Starou křivdu urovnalo neskutečně náhodné setkání

MagazínKristián Vích29. července 20212 minuty čtení

Foto: Unsplash

Cesty osudu jsou nevyzpytatelné. Občas se dokonce stane něco, nad čím zůstává rouzum stát. Přečtěte si příběh z dobových novin, který popisuje neuvěřitelně náhodné setkání. Citlivějším povahám možná ukápne slza.

Podivné sehledání

Z Londýna se oznamuje následující romantická historka. Dvě elegantně oděné dámy, z nichž starší měla naplněnou peněženku, šly onehdy mimo hostinec nižšího druhu na Holloway Roadu, když pojednou odtud vyběhl mladík zanedbaného zevnějšku, as 25letý, vytrhl dámě, než se mohla vzpamatovat, peněženku z ruky a dal se na útěk.

Na pokřik okradené pustili se tři mladíci za prchajícím. Nastala divoká honba směsí klikatých uliček, až stihaný dostal se do slepé uličky, o níž nevěděl a kde konečně byl chycen. Nadarmo prosil svoje pronásledovatele, aby jej pustili, že po celý včerejší den nejedl a že ukradl peněženku toliko ze zoufalství, aby si opatřil trochu jídla. Mladíci nedali se uprosit a drželi jej jako v kleštích, až přikvapilá okradená dáma.

Ale kterak užasli, když dáma pojednou klesla na kolena a prosila je, aby zloděje pustili. Hned na to klečel i zatčený před dámou a prosil ji, aby vzpomenula na minulé doby a nevydávala jej soudu.

Okradená dala každému ze tří mladíků po libře sterlingu, aby zatčeného pustili a podavši jim krátké vysvětlení, opustila po boku zloděje místo činu. Byla to bohatá majitelka hotelu z mořských lázní v Brightonu, jež as před rokem vypudila z domu svého syna, majíc jej v podezření, že jí ukradl pět bankovek po deseti librách.

Pohřešované bankovky dva dny po té nalezeny, ale po nevinně zapuzeném synu nemohla zoufalá matka nalézt nijaké stopy, až konečně nalezla jej opět jako zloděje své tobolky.

– Národní listy, 30. 8. 1898. Autor neuveden.

Nepřehlédněte

Rok 1891: Létací stroj na elektřinu podle Edisona. Bude možné ho někdy sestrojit? • Lidé od nepaměti snili o tom, že se naučí létat. Na konci 19. století už sice existovaly vzducholodě a horkovzdušné balóny. Úvahy mnohých ale tehdy směřovaly k efektivnějším strojům, které by byly rychlejší a dostupnější.

2. 1. 1890: Řádění chřipky v Praze, výbuch petroleje a brutální pomsta bývalé manželky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 5. 1868: Na Žofíně se zítra uskuteční velkolepá hostina • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Hostina Slavnostní hostina bude za příčinou zítřejší slavnosti uspořádána v neděli odpoledne ve 3 hod. v sále na Žofíně a sice pro 500 osob, z nichž do včerejška už přes 400 se přihlásilo. Skvostně upravený jídelní lístek obsahuje tato jídla: Polívka ze zelenin, losos s omáčkou majonezovou, svíčková pečeně s garniturou, zvláštní míchané zadělávané s lanýži, pečený daněk s kompotem, pečené husičky se salátem, anglický pudding se chaudeau, smíšené mražené, smíšené pokroutky a dorty. Vina jsou červená, bílá a šampaňská, jež zvlášť se platí. Na lístku je poznamenáno, ze přípitky jsou ustanoveny. – Pražský denník, 15. 5. 1868 Jak se budou jmenovat ulice? Pojmenování ulic smíchovských zavdalo ve středu obecnímu výboru smíchovskému podnět ku hlučným rozpravám, anto německá menšina spatřovala v návrhu, aby jedna ulice se nazývala »ulicí Palackého«, jakož i ve jmenech ostatních čtyř ulic, urážku citu německého. Pan Forchheimer navrhoval, aby se nazvala míněná ulice ulicí císařovny Alžběty. Při hlasování byly ale návrhy většiny přijaty a tak bude pět ulic smichovských míti jmena ulice Palackého (naproti plzeňské silnici), Vltavská (naproti hospodě „na Knížecí“), Jungmannova (směrem ke Košířům), Havlíčkova (také tam) a Husova (podél zahrady hraběte Kinského). – Pražský denník, 15. 5. 1868 [related-post id="10064"] Výstava Věci zakoupené a darované pro bazar ve prospěch zbudování české národní síně našich krajanů Čechů a Moravanů v Chicago v Americe vystaveny budou v místnostech klubních »u Halánků« dne 15., 16., 17. a 18. května od 9 hodin ráno do 6 hodin večer. – Pražský denník, 15. 5. 1868

Unikátní portál ukazuje 70 let staré letecké mapy Prahy 10 • Jak vypadaly Vršovice, Záběhlice, Malešice či Strašnice před desítkami let? Před jakou dobou byly dnes hustě osídlené Malešice ještě pouhá louka? Jak se postupně v čase vyvíjela dnes druhá nejlidnatější městská část? Nejen na tyto otázky dá odpovědi unikátní interaktivní portál, který pro své obyvatele vytvořila radnice Prahy 10.

Už před 70 lety dosahovaly letecké mapy vysoké kvality.

Začala tradiční Matějská pouť. Její historie sahá hluboko do minulosti • Na Výstavišti v pražských Holešovicích v sobotu odstartovala Matějská pouť, první jarní akce podobného typu a rozsahu v Evropě. Návštěvníky letos láká na více než 100 atrakcí z Čech, Holandska i dalších států Evropy. Součástí jsou i farmářské trhy nebo bavorská restaurace.

21. 1. 1868: Pražští strážníci zatýkali obchodníky pro nesvěcení neděle • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

9. 8. 1890: Třídní sraz gymnazistů po čtvrt století a smělá krádež • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

19. 1. 1889: Příbuzní obvinili muže z dávné vraždy. Případ bude řešit soud • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Otto Wichterle vadil nacistům i komunistům. Jeho revoluční vynález změnil vidění světa milionům lidí • Přesně před 108 lety se narodil světoznámý český chemik, vynálezce gelových kontaktních čoček a kandidát na Nobelovu cenu za chemii Otto Wichterle. Jeho životní příběh je neobyčejně pestrý, ale také trochu smutný. Větší úcty se mu totiž dostalo až po roce 1989. Výročí narození dnes připomíná dokonce i vyhledávač Google.

Techniky učení divadelního textu na začátku minulého století • Práce divadelních herců je mimořádně náročná na paměť. Do hlavy musí dostat často i stovky stran textu a nikdy je nezapomenout. Jak to dělali britští umělci na přelomu 19. a 20. století dokládá novinový článek ze srpna 1901. Není pochyb o tom, že i jejich současníci nejspíš používají podobné techniky učení.

29. 3. 1889: Nové názvy holešovických ulic a smrt bednářského pomocníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

13. 7. 1890: U Nuselských schodů nalezena mrtvola novorozeného dítěte • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

13. 2. 1868: Silný vítr znepříjeňuje Pražanům život, přibývá nemocných • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

19. 2. 1868: Při demolici domu objevili vzácné mince z 15. století • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Politická provokace Nějaká písnička „o bělohorských mučednicích“ ruší zase poklid naši neunavné c. k. policie. Tajní orgánové její alespoň vyzvěděli „zcela na určito“, že v jisté karlínské kavárně prodávala a „rozšiřovala se“ taková „kdesi tajně tištěná písnička“, v níž opěvují se mučeníci bělohorští a tudíž dává se nechuť a nelibost proti vládě na jevo. Totě skorem učiněný § 11. ministerského nařízení z roku 1854! Honem tedy buď pachatele, nebo aspoň rozšiřovatele vypátrat. A tajní orgánové skutečně vypátrali „rozšiřovatele“ v osobě zámečnického strojmistra pana Čeňka N. z jedné karlínské továrny. Tento prý – tak znělo udání – zajisté písničku tu v povědomé kavárně bud' sám prodával, aneb jest-li neprodával tedy prý si ji dojista koupil… Jednoho dne tedy octnul se milý strojmistr u výslechu. Chuďas ustrnul všecek, když vyložen před ním sáhodlouhý protokol obsahující výpovědi „svědkův“ a trnnl pořad více čím více z toho protokolu se mu projevovalo: nemělť prý do té chvíle skutečně ani potuchy, že by jakás podobná písnička existovati mohla. „Vy tedy neznáte tento tiskopis“? a ukazována mu jakás litografie ve zlaté obrubě. Milý strojmistr chutě vytahuje brejle, aby se na tu šlakovitou písničku, která ho přivedla do takového oplétání, přece důkladně podíval – avšak chyba lávky: Když prý vůbec ničeho o ní neví, nemusí prý ji také číst, a osudný „corpus delicti“ pustoval zase do akt. Ať má krásná literatura naše také své „misterie“! – Národní listy, 19. 2. 1868 Zmizela Dle udání, příslušnému úřadu o tom učiněném, zmizela od 13. t. m. Alžběta Červenková, manželka truhláře, z bytu svého č. p. 52 na Malé Straně. Odloučena od muže svého, žila v nouzi a bídě velké, nebylo by tedy nemožné, že se ubohá snad života trapného zbavila. – Národní listy, 19. 2. 1868 Zaplavení Pramen ze studně provalil se předevčírem v domě č. 815 na svatováclavském náměstí do sklepa vedlejšího domu a brzo byl celý sklep zaplaven. Na rychlo bylo povoláno několik mužů od hasičského sboru, kteří rourami skrze otvory sklepní vodu ze sklepa pumpovali, až se jim podařilo proud zastaviti a průlom zatarasiti. – Pražský denník, 19. 2. 1868 Divadlo Bergheerovo divadlo na senovážném náměstí požívá dosud stálé přízně pražského obecenstva, jak o tom svědčí každodenní četné návštěvy, jakých se mu dostává. Majitel jeho p. Bergheer ohlašuje veřejnými návěstími, že dosud provozované představení již jen krátký čas hráti budou, po nichž pak opět s novými představeními před obecenstvo předstoupí. – Pražský denník, 19. 2. 1868 [related-post id="5767"] Demolice Pachtův dům v granátnické ulici bude už co nejdříve dokona zbořen. Mohutné zdě staré této stavby vyžadují násilného bourání a některé vzdorují dlouho dělníkům než se sřítí. Včera ráno našel jeden z dělníků mezi zříceninami starou minci, na jejímž líci byla podobizna krále Jiřího Poděbradského, kol níž nápis v latinském jazyku “Jiří z Boží milosti král;” na druhé straně poněkud již otřené nalezal se stromek, nad nímž slunce se prostíralo. – Pražský denník, 19. 2. 1868 Roznášel bez povolení Nepovolaný roznašeč novin byl v pondělí večer zadržen na Smichově, když udal, že mu jeden tulák ukradl sedm výtisků jistého humoristického listu. Při vyšetřování se ukázalo, že neměl dovolení k roznášení novin a tak byl i se zlodějem soudu odevzdán. – Pražský denník, 19. 2. 1868 Ničema Zatknut byl v pondělí od obecní policie onen ničema, který v posledních dnech byl se do několika zdejších hostinců vloudil a tam hostům rozličné věci kradl. Dostižen byl v jednom hostinci na Václavském náměstí, právě když jednomu rabínovi byl ukradl zlaté hodinky s řetězem, pikslu, kabát, vestu a balík v ceně 35 ul. Zloděj tento je bývalý obchodní pomocník. – Pražský denník, 19. 2. 1868

Zita Kabátová sklízela jednu ránu za druhou. Díky optimismu se ale dožila vysokého věku • Už navždy bude patřit k nejvýraznějším herečkám naší kinematografie. Narodila se v roce 1913 v Praze na Malé Straně a zemřela v roce 2012. Dožila se tedy úctyhodných 99 let. A jak je známo, i v pokročilém věku byla velice svěží a čilá. Možná i proto, že si dokázala udržovat svůj pověstný smysl pro humor, optimismus a nadhled, přestože život jí do cesty postavil nejednu těžkou zkoušku.

Zita Kabátová byla jednou z nejkrásnějších prvorepublikových hereček.

2. 5. 1868: Mladá dívka náhle zemřela na Václavském náměstí. V kapse měla tři brambory • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Oslavy 1. máje První máj byl za včerejšího dne od časného rána az do poledne oslavován četnými hudebními kapelami zdejšími a venkovskými, jez po ulicích táhly a v domích hlučné své produkce za dobré zpropitné provozovaly. V některých zahradních hostincích byly k oslavení onoho dne hudební zábavy uspořádány a hned časně z rána hudba z nich zaznívala, by četných návštěvníků přivábila, kterých ale následkem chladné a nepříznivé včerejší povětrnosti velmi málo se dostavilo. – Pražský denník, 2. 5. 1868 Pokus sebevraždy Včera odpoledne skočila do Vltavy na Františku třicítiletá ženština, byla ale v čas vytažena a poněvadž se shledalo, že má padoucí nemoc a že je blbá, byla odevzdána do blázince. – Pražský denník, 2. 5. 1868 Náhlá smrt Ve středu v 8 hodin večer nalezena byla na sv. Václavském náměstí osmnáctiletá služka bez sebe na dlažbě a donešena jest na nosítkách na policejní strážnici. Okresní lékař uznal, to se ta osoba opila líhovinami a snad při tom otrávila. Ač se prostředky k uzdravení jejímu staly, předce po dvou hodinách ducha vypustila. V zástěrce nalezeny u ní tři vařené brambory. – Ve čtvrtek večer sklesnul v jedné karlínské vinárně 56letý železničný strážník Karel Chrastil náhle k zemi a přes všecku pomoc nebyl více k sobě přiveden. Mrtvola jeho byla rodině odevzdána. Týž byl v oné vinárně se dvěma známými vypil tři žejdlíky vína. – Pražský denník, 2. 5. 1868 [related-post id="9843"] Třetí most otevřen Třetí most pražský byl včerejším dnem veřejnosti odevzdán. Přechod přou něj jest nyní každému volný proti zaplucení vstupného, jež 1 kr. obnáší. Na mostních věžích vlají veliké prapory v českých barvách, v polovici mostu pak jsou ni řetězích vztýčeny dva prapory anglických barev. – Pražský denník, 2. 5. 1868 Kámen z Radhoště Základní kámen k národnímu divadlu přivezen byl ve čtvrtek po železnici do Prahy také z hory Radhoště na Moravě; jest to mohutný balvan 48 centů těžký a svalení jeho z hory Radhoště spojeno bylo s nebezpečím života. Kámen došel do Prahy ozdoben bílou stužkou a nesl nápis: »Ačkoliv Radhošť vzdálený, předce je s Vámi spojený.« – Pražský denník, 2. 5. 1868 Fotografie Fotografie hraběte Chorinského, otravené jeho manželky a travičky Julie Ebergényiové, všeobecně známých to osobností z possledního soudu vídeňského, jsou vyvěšeny za sklem v zdejších kněhkupectvích a vábí nemalé množství diváků. – Pražský denník, 2. 5. 1868

Mléková polévka, játrová omáčka. Připomeňte si blafy ze socialistické školní jídelny • Školní jídelna bývala v dřívějších dobách pro většinu dětí postrachem. Stravování v těchto zařízeních nicméně doznalo v posledních letech mnoha změn. Díky osvětě známých kuchařů pronikají i do kdysi zatuchlého prostředí moderní trendy a suroviny. Starší ročníky si ale jistě dobře pamatují na to, jak to bylo dříve.

Svátek slaví Diana. Co přesně toto jméno znamená a kolik jich v Česku máme? • Čtvrtý lednový den patří v České republice všem ženám, které od svých rodičů dostaly jméno Diana. Odkud se ale vlastně vzalo? A proč není ani zdaleka tak populární, jak by se mohlo díky slavným nositelkám na první pohled zdát?

23. 3. 1868: Místo do práce šli chasníci na pivo. Mistr jim totiž neplatil • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zvláštní poranění Jistý zdejší zámožný obchodník s dobytkem minulého čtvrtku podivným způsobem přišel k úrazu, jejž mohl snadno životem zaplatit. Seděl řečeného dne v jednom hostinci na Poříčí. Vytahuje peníze, upustil šesták. Sehne se proň, ale v tu chvíli vykřikne strašně bolesti a sklesne na zem. Lidé přiskočí, rozepínají mu kabát a shledají, že bodl se do prsou zrovna nad srdcem o vlastní kapesní nůž, který byl zřízen tak, že pouhým stisknutím otevřel se. Rychlej shýbaje se, ubohý bezděčně zavadil o péro nože, jejíž měl v poprsní kapse a čepel vyskočil s takovou prudkostí, že na půl coule zajel mu do těla mezi žebrami. Však teď již poraněnému vede se lépe. – Národní listy, 23. 3. 1868 Žhář Oheň vypukl v noci na sobotu v jednom domě v Mariánské ulici; chytili tam hobliny na půdě, ale jeden tovaryš spozoroval oheň i udusil jej. Jistý bednářský chasník, jejž mistr z téhož domu byl pro nespořádaný život z díla pustil, založil onen oheň a byv zatčen ku zločinu tomu se přiznal. – Pražský denník, 23. 3. 1868 [related-post id="7888"] Zapomněl platit V sobotu dopoledne přišel na policii jeden zdejší pan mistr a oznamoval, že všech jeho sedm chasníků se mu nedostavilo ráno do práce, pročež že by zadal, aby byli, anto pospolu v blízké hospodě pijí, zatčeni. Potud měl pan mistr právo na své straně. Když policejní strážník s chasníky promluvil, pravili mu tito, že jim mistr už po sedmý týden nevyplatil mzdu. Tu zas bylo právo na straně chasníků. Dotazován, jak se to stalo, pravil mistr, že jako na smrt zapomněl vypláceti mzdu; když pak se s nimi vypořádal, šli všickni zase do práce. – Pražský denník, 23. 3. 1868

Rok 1904: Nejméně deset mrtvých po vánočním ohňostroji v Itálii • Oslavy příchodu nového roku v Praze se v posledních dvou letech mění. Město zakázalo odpalovat zábavní pyrotechniku v historickém centru a zrušilo i oficiální novoroční ohňostroje. Ať už si o tom myslíme cokoliv, pravdou zůstává, že rachejtle a petardy měly v minulosti na svědomí řadu zbytečných zranění. A některým lidem se dokonce tato zábava stala osudnou. O tragickém případu z Itálie informovaly Národní listy dne 9. ledna 1904.