Zásadní objev českých vědců může pomoci s léčbou spánkových a duševních poruch

MagazínPražskýDEN.cz10. července 20202 minuty čtení

Foto: Pixabay.com

Čeští vědci mají na svém kontě další úspěch. Výzkumníci z Fyziologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) v Praze pod vedením profesora Jaromíra Myslivečka popsali, které oblasti mozku jsou u myší zodpovědné za řízení biorytmů pohybové aktivity. Přispěli tak k poznání, na které struktury v mozku pro ovlivnění těchto biorytmů působit.

Biorytmy, nejčastěji cirkadiánní (24hodinové) rytmy jsou savcům včetně lidí vrozené a probíhají i ve zcela neperiodickém prostředí, například ve stálé tmě.

„Jde o rytmy ovládané mozkem, konkrétně v oblasti hypotalamu, a poháněné centrálními hodinami, které se řídí hlavně střídáním dne a noci. Těmito hodinami jsou suprachiasmatická jádra, která řídí většinu biorytmů, především spánek a bdění, ale právě také pohyb – chůzi či běh. Alespoň tak o tom doposud vědci uvažovali. Náš tým přišel na to, že tomu tak není. Jako první jsme potvrdili, že muskarinové receptory M4 zasahují do biorytmů lokomoce, tedy do pohybu v rámci biorytmické aktivity,“ vysvětluje vedoucí výzkumu prof. MUDr. Jaromír Mysliveček, Ph.D., z Fyziologického ústavu 1. LF UK, kde jeho vědecký tým analyzoval chování myší v absolutní tmě.

„Myš je noční zvíře a dominantní část své pohybové aktivity, jakými jsou pátrání po potravě nebo prohledávání okolí hnízda, provádí po setmění. Sledovali jsme jejich chování v přirozeném prostředí při střídání světla a tmy, poté byly myši vystaveny trvalé tmě a pomocí hodinového světelného pulsu jsme zjišťovali změny jejich pohybových biorytmů. Poznání, že suprachiasmatické jádro hypotalamu tento biologický cyklus přímo neřídí, je velmi zajímavé pro další vědecké uvažování a možné ovlivnění biorytmů do budoucna,“ dodává člen vědeckého týmu doc. MUDr. Vladimír Riljak, Ph.D.

Mezinárodní uznání

Výzkum českých fyziologů ocenil vědecký svět. V červnu jejich práci publikoval prestižní časopis Brain Structure & Function, což je podle Web of Science žebříčků první časopis v kategorii Anatomie a morfologie.

„Potvrdili jsme, že pohybová aktivita a její proměny během dne a noci jsou řízeny souhrou několika struktur v centrálním nervovém systému, především talamem a striatem, nikoliv centrálním pacemakerem. Naše práce odhalila, že tento rytmus ovládají M1 a M4 muskarinové receptory, které jsou v těchto oblastech mozku bohatě zastoupeny a běžně v centrálním nervovém systému plní řadu úloh, například ovlivňují chování. Jejich roli v řízení biorytmů pohybové aktivity ale dosud nebyla věnována velká vědecká pozornost,“ dodal prof. Mysliveček.

Vědci tak nyní mají nové informace o tom, na jaké struktury v mozku cílit, aby mohli s biorytmy terapeuticky pracovat například u duševních nebo spánkových poruch.

Nepřehlédněte

Sny o pavoucích: Symbolika, lidové pověry, snáře a moderní psychologie • Sny jsou fascinující okna do naší podvědomé mysli, která nám často představují různé obrazy, situace a bytosti. Jedním z neobvyklých a mnohdy děsivých snových symbolů jsou pavouci. Ti dokážou vyvolat šok, odpor nebo dokonce strach, a tak není divu, že mnoho lidí se zajímá o to, co tyto sny mohou znamenat.

Paměť potřebuje každodenní trénink • Všichni si přejeme zůstat co nejdéle mladí nejen fyzicky, ale také duševně. Důležitou roli v našem životě hraje paměť. Díky dobré paměti si snadněji osvojujeme nové informace, déle uchováme ty, které jsme už nabyli, a budeme si lépe vybavovat ty, které v dané chvíli potřebujeme.

Lidský mozek.

Záškuby před usnutím. Co nám jimi chce tělo naznačit? • Také to znáte? Ležíte v posteli, chystáte se právě usnout, ale zrovna v okamžiku, kdy už po náročném dni konečně upadáte do sladkého spánku, najednou sebou prudce škubnete. Odborníci dlouhou dobu nemohli přijít tomuto jevu na kloub. Jedno z vysvětlení se objevilo až nedávno.

Obratlovci měli zuby dříve, než se myslelo. Dokazují to pražské zkameněliny • Moderní technologie a nový výzkum zkamenělin z jihozápadního okolí Prahy, které jsou součástí sbírek Národního muzea, zásadně mění pohled na evoluci zubů. Vědci totiž objevili zuby u zkamenělin dávných čelistnatých obratlovců (akantotoracidů) starých 409 milionů let. Až doposud se zuby u těchto živočichů nikdy dříve nenašly a předpokládalo se tedy proto, že je vůbec neměli.

Dobrá paměť není samozřejmost. Vyžaduje správný přístup k životu • Dobrá paměť je jedním z důležitých předpokladů šťastného, spokojeného a úspěšného života. Pokud nefunguje správně, představuje to pro každého člověka zásadní problém. Co dělat, abychom si schopnost pamatování a vybavování důležitých informací uchovali co možná nejdéle?

Rychlé usnutí do dvou minut. Zkuste metodu amerických vojáků • Máte problémy s usínáním? Převalujete se dlouhé desítky minut v posteli, přestože byste už nejraději byli v říši sladkých snů? Možná vám pomůže usínací technika, kterou údajně využívají vojáci americké armády.

VŠCHT prohloubí spolupráci s tchajwanskými univerzitami • Vysoká škola chemicko-technologická v Praze má nové zahraniční partnery. Během cesty na Tchaj-wan, které se zúčastnil v uplynulém týdnu jako člen oficiální české delegace, podepsal rektor VŠCHT Pavel Matějka tři memoranda o spolupráci a vzájemné výměně studentů s National Tsing Hua University (168. místo v QS Global World Ranking 2021), National Taipei University of Technology (488. místo) a nejstarší soukromou Tunghai University.

Sny o mravencích symbolizují naše touhy i momentální přetížení • Sny jsou fascinujícím fenoménem, který nám umožňuje zažívat neuvěřitelná dobrodružství, navštěvovat různé světy a prozkoumávat nejtajnější hlubiny naší mysli. Často jsou plné záhadných symbolů, které nám poskytují náhledy do našich vnitřních pocitů a podvědomí. Jedním z těchto symbolů bývají často i mravenci. Co tedy mohou tito drobní tvorové znamenat v našem snovém světě?

Poznat narcise můžete na první pohled. Prozradí ho obočí • Miloš Zeman, Donald Trump, Marilyn Monroe, Leonid Brežněv, Simon Cowell nebo Madonna. Všechny zmíněné osobnosti spojuje jeden společný rys – husté nebo výrazné obočí. Kanadští psychologové prokázali, že tito lidé mohou mnohem častěji trpět narcistickou poruchou osobnosti.

Citlivost antigenních testů je nízká, pokud test není opakovaný, potvrdila studie • V odběrovém centru Fakultní nemocnice Motol proběhla na konci února studie, jejímž cílem bylo stanovit citlivost antigenních testů v režimu, který je blízký scénáři preventivního testování. Potvrdilo se, že tyto testy nezachytí ani polovinu pozitivních bezpříznakových jedinců, pokud nejsou opakovány.

Mozek může omládnout o několik let. Stačí hodina týdně • Náš mozek je jedním z nejdůležitějších orgánů těla. Pokud si chceme zachovat zdravou mysl i ve stáří, je důležité ho procvičovat. Vědci ale zjistili, že luštění křížovek a řešení rébusů nemusí stačit.

Starší objev vědců by mohl zpomalit další pandemii koronaviru • Svět má za sebou první vlnu pandemie způsobené novým typem koronaviru. Všichni se nyní obávají, že by se nemoc covid-19 mohla na podzim znovu vrátit ve velkém, případně že virus zmutuje a bude mnohem více nebezpečný. Ochránit nás může vakcína (zatím ale neexistuje), připravenost celé společnosti, ale i starší vědecké poznatky o chování a schopnostech virů.

Stav dlouhodobé vyčerpanosti. Jak poznat, že potřebujete pořádně dlouhý oddych? • Cítíte se dlouhodobě unavení? Vaše tělo se tímto způsobem brání naprostému vyčerpání a vysílá varovné signály. Ignorovat je se nevyplatí. Zdaleka to není jen ospalost a nesoustředěnost. Zjistěte, co dalšího by vás mělo znepokojovat.

Průzkum zjistil, jaké filmy mají Češi nejraději • Jsou Češi národem filmových fanoušků? A jaké filmy sledují nejčastěji? Nejnovější průzkum ukázal, že čtyři pětiny obyvatel země sledují filmy alespoň jednou týdně a nejčastěji si je vybírají podle žánru. Suverénně nejoblíbenější jsou mezi respondenty komedie. Filmové festivaly jsou však momentálně spíše na okraji zájmu, navštěvuje je pouze 8 % oslovených.

Jak modrá a červená barva působí na naše duševní schopnosti • Chcete být kreativnější a výkonnější? Žádný problém! Stačí, když využijte barvy – konkrétně červenou a modrou. Vědci zjistili, že když se lidé dívají na červenou barvu, daří se jim o 30 % více při úkolech zaměřených na detaily, jako je vybavování si dávných vzpomínek či oprava textu. Oproti tomu modrá barva u lidí způsobuje až dvojnásobně větší kreativitu. Závěry výzkumu publikoval americký časopis Science.

Vědci zkoumali, jak barvy ovlivňují fungování našeho mozku.

Nejbezpečnější místa v letadle. Kde máte větší šanci na přežití při havárii? • Otázka, která nedá spát nikomu, kdo alespoň jednou v životě letěl letadlem. Které sedadlo v letounu je nejbezpečnější v případě, že dojde k havárii?

Otto Wichterle vadil nacistům i komunistům. Jeho revoluční vynález změnil vidění světa milionům lidí • Přesně před 108 lety se narodil světoznámý český chemik, vynálezce gelových kontaktních čoček a kandidát na Nobelovu cenu za chemii Otto Wichterle. Jeho životní příběh je neobyčejně pestrý, ale také trochu smutný. Větší úcty se mu totiž dostalo až po roce 1989. Výročí narození dnes připomíná dokonce i vyhledávač Google.

Zdřímnutí po obědě prospívá, ale musí být přiměřeně dlouhé • Dobrá zpráva pro všechny vyznavače poobědového šlofíčka. Nová studie čínských vědců říká, že krátké zdřímnutí má velmi pozitivní vliv na náš mozek. Důležité je ale dodržovat pravidelnost a přiměřenou délku.

Spánkový deficit ovlivňuje člověka ještě spoustu dní po návratu k běžnému režimu, zjistili vědci • Kvalitní spánek patří mezi nejzákladnější lidské potřeby. Odborníci na spánkovou hygienu neustále upozorňují, že jeho dlouhodobý nedostatek, tzv. spánkový dluh či spánková deprivace, může nepříznivě ovlivnit celkové psychické i fyzické zdraví. Potvrzuje to i nejnovější výzkum polských vědců, zveřejněný ve vědeckém fóru Plos One. A přidává jeden další důležitý poznatek.

Češi objevili dosud neznámou žábu. Žije v pralesích středního Konga • Vědecký tým Václava Gvoždíka objevil a popsal nový rod rákosničkovité žáby žijící v pralesích středního Konga. Popis nového rodu žáby na africkém kontinentu je poměrně vzácná událost. Poslední rod byl popsaný před sedmi lety. Jedná se tak o významný objev, který je důležitý zejména pro ochranu místních ekosystémů. Terénní výzkum, při kterém byl sbírán zásadní materiál v roce 2018, byl hrazen Národním muzeem. Následný laboratorní výzkum pak vznikal primárně v laboratořích Akademie věd ČR.