Čtyřdenní pracovní týden si na měsíc vyzkouší statisíce Čechů

ZajímavostiKristián Vích8. dubna 20194 minuty čtení

Foto: Archiv

Pracovní trh v příštích deseti letech výrazně změní nastupující automatizace, digitalizace a umělá inteligence. Řada profesí úplně zanikne a poptávka po lidské práci se částečně sníží. Takové jsou alespoň prognózy některých expertů. Po celém světě si už nějaký čas všichni lámou hlavu, jak na tyto změny reagovat. Jednou z variant je zavedení čtyřdenního pracovního týdne, případně zkrácení pracovního dne o jednu až dvě hodiny. Část Čechů si přitom již brzy vyzkouší, jaké to je pracovat pouze 4 dny v týdnu.

Dnes začal na dlouhou dobu poslední pětidenní pracovní týden. Díky velikonočním svátkům (Velký pátek a Velikonoční pondělí) a svátkům 1. a 8. května půjdou čeští zaměstnanci do práce po dobu jednoho měsíce pouze čtyřikrát v týdnu. Tedy alespoň ti, kterých se netýkají víkendové a sváteční služby.

Co by se stalo, kdyby byl čtyřdenní pracovní týden zaveden natrvalo? Zkrácení pracovní doby při zachování stávající mzdy se jistě může zdát jako příjemná záležitost. Kritici ovšem namítají, že to povede ke zpomalení ekonomiky. Je však tato obava oprávněná? A je nekonečný hospodářský růst to, po čem opravdu toužíme?

Jak to bylo kdysi

Pětidenní pracovní týden byl v Československu zaveden až na podzim 1968. Do té doby se pracovalo i v sobotu. Dvoudenní volno bývalo zpočátku jen každý druhý víkend. Až do jara 1990 se jednou za čas vyhlašovaly zkrácené pracovní soboty, které měly vynahradit volna ve svátky.

Na ostří nože, rezavé a tupé
zavěsí změny lichá sobota,
stelu si lože v dospávárně kupé,
noc ranní směny v šeru života.

– Karel Kryl: Ocelárna

Těžko hodnotit, jak se zkrácení pracovního týdne projevilo na naší národní ekonomice, protože charakter plánovaného hospodářství stejně žádný stabilní růst neumožňoval. Na pětidenní model ovšem přešly i západní země a na hlad si tam v té době rozhodně nikdo stěžovat nemohl.

Jak to jednou bude

Stát v moderním pojetí znamená společenskou dohodu – že všichni chodíme do práce, platíme daně, dodržujeme zákony a respektujeme zvolené politické zástupce. Pokud se všichni dohodneme, že nebudeme pracovat pět dní v týdnu, ale pouze čtyři, kdo nám v tom může zabránit a proč by to mělo zpomalit hospodářský růst?

Po všech stránkách se nyní máme nejlépe v historii. A vyhlídky jsou ještě lepší. Většinu těžké manuální práce za nás už dávno převzaly stroje, kancelářskou rutinu by s trochou vůle mohly již dnes klidně zastat počítače. Ti, kteří se nyní obávají ztráty svého zaměstnání a zavrhují zkrácení pracovní doby, si vůbec neuvědomují, že není čeho se bát (a nebo mají důvod před touto změnou varovat, protože by sami přišli o peníze a vliv).

Profese na odpis

Již brzy nebudou potřeba uklízeči, prodavači v supermarketech, řidiči, nebo poštovní doručovatelé. Vyhynou i kancelářské myšky, jejichž jediným úkolem je od pondělí do pátku od rána do večera vyplňovat tabulky v Excelu. O budoucnost se naopak nemusí bát ti, kteří dokáží vyjet ze zajetých kolejí a nabídnou to nejlepší ze sebe.

V budoucnu již nebudeme na pracovním trhu prodávat vlastní čas strávený v práci, ale spíš své osobní služby, talent, nadání a myšlenky. To, co v sobě každý má a definuje jeho osobnost, ale na co mnozí po letech zapomenou vlivem plnění rutinních každodenních úkolů. Z lidských robotů se opět stanou normální lidé.

Chirurgové již nebudou ti, kdo drží skalpel, ale budou říkat strojům, jak mají operovat. Řidiči kamionů nebudou otáčet volantem, ale jen zadají trasu do počítače. Zůstane však lidský kontakt – lékař svého pacienta před operací uklidní vlídnými slovy a řidič v cíli cesty s úsměvem předá náklad zákazníkovi.

Robotizace je nevyhnutelná. Lidská práce nezmizí, ale změní se její charakter. Foto: Archiv

Jak to zkouší ve světě

Experimenty z řady firem jasně ukazují, že u některých profesí je pětidenní pracovní doba kontraproduktivní. Například novozélandská společnost Perpetual Guardian, která se věnuje vyřizování závětí a správě osobního majetku, loni svým zaměstnancům nabídla jako jeden z benefitů čtyřdenní pracovní týden. Ti, kteří ho nevyužili, dostali místo toho jiný benefit.

Výsledky pokusu mluví za vše. Zaměstnanci během zkrácené pracovní doby nejenže zvládli všechny úkoly splnit včas, ale vykazovali menší známky stresu a vyšší produktivitu, protože měli více času na rodinu, koníčky a osobní život.

Podle výzkumů stráví většina zaměstnanců nejméně 20 procent pracovní doby lelkováním – klábosí s kolegy, surfují na internetu nebo se zkrátka někde jiným způsobem „zašívají“. Novozélandský experiment potvrdil známé manažerské pravidlo, že splnit zadaný úkol trvá zaměstnancům jen tak dlouho, kolik na něj dostanou času. Proč tedy zbytečně držet lidi v kanceláři 8 a více hodin denně, když z toho nemá nikdo užitek?

Je to nevyhnutelné

Navzdory všem kritikům je trend a technologický pokrok nezastavitelný. Pokud nedojde k nepředvídatelné katastrofě globálního rozměru, zavedení čtyřdenního pracovního týdne se stane realitou nejpozději od deseti let. Za dvacet až třicet let dospěje západní civilizace k takovému osvobození od běžné rutinní práce, že bude každý člověk pracovat jen tak dlouho, jak sám uzná za vhodné.

Částečně si to vyzkoušíme už příští týden.

Nepřehlédněte

Zdánlivě banální slova, která mohou rozbít manželství • Odborníci na vztahy se shodují, že pro spokojené soužití dvou lidí je základním předpokladem dobrá komunikace. Pokud vám na vztahu záleží, měli byste se snažit pozitivně rozvíjet konverzaci a zároveň se vyhnout několika velmi toxickým slovům.

Plejtvák myšok je zpátky v muzeu. Bude součástí expozice světových parametrů • Skončilo náročné restaurování jednoho z nejznámějších exponátů a zároveň symbolů Národního muzea. Téměř 23 metrů dlouhý plejtvák myšok je od pátku 3. září opět k vidění pro návštěvníky.

Příliš spánku škodí. Vědci zjistili, kolik hodin denně je ideální stav • Pokud si rádi pospíte, pozor, abyste to nepřehnali. Lidé, kteří pravidelně spí příliš, mohou být ohroženi onemocněním srdce a cév. Tvrdí to nová studie vědců, publikovaná v magazínu European Heart Journal. Lékaři varují i před odpoledním šlofíkem. Kolik hodin spánku je tak akorát?

Nenápadná zpráva ze světa vědy, která ale ovlivní podobu jídelníčku nás všech • Aktuální boj s pandemií a ekonomické dopady drastických omezení zcela zastínily velmi důležitou zprávu posledních dnů, která ovlivní budoucnost lidstva na dlouhá desetiletí dopředu. Ptáte se, cože je tou důležitější zprávou? Není jí nic jiného než to, jak si lidstvo zajistí potřebné zdroje potravin.

Láska a přátelství jsou pro lidské zdraví mnohem důležitější, než si myslíte • Přátelství, to je někdy víc, než láska, zpívá Petr Rezek v notoricky známé písničce. Vědci z celého svět se shodují, že pokud člověk často trpí pocity osamělosti a nejrůznějšími splíny, je větší pravděpodobnost, že se to projeví oslabením imunitního systému. Oproti tomu lidé, kteří se dostatečně socializují, jsou nejen zdravější, ale dožívají se i vyššího věku. K čemu dalšímu jsou přátelé a partneři ještě dobří?

Životního partnera poznáte podle chování. Na některé lidi si dávejte pozor • Jak poznat životního partnera, se kterým zestárnete? Kdyby na to existoval jednoznačný návod – to by bylo na světě dobře! Ale bohužel nic takového nemáme, a tak nezbývá, než se spolehnout na vlastní instinkt a také na generacemi prověřené zkušenosti.

Letošní zima je nekonečná. Loňský duben vypadal úplně jinak • Zdá se, že zimě se letos nechce odejít. Kalendář už je sice za polovinou dubna, ale venkovní teploty v těchto dnech stěží dosahují 7 stupňů Celsia. A v noci občas i mrzne.

Proč mi lže? Nejčastější důvody skrývání skutečnosti v mezilidských vztazích • V současném světě plném komunikace a informací bychom očekávali, že pravda bude ceněna a vyhledávána. Přesto však stále nacházíme případy, kdy lidé místo pravdy volí neupřímnost a vyhýbají se konfrontaci s realitou. Proč se tomu tak děje? Prozkoumejte nejčastější důvody, proč se lidé často drží na okraji pravdy a upřednostňují iluzi.

Zdřímnutí po obědě prospívá, ale musí být přiměřeně dlouhé • Dobrá zpráva pro všechny vyznavače poobědového šlofíčka. Nová studie čínských vědců říká, že krátké zdřímnutí má velmi pozitivní vliv na náš mozek. Důležité je ale dodržovat pravidelnost a přiměřenou délku.

Která hudba nejvíce podporuje tvořivost? Vědci říkají, že našli odpověď • Řada lidí si při práci pouští muziku. Někdo dává přednost písním s vokálním doprovodem, jiní volí spíše instrumentální skladby nebo vážnou hudbu. Která možnost je ale nejlepší pro podporu kreativity? Odpověď vědců vás možná překvapí.

Dívka poslouchající hudbu

Jak si úspěšně vypěstovat depresi, aby vám vydržela do konce života • Smutek je nedílnou součástí života. Funguje jako nutný ventil extrémních zátěžových podnětů, kterým jsme čas od času vystavováni. Bez smutku by navíc člověk ani nevěděl, co jsou pravé opaky – pocity radosti a štěstí. Když ale špatná nálada trvá příliš dlouho, může se jednat o závažné onemocnění zvané deprese. Část odborníků přitom zastává názor, že někteří lidé si mohou za vznik depresí sami.

Prodlužte život svým blízkým. Nestojí to vůbec nic • Mezilidské vztahy bývají různorodé, ale pouto, které vzniká mezi rodiči a dětmi, je jedinečné. Zatímco v dětství jsme nejšťastnější v blízkosti rodičů, v pozdním stáří se cítíme nejbezpečněji po boku našich potomků.

Jak se naučit říkat nepříjemnou pravdu blízkým lidem • Sdělování nepříjemných pravd blízkým lidem je pro většinu z nás mimořádně náročný úkol. Mnohokrát se ocitáme v situacích, kdy se bojíme jejich reakce nebo obáváme se, že je zraníme. Musíme si však uvědomit, že v určitých okamžicích je sdělení pravdy nezbytné pro jejich dobro a ochranu.

Pochod za vědu odhalí nové poznatky o vesmíru, mimozemšťanech i teleportaci • Už potřetí se na jeden den celý svět promění v oslavu vědy. Mimozemšťané, teleportování ale také cesty do vesmíru, to vše jsou témata letošního Pochodu za vědu (March for Science). Tentokrát se organizátoři zaměřili na vědeckofantastické motivy, ve stejný den totiž probíhá Den Hvězdných válek.

Psychologické triky supermarketů. Proč skoro vždycky utrácíme víc, než chceme a potřebujeme • Supermarkety jsou již tři desítky let nedílnou součástí českého trhu s potravinami. A stejně tak dlouho nás jejich provozovatelé podvědomě nutí, abychom u nich utratili co nejvíce peněz. Odhalujeme psychologické finty, které na nás úspěšně aplikují.

Meteorologové vylepšili Aladina. Předpověď počasí má být nyní mnohem přesnější • Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vylepšil aplikaci předpovědního modelu Aladin pro Českou republiku. Nové nastavení vykazuje zlepšení předpovědí proti předchozí verzi. Numerický model stále počítá předpověď na následující tři dny, nyní však na výpočetní síti se čtyřikrát více body.

Světem obchází strach z rakovinotvorných snídaňových cereálií • Bez snídaňových cereálií si neumí svůj start do nového dne představit početná skupina lidí na celém světě. Odborníci se ale v poslední době přou o jejich vlivu na lidské zdraví. Podle některých studií totiž obsahují řadu herbicidů, které mohou být rakovinotvorné. Co tedy vlastně doopravdy snídáme?

Snidaňové cereálie jsou populární po celém světě.

Jak funguje DNA? Národní muzeum otevřelo výstavu Doba genová • Jak vlastně vypadá DNA a jakým způsobem se získává v laboratoři? A k čemu je její výzkum užitečný v muzejnictví? Nejen na tyto otázky se snaží odpovědět nová výstava s názvem Doba genová, která je k vidění od 19. července v Nové budově Národního muzea.

Polovina lidí s HIV používá jeho léky. Slavný, ale skromný pražský vědec by dnes oslavil narozeniny • Praha 1. září 1936. Právě tehdy se narodil budoucí chemik světového významu a bezpochyby nejslavnější vědec, odkojený Vltavou, profesor Antonín Holý. Vedle Jaroslava Heyrovského (který získal Nobelovu cenu za objev polarografie) a Otto Wichterleho (vynálezce kontaktních čoček a silonu) je profesor Antonín Holý bezpochyby jedním z nejznámějších českých vědců. Právě díky němu dali Češi světu nejvíce léků na HIV/AIDS, ale i na opary, neštovice nebo žloutenku. Skromný vědec, díky jehož patentům se Ústav organické chemie a biochemie v Praze stal špičkovým světovým pracovištěm, vystudoval Gymnázium v Karlíně a pražskou Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Stal se spoluautorem 768 vědeckých publikací a do důchodu odešel až v 75 letech. Zpočátku své kariéry se potýkal s nepochopením výrobců léků v ČSSR i v bývalém socialistickém bloku, neboť výzkum a vývoj antivirotik, na který se celou vědeckou dráhu zaměřoval, byl velmi nákladný. V roce 1976 se mu podařilo navázat spolupráci s výzkumným týmem profesora De Clerqua v belgické Lovani a od roku 1990 jejich patenty odkoupila americká firma Gilead Sciences. Z malé firmy o patnácti zaměstnancích se během let stala přední světová farmaceutická firma, která dnes pražskému ústavu, díky profesoru Holému, posílá 2 miliardy korun ročně a od roku 2006 spolufinancuje i společné výzkumné centrum roční částkou 1,1 milionu dolarů. Byl to právě pražský rodák, profesor Holý, který stojí za celou řadou moderních léků na léčbu AIDS a v průběhu svého výzkumu se stal držitelem 60 světových patentů. Jeho prvním „světovým“ lékem byl ale Vistide, schválený v roce 1996, který působí proti pravým neštovicím a pásovému oparu. Následoval lék proti žloutence typu B a poté již řada antivirotik právě na léčbu HIV/AIDS. Léky profesora Holého dnes na světě užívá více než polovina nakažených HIV. Smutnou shodou náhod je, že přesně v den jeho úmrtí, 16. července, 2012, byl ve Spojených státech schválen jeho převratný lék Truvada jako první lék na světě, určený k prevenci nákazy virem HIV.

Antonín Holý v laboratoři.

Citlivost antigenních testů je nízká, pokud test není opakovaný, potvrdila studie • V odběrovém centru Fakultní nemocnice Motol proběhla na konci února studie, jejímž cílem bylo stanovit citlivost antigenních testů v režimu, který je blízký scénáři preventivního testování. Potvrdilo se, že tyto testy nezachytí ani polovinu pozitivních bezpříznakových jedinců, pokud nejsou opakovány.