, tlak a další tělesné funkce. „Kromě samotných seniorů a osob se zdravotními problémy bude projekt užitečný i pro další cílové skupiny. Rodinní příslušníci se nebudou muset strachovat, protože budou vědět, že jejich příbuzný je pod neustálým dohledem. Například když dlouho nikdo SOS tlačítko nepřemístí, bude dispečink kontrolovat, zda je pacient v pořádku. Další důležitou skupinou zapojenou do projektu jsou doktoři, kteří díky tomuto systému budou mít k dispozici nové informace o stavu pacienta,“ vysvětluje Vladimír Zadina, ředitel divize Smart Prague Operátora ICT. [related-post id="9081"] Projekt poběží ve dvou fázích Nejprve bude nutné za konzultace s lékaři vybrat více než sto vhodných klientů, dále bude navázána spolupráce s dvěma dispečinky agentur tísňové péče a vybuduje se integrační platforma, kde se budou data o pacientech analyzovat a sdílet s nemocnicemi. Od září 2018 pak bude projekt spuštěn v pilotním režimu pro vybranou skupinu klientů. Po roce dojde k jeho vyhodnocení. Na projektu spolupracuje řada odborníků. Technické řešení informační platformy bylo konzultováno s experty z UCEEB Českého vysokého učení technického, na studii proveditelnosti spolupracovala 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. Se samotným nastavením celého systému radí lékaři. Spolupracuje také Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, který sdílí zkušenosti z projektu Triangulum, na nějž projekt eHealth navazuje. V rámci pilotního projektu vznikne také expertní skupina, ve které zasednou všechny zainteresované strany, aby vyhodnotily fungování projektu.

Konzumace brambor je v některých případech vysoce nebezpečná • Brambory si vydobyly pevné místo v české kuchyni i v našem jídelníčku již před stovkami let. A přestože v poslední době se do popředí zájmu dostávají i různé „nové“ netradiční přílohy, bramborám stále ani zdaleka nesahají tzv. „po kotníky“. Občas ale jejich konzumace může být velmi nebezpečná.

Smoothie z brokolice pomáhá snížit krevní tlak a chrání před rakovinou • Brokolice patří mezi neprávem opomíjené druhy zeleniny. Pokud jste jí zatím ještě nepřišli na chuť, přesvědčíme vás, že si zaslouží dostat druhou šanci. Díky velkému množství nejrůznějších látek má totiž blahodárný vliv na naše zdraví.

Změna času opět zamává s biorytmem. Konec střídání v nedohlednu • Už za pár dní si opět budeme muset zvykat na letní čas. V noci ze soboty na neděli se ručičky hodinek posunou o hodinu dopředu, takže víkend bude tentokrát kratší. Později se bude rozednívat a později také stmívat.

Praha koupila plicní ventilátory. Sloužit budou v Nemocnici Na Františku • Hlavní město Praha zakoupilo tři kusy plicních ventilátorů v hodnotě přes jeden milion korun. Zapůjčilo je Nemocnici Na Františku, která přístroje využije při péči o pacienty ve vážném zdravotním stavu.

Šedý zákal může postihnout každého. Dávejte pozor na varovné příznaky • Mezi nejzávažnější oční onemocnění patří šedý zákal. Jedná se o zastření oční čočky, které začíná poměrně nenápadně, ale v konečném důsledku může způsobit i slepotu. Na které varovné příznaky byste si měli dávat pozor?

Chřipka se od běžného nachlazení liší. Jak ji poznat a úspěšně vyléčit? • Chřipková onemocnění mnoho lidí podceňuje, i když na chřipku a komplikace, které způsobuje, u nás ročně zemřou zhruba dva tisíce lidí. „Každý si rád počte o ničivých infektech typu Eboly, píší se o nich romány. Ebola ale zabíjí své oběti v počtu desetitisíců, zatímco chřipka v počtech statisíců,“ upozorňuje MUDr. Silvie Knoppová, vedoucí lékařka se specializací pediatrie z kliniky Canadian Medical.

Starší objev vědců by mohl zpomalit další pandemii koronaviru • Svět má za sebou první vlnu pandemie způsobené novým typem koronaviru. Všichni se nyní obávají, že by se nemoc covid-19 mohla na podzim znovu vrátit ve velkém, případně že virus zmutuje a bude mnohem více nebezpečný. Ochránit nás může vakcína (zatím ale neexistuje), připravenost celé společnosti, ale i starší vědecké poznatky o chování a schopnostech virů.

Rakovina sítnice postihuje nejmenší děti. Lékaři z Motola zkusili revoluční léčbu • Zcela nový způsob aplikace cytostatika poprvé v ČR použili lékaři FN Motol při léčbě 3leté Elenky s nádorovým onemocněním sítnice. Jedná se o přímou injekční aplikaci cytostatik do oka pacienta, která umožňuje docílit ve sklivci dostatečné koncentrace léku a zvyšuje tak pravděpodobnost úspěšného vyléčení. Dosud byla tato metoda dostupná pouze v několika zahraničních centrech a nyní se dostává i k českým pacientům.

Potraviny, které posilují imunitu organismu • V současné situaci, kdy počet lidí nakažených koronavirem každým dnem roste, je více než kdy jindy důležité zvyšovat přirozenou obranyschopnost našeho těla. Není přitom nutné utrácet za předražené vitamínové doplňky, stejnou službu vám poskytnou i některé běžně dostupné potraviny.

Další výzkum potvrdil, že káva ovlivňuje délku života • Pokud patříte mezi milovníky kávy, pak rozhodně musíte vědět o nejnovější studii vědců, jejíž závěry zveřejnil odborný časopis The Annals of Internal Medicine. Zkoumalo se, jaký vliv má pravidelné pití kávy na riziko předčasného úmrtí. A potvrdil se poznatek, který přinesly podobné vědecké práce již v minulosti.

Milovníci voňavých bylinek si přijdou na své v Národním zemědělském muzeu na Letné • Muzejní dvůr Národního zemědělského muzea provoní poslední dubnovou sobotu bylinky. Třetí ročník Bylinkového dne nabídne burzu bylinkového sortimentu, ale i bohatý doprovodný program.

Vánočka z bramborového těsta. Úsporný válečný recept našich prababiček • Vánočka patří mezi nejoblíbenějších vánoční pečivo. Na sladkém bochánku z kynutého těsta si pochutnávali už naši dávní předci. Ve středověku bývala ve středoevropském regionu neodmyslitelnou součástí štědrovečerní večeře.

Zemědělské trhy na Letné nabídnou kvalitní lokální suroviny i streetfood • Září a říjen bude na muzejním dvorku Národního zemědělského muzea na Letné patřit podzimním trhům. Akce potěší zákazníky, kteří upřednostňují kvalitní lokální potraviny. Těšit se můžete i streetfood stánky s občerstvením.

Bramborový salát před sto lety Češi skoro neznali. Odkud se vzal? • Vánoce bez bramborového salátu si většina z nás nedokáže představit. Ještě před 100 lety byste přitom tuto pochoutku hledali na naší vánoční tabuli marně. Odkud se vlastně vzal? A proč ho Češi začali jíst?

Hmyzí pochoutky i tradiční asijské speciality ochutnáte na smíchovské náplavce • Milovníci asijské kuchyně si přijdou na své v sobotu 22. září 2018 na smíchovské náplavce. Již čtvrtý ročník Asia Food Festu tradičně nabídne ty nejlepší pokrmy z celé Asie, a to nejen z těch nejznámějších asijských destinací, ale i ze zemí jako je Gruzie, Libanon, Uzbekistán, Filipíny, Sýrie nebo Mongolsko. K vidění bude čajový obřad, pestrý dračí tanec, indické břišní tanečnice nebo asijská bojová umění. I letos jsou přichystány stánky s exotickým ovocem nebo hmyzími pochoutkami. Kdy a kde? Asia Food Fest se koná v sobotu 22. září 2018 od 10 hodin na smíchovské náplavce (Hořejší nábřeží, Praha 5). Vstupné je 50 Kč, držitelé průkazů ZTP a děti do 12 let mají vstup zdarma.

Na Ukrajině mají lepší zeleninu než u nás. Farmářskou tržnici okupují překupníci, říká šéfkuchař David • Radek David patří mezi českou kulinářskou elitu. Jako jeden z prvních špičkových šéfkuchařů objel celou řadu českých farem a implementoval jejich produkty do svých slavných restaurací La Veranda a Babiččina zahrada v Praze. Nově se stará ještě o The Bistro v Londýnské ulici. Serveru PražskýDEN.cz poskytl exkluzivní rozhovor. Na pražské gastronomické scéně se pohybujete přes dvacet let. Prošel jste kuchyní hotelu Hilton, hotelem Adria, restauracemi Kampa Park, Rybí trh, Alcron. Všechno jsou to známé pražské podniky, které ve své době udávaly trendy. Jak se v průběhu posledních dvaceti let změnila pražská gastronomická scéna? Hodně moc. Spousta kluků odjela do zahraničí, kde se učili u ještě větších kluků. Pak se vrátili a přinesli nový vítr. Za druhé – díky sociálním sítím je možnost nakouknout do každé hospody, co vaří. Lze taky objednávat knihy ze světa a jezdit na stáže. I já se každoročně jezdím učit. Hlavně do Londýna, který je pro mě nejvíc inspirativní. Pak třeba do Provence, kde jsem měl možnost působit v restauraci La Chassagnette, která má svoji vlastní zahradu. Každé ráno tam zahradnice sklidí to, co je nejvíc zralé. Přivezou to do kuchyně na dvoukoláku a kuchaři z toho vaří. Byl jsem i v Piemonte v restauraci Violetta, kde jsem vařil se sedmdesátiletou babičkou. V Londýně jsem prošel restaurace Dinner by Heston Blumethal, Marcus, Story, Typing Room, Pied a Terre, Alyn Williams, L'Autre Pied, Ametsa with Arzak Instruction, The Ledbury, Latium… Není škoda, že tu nikdo nezvedá slávu prvorepublikových podniků typu lahůdkářství Jana Paukerta, hotelu Šroubek, či původního Alcronu? Takovou tu starou, sice těžší, ale klasickou českou kuchyni? Občas se tu objeví pokus. Ale brzo zanikne. Paukert tak chvilku fungoval. Alcron funguje, ale na moderní bázi. Nedávno otevřeli Myšáka. Já si ještě pamatuji rybárnu Vaňha, ale i buffet Koruna. Je jiná doba, jiné nároky a jiné stravovací zvyklosti. [gallery size="full" columns="1" ids="12110"] V poslední době v Praze rostou jako houby po dešti fast casual bistra. Je to trend, který lze pozorovat i v dalších velkých městech Evropy? Jak si vybrat dobré bistro na večeři? Máte nějaký tip na dobré bistro v Praze, kam i vy sám rád zajdete? Bohužel na to nemám čas. Pokud nejsem v našich restauracích La Veranda, Babiččina zahrada a The Bistro, tak jsem na Ukrajině v Kyjevě, kde máme další restaurace a kam jezdím šestkrát až sedmkrát ročně měnit jídelní lístky. A pokud nejsem ani tam, tak jsem na stáži nebo s majitelem a týmem lidí na výletě za poznáváním jiného regionu, originální chuti tamních jídel. Vaše restaurace La Veranda a Babiččina zahrada patří ke stálicím pražské gastronomie. Co u vás na menu zákazníci najdou? Za prvé – nejsou moje. Jelikož jsem executive chef, tak to znamená, že jsem šéfkuchař pro všechny restaurace. Jídelní lístek se mění často podle sezóny. V Babiččině zahradě je to asi deset jídel, které neměníme. Například hovězí tatarák, který meleme přímo u stolu, kulajdu, přes noc pomalu pečenou kachnu, svíčkovou, ale i dukátové buchtičky nebo plněné knedlíky. V La Verandě se mění vždy skoro celý jídelní lístek. Zůstávají jen dvě položky – náš legendární tatarák a čokoládový fondánt s malinami. Zbytek je vždy dle toho, co je v dané sezóně nejlepší. [gallery size="full" columns="1" ids="12113"] Posledním přírůstkem do rodiny vašch restaurací je právě The Bistro v Londýnské ulici. Jak vzniká vůbec takový koncept bistra? A jak to děláte, že máte hned od otevření plno? V tuto chvíli jsou to silná slova. Pravda je taková, že hned po otevření se tam všichni nahrnuli. Nyní pořád pracujeme s polednem. Přemýšlíme, jak přilákat lidi na zajímavé jídlo, protože v minulosti byla v místě jiná restaurace, která fungovala pouze na večeře. Náš slogan je „More taste“, jelikož nabízíme malé snacky, mezze. Pak máme malou nabídku jídel, kterou každý týden měníme. [gallery size="full" columns="1" ids="12111"] Mimo pražských podniků máte ještě osm restaurací Fajna Familia na Ukrajině. Dá se srovnávat Praha a Kyjev? V čem se pražská gastronomická scéna liší od té kyjevské? Může český šéfkuchař na Ukrajině uspět? Může, ale musí trochu sklopit hlavu. Lidé jsou tam jiní. Teprve nyní se tam začínají otevírat menší podniky s rozmanitější gastronomií. Za druhé – na Ukrajině mají v sezóně mnohem lepší zeleninu než my. Nepotrpí si na žádný excesy, ale mají rádi dobré jídlo. Nemusí být tolik kreativní, ale musí být hezky a zajímavě naservírované. Jak to všechno stíháte? Praha, Kyjev, stáže, rodina a děti? Je to plánování. Jsou měsíce, kdy rozjíždím čtyři menu ve čtyřech různých konceptech. Ale pak jsou měsíce, kdy se to snažím rodině a dětem vynahradit. [gallery size="full" columns="1" ids="12112"] Byl jste jeden z prvních v Praze, který začal spolupracovat s malými farmáři. Co říkáte na rozmach farmářských trhů? Máte nějaké oblíbené? Ano. A je to dobře. Ale pořád je to nic. Po 30 letech od revoluce nemáme nic. Máme nekvalitní zeleninu v krámech. Podívejte se, v Kyjevě je skoro pět miliónů obyvatel a je tam přes padesát tržišť, možná ještě víc, které fungují každý den. Koupíte tam ryby, maso, koření, ovoce a zeleninu, mléčné výrobky, uzeniny, vejce, med... A Praha má jeden a půl miliónů obyvatel a jedno tržiště – jedna hala a v ní pár farmářů, zbytek jsou překupníci. Funguje od pondělí do soboty. Náplavky, kulaťáky a farmářské trhy jednou, dvakrát za týden to nespasí. Je to škoda, protože na Ukrajině jsou lidé zvyklí nakupovat a vybírat to nejlepší, aby pak doma uvařili to nejlepší jídlo. I přes nabitý program si stále najdete čas na řadu kuchařských kurzů. Máte v nabídce i něco pro opravdové Pražany odkojené Vltavou? To nemám. Školím u Romana Vaňka v Prakulu, v Gourmet Academy, v nádherném obchodě Potten & Pannen a v Zemědělském muzeu, kde je krásná kuchyně. Všude učím něco jiného. Takže u Romana třeba zeleninová jídla, králíka nebo piemontskou kuchyni, v Gourmet academy menu pro požitkáře, v Zemědělském muzeu „Nedělní oběd“, „Babiččiny recepty“. A jakmile začne sezóna, tak chřest. [gallery size="full" columns="1" ids="12119"] Kdybyste měl jmenovat někoho z vašich kuchařských kolegů v Praze, ke komu byste zašel na snídani, oběd a večeři? Na snídani do Café Savoy za Lukášem Frenclem. Na oběd s rodinou jednoznačně do Babiččiny zahrady na kachničku, a kdyby ke kolegovi, tak do SIA za Jirkou Štiftem. Na večeři s přáteli do Zas a znovu za Petrem Hajným, případně do Noi, Sasazu. Na poslední jídlo před smrtí do Grand Cru za Honzíkem Punčochářem.

Některá jídla jsou pro pejsky smrtelně nebezpečná • Dokud jsem si nepořídila pejska, věděla jsem toho o výchově jen málo. Nějakou mlhavou představu má pochopitelně každý. Ale na spoustu věcí jsem přišla až postupně. Třeba na to, která jídla mohou být pro naše čtyřnohé kamarády nebezpečná.

Vědci zjistili, jak zbrzdit stárnutí. Je to až geniálně jednoduché • Vědci z University of Erlangen v Norimbergu ve spolupráci s kolegy z Auburn University v americké Alabamě zjišťovali, jak zastavit stárnutí a předejít vážným civilizačním chorobám. Výsledky jejich práce jsou ohromující. Pokud se nespletli, může si dlouhý a kvalitní život dopřát každý z nás už dnes.

Mladistvý vzhled je již nyní dostupný pro každého.