Stříbrný šíp slaví 80. narozeniny. Dochoval se jediný prototyp, jeho výrobu zastavila válka

ZajímavostiPražskýDEN.cz20. března 20195 minut čtení

Foto: Jan Chaloupka, České dráhy a. s.

V mnoha ohledech jedinečný motorový vlak „Stříbrný šíp“ letos slaví kulaté narozeniny. Výroba prototypu byla dokončena na začátku roku 1939. Dne 17. února 1939 vykonal mezi Prahou a Kolínem technicko-policejní zkoušku, při které dosáhl rychlost 130 km/h a přesně před 80 lety byl oficiálně představen veřejnosti a tisku. Se zástupci sdělovacích prostředků se vydal na zvláštní jízdu 14. března 1939 z Prahy do Pardubic. Trať tehdy urazil za 68 minut. Dnešní expresy tuto trať ujedou za 52 minut.

Rychlíky tažené elegantními parními lokomotivami „mikádo“ řady 387.0 tehdy potřebovaly na stejnou trasu skoro jeden a půl hodiny. „Stříbrný šíp“ tak při své předváděcí jízdě novinářům demonstroval svou hlavní přednost, pro kterou měl být nasazen na důležité expresní vlaky – rychlost.

ČSD v čele motorizace železnic

Československé státní dráhy (ČSD) patřily v meziválečném období k průkopníkům motorizace železniční dopravy. Do roku 1939 si železniční podniky v Československu objednaly přes 600 motorových vozů různých typů od úzkorozchodných a lokálkových kolejových autobusů až po rychlíkové čtyřnápravové motorové vozy přezdívané pro svůj modro-krémový nátěr „Modré šípy“. V roce 1936 uvedly ČSD do provozu dva velmi rychlé aerodynamicky kapotované motorové vozy „Slovenská strela“, které mohly jezdit rychlostí až 130 km/h. V roce 1938 dosáhly mezi Prahou a Bratislavou rekordní cestovní rychlost 92 km/h překonanou teprve po roce 2000. Cesta mezi oběma městy tehdy trvala 4 h. 18 minut.   

Foto: Martin Navrátil, České dráhy a. s.

„Slovenská strela“ byla nebývale komfortní a rychlá, měla však jeden zásadní nedostatek. Jednalo se o jediný motorový vůz s kapacitou pouhých 72 míst, které byly nezřídka vyprodány. ČSD tak přemýšlely o zavedení dalších rychlých motorových expresů, které by nabídly větší počet míst. K tomu ale potřebovaly nové motorové vozy, ke kterým by bylo možné připojit další vozy.

V roce 1938 tak vznikl motorový vůz, který měl tyto požadavky splnit. Měl navrženou, podobně jako „Slovenská strela“, aerodynamicky řešenou skříň ovšem doplněnou o klasické nárazníky a spřáhlo, což by umožnilo připojit další vagóny. Maximální rychlost byla navržena na 130 km/h, ale protože se ukázaly brzdy prototypu jako málo účinné, byla mu rychlost omezena na 90 km/h. Tomu odpovídalo i „kryšpínovo“ označení vozu používané u ČSD M 260.0.

Foto: Michal Málek, České dráhy a. s.

Při konstrukci vozu bylo použito mnoho zcela nových prvků, které však nebylo možné v běžném provozu dostatečně ověřit a před sériovou výrobou zdokonalit. Den po předvedení vozu 15. března 1939 obsadila Čechy německá armáda, byl zřízen Protektorát Čechy a Morava a za krátko vypukla 2. světová válka. V těchto podmínkách nebyl prostor pro další zkoušky, vývoj a nakonec ani pro sériovou výrobu nových motorových vozů. Do provozu se pak vrátil na krátkou dobu až po roce 1945 a podle dostupných údajů najezdil asi více kilometrů na lokálkách než na hlavních tratích, pro které byl původně určen. Definitivně dojezdil v roce 1953, kdy neměl na svém kontě ani 50 000 kilometrů.

Foto: Jan Chaloupka, České dráhy a. s.

Nebývalý komfort pro cestující

Nejen v technické části konstrukce motorového vozu bylo využito množství moderních řešení. Komfortně byl řešen také interiér tehdejší 3. třídy. Zatímco o něco starší „Modré šípy“ byly ještě vybaveny dřevěnými lavicemi jen drobně čalouněnými u zádové opěrky, nabízel „Stříbrný šíp“ pohodlná kůží potažená křesla s podhlavníky a opěrkami rukou v uspořádání 2+2 se středovou průchozí uličkou a s místy proti sobě. Cestující měly k dispozici také stahovací rolety, které chránily před ostrým sluncem. Mnoho detailů, např. madla, kliky a další součásti byly vyrobeny chromované a vozu dodávaly elegantní až luxusní vzhled. Ten podtrhovalo i barevné řešení ve stříbřité a vínověčervené barvě. Použitá stříbrná stojí také za označením „Stříbrný šíp“.

Navzdory tomu, že byl vyroben jen jediný kus, který navíc nenajezdil ani mnoho kilometrů, stal se „Stříbrný šíp“ legendou. Toho dosáhl během další pohnuté historie, kdy sloužil jako sklad, šatna, nebo jako klubovna železničních modelářů. Kdy ho množství železničních fanoušků obdivovalo při cestě na východ republiky a vzpomínalo na úspěchy českého železničního průmyslu při průjezdu Ústím nad Orlicí, kde byl řadu let odstaven na kusé koleji. A v neposlední řadě se stal legendou díky tomu, že představuje jeden z mála dochovaných a navíc také úspěšně rekonstruovaných rychlíkových motorových vozů ČSD ze 30. let minulého století. Tedy ze slavného období předválečné motorizace našich železnic.

Foto: Jan Chaloupka, České dráhy a. s.

Znovu se narodil v Nymburce, jako bájný Fénix

Úvahy a snahy o záchranu provázejí „Stříbrný šíp“ doslova od jeho vyřazení z provozu. Díky péči desítek bezejmenných fandů z různých míst republiky se několik desetiletí dařilo bránit rychlému chátrání vozu a provádět menší opravy. Teprve v roce 2011 se na základě dohody Českých drah a jejích dceřiných firem VUZ Praha a nymburského provozu DPOV podařilo zahájit náročnou a kompletní opravu do provozuschopného stavu.

Náročná byla už příprava opravy, která znamenala zmapování celé konstrukce vozu a prakticky jeho nové vyprojektování. Množství zničených, ztracených nebo nefunkčních dílů muselo být znovu vyrobeno podle původních vzorů a zcela nově bylo nutné vyprojektovat řízení a pohon vozu. Ten v současnosti zajišťují dva agregáty TEDOM TD 242 RV TA 25, které pohánějí vůz prostřednictvím hydromechanické převodovky.

Foto: Jan Chaloupka, České dráhy a. s.

Nové motory rekonstruovaného vozu byly poprvé nastartovány 14. ledna 2016 a 15. března 2016, tedy skoro přesně po 77 letech od své první prezentace byl vůz v areálu nymburských dílen slavnostně představen. Od té doby představuje „Stříbrný šíp“ vlajkovou loď muzejních vozidel moderních trakcí ve skupině České dráhy. Je ozdobou mnoha železničních akcí, historických oslav.

Výlet „Stříbrným šípem“ si mohou objednat i jednotlivci a skupiny např. při cestě na svatbu, při oslavě životního jubilea, pro firemní akce a výlety nebo při organizaci nevšední cesty pro domácí i zahraniční turisty po krásách naší země. Vůz se už představil také na velkých mezinárodních akcích například v Drážďanech nebo v Budapešti, kde budil velký zájem u zahraničních železničních fanoušků.

Základní parametry „Stříbrního šípu“ M 260.0 (původní provedení)

  • Spořádání pojezdu: (1A)´(A1)´
  • Přenos výkonu: mechanický
  • Výkon: 2 x 168 kW
  • Max. rychlost povolená: 90 km/h
  • Max. rychlost konstrukční: 130 km/h
  • Hmotnost: 39 tun
  • Délky přes nárazníky: 22,45 m
  • Šířka: 2,985 m
  • Počet míst k sezení: 64

Nepřehlédněte

Kamila Moučková a Jiřina Švorcová: Kamarádky, které se usmířily na poslední chvíli • Dvě výrazné ženy, jejichž osobní i profesní životy byly zásadně ovlivněny dějinami 20. století. Obě si zažily slávu, ale i drsný pád na dno. A obě svého času pojilo přátelství, přestože každá stála na jiné straně barikády. Po roce 1968 se jejich cesty na několik desítek let rozešly. K usmíření došlo až krátce před smrtí Jiřiny Švorcové.

25. 6. 1890: Záhadné úmrtí v hotelu, stávka zedníků a drahé houby • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Pamětní deska barona Ringhoffera bude odhalena příští týden na Smíchově • Starosta Prahy 5 Pavel Richter a zástupce starosty Lukáš Herold zvou veřejnost na slavnostní odhalení pamětní desky barona Františka II. Ringhoffera, který byl starostou Smíchova v letech 1861 až 1865 a budoval zde světově proslulou továrnu na výrobu železničních vagonů. Pamětní deska bude slavnostně odhalena v pátek 27. dubna v 11 hodin na adrese Plzeňská 10 (OC Nový Smíchov).

Petřínská rozhledna v plamenech. U tragédie zasahovali stateční pražští hasiči • Chybělo málo a jedna z dominant Prahy – Petřínská rozhledna – už nemusela stát. Ocelový kolos se dostal v roce 1938 do velkého nebezpečí. Bez včasného zásahu hasičů mohlo dojít k narušení statiky. Ohroženy byly také desítky lidských životů. Je 5. července 1938 a všichni Pražané jsou na nohou. Vrcholí totiž jubilejní X. všesokolský slet. Cvičení Sokolů na vyprodaném strahovském stadionu sleduje kromě jiných i prezident Edvard Beneš s manželkou Hanou. Krátce po 15. hodině je na cvičišti přestávka. Diváky i cvičence náhle překvapí hustý černý kouř, který se valí z vrcholu nedaleké Petřínské rozhledny. Zakrátko vyšlehávají plameny. Tohle zřejmě není součást programu, dochází všem přítomným na tribunách. Lidé zůstali klidní Následkem elektrického zkratu propuká v kabině výtahu požár. Naneštěstí se uvnitř zrovna nenachází žádní cestující. Zhruba 80 lidí na ochozu rozhledny se ale právě kochá výhledem na Prahu. Začíná hra o čas. Je potřeba je dostat rychle do bezpečí. Všichni zakrátko s neuvěřitelnou ukázněností schází po schodech dolů. Majitel restaurace pod věží si mne ruce, vypadá to na velkou tržbu. Hosté si u stolů zřizují hlavní stan a sledují práci pražských požárníků, kteří na místo doráží vzápětí. Z ústřední stanice jsou tu dvě družstva. Na výpomoc přispěchali také členové střešovické pobočky. [related-post id="12157"] Složitý zákrok Hašení požáru komplikuje šedesátimetrová výška a hustý kouř, přes který není téměř nic vidět. Stateční hasiči Verner a Šiška pronikají vikýřem na střechu rozhledny. Zjišťují, že právě tudy se oheň nebezpečně šíří. Plameny proskakují pod oplechování střechy a začínají pohlcovat dřevěnou konstrukci zastřešení. Příruční hasící přístroje nezabírají, a proto jsou nasazeny hadice. Výkonné čerpadlo napojené na hydrant tlačí vodu k místu požáru. Plameny jsou tak silné, že hasiči musí nejprve ustoupit. Po přemístění útočného proudu se však živel daří utlumit a následně zcela zlikvidovat. [related-post id="12057"] Pocta zachráncům Celá akce netrvá ani 40 minut. Na protějším břehu Vltavy vše pozorují stovky Pražanů s dalekohledy. Na strahovském stadionu končí přestávka. Potlesk při nástupu cvičenců nyní nepatří jen jim, ale i zachráncům pražské dominanty. Prezident Beneš se nechává velice pečlivě informovat o průběhu požáru a nešetří chválou a uznáním hasičské práce.

Požár Petřínské rozhledny (fotomontáž).

Oválná okna v letadle mají svůj důvod • Ať už cestujete letadlem často, nebo spíš jen příležitostně, určitě už jste se někdy zamýšleli nad tím, proč jsou všechna okénka v kabině oválná. Nejedná se o žádný výstřelek designerů. Hranatá okna by totiž mohla způsobit katastrofu.

13. 8. 1889: Sebevražda v hotelu, rvačka u Vltavy a stávka berlínských pekařů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Filmový Kristián chránil židovskou manželku a tvrdě za to zaplatil • Filmový svůdník Oldřich Nový patří mezi legendy českého filmu. V osobním životě to ale neměl vůbec lehké. Jelikož v období protektorátu chránil svou manželku před smrtí, musel nastoupit do pracovního tábora.

7. 6. 1868: Pražany pobuřují nazí výrostci, kteří se koupou u Štvanice • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Veřejné koupání na Vltavě Zmínili jsme se předevčírem, jak bezstoudně si počínají někteří mužští, koupající se ve Vltavě proti Podolí, když docela nazí na kol jedoucí parník pokřikují, na němž obyčejně velká část pasažérů z druhého pohlaví sestává. Totéž a ještě u větší míře nestydaté jednání se provozuje na ostrově Štvanici. Zde totiž koupající se výrostkové vystupují obzvláště k večeru na ostrovy, nejsouce ničímž oděni a ve své adamitské uniformě běhají a honí se po ostrově, aniž by dost málo dbali na obyvatele protějších domů, kteříž by nemilému pohledu na nestydatou mládež se vyhnuli, nesmí ani k oknům na tuto stranu obráceným přistoupiti. Nestoudní tito výrostci přeplují mimo to často přes řeku do samého města a zde na pobřeží rejdy své provádějí. Policejní strážníci málokdy zabloudí do oněch končin, by nestydaté takové výstupy zamezili, a tak se tyto denně k velkému pohoršení okolního obyvatelstva opětují. – Pražský denník, 7. 6. 1868 Okrádala děti Podvodnice, která po Praze děti okrádala a ve čtvrtek zatčena byla, zapírala s počátku, že by co podobného byla spáchala, když ale ze šesti okradených dětí pět ji zcela určitě poznalo, přiznala se ke všemu. Mezi jiným také přišlo na jevo, že jedné sedmileté dcerušce úředníkově, která z jednoho hostince na hořejším Novém městě oběd pro několik osob nesla, košík i s jídly vzala. – Pražský denník, 7. 6. 1868 Vražda loupežná V pátek nalezena byla nedaleko hlídačského domku železničního za Vysočany mrtvola muže asi 40letého a jakož ze zbytků slušných šatů lze souditi, lepší třídě městského obyvatelstva náležejícího. Do prsou měl dvakrát bodnuto. Kabát, klobouk a jiné šatstvo bylo pobráno a mrtvola už asi tři dny na místě ležela. Myslí se, že tu spáchána byla vražda. – Pražský denník, 7. 6. 1868

Manželku prodal za koně. Kuriózní případ z USA s nečekanou dohrou • Obchod s lidmi býval v dávné minulosti zcela běžný. Poněkud kuriózně přesto působí případ ze Spojených států, o němž v dubnu roku 1891 psaly pražské noviny. Jistý mladý farmář z Pensylvánie vyměnil svou manželku za koně. Jenomže celý obchod nakonec nedopadl příliš slavně. Přečtěte si, co se přesně stalo.

11. 1. 1868: Mladík se otrávil panenskou okurkou, skončil v blázinci • Pořád se něco děje – staré známé pořekadlo, které stejně jako dnes platilo i před 150 lety. Podívejte se, o čem psaly Národní listy v sobotu 11. ledna 1868.

24. 5. 1889: Pokus o otravu a letní dobročinné divadlo na Vinohradech • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

27. 8. 1890: Podpora chorvatského průmyslu, nové hodiny a zloděj svíček • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 8. 1890: Na Žižkově řádí epidemie spalniček. Zavádí se opatření • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 3. 1890: Úvahy o stavbě provizorního mostu a nový kolotoč na Královských Vinohradech • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Unikátní protiatomový bunkr Folimanka se o víkendu opět otevře pro návštěvníky • Jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města Prahy se v sobotu 13. července 2019 opět otevře pro veřejnost. Unikátní prostory si zájemci budou moci prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

2. 3. 1890: Nebezpečné cesty v Praze, pošta na Pankráci a chřipková epidemie • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

2. 11. 1889: Hřbitovy pod náporem. Tisíce lidí si připomínají zesnulé a tramvaje nestíhají • Naši předkové v 19. století chovali k zesnulým obrovskou úctu. Stejně jako v současnosti se během Dušiček hřbitovy ocitaly pod obrovským náporem návštěvníků. Dle svědectví dobového tisku tramvaje nestíhaly vozit lidi na Olšanský hřbitov a z běžně klidného místa se stalo rušné korzo. Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Druhý Jaroslav Hašek zemřel tragicky a příliš mladý. Před smrtí si napsal dojemný epitaf • Osud se s ním vůbec nemazlil. Přesně před 120 lety se narodil český spisovatel a básník Jiří Haussmann, kterého mnozí označovali za druhého nejvýznamnějšího satirika své doby po Jaroslavu Haškovi. Tvorbou navazoval na Karla Havlíčka Borovského, ale měl hodně společného i s Jiřím Wolkerem.

16. 4. 1868: Zima neřekla poslední slovo, v noci umrzli dva muži • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zmrzli v dubnu O bílou sobotu jistý venkovan z Michle stráviv den v Praze vracel se po večer k domovu, posilniv se ovšem na cestu několika sklenkami kořalky. Na cestě přemáhalo jej spaní, sedl si tedy stranou podle cesty do příkopu a usnul – do věčnosti. Ráno nalezena jeho mrtvola celá skřehlá. – V týž den (o bílou sobotu) nalezen byl u Horoměřic jistý P. ze Statenic na širém poli zmrzlý. – Národní listy, 16. 4. 1868 Oběť zamýšlené nové daně Finanční předloha Jeho finanční Excelenci p. dra. Brestla dotkla se mimo jiné též zdejšího obuvníka Vojtěcha N. na dolejším Novém městě pražském bydlícího, tak silně, že včera v úplné šílenství nad tím upadl, jakž aspoň jednotlivé výroky jeho nade všechnu pochybnost dosvědčují. Jak velkým jměním vládne ubohý, dosud nezjištěno, zatím odevzdán po uznání lékařském do blázince. – Národní listy, 16. 4. 1868 [related-post id="9427"] Výstava květin Květinová výstava již každoročně pořádá česká zahradnická společnost v Praze, bude otevřena již příští sobotu a potrvá čtyři dny, totiž 18. 19. 20. a 21. dubna v sále na ostrově střeleckém. – Národní listy, 16. 4. 1868

OBRAZEM: Na nároží Staroměstské radnice se vrátila socha Madony • Madona ze Staroměstské radnice je už opět na svém místě. Dělníci ji tam nainstalovali ve čtvrtek dopoledne za pomoci jeřábu. Na jihovýchodní nároží byla osazena již několikátá kopie, tentokrát je však na první pohled k nerozeznání od původní sochy ze 14. století. Autorem je sochař René Tikal. Instalovaná socha madony váží zhruba 350 kg a je prakticky v životní velikosti. „Figura Panny Marie má typické gotické esovité prohnutí, v pravé ruce přidržuje Ježíška, na hlavě má pak korunu a v levé ruce žezlo. Jsem velice rád, že se tato socha opět vrátila na své místo a věřím, že ji ocení všichni návštěvníci nejen orloje, ale také Staroměstského náměstí. Jde o věrnou kopií sochy ze 14. století, která bude ozdobena pozlacenými atributy,“ řekl radní hl. m. Prahy Jan Wolf. Na nároží Staroměstské radnice se vystřídalo několik kopií, ta poslední pochází z roku 1988 a jde o umělý kámen. Dochovaná kopie z umělého kamene bude vystavena na připravované výstavě o rekonstrukci věže, následně bude podrobena restaurátorskému zásahu a dále umístěna v suterénu Staroměstské radnice. Originál sochy je uložen v Muzeu hlavního města Prahy a pochází ze 14. století. [gallery size="full" columns="1" ids="12270,12271,12272"]