Antonín Holý

Polovina lidí s HIV používá jeho léky. Slavný, ale skromný pražský vědec by dnes oslavil narozeniny • Praha 1. září 1936. Právě tehdy se narodil budoucí chemik světového významu a bezpochyby nejslavnější vědec, odkojený Vltavou, profesor Antonín Holý. Vedle Jaroslava Heyrovského (který získal Nobelovu cenu za objev polarografie) a Otto Wichterleho (vynálezce kontaktních čoček a silonu) je profesor Antonín Holý bezpochyby jedním z nejznámějších českých vědců. Právě díky němu dali Češi světu nejvíce léků na HIV/AIDS, ale i na opary, neštovice nebo žloutenku. Skromný vědec, díky jehož patentům se Ústav organické chemie a biochemie v Praze stal špičkovým světovým pracovištěm, vystudoval Gymnázium v Karlíně a pražskou Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Stal se spoluautorem 768 vědeckých publikací a do důchodu odešel až v 75 letech. Zpočátku své kariéry se potýkal s nepochopením výrobců léků v ČSSR i v bývalém socialistickém bloku, neboť výzkum a vývoj antivirotik, na který se celou vědeckou dráhu zaměřoval, byl velmi nákladný. V roce 1976 se mu podařilo navázat spolupráci s výzkumným týmem profesora De Clerqua v belgické Lovani a od roku 1990 jejich patenty odkoupila americká firma Gilead Sciences. Z malé firmy o patnácti zaměstnancích se během let stala přední světová farmaceutická firma, která dnes pražskému ústavu, díky profesoru Holému, posílá 2 miliardy korun ročně a od roku 2006 spolufinancuje i společné výzkumné centrum roční částkou 1,1 milionu dolarů. Byl to právě pražský rodák, profesor Holý, který stojí za celou řadou moderních léků na léčbu AIDS a v průběhu svého výzkumu se stal držitelem 60 světových patentů. Jeho prvním „světovým“ lékem byl ale Vistide, schválený v roce 1996, který působí proti pravým neštovicím a pásovému oparu. Následoval lék proti žloutence typu B a poté již řada antivirotik právě na léčbu HIV/AIDS. Léky profesora Holého dnes na světě užívá více než polovina nakažených HIV. Smutnou shodou náhod je, že přesně v den jeho úmrtí, 16. července, 2012, byl ve Spojených státech schválen jeho převratný lék Truvada jako první lék na světě, určený k prevenci nákazy virem HIV.

Antonín Holý v laboratoři.

Nepřehlédněte

Jak funguje DNA? Národní muzeum otevřelo výstavu Doba genová • Jak vlastně vypadá DNA a jakým způsobem se získává v laboratoři? A k čemu je její výzkum užitečný v muzejnictví? Nejen na tyto otázky se snaží odpovědět nová výstava s názvem Doba genová, která je k vidění od 19. července v Nové budově Národního muzea.

Čím trpěl Antonín Dvořák před smrtí? Domněnku potvrdil vědecký rozbor • Pozůstalost Antonína Dvořáka, kterou spravuje Národní muzeum v rámci Českého muzea hudby, obsahovala donedávna neznámý vzorek léku, který skladatel užíval krátce před svou smrtí. Ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv došlo po více než sto letech k jeho přesné identifikaci. Potvrdilo se tak to, co bylo dlouhá léta jen předmětem spekulací – že tento významný český skladatel trpěl před svou smrtí mimo jiné i zánětem močových cest.

Češi objevili dosud neznámou žábu. Žije v pralesích středního Konga • Vědecký tým Václava Gvoždíka objevil a popsal nový rod rákosničkovité žáby žijící v pralesích středního Konga. Popis nového rodu žáby na africkém kontinentu je poměrně vzácná událost. Poslední rod byl popsaný před sedmi lety. Jedná se tak o významný objev, který je důležitý zejména pro ochranu místních ekosystémů. Terénní výzkum, při kterém byl sbírán zásadní materiál v roce 2018, byl hrazen Národním muzeem. Následný laboratorní výzkum pak vznikal primárně v laboratořích Akademie věd ČR.

Plejtvák myšok je zpátky v muzeu. Bude součástí expozice světových parametrů • Skončilo náročné restaurování jednoho z nejznámějších exponátů a zároveň symbolů Národního muzea. Téměř 23 metrů dlouhý plejtvák myšok je od pátku 3. září opět k vidění pro návštěvníky.

Pochod za vědu odhalí nové poznatky o vesmíru, mimozemšťanech i teleportaci • Už potřetí se na jeden den celý svět promění v oslavu vědy. Mimozemšťané, teleportování ale také cesty do vesmíru, to vše jsou témata letošního Pochodu za vědu (March for Science). Tentokrát se organizátoři zaměřili na vědeckofantastické motivy, ve stejný den totiž probíhá Den Hvězdných válek.

Ukládáte ovoce a zeleninu do mrazáku? Vědci zkoumali, jak to ovlivní výživové hodnoty • Zamrazování je jedním z tradičních způsobů uchovávání potravin. Do mrazáku můžeme na později uschovat téměř cokoliv – od masa přes pečivo až po sezónní ovoce a zeleninu. Co ale mráz s potravinami udělá? Je možné, že dojde ke snížení výživových hodnot?

Maliny jsou jedním z nejčastějších druhů ovoce, které lidé uchovávají v mrazáku.

Čtyřdenní pracovní týden si na měsíc vyzkouší statisíce Čechů • Pracovní trh v příštích deseti letech výrazně změní nastupující automatizace, digitalizace a umělá inteligence. Řada profesí úplně zanikne a poptávka po lidské práci se částečně sníží. Takové jsou alespoň prognózy některých expertů. Po celém světě si už nějaký čas všichni lámou hlavu, jak na tyto změny reagovat. Jednou z variant je zavedení čtyřdenního pracovního týdne, případně zkrácení pracovního dne o jednu až dvě hodiny. Část Čechů si přitom již brzy vyzkouší, jaké to je pracovat pouze 4 dny v týdnu.

VŠCHT prohloubí spolupráci s tchajwanskými univerzitami • Vysoká škola chemicko-technologická v Praze má nové zahraniční partnery. Během cesty na Tchaj-wan, které se zúčastnil v uplynulém týdnu jako člen oficiální české delegace, podepsal rektor VŠCHT Pavel Matějka tři memoranda o spolupráci a vzájemné výměně studentů s National Tsing Hua University (168. místo v QS Global World Ranking 2021), National Taipei University of Technology (488. místo) a nejstarší soukromou Tunghai University.

Rozvod rodičů poznamená člověka celoživotně, potvrdila studie • Životy dětí z rozvedených rodin se značně liší od těch, jejichž rodiče stále žijí spolu. Zdaleka přitom nejde jen o praktickou stránku věci, jako je například oddělené trávení času s každým rodičem zvlášť. Nová vědecká studie potvrdila, že následky rozvodu si děti přenáší i do dospělosti a do svých vztahů.

Kouření je v současnosti mnohem víc škodlivé než kdysi • Přestože lékaři kdysi kouření doporučovali, v současné době o škodlivosti tabákových výrobků již nikdo nepochybuje. Až v roce 1964 vydal hlavní hygienik USA dokument, který vůbec poprvé oficiálně varoval před brutálními následky vdechování cigaretového kouře. Začala tak dlouhá a vleklá válka proti kouření.

Kouření zabíjí.

Spánkový deficit ovlivňuje člověka ještě spoustu dní po návratu k běžnému režimu, zjistili vědci • Kvalitní spánek patří mezi nejzákladnější lidské potřeby. Odborníci na spánkovou hygienu neustále upozorňují, že jeho dlouhodobý nedostatek, tzv. spánkový dluh či spánková deprivace, může nepříznivě ovlivnit celkové psychické i fyzické zdraví. Potvrzuje to i nejnovější výzkum polských vědců, zveřejněný ve vědeckém fóru Plos One. A přidává jeden další důležitý poznatek.

V pražské zoo se vylíhli tři samečci vzácné želvy Smithovy • Pražská zoo odchovala v roce 2008 jako první na světě želvu Smithovu. Kurátor Petr Velenský se nedávno podílel na odhalení, jak je určeno pohlaví tohoto druhu. A nyní chovatelé vědeckých poznatků využili k tomu, aby namnožili pouze samečky. Před několika dny se vylíhli tři. Aktuálně měří 3,5 centimetru a váží zhruba deset gramů.

Citlivost antigenních testů je nízká, pokud test není opakovaný, potvrdila studie • V odběrovém centru Fakultní nemocnice Motol proběhla na konci února studie, jejímž cílem bylo stanovit citlivost antigenních testů v režimu, který je blízký scénáři preventivního testování. Potvrdilo se, že tyto testy nezachytí ani polovinu pozitivních bezpříznakových jedinců, pokud nejsou opakovány.

Albert Einstein žil kdysi v Praze. Tvořil zde i slavnou teorii relativity • Málo se ví, že jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob – Albert Einstein – nějaký čas žil a pracoval v Praze. Osud zařídil, že slavný vědec působil v letech 1911 a 1912 na pražské c. k. Karlo-Ferdinandově universitě. Jeho přijetí ale bylo tehdy poměrně komplikované.

Nejbezpečnější místa v letadle. Kde máte větší šanci na přežití při havárii? • Otázka, která nedá spát nikomu, kdo alespoň jednou v životě letěl letadlem. Které sedadlo v letounu je nejbezpečnější v případě, že dojde k havárii?

Světem obchází strach z rakovinotvorných snídaňových cereálií • Bez snídaňových cereálií si neumí svůj start do nového dne představit početná skupina lidí na celém světě. Odborníci se ale v poslední době přou o jejich vlivu na lidské zdraví. Podle některých studií totiž obsahují řadu herbicidů, které mohou být rakovinotvorné. Co tedy vlastně doopravdy snídáme?

Snidaňové cereálie jsou populární po celém světě.

Meteorologové vylepšili Aladina. Předpověď počasí má být nyní mnohem přesnější • Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vylepšil aplikaci předpovědního modelu Aladin pro Českou republiku. Nové nastavení vykazuje zlepšení předpovědí proti předchozí verzi. Numerický model stále počítá předpověď na následující tři dny, nyní však na výpočetní síti se čtyřikrát více body.

Sňatek v brzkém věku může být rizikový • Většina malých dívek často sní o tom, jak bude vypadat jejich svatební den. Část z nich se přitom na tuto životní událost těší tak moc, že do manželství bezhlavě vstoupí už kolem 20. roku života. Podle vědců to ale v některých případech může být chyba.

Míra IQ ovlivňuje, zda vstoupíte do manželství. U každého pohlaví ale jinak • Vysoká inteligence je všeobecně společností vnímána jako pozitivní a obdivuhodná. Psychologové však už několik desítek let upozorňují na fakt, že jedinci obdaření geniálním mozkem mohou mít zároveň i určité osobnostní limity.

Pražské planetárium slaví šedesátiny a pomýšlí na rozšíření • Již šest desetiletí odhaluje svým návštěvníkům pražské planetárium tajemství vesmíru. Jeho návštěvu zprostředkovává nejen digitální projekcí na největší promítací plochu v ČR, ale také reálnými prožitky.