Čtyřdenní pracovní týden si na měsíc vyzkouší statisíce Čechů

8. dubna 2019, 06:40 Kristián Vích
Zdroj: Archiv

Pracovní trh v příštích deseti letech výrazně změní nastupující automatizace, digitalizace a umělá inteligence. Řada profesí úplně zanikne a poptávka po lidské práci se částečně sníží. Takové jsou alespoň prognózy některých expertů. Po celém světě si už nějaký čas všichni lámou hlavu, jak na tyto změny reagovat. Jednou z variant je zavedení čtyřdenního pracovního týdne, případně zkrácení pracovního dne o jednu až dvě hodiny. Část Čechů si přitom již brzy vyzkouší, jaké to je pracovat pouze 4 dny v týdnu.

Dnes začal na dlouhou dobu poslední pětidenní pracovní týden. Díky velikonočním svátkům (Velký pátek a Velikonoční pondělí) a svátkům 1. a 8. května půjdou čeští zaměstnanci do práce po dobu jednoho měsíce pouze čtyřikrát v týdnu. Tedy alespoň ti, kterých se netýkají víkendové a sváteční služby.

Co by se stalo, kdyby byl čtyřdenní pracovní týden zaveden natrvalo? Zkrácení pracovní doby při zachování stávající mzdy se jistě může zdát jako příjemná záležitost. Kritici ovšem namítají, že to povede ke zpomalení ekonomiky. Je však tato obava oprávněná? A je nekonečný hospodářský růst to, po čem opravdu toužíme?

Jak to bylo kdysi

Pětidenní pracovní týden byl v Československu zaveden až na podzim 1968. Do té doby se pracovalo i v sobotu. Dvoudenní volno bývalo zpočátku jen každý druhý víkend. Až do jara 1990 se jednou za čas vyhlašovaly zkrácené pracovní soboty, které měly vynahradit volna ve svátky.

Na ostří nože, rezavé a tupé
zavěsí změny lichá sobota,
stelu si lože v dospávárně kupé,
noc ranní směny v šeru života.

– Karel Kryl: Ocelárna

Těžko hodnotit, jak se zkrácení pracovního týdne projevilo na naší národní ekonomice, protože charakter plánovaného hospodářství stejně žádný stabilní růst neumožňoval. Na pětidenní model ovšem přešly i západní země a na hlad si tam v té době rozhodně nikdo stěžovat nemohl.

Jak to jednou bude

Stát v moderním pojetí znamená společenskou dohodu – že všichni chodíme do práce, platíme daně, dodržujeme zákony a respektujeme zvolené politické zástupce. Pokud se všichni dohodneme, že nebudeme pracovat pět dní v týdnu, ale pouze čtyři, kdo nám v tom může zabránit a proč by to mělo zpomalit hospodářský růst?

Po všech stránkách se nyní máme nejlépe v historii. A vyhlídky jsou ještě lepší. Většinu těžké manuální práce za nás už dávno převzaly stroje, kancelářskou rutinu by s trochou vůle mohly již dnes klidně zastat počítače. Ti, kteří se nyní obávají ztráty svého zaměstnání a zavrhují zkrácení pracovní doby, si vůbec neuvědomují, že není čeho se bát (a nebo mají důvod před touto změnou varovat, protože by sami přišli o peníze a vliv).

Profese na odpis

Již brzy nebudou potřeba uklízeči, prodavači v supermarketech, řidiči, nebo poštovní doručovatelé. Vyhynou i kancelářské myšky, jejichž jediným úkolem je od pondělí do pátku od rána do večera vyplňovat tabulky v Excelu. O budoucnost se naopak nemusí bát ti, kteří dokáží vyjet ze zajetých kolejí a nabídnou to nejlepší ze sebe.

V budoucnu již nebudeme na pracovním trhu prodávat vlastní čas strávený v práci, ale spíš své osobní služby, talent, nadání a myšlenky. To, co v sobě každý má a definuje jeho osobnost, ale na co mnozí po letech zapomenou vlivem plnění rutinních každodenních úkolů. Z lidských robotů se opět stanou normální lidé.

Chirurgové již nebudou ti, kdo drží skalpel, ale budou říkat strojům, jak mají operovat. Řidiči kamionů nebudou otáčet volantem, ale jen zadají trasu do počítače. Zůstane však lidský kontakt – lékař svého pacienta před operací uklidní vlídnými slovy a řidič v cíli cesty s úsměvem předá náklad zákazníkovi.

Robotizace je nevyhnutelná. Lidská práce nezmizí, ale změní se její charakter. Foto: Archiv

Jak to zkouší ve světě

Experimenty z řady firem jasně ukazují, že u některých profesí je pětidenní pracovní doba kontraproduktivní. Například novozélandská společnost Perpetual Guardian, která se věnuje vyřizování závětí a správě osobního majetku, loni svým zaměstnancům nabídla jako jeden z benefitů čtyřdenní pracovní týden. Ti, kteří ho nevyužili, dostali místo toho jiný benefit.

Výsledky pokusu mluví za vše. Zaměstnanci během zkrácené pracovní doby nejenže zvládli všechny úkoly splnit včas, ale vykazovali menší známky stresu a vyšší produktivitu, protože měli více času na rodinu, koníčky a osobní život.

Podle výzkumů stráví většina zaměstnanců nejméně 20 procent pracovní doby lelkováním – klábosí s kolegy, surfují na internetu nebo se zkrátka někde jiným způsobem „zašívají“. Novozélandský experiment potvrdil známé manažerské pravidlo, že splnit zadaný úkol trvá zaměstnancům jen tak dlouho, kolik na něj dostanou času. Proč tedy zbytečně držet lidi v kanceláři 8 a více hodin denně, když z toho nemá nikdo užitek?

Je to nevyhnutelné

Navzdory všem kritikům je trend a technologický pokrok nezastavitelný. Pokud nedojde k nepředvídatelné katastrofě globálního rozměru, zavedení čtyřdenního pracovního týdne se stane realitou nejpozději od deseti let. Za dvacet až třicet let dospěje západní civilizace k takovému osvobození od běžné rutinní práce, že bude každý člověk pracovat jen tak dlouho, jak sám uzná za vhodné.

Částečně si to vyzkoušíme už příští týden.

Podivná hra mozku. Zlé sny mají nejspíš svůj speciální účel

Snad každý člověk v noci čas od času zažívá děsivé sny a noční můry. Vědcům se dlouho nedařilo spolehlivě odpovědět na otázku, proč nás mozek v čase spánku, kdy bychom v klidu měli odpočívat a nabírat síly na další den, takto nepříjemně trápí. Teď se ale zdá, že už možná konečně máme klíč k rozluštění celé záhady. I když se nám občas zdají děsivé nebo nepříjemné sny, nejnovější výzkum vědců naznačuje, že nejspíš fungují jako jakési noční terapie. […]

vydáno před 3 týdny

Spánek je mnohem důležitější, než si myslíme, potvrdil výzkum vědců

Cítíte se neustále otrávení a frustrovaní? Rozčílíte se snadno i kvůli nepodstatné malichernosti? Pokud na vás tento popis sedí, přestože vaše povaha byla od malička spíše mírná, měli byste se zaměřit na kvalitu spánku. Vlastně nic nového pod sluncem, jenomže nyní je to vědecky potvrzeno. Nedostatek spánku nejenže způsobuje úzkost a smutek, ale podle výzkumníků z univerzity v americké Iowě se také výrazně projevuje na lidském chování vůči okolí. Stačí v noci ztratit třeba jen dvě hodiny spánku a po probuzení […]

vydáno před 1 měsícem

Jídla od babičky připomínají bezstarostné dětství. Proto je tolik milujeme, i když by šly připravit mnohem lépe

Svíčková na smetaně s houskovými knedlíky, rajská omáčka, klasické české rizoto nebo pečené kuře s bramborovou kaší. Také to nejlepší jídlo vašeho života vařila vaše babička? Možná vás jen klamou dávné vzpomínky a všechno je úplně jinak. Ne vždy je zkrátka jídlo z babiččiny kuchyně objektivně tím nejlepším, které jste kdy jedli. Za všechno může náš mozek. Ten má totiž tendenci spojovat si určitá jídla a potraviny s členy naší rodiny, místy z minulosti a událostmi, které jsme prožili, nebo […]

vydáno před 1 měsícem

Pracujících cizinců přibývá. Průměrně vydělávají stejně jako Češi, někdy i víc

Česká ekonomika musí kvůli nedostatku pracovních sil stále více spoléhat na zaměstnance s cizím státním občanstvím. Jejich podíl přesáhl loňském roce 12 procent. Většinu celkového počtu cizinců u nás tvoří občané Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu. Následují občané Ruska, Polska, Bulharska a Rumunska. V počtu usazených převyšují občané třetích zemí nad občany EU. Data zveřejnil Český statistický úřad. „Masivní ekonomická migrace podpořená nedostatkem pracovních sil v posledním období narůstá zejména ze zemí EU. Díky menším administrativním překážkám […]

vydáno před 3 dny

Pronájem nebytových prostor bude mít nová pravidla

Praha připravila nové znění vzorových podmínek výběrových řízení na pronájem nebytových prostor ve vlastnictví hlavního města. Jejich součástí jsou i smlouvy na dobu určitou a neurčitou. Nabídky podané ve výběrových řízení se budou nově hodnotit podle několika kritérií tak, aby pronájmy nebyly jen pro turistické prodejny, ale sloužily i Pražanům. První z podmínek je cenová nabídka. Druhou představuje navrhovaný účel nájmu. V rámci účelu bude hodnocena i přínosnost požadovaného druhu činnosti pro místní obyvatele a pro všestranný rozvoj daného […]

vydáno před 3 dny
Praha v budoucnu neposkytne pronájem obchodům s kýčovitým zbožím.

Národní muzeum připomene 51 let od smrti Jana Palacha

Národní muzeum připomene v sobotu 18. ledna 51. výročí sebeupálení Jana Palacha pietním aktem v Památníku Jana Palacha ve Všetatech. Začátek pietního aktu je v 13:00, po jeho skončení bude následovat setkání v sále bývalého kina ve Všetatech, které pořádá Společnost Jana Palacha. Vstup do celého objektu je zdarma. Národní muzeum otevřelo Památník Jana Palacha ve Všetatech 10. října loňského roku. Bznikl na místě původního domu rodiny Palachových, vedle kterého byla vybudována nová expozice představující dobu a čin Jana Palacha v kontextu 20. století. Památník […]

vydáno před 5 dny
X Zavřít