Truvada

Polovina lidí s HIV používá jeho léky. Slavný, ale skromný pražský vědec by dnes oslavil narozeniny • Praha 1. září 1936. Právě tehdy se narodil budoucí chemik světového významu a bezpochyby nejslavnější vědec, odkojený Vltavou, profesor Antonín Holý. Vedle Jaroslava Heyrovského (který získal Nobelovu cenu za objev polarografie) a Otto Wichterleho (vynálezce kontaktních čoček a silonu) je profesor Antonín Holý bezpochyby jedním z nejznámějších českých vědců. Právě díky němu dali Češi světu nejvíce léků na HIV/AIDS, ale i na opary, neštovice nebo žloutenku. Skromný vědec, díky jehož patentům se Ústav organické chemie a biochemie v Praze stal špičkovým světovým pracovištěm, vystudoval Gymnázium v Karlíně a pražskou Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Stal se spoluautorem 768 vědeckých publikací a do důchodu odešel až v 75 letech. Zpočátku své kariéry se potýkal s nepochopením výrobců léků v ČSSR i v bývalém socialistickém bloku, neboť výzkum a vývoj antivirotik, na který se celou vědeckou dráhu zaměřoval, byl velmi nákladný. V roce 1976 se mu podařilo navázat spolupráci s výzkumným týmem profesora De Clerqua v belgické Lovani a od roku 1990 jejich patenty odkoupila americká firma Gilead Sciences. Z malé firmy o patnácti zaměstnancích se během let stala přední světová farmaceutická firma, která dnes pražskému ústavu, díky profesoru Holému, posílá 2 miliardy korun ročně a od roku 2006 spolufinancuje i společné výzkumné centrum roční částkou 1,1 milionu dolarů. Byl to právě pražský rodák, profesor Holý, který stojí za celou řadou moderních léků na léčbu AIDS a v průběhu svého výzkumu se stal držitelem 60 světových patentů. Jeho prvním „světovým“ lékem byl ale Vistide, schválený v roce 1996, který působí proti pravým neštovicím a pásovému oparu. Následoval lék proti žloutence typu B a poté již řada antivirotik právě na léčbu HIV/AIDS. Léky profesora Holého dnes na světě užívá více než polovina nakažených HIV. Smutnou shodou náhod je, že přesně v den jeho úmrtí, 16. července, 2012, byl ve Spojených státech schválen jeho převratný lék Truvada jako první lék na světě, určený k prevenci nákazy virem HIV.

Antonín Holý v laboratoři.

Nepřehlédněte

Časovaná bomba HIV viru tiká v Česku. Nákaza se šíří i mezi heterosexuály. Příznaky nejdřív nemusíte poznat • Nemoc, kterou zpočátku nerozeznáte od běžné chřipky, ale nakonec vám může způsobit krutou smrt v bolestech. Počty nakažených v Česku (a zejména v Praze) stále rostou. Otázka je, jak moc rychle. Kdy se tento trend konečně zastaví?

Virus HIV s příchodem koronaviru nezmizel. Počty nakažených rostou • Ve stínů současné pandemie koronaviru se ocitnul virus HIV, dříve rovněž obávaný strašák. Počty nakažených přitom také neustále rostou. Upozornit na to chce nová kampaň neziskové organizace Loono „Zůstaň negativní“.

Světem obchází strach z rakovinotvorných snídaňových cereálií • Bez snídaňových cereálií si neumí svůj start do nového dne představit početná skupina lidí na celém světě. Odborníci se ale v poslední době přou o jejich vlivu na lidské zdraví. Podle některých studií totiž obsahují řadu herbicidů, které mohou být rakovinotvorné. Co tedy vlastně doopravdy snídáme?

Snidaňové cereálie jsou populární po celém světě.

Albert Einstein žil kdysi v Praze. Tvořil zde i slavnou teorii relativity • Málo se ví, že jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob – Albert Einstein – nějaký čas žil a pracoval v Praze. Osud zařídil, že slavný vědec působil v letech 1911 a 1912 na pražské c. k. Karlo-Ferdinandově universitě. Jeho přijetí ale bylo tehdy poměrně komplikované.

Citlivost antigenních testů je nízká, pokud test není opakovaný, potvrdila studie • V odběrovém centru Fakultní nemocnice Motol proběhla na konci února studie, jejímž cílem bylo stanovit citlivost antigenních testů v režimu, který je blízký scénáři preventivního testování. Potvrdilo se, že tyto testy nezachytí ani polovinu pozitivních bezpříznakových jedinců, pokud nejsou opakovány.

Být lakomý a sobecký se finančně vůbec nevyplácí, zjistil výzkum • Lakomci, sobci a škudlilové se ve společnosti netěší příliš velké oblibě. Všeobecně se ale předpokládá, že tito lidé díky své chamtivosti ušetří spoustu peněz, takže jsou tím pádem materiálně lépe zajištění. Nejnovější zjištění ale tento mýtus vyvrací.

Spánkový deficit ovlivňuje člověka ještě spoustu dní po návratu k běžnému režimu, zjistili vědci • Kvalitní spánek patří mezi nejzákladnější lidské potřeby. Odborníci na spánkovou hygienu neustále upozorňují, že jeho dlouhodobý nedostatek, tzv. spánkový dluh či spánková deprivace, může nepříznivě ovlivnit celkové psychické i fyzické zdraví. Potvrzuje to i nejnovější výzkum polských vědců, zveřejněný ve vědeckém fóru Plos One. A přidává jeden další důležitý poznatek.

Prodlužte život svým blízkým. Nestojí to vůbec nic • Mezilidské vztahy bývají různorodé, ale pouto, které vzniká mezi rodiči a dětmi, je jedinečné. Zatímco v dětství jsme nejšťastnější v blízkosti rodičů, v pozdním stáří se cítíme nejbezpečněji po boku našich potomků.

Ukládáte ovoce a zeleninu do mrazáku? Vědci zkoumali, jak to ovlivní výživové hodnoty • Zamrazování je jedním z tradičních způsobů uchovávání potravin. Do mrazáku můžeme na později uschovat téměř cokoliv – od masa přes pečivo až po sezónní ovoce a zeleninu. Co ale mráz s potravinami udělá? Je možné, že dojde ke snížení výživových hodnot?

Maliny jsou jedním z nejčastějších druhů ovoce, které lidé uchovávají v mrazáku.

Příliš spánku škodí. Vědci zjistili, kolik hodin denně je ideální stav • Pokud si rádi pospíte, pozor, abyste to nepřehnali. Lidé, kteří pravidelně spí příliš, mohou být ohroženi onemocněním srdce a cév. Tvrdí to nová studie vědců, publikovaná v magazínu European Heart Journal. Lékaři varují i před odpoledním šlofíkem. Kolik hodin spánku je tak akorát?

Čtyřdenní pracovní týden si na měsíc vyzkouší statisíce Čechů • Pracovní trh v příštích deseti letech výrazně změní nastupující automatizace, digitalizace a umělá inteligence. Řada profesí úplně zanikne a poptávka po lidské práci se částečně sníží. Takové jsou alespoň prognózy některých expertů. Po celém světě si už nějaký čas všichni lámou hlavu, jak na tyto změny reagovat. Jednou z variant je zavedení čtyřdenního pracovního týdne, případně zkrácení pracovního dne o jednu až dvě hodiny. Část Čechů si přitom již brzy vyzkouší, jaké to je pracovat pouze 4 dny v týdnu.

O krok blíže revoluci. Vůně a pachy bude možné posílat na dálku • Blíží se další technologická revoluce, která může zásadně ovlivnit nejrůznější oblasti našeho každodenního života. Vědci pracují na systému, který by umožnil jednoduché odesílání vůní a pachů prostřednictvím internetu.

Těhotenský test starověkých Egypťanů prý spolehlivě funguje dodnes • Zjistit, zda je žena těhotná, lze dnes díky moderním těhotenským testům v pohodlí domova za pár minut. Může se to zdát neuvěřitelné, ale starověcí Egypťané měli již před 3,5 tisíci lety svoji spolehlivou metodu.

Vydrželi týden bez spánku. Ke konci experimentu se chovali zvláštně • Spánek fascinuje lidstvo už od nepaměti. Ani současná věda ho ještě stále nemá důkladně zmapovaný. Jisté ale je, že o něm víme víc, než naši předci v 19. století. Přečtěte si o zvláštním experimentu, který byl proveden v USA v roce 1891.

Dopřejte si kvalitní spánek. Stačí dodržovat správné zásady a ráno budete jako znovuzrození • Potíže se spánkem trápí přes 40 % populace. Řada lidí nemůže vůbec usnout, během noci se často budí a nespí dostatečně tvrdě. Pro mnohé je v takové situaci nejjednodušším řešením vzít si prášek proti nespavosti. Odborníci ale varují, že to není ideální cesta. Na lécích totiž může vzniknout silná závislost. Co tedy dělat, abyste se dobře vyspali?

Kvalita spánku se výrazně podepisuje i na kvalitě života.

Pražské planetárium slaví šedesátiny a pomýšlí na rozšíření • Již šest desetiletí odhaluje svým návštěvníkům pražské planetárium tajemství vesmíru. Jeho návštěvu zprostředkovává nejen digitální projekcí na největší promítací plochu v ČR, ale také reálnými prožitky. 

Češi objevili dosud neznámou žábu. Žije v pralesích středního Konga • Vědecký tým Václava Gvoždíka objevil a popsal nový rod rákosničkovité žáby žijící v pralesích středního Konga. Popis nového rodu žáby na africkém kontinentu je poměrně vzácná událost. Poslední rod byl popsaný před sedmi lety. Jedná se tak o významný objev, který je důležitý zejména pro ochranu místních ekosystémů. Terénní výzkum, při kterém byl sbírán zásadní materiál v roce 2018, byl hrazen Národním muzeem. Následný laboratorní výzkum pak vznikal primárně v laboratořích Akademie věd ČR.

Riziko rakoviny výrazně narůstá při nedostatku pohybu • Ke zdravému životnímu stylu nepatří jen správná strava a dodržování zásad psychohygieny. Výzkum amerických vědců upozorňuje ještě na jednu důležitou součást. Pokud berete prevenci smrtelných chorob vážně, neměli byste ji podceňovat.

Kouření je v současnosti mnohem víc škodlivé než kdysi • Přestože lékaři kdysi kouření doporučovali, v současné době o škodlivosti tabákových výrobků již nikdo nepochybuje. Až v roce 1964 vydal hlavní hygienik USA dokument, který vůbec poprvé oficiálně varoval před brutálními následky vdechování cigaretového kouře. Začala tak dlouhá a vleklá válka proti kouření.

Kouření zabíjí.

V pražské zoo se vylíhli tři samečci vzácné želvy Smithovy • Pražská zoo odchovala v roce 2008 jako první na světě želvu Smithovu. Kurátor Petr Velenský se nedávno podílel na odhalení, jak je určeno pohlaví tohoto druhu. A nyní chovatelé vědeckých poznatků využili k tomu, aby namnožili pouze samečky. Před několika dny se vylíhli tři. Aktuálně měří 3,5 centimetru a váží zhruba deset gramů.