RUBRIKY
HLEDAT

Dějiny metra: Pražané mohli mít podzemní dráhu už na konci 19. století

ZajímavostiKristián Vích • 8. března 2019 • 2 minuty čtení
Pařížské metro začalo jezdit v roce 1900.

Pařížské metro začalo jezdit v roce 1900.

Foto: Archiv

Při pohledu na dobové fotografie Prahy z konce devatenáctého a počátku dvacátého století se může zdát, že život v ní byl tehdy jedna velká idylka. Ve skutečnosti však Praha v té době byla spíš začouzeným městem plným továren, kde nebylo zrovna nejzdravější pobývat.

Špatný vzduch byl daní za ohromný hospodářský a technologický vzestup, který tehdy celý svět zažíval. České země byly průmyslově nejvyspělejší částí rakousko-uherského mocnářství. Z celého světa do Prahy pravidelně přicházely zprávy o úžasných vynálezech, přelomových objevech a pokrokových stavbách.

Pražané pochopitelně nechtěli zaostávat. Ladislava Rotta, syna majitele známé pražské ocelářské firmy V. J. Rotta, zaujala podzemně vedená městská železniční dráha. V roce 1863 ji jako první na světě zprovoznili Londýňané, v roce 1896 se pak jako první lidé na evropské pevnině projeli metrem obyvatelé Budapešti.

V Budapešti začalo jezdit metro už v roce 1896.
V Budapešti začalo jezdit metro už v roce 1896.

Rott správně tušil, že s prudkým nárůstem počtu obyvatel nastanou v Praze velké problémy v povrchové dopravě. Zároveň ale cítil i velkou obchodní příležitost. Městské radě proto 2. června 1898 zaslal návrh na vybudování pražské podzemní dráhy vedoucí z Karlína přes Prahu do Podolí. Zároveň se zmínil i o druhé lince z Malé Strany na Vinohrady.

V té době zrovna probíhala asanace Starého města a budování kanalizace. Rott navrhoval práce spojit s výstavbou tunelů, aby ulice nemusely být rozkopávány nadvakrát. U městské rady ale pohořel.

Kancelář Elektrických podniků vydala 18. července 1898 následující stanovisko: „Pro město Prahu vůbec není možno pomýšleti na dráhu podzemní. Práce kanalizační i jejich celý program jest již sestaven tak, že kombinace jich s drahou elektrickou vyvolala by zdržení v obou směrech.“

A bylo „vyřešeno“. Několika větami úředníci smetli ze stolu návrh, díky kterému se mohla Praha zapsat do historie jako pokrokové město. Na další (ale také ještě nerealizovaný) návrh městské podzemní dráhy si pak Pražané museli počkat až do třicátých let 20. století. O tom ale až příště.

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

14. 7. 1890: Výtržník v hostinci, dopadený zloděj květin a pobodání kovářského pomocníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

OBRAZEM: Před 50 lety se otevřel Terminál 1 pražského letiště • Uplynulo přesně 50 let od otevření Terminálu 1. Jeho výstavba severně od tehdejšího letiště započala v roce 1960. Veřejnosti se nový pražský letištní terminál slavnostně otevřel 15. června 1968 za přítomnosti tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobody. Výsledná podoba Terminálu Sever vzešla z návrhů skupiny architektů vedených významným architektem Karlem Fiskalkem. Odbavovací hala severní části letiště byla postavena z železobetonového skeletu s užitkovou plochou 21 559 m2. U hlavního vstupu od parkovišť byla společná příletová a odletová hala, která sloužila pro tuzemský i zahraniční provoz, odletové a celní haly a odletové čekárny spolu s bufetem. [gallery size="full" columns="1" ids="11047"] Dále se zde nacházely prostory pro výpravnu společnosti ČSA, banku, cestovní kancelář, první pomoc, kancelář policie a poštu. V odbavovací hale sloužil místní rozhlas a informační tabule, které informovaly cestující i zaměstnance letiště a leteckých společností. [gallery size="full" columns="1" ids="11050"] Pod podlažím odbavovací plochy byly umístěny třídírny zavazadel, spolu se sklady pošty, leteckých kanceláří a prostory potřebné pro technické služby související s odbavováním letadel a cestujících. Dále se zde nacházely sanitární prostory, pokoje pro nemocné a matky s dětmi, doplňující prostory a sprchy. [gallery size="full" columns="1" ids="11049"] Na odbavovací plochu směřovaly nástupní galerie, pomocí kterých se cestující mohli dostat ke stání letadel. Nástupní Galerie A, která se nacházela východním směrem poskytovala nástupní prostor pro zahraniční lety.

Terminál 1.

Zapomeňte, co vás učili. V polovině století bude jaro začínat už 19. března • Dnes večer přesně ve 22:58 nastane astronomické jaro. Slunce se v tento okamžik ocitne přesně v rovině zemského rovníku a jeho paprsky budou dopadat kolmo k zemské ose. Na severní polokouli nastane jarní rovnodennost a dny se začnou prodlužovat na úkor noci.

Mobilní signál LTE pokrývá další dvě stanice pražského metra • Postupné pokrývání pražského metra mobilním signálem pokračuje. Od tohoto týdne je nově možné surfovat na internetu v úseku mezi stanicemi Anděl a Smíchovské nádraží. Dalších sedm stanice přibude do začátku prázdnin.

Nástupiště ve stanici metra Muzeum A pro směr Depo Hostivař opět v provozu • Dopravní podnik hl. m. Prahy v úterý 12. prosince 2017 uvedl opět do provozu nástupiště ve stanici metra Muzeum A ve směru Depo Hostivař. Na nástupišti ve směru Nemocnice Motol začnou práce 3. ledna a potrvají necelých pět měsíců.

Stanice metra Muzeum.

27. 4. 1868: Císař František Josef se chystá do Prahy na slavnostní otevření nového mostu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Příroda se probudila Teplejší počasí v posledních dnech nastalé učinilo znamenitou změnu v přírodě, kteráž do nedávna ze svého zimního spánku jen velmi mdle se probírala. Pole a luka oplývají zeleností a osení na zimu zaseté stojí výborně, tak že znalcové dle panující povětrnosti úrodný rok již prorokují. Stromy s letním ovocem jsou již květem obaleny. Jiné druhy stromů pozdější ovoce nesoucích, též počínají pučeti. V zahradních hostincích jak za branou tak i v Praze se již po několik dní hosté scházejí, teplou povětrností pod širé nebe vyvábeni byvše. – Pražský denník, 27. 4. 1868 [related-post id="9745"] Návštěva J. V. císař František Josef dle zpráv vídeňských listův přijede dne 10. května t. r. do Prahy, aby přítomen byl otevření třetího mostu pražského, jenž zove se, jak povědomo „most Františka Josefa.“ – Národní listy, 27. 4. 1868

24. 3. 1890: Nezdařený podvod, smrt staršího muže a opilý truhlář • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

10. 2. 1890: Karneval na ledě, potyčka v Panské ulici a nádražní statistika • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Rodina věznila dívku v prasečím chlévě. Strávila tam patnáct let • Celý svět byl před lety v šoku z příběhu Rakušanky Nataschy Kampusch, kterou 8 let věznil ve sklepě její únosce Wolfgang Priklopil. I v minulosti přitom v Evropě docházelo k podobným ohavným případům. O jednom takovém napsaly v Praze vydávané Národní listy v září roku 1901.

19. 5. 1889: Praha chce přemístit ostatky Františka Palackého na Vyšehrad • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Spící prorok Edgar Cayce. V tranzu léčil lidi a odhaloval tajemství reinkarnace • Patří mezi nejslavnější léčitele a senzibily všech dob a jeho zázračné schopnosti si dodnes nedokážeme úplně vysvětlit. Řeč je o muži jménem Edgar Cayce. Za svůj život předal lidem téměř 14 tisíc nejrůznějších poselství. Většinou se jednalo o přesné určení příčin zdravotních problémů jeho pacientů a doporučení léčebného postupu. Občas ale nabízel i pohled za oponu našeho světa.

VIDEO: Teroristický útok v pražském metru. Policisté, hasiči a záchranáři nacvičovali případný zásah • Stovky lidí se staly cílem teroristů při útoku ve stanici Muzeum na trase linky C. Tři útočníci s automatickými zbraněmi a výbušninami při něm zabili třicet lidí a dalších jednatřicet vážně zranili. Okolo dvou set cestujících následně policisté evakuovali do bezpečí a na povrch. Cvičení mělo za úkol zlepšit koordinaci v případné reálné situaci. Celkově se jednalo o jedno z největších cvičení bezpečnostních a záchranných složek za poslední roky a v následujících týdnech specialisté celé cvičení vyhodnotí. „Z mé strany velice děkuji za koordinaci a nasazení všech složek a doufám, že se nás podobná situace v reálném prostředí nikdy týkat nebude. Jsem ale ráda, že jsme udělali další kroky k tomu, abychom případný útok zvládli co nejlépe,“ popsala primátorka hl. m. Prahy Adriana Krnáčová. Zásah policie Útok ve stanici metra se odehrál v nočních hodinách 20. června a zúčastnily se jej stovky členů Integrovaného záchranného systému a dalších organizací. První dva policisté se dostali na místo několik minut po začátku střelby do civilistů a zneškodnili útočníka na nástupišti. Poté vyčkali na speciálně vycvičenou šestnáctičlennou jednotku policie, která zajistila celý prostor a dalšího z teroristů zneškodnila. Třetí útočník však stihl odpálit nálož v jednom z vagónů soupravy metra. „V rámci tohoto cvičení jsme si vyzkoušeli některé nové taktické postupy. Cílem tzv. prvosledových hlídek policie je prioritně eliminace ozbrojeného útočníka a zajištění bezpečné zóny pro záchranné složky. Naši policisté si také spolu se záchranáři vyzkoušeli metodu třídění zraněných, takzvanou METODU START,“ řekl ředitel Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy Jan Ptáček. Na místě v tu chvíli zůstalo 200 lidí ve vestibulu a dalších 61 mrtvých a zraněných, které museli policisté roztřídit a pomoci jim s evakuací. Po zajištění celého nástupiště a přestupních prostor byli na místo přivoláni zdravotníci a hasiči, kteří se postarali o oběti útoku. [related-post id="11073"] Spolupráce s hasiči Hasiči při zásahu transportovali zraněné do sanitních vozidel. Chemici pražských hasičů prováděli preventivní monitoring případného výskytu nebezpečných látek na místě a kontrolu odvážených osob s ohledem na možnou kontaminaci zdravotnického personálu po převozu do nemocnice. Hasičský záchranný sbor hl. m. Prahy na místě události zajišťoval týlové zabezpečení pro všechny složky a logistickou podporu ve spolupráci s Českým červeným křížem. „Během tohoto rozsáhlého cvičení jsme měli příležitost vyzkoušet si koordinaci a výměnu informací mezi složkami IZS,” řekl ředitel pražských hasičů Roman Hlinovský. [related-post id="11046"] Zásah záchranářů při mimořádné události Vedle předsunutého zdravotnického operačního střediska zasahovalo v rámci akce šest posádek rychlé zdravotnické pomoci, dvě lékařské posádky, inspektor v roli vedoucího zdravotnické složky a speciální vůz Atego. „Podobná cvičení přispívají k tomu, že Zdravotnická záchranná služba neustále udržuje svou krizovou připravenost na vysoké úrovni. Posádky mají takový výcvik a prostředky, aby byly akceschopné i během takto specifických událostí, kdy je nutné roztřídit, ošetřit a transportovat do zdravotnických zařízení vysoký počet pacientů. Zásadní je rovněž propracovaná koordinace s ostatními složkami IZS, která zafungovala velmi dobře,“ řekl Petr Kolouch, ředitel Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy. „Podporou pro zasahující složky a nezraněné osoby byl také Český červený kříž, který spolupracuje i při jiných mimořádných událostech," uvedla ředitelka Oblastního spolku Českého červeného kříže Praha 1 Jaroslava Marková. [related-post id="10935"] Cestující v metru V řádu několika desítek minut jednotky zabezpečily celé okolí stanice Muzeum. Cvičení počítalo s tím, že z bezpečnostních důvodů bylo zastaveno metro po celé Praze a byl aktivován traumaplán ve všech nemocnicích na území hlavního města. Později byl z Krizového štábu hlavního města Prahy vyhlášen třetí stupeň ohrožení terorismem a kontaktována Armáda ČR. „Je potřeba apelovat na cestující, aby v případě mimořádné události v metru maximálně dbali na informační instrukce, a to s ohledem na aktuální bezpečnostní opatření ze strany Policie ČR. A aby využívali při přepravě po městě povrchovou dopravu a vyčkali do doby, než bude situace v metru vyhodnocena všemi složkami jako přehledná a bezpečná,“ uvedl Martin Gillar, generální ředitel a předseda představenstva Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) a dodal: „Nedílnou pomoc a spolupráci při tomto zásahu prokázali hasiči DPP díky jejich znalosti prostředí metra a úsilí, které vynaložili.“ [related-post id="10830"] Nezbytnost cvičení „Cvičení vycházelo z potřeby procvičit připravenost osob a techniky k efektivní eliminaci následků teroristického útoku. Zásahové policejní jednotky například při akci provedly třídění raněných a postižených, které dříve bylo v našich podmínkách při hromadných neštěstích výsadou pouze zdravotnických záchranářů,“ uvedl Libor Hadrava, pražský radní pro bezpečnost. Na celém cvičení se podílely jak základní složky Integrovaného záchranného systému, tak z ostatních složek například strážníci. „Přestože strážníci při tomto cvičeni měli jen dílčí úkoly spočívající zejména v zajištění bezpečnosti místa cvičení, tak není vůbec vyloučeno, že by při reálné situaci byli právě oni na místě jako první. V takovém případě by pak prvotně zasahovali jako kterákoliv jiná složka Integrovaného záchranného systému. Na základě svých vlastních zkušeností mohu potvrdit, jak je příprava takto rozsáhlého cvičení náročná a jak je pro správnou součinnost všech zakročujících složek na místě události naprosto nezbytné tyto věci prakticky procvičovat,“ řekl ředitel Městské policie Praha Eduard Šuster. Součástí celého cvičení bylo také zasedání Krizového štábu hl. m Prahy. Procvičilo se jeho svolání, rozhodovací procesy, úkoly pro jednotlivé složky cvičení a spolupráce s Krizovými štáby městských částí Prahy 1 a Prahy 2. „Našlo se samozřejmě pár drobností, na kterých v budoucnu zapracujeme, ale po všech stránkách celé cvičení hodnotím velice kladně,“ uzavřel Daniel Barták, vedoucí krizového řízení pražského managementu.

9. 4. 1889: Velký spor o osvětlení mezi Prahou a Žižkovem a stavba muzea • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Metro D má svůj vlastní web. Nabízí bohaté informace i ukázky stanic • Dopravní podnik hl. m. Prahy spustil nový informační web o chystané lince D pražského metra. Portál návštěvníky detailně seznamuje s novou trasou, kde vlaky budou jezdit bez strojvedoucího.

20. 1. 1868: Vyšší škola dívčí v Praze chystá zavedení výuky tance • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

8. 3. 1868: Na Staroměstském náměstí se odehrálo loupežné přepadení • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Z třetího mostu Nepříznivé počasí minulého téhodne naprosto překazilo zamýšlené a připravené práce dlažební na prostoře jízdní i na obou chodnících. Kladení špalíčků na prostoře prostřední nebylo možno, jelikož dehet, kterýž dubovému tomuto dláždění za podložku sloužiti bude, za deště nechytá. Též mosaiková dlažba chodníkův počasím dosud zmařena a čekáno i tu na pěknější počasí téhodne nastávajícího. Zatím však dokonává se zábradlí kolem bran a pilně pokračuje se v kladení rour plynových pro osvětlení mostu i Buben. Roury položeny budou pod oběma chodníky a obkládají se hojně pilinami napěchovanými, by v zimě plyn uchráněn byl mrazu. Jelikož za povodně nynější převoz u Buben přerušen, používáno mostu velmi hojně, ano již i korunovaná. jedna hlava odvážila se na most: Kurfiřt hessen-kasselský s celým komonstvem svým přešel most sem a tam, aniž by tento sebou byl hnul. – Národní listy, 8. 3. 1868 Přepadení Na staroměstském náměstí přepaden včera o půldruhé hodině v noci sklepník Jan Růžek z č. p. 770-1., když z obchodu svého domů se ubíral. Vyskočil naň kýs nádenník Josef Klabík patrně s úmyslem loupežným. Na štěstí nahodil se k tomu jiný sklepník, který soudruhu svému ovšem ihned ku pomoci přispěl, a takž lupič, ačkoliv kousáním vyprostiti se hleděl, přemožen a odevzdán jest na blízkou strážnici policejní. O policajtu nebylo ani slechu. – Národní listy, 8. 3. 1868 [related-post id="6483"] Přípravy na slavnost Slavnostní výbor, který na den svat. Jana uspořádá velkolepou slavnost při položení základního kamene k divadlu národnímu, vyzývá již veřejnými novinami všecky veřejné spolky, bratrstva i jednoty, jakož i študentstvo, aby dostavili se o sv. Janě do Prahy „k tomuto prvnímu svátku společnému“. Zároveň uveřejňuje výbor program celé slavnosti, jehož hlavní obsah jsme už sdělili. – Pražský denník, 8. 3. 1868

3. 4. 1889: Spor o rozšíření ulice a nevydařené střílení holubů v Bubenči • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

18. 8. 1890: Neobvykle velká slunečnice a odvážný skok do Vltavy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Ženy zakázaly hospody. Muži se odstěhovali a město zbankrotovalo • Muži na celém světě odjakživa rádi navštěvují hospody, což ale bývá trnem v oku jejich manželkám. Tento odvěký spor se stal dokonce osudným jednomu americkému městečku na počátku minulého století. O kuriózním případu napsaly v Praze vydávané Národní listy v srpnu roku 1901.

Podskalská celnice na Výtoni bude mít v sobotu otevřeno zdarma • V sobotu 21. září proběhne další ročník pouličních sousedských slavností Zažít město jinak. Muzeum hlavního města Prahy se k této akci připojuje volným vstupem do Podskalské celnice na Výtoni od 10 do 18 hodin a doprovodným programem nejen pro rodiny s dětmi. Návštěvníci se mohou těšit na komentovanou vycházku Podskalím, tematickou hru pro děti či kreativní dílny zaměřené na výrobu autorských placek.
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár