kolektivizace

Nepřehlédněte

Májové trhy na dvoře Národního zemědělského muzea • Pro všechny milovníky jara, květin, zahrad a rozkvetlých balkonů pořádá Národní zemědělské muzeum na Letné Májové trhy.

Zapomenutá řemesla si můžete připomenout na zámku Kačina • Kočovný dráteník, brusič nožů, hrnčíř, semínkář, kartářka a mnozí další zástupci téměř nebo zcela zapomenutých profesí se představí na zámku Kačina u Kutné Hory. Akce proběhne v sobotu 29. července a je nutné zakoupit vstupenky na webu Národního zemědělského muzea.

Televizní hlasatelka Zdena Vařechová. Kolegové ji nesnášeli, zemřela v zapomnění • Legendární televizní hlasatelka Zdena Vařechová (†60) dlouhá léta promlouvala z obrazovky k milionům diváků po celém Československu. Přesto nakonec zemřela zcela zapomenutá. Doplatila na to, že se až příliš podbízela tehdejšímu režimu.

Herec Václav Voska získal všestranný talent od Boha, ale zemřel příliš brzy • Jeden z nejvýznamnějších českých herců minulého století se narodil na pražských Vinohradech v roce 1918, jen několik dní po vzniku republiky. Patřil k těm výrazným hercům, kteří díky své přirozenosti a charizmatu dokázali ztvárnit jak postavy dramatické, tak i komediální. K jeho elegantnímu vzezření a noblesnímu vystupování přispíval i kultivovaný melodický hlasový projev.

Pražský novoroční ohňostroj připomene 100 let Československa • První den roku 2018 rozzáří Prahu ohňostroj v národních barvách, který zakončí tóny české hymny. Z Letné bude odpálen přesně v 18 hodin.

Pražská muzejní noc v Národním zemědělskému muzeu na Letné • V sobotu 8. června si můžete již pošestnácté vychutnat atmosféru nočního Národního zemědělského muzea v Praze na Letné. I letos zde účastníky muzejní noci čeká doprovodný program – promítání filmů, koncert a občerstvení na muzejním dvorku, workshopy pro děti či výhled ze střechy na noční Prahu.

Státní symboly, jak je možná neznáte. Startuje nová výstava v Národním muzeu • Státní symboly reprezentují naši republiku, vycházejí z jejích tradic, historie a kultury. Národní muzeum připravilo jako první výstavu po ukončení nouzového stavu výstavu Symboly. Ta se věnuje všem státním symbolům České republiky, ukazuje jejich původ, zajímavosti jejich vzniku a zejména pak jejich proměnu od roku 1918 po současnost.

Otto Wichterle vadil nacistům i komunistům. Jeho revoluční vynález změnil vidění světa milionům lidí • Přesně před 108 lety se narodil světoznámý český chemik, vynálezce gelových kontaktních čoček a kandidát na Nobelovu cenu za chemii Otto Wichterle. Jeho životní příběh je neobyčejně pestrý, ale také trochu smutný. Větší úcty se mu totiž dostalo až po roce 1989. Výročí narození dnes připomíná dokonce i vyhledávač Google.

Praha plánuje vybudovat Muzeum paměti XX. století • Praha by mohla mít v budoucnu muzeum, které by připomínalo zásadní historické události minulého století. Podobné instituce už mnoho let fungují v jiných světovým metropolích – například Muzeum II. světové války v Gdaňsku, Dům teroru v Budapešti či Topografie teroru v Berlíně.

Prvorepublikový den na Vítkově připomene 100. výročí vzniku Československa • V neděli 2. září pořádá městská část Praha 3 na vrchu Vítkov Prvorepublikový den, který připomene dobu a atmosféru předválečného Československa. Od 10 do 18 hodin mohou návštěvníci zhlédnout výstavu veteránů, nahlédnout do autentického vojenského tábora československého vojska a četnictva, potěžkat bajonet, přilbu nebo jen prohlédnout pohlednice z fronty na výstavě artefaktů z bojišť 1. světové války. Bude ale postaráno i o zábavu, která zavede návštěvníky do venkovní žižkovské hospody Jedové chýše, kde kromě dívek lehkých mravů a Pepíků budou v akci i policejní inspektoři, kteří pozatýkají padoucha Šedivého Tónu s dalšími lumpy. Se všemi si nakonec můžete nakonec zatančit, vypít pivo, dát si taliana nebo jen vyslechnout rozhovor. „Jedná se o zcela unikátní příležitost, jak zažít staré časy na Žižkově a poznat celkovou atmosféru první republiky. Těším se na přehlídku automobilů z let 1918-1945 československé výroby, ale i na ukázky života vojáků a četníků, ale i legionářů, kteří se výrazně zasloužili o vznik Československa. Obzvlášť v dnešní době je důležité, abychom si připomněli, na jakých demokratických principech vznikl náš stát. Ideje, na kterých vyrostlo Československo a naše země se k nim po roce 1989 hrdě hlásí, můžou být kdykoli ohroženy a je nutno je bránit za každou cenu,“ uvedl starosta Alexander Bellu. O další zábavu se postarají komedianti, kteří pobaví děti i dospělé. Hudební doprovod obstarají Hašlerka nebo Swing Melody orchestr, zlatý věk československého filmu připomene imitátor Václav Faltus se svým vystoupením Hvězdy Barrandova. Podívanou slibuje i promenáda v dobových plavkách a módní přehlídka šatstva z doby našich prababiček. Nebude chybět ani dobový trh s prvorepublikovými lahůdkami a sladkostmi. Vzpomínkový den bude zakončen koncertem houslového virtuóza Ivana Ženatého, který se bude konat od 18 hodin ve Slavnostním sále Národního památníku na Vítkově. Vstupenky je možné vyzvednout od 6. srpna v Informačním centrum Prahy 3 (Milešovská 1). Vstupné na celou akci i koncert je zdarma. [gallery size="full" columns="1" ids="11656"] Program 10:00 Original Alva Vinariko Orchestra 10:40 Móda 1. republiky – módní přehlídka 11:00 Hašlerka – staropražské kuplety 11:30 Vojenská přehlídka a výcvik vojska 12:00 Jízda veteránů 12:20 Original Alva Vinariko Orchestra 13:00 Hvězdy Barrandova v podání Václava Faltuse 13:20 Tančírna - výuka i ukázka nejenom charlestonu 13:40 Zatýkání "Šedivýho Tóny v Jedové chýši" 14:00 Hašlerka – staropražské kuplety 14:30 Vojenská přehlídka a výcvik vojska 15:00 Hvězdy Barrandova v podání Václava Faltuse 15:30 Přehlídka dobových plavek i šatů 16:00 Swing Melody orchestr I. 16:30 Tančírna - výuka i ukázka nejenom charlestonu 17:00 Hvězdy Barrandova v podání Václava Faltuse 17:30 Swing Melody orchestr II. 18:00 Vojenská přehlídka k ukončení akce 18:00 koncert Ivan Ženatý – Národní památník Vítkov

Zemědělství od neolitu po současnost. Národní zemědělské muzeum otevírá novou expozici • U příležitosti stého výročí založení otevře Národní zemědělské muzeum v Praze ve čtvrtek 15. března 2018 novou expozici. Najdete na ní unikátní sbírkové předměty včetně mnoha preparátů domácích zvířat, poslechnete si příběhy našich předků, seznámíte se s historií zemědělství i koloběhem hospodářského roku. První dominantou expozice je býk César, nejlepší plemeník z první české inseminační stanice. Na druhé straně sálu si můžete prohlédnout originální ruchadlo bratranců Veverkových, které v 19. století započalo éru nových technologií a inovací v zemědělství. Od neolitu po současnost V expozici nechybí ani symbolická cesta dějinami zemědělství formou časové osy, která přibližuje a shrnuje vývoj zemědělství od pravěku až do současnosti se všemi zvraty, propady i úspěchy. Zemědělství od neolitu představuje základ celé společnosti, umožnilo rozvoj dalších odvětví, vědy a techniky. Obděláváním půdy a chovem domácích zvířat se až do 19. století živila převážná část obyvatel. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="6730"] Jaro, léto, zasít, sklidit... Hospodářův rok byl závislý na střídání ročních období. Z tohoto důvodu jsme jako nosné téma expozice zvolili zobrazení zemědělských prací během jednoho roku – jednoho hospodářského cyklu, který se s železnou pravidelností opakuje každý rok. [related-post id="5916"] Chlívek, sýpka i výroba másla Nejmenší návštěvníci mohou vstoupit do obilné sýpky nebo chlívku s ovcí a kozou, čeká je tu i dvorek se zvířátky nebo světnička, kde si vyzkouší výrobu chleba a másla. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="6731"] Nová expozice Zemědělství tvoří pomyslné jádro prezentačního konceptu muzejní budovy na Letné se základnou v expozicích tematicky zaměřených na přírodu a gradujících v expozicích věnujících se jídlu a životu.

Milan Rastislav Štefánik. Spoluzakládal republiku, zemřel strašlivou smrtí • Patřil mezi skupinku mužů, bez nichž by samostatná Československá republika nevznikla. Jeho život ale předčasně ukončila letecká tragédie. Šlo o náhodu, nebo úmysl? Milan Rastislav Štefánik (* 21. července 1880), rodák z vesnice Košariská na západním Slovensku. Astronom, vojenský letec a brigádní generál ozbrojených složek Francouzské republiky. Muž, bez něhož by samostatné Československo možná ani nevzniklo. Věděli jste, že i Štefánik působil v našem hlavním městě? Když ke konci 19. století maturuje na sarvašském lyceu s vyznamenáním, je rozhodnutý pro studium v Praze na technické univerzitě, obor stavební inženýrství. Na školu je přijat a posléze začíná jeho působení v metropoli Českého království. Školu ale nedokončuje, jelikož ho zaujala astronomie. Ta se toho času vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde jako řádný profesor působil Tomáš Garrigue Masaryk. Zde se nechává Štefánik zapsat a stává se stoupencem Masarykovy myšlenky. Detvan a láska k národu V Praze působí v době jeho studia slovenský spolek Detvan, který velkou měrou přispívá k rozvoji národního povědomí pražských slovenských studentů. Na začátku nového století je zvolen za předsedu tohoto spolku. Společně s Vavro Šrobárem a dalšími se snaží informovat českou společnost o Slovensku a pomaďaršťování slovenského etnika. Zde začíná Štefánik svou redaktorskou činnost, díky které myšlenka česko-slovenské vzájemnosti nadále nabírá na popularitě v české společnosti. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13567"] Astronom Největším Štefánikovým snem je však Paříž a kariéra vědce v oboru astronomie. V roce 1904 proto odchází z Prahy a v Paříži se zařazuje jako vědecký pracovník. Ze začátku ho trápí existenční problémy, ale vše se díky pomoci přátel a vlastnímu úsilí brzy zlepšuje. V jeho nejúspěšnějším roce 1906 vydává hned 7 vědeckých prací a jeho renomé začíná stoupat. Příchod války Příchodem války je Štefánik nucen respektovat tento stav a nastoupit na frontu. Kvůli svému zdravotnímu stavu to však není možné hned. Nejprve tedy nastupuje na vojenskou leteckou školu, kde získává diplom pilota a hodnost desátníka. Poté je vyslán na západní frontu. Bojuje s nasazením pro věc, ví totiž, že tato válka může být příležitostí k osamostatnění Slováků a Čechů. Nějaký čas bojuje i na srbské frontě. Organizátor Československé národní rady Po návratu do Paříže v druhé polovině války se seznamuje s vícero vlivnými osobnostmi francouzské politiky a naprosto se ztotožňuje s myšlenkami Masaryka a Beneše. Díky konexím jim domlouvá schůzky s francouzskými politiky, kteří mohou pomoci uspíšit vznik samostatného států Čechů a Slováků. On sám se zasloužil především o vytvoření zárodků československého vojska a o působení československých odbojových organizací. Udržuje diplomatické styky napříč politickým spektrem tehdejší Evropy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13566"] Atentát? Po válce se má stát ministrem ozbrojených sil, avšak 4. května 1919 při svém návratu do již samostatného Československa umírá při tragické nehodě svého letadla v obci Ivanka pri Dunaji u Bratislavy. Dodnes se spekuluje, zda to nebyla ze strany československých elit záměrná likvidace. Podle jiných teorií se měl stát obětí střetu francouzských a italských geopolitických zájmů ve střední Evropě. Nepřímým důkazem atentátu má být údajně pitevní zpráva, průběh nehody i fakt, že svědecké výpovědi z místa tragédie byly vyšetřujícími orgány ignorovány. Velmi pravděpodobným důvodem nehody byl nešťastný omyl obsluhy protiletadlové obrany. Tato verze popisuje sestřelení letadla vlastní protivzdušnou obranou, neboť Československo bylo tou dobou ve válečném stavu s Maďarskem a letadlo se Štefánikem na palubě bylo označeno italskou trikolórou, jež je identická s maďarskou.

Ze Štefánikova letadla zůstaly jen trosky.

Unikátní expozice Laboratoř ticha v Národním zemědělském muzeu prošla rekonstrukcí • Národní zemědělské muzeum v Praze na Letné ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze rekonstruovalo expozici Laboratoř ticha. Obnova se týkala především výměny ukázky biotopu – dosavadní habrová doubrava byla nahrazena bučinou, nejrozšířenějším typem ekosystému českého lesa. Návštěvníci tak opět mají možnost ponořit se do ticha a přiblížit se přírodě až na její buněčnou úroveň.

Kultovní hlasatel Miloš Frýba. Zmizel z obrazovky a stal se záhadou • Píše se rok 1968 a do Československé televize nastupuje jako elektroefektář, tedy tvůrce elektrických efektů, třiadvacetiletý pohledný blonďák Miloš Frýba. Málokdo tuší, že už za pár let se z něj stane hvězda obrazovky.

Miloš Frýba jako programový hlasatel.

Jaké bylo české školství před 100 lety? Přijďte na unikátní výstavu! • Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského připomíná 100. výročí vzniku Československa výstavami „Nová škola v nové republice“ a „Tady nová republika“. Výstavy jsou pro veřejnost přístupné od 1. února do 31. prosince 2018.

Unikátní výstava přibližuje české školství 1. poloviny 20. století.

Užijte si pohled na večerní Prahu ze střechy Národního zemědělského muzea • Nejen západ slunce za Pražským hradem, ale i posezení na trávníku a panoramatickou vyhlídku ve výšce čtyř pater nad ruchem pražské křižovatky Korunovační a Milady Horákové můžete během letních měsíců zažít každý čtvrtek v čase od 17:30 do 21:30 hodin na střeše Národního zemědělského muzea v Praze.

Milovníci voňavých bylinek si přijdou na své v Národním zemědělském muzeu na Letné • Muzejní dvůr Národního zemědělského muzea provoní poslední dubnovou sobotu bylinky. Třetí ročník Bylinkového dne nabídne burzu bylinkového sortimentu, ale i bohatý doprovodný program.

Rodný dům Jana Palacha se mění na památník. Slavnostní otevření se blíží • V roce 2015 zakoupilo Národní muzeum chátrající objekt ve Všetatech a zahájilo práce na jeho přeměnu na důstojný Památník Jana Palacha. Na jeho novou podobu byla vypsána úspěšná architektonická soutěž. Součástí památníku má být expozice, která ukáže čin Jana Palacha v kontextu dějin 20. století. Slavnostní otevření je plánováno na konec září.

Vítězný návrh Památníku Jana Palacha.

Socialistická recitátorka Pelikánová sklízí dodnes jen posměch. Její život byl smutný a tragicky skončil • Odkaz socialistické recitátorky Ludmily Pelikánové přetrval i čtvrt století po její smrti. I když úplně jinak, než by sama chtěla. Může za to hlavně legendární vystoupení v pořadu Křeslo pro hosta, které dodnes koluje na internetu a baví desítky tisíc lidí.

Národní zemědělské muzeum se připojuje k letošní Noci vědců • Jak vypadá kůrovec, co trápilo naše lesy před sto lety, jak chutnají potraviny z hmyzu, je nutné bát se lepku? To a mnoho dalšího se dozvědí návštěvníci během páteční Noci vědců 27. září v Národním zemědělském muzeu Praha. Od 17 do 22 hodin zde představí svou práci 14 výzkumných ústavů a institucí z resortu zemědělství. Na děti i dospělé čeká zábavný podvečer plný přednášek, pokusů a ochutnávek.