Hranice 37 stupňů už nemusí platit. Průměrná teplota člověka se snižuje

MagazínIvana Kratochvílová7. prosince 20202 minuty čtení

Foto: Pixabay.com

Zvýšená teplota je jedním z neklamných znamení, že se naše tělo potýká s nemocí. Obecně zažitá hranice 37 stupňů Celsia už přitom nemusí platit. Stanovena byla již před 150 lety a od té doby se průměrná teplota lidského těla podstatně snížila.

Hodnotu průměrné normální teploty 37 stupňů Celsia stanovil roku 1851 německý lékař Carl Reinhold August Wunderlich na základě měření v podpaží asi 25 tisíc pacientů. Nutno dodat, že už tehdy byla předmětem mnoha polemik. Nová studie vědců ze Stanfordské univerzity v USA nyní tvrdí, že lidské tělo se od té doby výrazně ochladilo. 

Američtí výzkumníci porovnali přes 675 tisíc vzorků měření teploty, zahrnující období od americké občanské války až po současnost. Celkem shromáždili měření za 157 let, pocházející od 197 různých ročníků narození.

Ukázalo se, že muži narození na začátku 19. století měli teplotu v průměru o 0,59 °C vyšší, než je teplota dnešních mužů. U žen se průměrná teplota od 90. let 19. století do současnosti snížila o 0,32 stupně Celsia. Každých 10 let se tak průměrná teplota snižuje zhruba o tři setiny stupně.

Jak je to možné?

Odborníci si pokles průměrné teploty vysvětlují úbytkem chronických infekcí a zánětů v populaci. V minulosti jich bylo lidské tělo plné díky neléčeným drobným zraněním, zkaženým zubům nebo jako důsledek nadměrné fyzické aktivity spojené s nedostatkem odpočinku. Pokrok v medicíně i změna životního stylu ale způsobují, že zánětů už není tolik a organismus tak nic nenutí bojovat proti nim vyšší teplotou.

„Změnilo se prostředí, v němž žijeme, včetně teploty v našich domovech, našeho vystavení mikroorganismům a včetně potravin, ke kterým máme přístup,“ uvedla pro web Science Alert vědkyně Julie Parsonnetová.

Jaká je tedy normální teplota

Za normální dnes lékaři stále považují teplotu v rozmezí od 36,0 do 36,9 °C. Vždy ale záleží na konkrétním jedinci, denní době, a především na místě, kde se teplota měří. Pokud si měříte teplotu v podpaží, normální průměrná teplota by se měla pohybovat v rozmezí od 35,2 do 36,7 °C.

Normální rozmezí teplot podle místa měření

  • Rektum – 36,2–37,7 °C
  • Ústní dutina – 35,7–37,3 °C
  • Podpaží – 35,2–36,7 °C
  • Ucho – 35,8–36,9 °C
  • Čelo – 35,8–36,9 °C

Nepřehlédněte

Počet nakažených virózou a chřipkou v Praze roste, o epidemii ale ještě nejde • V Praze postupně narůstá počet nemocných akutními respiračními infekcemi (ARI). Nemocnost se zvyšovala i v průběhu druhého kalendářního týdne roku 2018, tj. v období od 8. do 14. ledna. Tento vývoj však byl Hygienickou stanicí hlavního města Prahy očekáván.

Na rozdíl od běžné virózy vás u chřipky zaskočí její rychlý nástup.

Spánkový deficit ovlivňuje člověka ještě spoustu dní po návratu k běžnému režimu, zjistili vědci • Kvalitní spánek patří mezi nejzákladnější lidské potřeby. Odborníci na spánkovou hygienu neustále upozorňují, že jeho dlouhodobý nedostatek, tzv. spánkový dluh či spánková deprivace, může nepříznivě ovlivnit celkové psychické i fyzické zdraví. Potvrzuje to i nejnovější výzkum polských vědců, zveřejněný ve vědeckém fóru Plos One. A přidává jeden další důležitý poznatek.

Skladování bramborového salátu má svá pravidla. Majonéza není hlavní problém • Štědrovečerní večeři bez bramborového salátu si dokáže představit jen málokdo. Tuto oblíbenou pochoutku Češi doslova milují. Podle průzkumu o Vánocích nechybí v 95 procentech domácností. Ne všichni ale dodržují hygienické zásady při přípravě a následném skladování. V čem nejčastěji chybujeme?

Obliba drůbežího masa roste. Znáte všechny jeho benefity? • Drůbeží maso je v současnosti nejoblíbenějším masem v naší kuchyni. Vytlačuje i naše tradiční masa – vepřové a především hovězí. Je to ale oprávněné? Je drůbeží maso natolik hodnotné, aby tvořilo základ našeho příjmu živočišných bílkovin?

Zázrak jménem ovesné vločky. Proč se vyplatí jíst je každý den • Ovesné vločky můžeme zařadit mezi nejzdravější potraviny ze všech. Oblíbili si je sportovci, doporučují je výživoví poradci. Pokud jste jim ale ještě nepřišli na chuť, přesvědčíme vás, že byste to měli napravit.

Zázračné účinky kysaného zelí znali už staří Řekové a Římané. Vitamínová bomba ochrání i před zákeřnou nemocí • S nástupem chladného podzimního počasí začínají lidé častěji stonat. Způsobují to zejména výkyvy teplot, na které není náš organismus během letních měsíců zvyklý. Jak tedy tělu dodat tu správnou podporu?

Exotické superpotraviny dokáží s tělem zázraky. Proč byste je měli vyzkoušet? • Příroda nám nadělila několik tzv. superpotravin, které obsahují obrovské množství látek prospěšných pro zdraví. Mnozí je označují za potraviny budoucnosti. O tom, že mají zázračné účinky, se ale vědělo už před mnoha tisíci lety. Řada z nich se běžně vyskytuje u nás, některé ale mají původ v exotických zemích.

Superpotraviny jsou dnes dostupné pro každého.

Proč je nejíte častěji? Vlašské ořechy mají právem nálepku božské potraviny • Naši předci prý vlašské ořechy velmi uctívali. Díky vizuální podobnosti s lidským mozkem se věřilo, že mají schopnost předávat lidem boží moudrost. Také se tradovalo, že tato potravina pomáhá při různých problémech s hlavou. Co je na tom pravdy z hlediska současné vědy?

Rekordní duben v Praze, byl druhý nejteplejší od počátku měření • V dubnu 2018 byla v Praze-Klementinu naměřena průměrná měsíční teplota 15,6 °C, což znamená, že odchylka od normálu 1981-2010 byla +4,8 °C. Měsíc duben byl tedy podle tohoto normálu teplotně mimořádně nadnormální. Teplotní odchylka od dřívějšího normálu 1961-1990 byla +5,8 °C a i podle tohoto normálu by byl mimořádně nadnormální. Teplotní odchylka od dlouhodobého průměru 1775-2014 byla +6,1 °C. Mezi dosavadními 244 dubny od roku 1775 se umístil na druhém místě, což rovněž odpovídá mimořádně teplému dubnu. Nejteplejší duben od roku 1775 byl naměřen roku 1800, s průměrnou teplotou 16,2 °C. Za letošním dubnem se umístil duben 2009 s průměrnou teplotou 15,1 °C, na čtvrtém místě byl duben 1794 s průměrnou teplotou 13,9 °C, na pátém místě duben 2007 s 13,8 °C. Na dalších místech jsou roky 2011, 2000 a 2014. Kdy bylo nejchladněji? Nejchladnější duben od roku 1775 byl naměřen v roce 1839 s průměrnou teplotou 4,9 °C, druhý nejchladnější byl duben 1817 s průměrnou teplotou 5,0 °C, třetí byl duben 1785 s průměrnou teplotou 5,4 °C a čtvrtý nejchladnější byl duben 1917 s průměrnou teplotou 5,5 °C.

Zabiják jménem sůl. Lidé překračují doporučenou dávku a často o tom ani neví • Sůl je pro lidské tělo sice nepostradatelná, ale nadměrný příjem představuje obrovské zdravotní riziko. Doporučené denní množství soli přitom často překračujeme, aniž bychom si to uvědomovali. Upozorňuje na to kampaň s názvem World Salt Awareness Week, která probíhá v těchto dnech.

Sůl nad zlato? Ano, ale jen v omezeném množství.

Perlivá voda způsobuje řadu zdravotních obtíží. Proč se jí raději vyhnout? • Pijete často vodu s bublinkami? Podle odborníků děláte chybu. Obyčejná voda obohacená o oxid uhličitý totiž může poškodit zuby. A tím její negativní účinky na organismus nekončí.

Používáte opalovací krém správně? Vyhněte se nejčastějším chybám • Léto je v plném proudu a my si tak můžeme dosyta užívat hřejivých slunečních paprsků. Všichni víme, že bez opalovacího krému se vystavujeme velkému riziku. V ohrožení jsou ale i ti, kteří opalovací krém používají špatně. Na co je potřeba při opalování myslet?

Jídelníček Čechů se za posledních třicet let výrazně proměnil • Češi si v posledních třiceti letech více oblíbili obiloviny, luštěniny, zeleninu a ovoce. Poklesla naopak spotřeba konzumního mléka, masa, brambor a cukru. V roce 2018 činila spotřeba potravin, včetně potravinových ztrát a odpadů, 789,7 kg na obyvatele, což je o 17,4 kg méně než v roce 1989. Data zveřejnil Český statistický úřad.

Závislost na nosním spreji může být nebezpečná. Jak se jí zbavit? • Každého z nás čas od času postihne nachlazení a s ním spojená rýma. V takových případech obvykle sáhneme po spreji do nosu, který nás spolehlivě zbaví obtíží. Tyto výrobky mají ovšem jeden nebezpečný vedlejší účinek. Mohou být návykové a zdraví škodlivé.

Za problémy s dýcháním může i stres. Odhalte příznaky dřív, než bude pozdě • Poruchy dýchacího ústrojí mohou mít nejrůznější příčiny. Mezi nejčastější a někdy podmíněné určitou genetickou predispozicí patří poruchy z vystavení se velkému množství prachu, alergenů a konzumace některých potravin, nápojů nebo léčiv. Příliš se ale nemluví o tom, že za těmito obtížemi může stát také stres. Opakované vystavování vypjatým situacím například v zaměstnání může vyústit dokonce ve vážné dýchací problémy.

Stres může zabíjet.

Zázračný zázvor spolehlivě nastartuje váš unavený organismus • Odkud přesně zázvor pochází bohužel s jistotou nevíme. Podle dochovaných historických pramenů ho ale používali již staří Číňané a Indové. V současné době je toto koření, získávané z oddenků zázvoru pravého, populární po celém světě. Své nezastupitelné místo má především v exotických kuchyních. Mnoho lidí ho ale vyhledává i jako lék na řadu zdravotních problémů. A není divu. Jeho všestranné léčivé účinky jsou téměř zázračné!

Zázvor má až zázračné účinky a přitom nestojí skoro nic.

Stolice říká mnohé o našem zdraví aneb Vážně i nevážně o lidském vyměšování • I když se o tom veřejně moc nemluví, pravidelné vyprazdňování je pro člověka velmi důležité a může hodně prozradit o vašem zdravotním stavu. Zní to sice zvláštně, ale až třetina lidí podle průzkumu lékařů vůbec nemá představu o tom, jak vypadá normální exkrement. Lidé si také nesprávným vyprazdňováním zadělávají na řadu zdravotních problémů. Co všechno o vás může vaše stolice prozradit?

Oválná okna v letadle mají svůj důvod • Ať už cestujete letadlem často, nebo spíš jen příležitostně, určitě už jste se někdy zamýšleli nad tím, proč jsou všechna okénka v kabině oválná. Nejedná se o žádný výstřelek designerů. Hranatá okna by totiž mohla způsobit katastrofu.

Lidé ignorují potíže s plícemi. Včasná diagnóza přitom může zachránit život • Časté zadýchávání a neustávající kašel – to jsou typické příznaky chronického plicního onemocnění, které ale lidé často ignorují. Následky neléčených plicních chorob však mohou být fatální. Lékárníci v Praze a Středočeském kraji se proto od 8. dubna zapojí do Týdne měření plicního věku a vyzývají zájemce, aby si přišli do lékárny nechat zkontrolovat stav svých plic.

Drtivá pandemie ruské chřipky řádila i u nás. Dobový popis hodně připomíná současnost • Historie ukazuje, že světové pandemie nejsou ničím novým. Například mezi lety 1889 až 1893 řádila po celém světě tzv. ruská chřipka. Při pročítání článků v dobových novinách můžeme nalézt hned několik podobností s naší nepříjemnou současností.