Televizní hlasatelka Zdena Vařechová. Kolegové ji nesnášeli, zemřela v zapomnění

Pražské zajímavostiTereza Běhalová25. září 20182 minuty čtení

Foto: Československá televize

Legendární televizní hlasatelka Zdena Vařechová (†60) dlouhá léta promlouvala z obrazovky k milionům diváků po celém Československu. Přesto nakonec zemřela zcela zapomenutá. Doplatila na to, že se až příliš podbízela tehdejšímu režimu.

Vždycky perfektně upravená a učesaná, trochu přísná, přesto ale vlastně celkem příjemná a sympatická dáma. Tak si Zdenu Vařechovou, programovou hlasatelku s kultivovaným projevem a precizní dikcí, nejspíš pamatuje většina televizních pamětníků. Byla zkrátka profesionálka každým coulem a všichni to věděli. Jenomže kolegové ji v lásce neměli. Měli z ní totiž strach, protože kdyby chtěla, mohla by kohokoliv zničit.

Prověřená komunistka

Kariéru v televizi Vařechová odstartovala v roce 1969, kdy se z obrazovky postupně začali ztrácet všichni ti , kteří nahlas protestovali proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Byla kovaná a prověřená komunistka, která udržovala nadstandardní vztahy s tehdejšími stranickými funkcionáři. Mezi nejvěrnější členy jejího fanklubu patřil ústřední ředitel Československé televize Jan Zelenka i samotný prezident republiky Gustáv Husák. Veškeré důležité politické události na obrazovce ohlašovala výhradně ona.

Na svou bývalou kolegyni vzpomíná hlasatelka Saskia Burešová takto: „Na Silvestra v poledne běžel Husákův projev, a to směla hlásit jenom Zdena Vařechová, která byla dostatečně prověřená. Denní službu měl třeba někdo jiný, ale věta »Milí diváci, nyní vystoupí prezident republiky a generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák« patřila jenom jí.“

Manžel hlídal doma děti

Je paradoxní, že její manžel, herec a režisér Oldřich Vlček, byl považován za „nepřítele režimu“, když se i on vyslovil proti příjezdu sovětských tanků v roce 1968. Nesměl pak hrát ani režírovat, a tak byl doma a hlídal děti, zatímco jeho žena vstupovala přes obrazovku do obývacích pokojů v celém Československu.

Dle vzpomínek bývalých kolegů byla Zdena Vařechová kariéristka, která by pro úspěch udělala cokoliv. Ostatním prý navíc dávala až příliš najevo, že patří mezi privilegované. V tehdejší Československé televizi si vybudovala téměř neotřesitelnou pozici. Vedení jí jako elitní hlasatelce dokonce v 80. letech svěřilo propagandistický pořad Křeslo pro hosta.

Režimu ale začal docházet dech, a tak se v roce 1988 stalo, že si kolegové Zdeny Vařechové vynutili její odchod. Po revoluci si na ni už nikdo ani nevzpomněl. Kdysi legendární hlasatelka tak zemřela téměř v zapomnění v roce 1999 ve svém rodném Brně.

Nepřehlédněte

Den, kdy komunisté zbavili funkce prezidenta Svobodu. Měl v tom prsty kariérista Husák? • „Nemůže-li president Československé socialistické republiky vykonávat svůj úřad delší dobu než 1 rok, Federální shromáždění může zvolit nového presidenta Československé socialistické republiky na nové funkční období.“ Takhle zní ústavní zákon č. 50/1975 Sb., který dne 28. května 1975 přijali českoslovenští zákonodárci. Tzv. „Lex Svoboda” v praxi znamenal, že těžce nemocný armádní generál Ludvík Svoboda může být okamžitě zbaven funkce prezidenta. Na jeho místo o den později nastoupil Gustáv Husák.

Dva rivalové. Generál Ludvík Svoboda a kariérista Gustáv Husák.

Večerníček slaví 55. narozeniny. Legendární znělka je světově unikátní • Kdo by neznal kluka v papírové čepici, který den co den přijíždí na nejrůznějších dopravních prostředcích za dětmi, aby jim popřál dobrý večer a dobrou noc. Letos je mu už 55 let, ale stále neztratil nic ze své kouzelné roztomilosti.

Část diváků brzy přijde o televizní signál. Problém to může být hlavně pro seniory, říká psycholožka • Místo oblíbených televizních pořadů jen černá obrazovka. Přesně to hrozí už na konci listopadu části diváků, kteří dosud nejsou připraveni na nový vysílací standard DVB-T2. Vypínání stávající pozemní vysílací sítě začne již 27. listopadu v Praze a středních Čechách a do poloviny roku 2020 postupně čeká celou Českou republiku.

Česká televize pořádá ve svém sídle na Kavčích horách Den otevřených dveří • Ve středu 8. května budete mít jedinečnou šanci si prohlédnout, kde a jak vznikají známé televizní pořady. Česká televize pořádá ve svých studiích V Praze, Brně a Ostravě již tradiční Den otevřených dveří.

Kultovní hlasatel Miloš Frýba. Zmizel z obrazovky a stal se záhadou • Píše se rok 1968 a do Československé televize nastupuje jako elektroefektář, tedy tvůrce elektrických efektů, třiadvacetiletý pohledný blonďák Miloš Frýba. Málokdo tuší, že už za pár let se z něj stane hvězda obrazovky.

Miloš Frýba jako programový hlasatel.

Žena za pultem. Kultovní seriál pohoršoval sexuální obscénností. Hrát měla původně jiná herečka • Když se řekne Žena za pultem, každý si okamžitě vybaví Jiřinu Švorcovou. Málokdo ale ví, že roli statečné prodavačky, která si bez mrknutí oka hravě poradí s protivnými zákazníky, slizkým exmanželem a pubertální dcerou tzv. „na přes držku“ (a ještě u toho – jakoby jen tak mimochodem – zvládne uchlácholit několik bolavých dušiček) měla původně hrát úplně jiná herečka.

Kamila Moučková a Jiřina Švorcová: Kamarádky, které se usmířily na poslední chvíli • Dvě výrazné ženy, jejichž osobní i profesní životy byly zásadně ovlivněny dějinami 20. století. Obě si zažily slávu, ale i drsný pád na dno. A obě svého času pojilo přátelství, přestože každá stála na jiné straně barikády. Po roce 1968 se jejich cesty na několik desítek let rozešly. K usmíření došlo až krátce před smrtí Jiřiny Švorcové.

Chlapci a chlapi. Natáčení armádní agitky bylo pro herce skutečnou vojnou • Osmdesátá léta dvacátého století se pomalu chýlí ke konci, ale komunistický režim si ještě moc nepřipouští, že ho brzy čeká definitivní konec. Na generálním štábu Československé lidové armády si právě lámou hlavu nad tím, jak zlepšit obraz vojska v očích veřejnosti a především branců. Nápad na sebe nenechá čekat. Začíná tak vznikat seriál Chlapci a chlapi.

Seriál Chlapci a chlapi

VIDEO: Na Václaváku se demonstrovalo proti komunistům a Babišovi • Stovky lidí dorazily v neděli na Václavské náměstí, aby si připomněli 70. výročí komunistického puče z roku 1948. Demonstraci v den výročí tzv. "Vítězného února" svolali zástupci občanských iniciativ, podnikatelských sdružení, některých parlamentních i neparlamentních politických stran a Konfederace politických vězňů. Organizátoři akce varují před návratem komunistů k moci a vládou jedné strany. Po období komunistické totality podle nich zůstala pouze "spálená země" a statisíce obětí.

Socialistická recitátorka Pelikánová sklízí dodnes jen posměch. Její život byl smutný a tragicky skončil • Odkaz socialistické recitátorky Ludmily Pelikánové přetrval i čtvrt století po její smrti. I když úplně jinak, než by sama chtěla. Může za to hlavně legendární vystoupení v pořadu Křeslo pro hosta, které dodnes koluje na internetu a baví desítky tisíc lidí.

Jiří Ovčáček bude mít vlastní televizní pořad na TV Barrandov • Mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček se již brzy stane televizním moderátorem. Na obrazovkách TV Barrandov bude mít od podzimu svůj pravidelný pořad, do kterého si bude zvát hosty dle vlastního výběru.

My všichni školou povinní. Během natáčení zemřela Dana Medřická. Hrát měl i Tomáš Holý • Se začátkem školního roku televizní stanice pravidelně reprízují dnes už kultovní seriál My všichni školou povinní. Určitě budete souhlasit, že hned při poslechnu úvodní melodie Petra Hapky se v člověku probudí nostalgie, prapodivná smutná nálada a někdy možná až úzkost. Čím to, že si tento seriál i po letech udržuje obrovský zájem diváků?

Vraždu Milady Horákové připomínají plakáty na pražských budovách • Letos uplynulo 70 let od vykonstruovaného soudního procesu a popravy doktorky Milady Horákové. Ta byla za údajné spiknutí a velezradu popravena komunistickým režimem 27. června 1950 v 5:35 hodin ráno na dvoře pankrácké věznice. Smutnou kapitolu našich dějin chce připomenout občanská iniciativa „Milada 70: Zavražděna komunisty“.

Vlak dětství a naděje. Helenu Růžičkovou málem nahradila jiná herečka. Proč byl seriál v trezoru? • „Nic ty se neboj, dítě moje zlatý! Na tragickej život jsem já pes!“ Nezapomenutelná věta Heleny Růžičkové ze seriálu Vlak dětství a naděje téměř zlidověla. Přitom chybělo málo a znali bychom ji v podání úplně jiné herečky. Jak na natáčení vzpomíná Tereza Brodská? A proč seriál cenzura na několik let zamkla do trezoru?

Stanislav Zindulka a Helena Růžičková v seriálu Vlak dětství a naděje.

Cirkus Humberto. Natáčení seriálu stálo krev, pot a slzy stovky lidí • „Pojďte a shlédněte vyprávění z minulého věku, kdy prabáby našich pradědů byly ještě dětmi. Vydejme se na cestu s lidmi, kteří křižovali Evropu, protože jejich osudem se stal cirkus. Nalezli v něm nejen obživu, ale i smysl života.“ Úvodní slova pronášená hercem Radovanem Lukavským v kombinaci s hudbou nadčasového Karla Svobody způsobují divákům husí kůži.

Seriál Cirkus Humberto patří do zlatého fondu televize.

Nová vánoční pohádka se natáčela pomocí unikátní hollywoodské technologie • O příběhy s dobrým koncem nebude na televizních obrazovkách o letošních Vánocích nouze. Česká televize odvysílá tři premiérové pohádky. Jednou z nich bude i příběh O léčivé vodě.

Televize Prima ukázala studio své nové zpravodajské stanice CNN • Přípravy na spuštění nové české zpravodajské stanice CNN Prima News pokročily do další fáze. TV Prima dnes odhalila vysílací studio a představila složení redakční rady, která vysílání bude řídit. I kvůli projektu se nejstarší česká komerční televizní stanice po mnoha letech přestěhovala z pražské Palmovky do nově zrekonstruované budovy na Vinohradské ulici.

Jane Seymour alias Doktorka Quinnová vypadá i po 30 letech od natáčení stále fantasticky • Před 27 lety se na televizních obrazovkách v USA objevil seriál Dr. Quinnová. Historická sága o statečné lékařce, která se potýká s drsným prostředím amerického divokého západu druhé poloviny 19. století, si rychle získala miliony diváků. Představitelka hlavní role, britská herečka Jane Seymour, vypadá i po téměř třech desítkách let od natáčení pořád úžasně. 

Jane Semour a Joe Lando vytvořili v seriálu pár.

Praha plánuje vybudovat Muzeum paměti XX. století • Praha by mohla mít v budoucnu muzeum, které by připomínalo zásadní historické události minulého století. Podobné instituce už mnoho let fungují v jiných světovým metropolích – například Muzeum II. světové války v Gdaňsku, Dům teroru v Budapešti či Topografie teroru v Berlíně.

Muzeum paměti XX. století dnes symbolicky zahájilo svou činnost • Zápisem do Rejstříku ústavů dnes formálně vzniklo Muzeum paměti XX. století. Nově byly ustaveny orgány instituce. Na základě výběrového řízení se historicky prvním ředitelem muzea stane Jiří Šesták. Obsazena byla také pozice předsedkyně správní rady, kterou se stala radní hlavního města Prahy Hana Kordová Marvanová, a pozice předsedy dozorčí rady, kterým se stal Zdeněk Zajíček.