Starou křivdu urovnalo neskutečně náhodné setkání

Cesty osudu jsou nevyzpytatelné. Občas se dokonce stane něco, nad čím zůstává rouzum stát. Přečtěte si příběh z dobových novin, který popisuje neuvěřitelně náhodné setkání. Citlivějším povahám možná ukápne slza.

Podivné sehledání

Z Londýna se oznamuje následující romantická historka. Dvě elegantně oděné dámy, z nichž starší měla naplněnou peněženku, šly onehdy mimo hostinec nižšího druhu na Holloway Roadu, když pojednou odtud vyběhl mladík zanedbaného zevnějšku, as 25letý, vytrhl dámě, než se mohla vzpamatovat, peněženku z ruky a dal se na útěk.

Na pokřik okradené pustili se tři mladíci za prchajícím. Nastala divoká honba směsí klikatých uliček, až stihaný dostal se do slepé uličky, o níž nevěděl a kde konečně byl chycen. Nadarmo prosil svoje pronásledovatele, aby jej pustili, že po celý včerejší den nejedl a že ukradl peněženku toliko ze zoufalství, aby si opatřil trochu jídla. Mladíci nedali se uprosit a drželi jej jako v kleštích, až přikvapilá okradená dáma.

Ale kterak užasli, když dáma pojednou klesla na kolena a prosila je, aby zloděje pustili. Hned na to klečel i zatčený před dámou a prosil ji, aby vzpomenula na minulé doby a nevydávala jej soudu.

Okradená dala každému ze tří mladíků po libře sterlingu, aby zatčeného pustili a podavši jim krátké vysvětlení, opustila po boku zloděje místo činu. Byla to bohatá majitelka hotelu z mořských lázní v Brightonu, jež as před rokem vypudila z domu svého syna, majíc jej v podezření, že jí ukradl pět bankovek po deseti librách.

Pohřešované bankovky dva dny po té nalezeny, ale po nevinně zapuzeném synu nemohla zoufalá matka nalézt nijaké stopy, až konečně nalezla jej opět jako zloděje své tobolky.

– Národní listy, 30. 8. 1898. Autor neuveden.