Saskia Burešová: Analogová královna vládne televiznímu éteru už 52 let

ZajímavostiKristián Vích11. ledna 20194 minuty čtení
Nestárnoucí Saskia Burešová.

Nestárnoucí Saskia Burešová.

Foto: Facebook.com / Kalendárium

Podepsala snad smlouvu s ďáblem? V české kotlině nenajdeme žádnou jinou ženu, která by se více než půl století pravidelně objevovala na televizních obrazovkách a ještě při tom vypadala stále skvěle. Saskia Burešová totiž několik desítek let nestárne. V čem je její tajemství? A věděli jste, že krása jí paradoxně hodně uškodila?

S nástupem digitálního televizního vysílání se v posledních letech vyrojily desítky nových stanic. Díky tomu se na obrazovkách začaly objevovat i stovky různých televizních hvězdiček. Ovšem v době analogového vysílání, kdy jsme na svých přijímačích mohli naladit sotva tři nebo čtyři kanály, nebyl v éteru prostor pro podobné rychlokvašky, často i úplné neumětely. Vystupovat v televizi mohli jen skuteční profesionálové.

Saskia Burešová takovou profesionálkou bezesporu je. Proslula nejen krásnou tváří a půvabem, ale i dokonale vytříbenou mluvou a bezchybnou prací s jazykem. Obdiv si získala u odborné kritiky i diváků, kteří jí celkem pětkrát udělili cenu TýTý v kategorii Hlasatelka dne. Ani po několika desítkách let se na tom nic nezměnilo. Zatímco my stárneme a svět prochází turbulentními změnami, Saskia Burešová je stále stejná.

Saskia Burešová
Jak šel čas, ale Saskia s ním ne…

Saskia Burešová: Česká Sophia Loren

Nekorunovaná královna českého televizního světa je přirovnávána ke stejně nestárnoucí italské herečce Sophii Loren. Obě ženy přitom pojí víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Maminka Saskie Burešové byla totiž poloviční Italka. Na Apeninském poloostrově zřejmě kolují geny věčného mládí. Netradiční exotické jméno má také díky mamince, veliké obdivovatelce proslulého holandského malíře Rembrandta, jehož manželka se jmenovala Saskia.

[related-post id=“12966″]

Televizní kariéra

Profesní začátky Saskie Burešové sahají do roku 1967, kdy jako dvacetiletá dívenka uváděla společně s Eduardem Hrubešem (Neváhej a toč!) televizní čtrnáctideník pro vojáky Poštovní schránka. V roce 1974 se přesunula do televizní hlasatelny a celý národ si ji okamžitě zamiloval. Několika generacím dětí přála po Večerníčku dobrou noc, pro několik generací maminek byla ikonou krásy a nejedné generaci tatínků možná zamotala hlavy. Jako jedna z mála hlasatelek nezmizela po převratu v roce 1989 z obrazovky. Naopak, v roce 1992 začala uvádět oblíbené Kalendárium. Pořad plný zajímavých výročí týdne se vysílá s železnou pravidelností každou neděli na ČT1 a sledují ho statisíce diváků.

Saskia Burešová
Diváci mohou Saskii vidět každou neděli dopoledne na ČT1. Foto: Česká televize

Nevydařené podnikání

Dokonalý vzhled přinesl Saskii Burešové paradoxně i hodně trápení. Tak dlouho se jí divačky v dopisech ptaly na tajemství její krásy, až se rozhodla, že si udělá kosmetický a vizážistický kurz a rozjede kosmetický salon, aby mohla ostatním se vzhledem pomáhat. Do podnikání se pustila společně se svým manželem, televizním režisérem Petrem Obdržálkem. Salon sídlil na pražských Vinohradech.

[related-post id=“13046″]

Divoká porevoluční doba ovšem ještě víc než dnes nahrávala nejrůznějším podvodníkům, na což Saskie doplatila. „Musím říci, po těch mnoha letech, že pravidlo ‚Ševče, drž se svého kopyta‘, platí. Jsme důvěřiví a neznali jsme taje podnikání. Vždy jsme někomu naletěli, doplatili jsme i na díry v zákonech,“ přiznala populární diva v jednom z rozhovorů a dodala, že vzniklé dluhy musela splácet ještě řadu dlouhých let.

Saskia Burešová
Saskia o svém životě napsala autobiografickou knihu.

Tajemství krásy

Starosti ovšem Saskii nepřidělaly žádné vrásky na čele. I po více než padesáti letech prožitých před kamerami je stále krásná, za což vděčí nejen genetice. V soukromí se prý skoro vůbec nelíčí, aby se pleť zbytečně neničila. Když už se nalíčit musí kvůli televizi, vždy se prý poté důkladně odlíčí. Samozřejmostí by měl být kvalitní hydratační krém. Ráno a večer také Saskia doporučuje opláchnout se vlažnou a následně studenou vodou, aby byla pokožka krásně vypnutá. Člověk by se měl prý také vyhýbat alkoholu, spát 8 hodin denně a tu a tam cvičit. Pokud budete tyto zásady dodržovat, není potřeba navštěvovat kosmetické salony, dokonce ani ordinace plastických chirurgů.

https://www.youtube.com/watch?v=ezG1pR8VDz4

Saskia Burešová: Národní poklad

Okupantka našich srdcí Saskia Burešová skrze obrazovky stále vyzařuje pozitivní energii a velmi příjemný, možná až maminkovský cit. Když na nás mluví, jako by se nám tady a teď nic nemohlo stát. A všichni z jejího okolí říkají, že taková je i ve skutečnosti.

[related-post id=“13939″]

V minulém roce jsme oslavili 100 let republiky. Saskia Burešová symbolizuje přesně polovinu tohoto období. A vlastně i celý národ. Nejenom proto, že její ikonické vlasy leckomu připomínají hřívu statečného českého lva. Provázela nás i celou normalizací. A byla to právě ona, která 1. ledna 1993 rozechvělým hlasem přivítala z televizní hlasatelny občany nově vzniklé České republiky. Z jejího projevu bylo znát, že jí rozchod Čechů a Slováků mrzí, zároveň ale nadějně dodala, že rozpadem federace nic nekončí, možná právě naopak.

Nepřehlédněte

Osobnost novináře Julia Fučíka přibližuje nová výstava ReporTvář • Národní muzeum otevírá ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů novou výstavu s názvem ReporTvář Julia Fučíka, která bude k vidění od 21. srpna do 31. října 2020 v Národním památníku na Vítkově. Slovní hříčka v názvu výstavy odkazuje na její dvě hlavní linie: Reportáž, psanou na oprátce a vizuální prezentaci Julia Fučíka ve veřejném prostoru.

Nejslavnější česká neherečka Milada Ježková. K filmu se dostala neskutečnou náhodou • Až do svých 55 let žila úplně obyčejně. Pracovala jako brusička a soustružnice, dělala účetní v podniku Nářadí Vršovice a nějaký čas byla zaměstnaná v obchodě se stříbrem. Až jedno náhodné setkání jí obrátilo dosavadní život vzhůru nohama.

Večerníček slaví 55. narozeniny. Legendární znělka je světově unikátní • Kdo by neznal kluka v papírové čepici, který den co den přijíždí na nejrůznějších dopravních prostředcích za dětmi, aby jim popřál dobrý večer a dobrou noc. Letos je mu už 55 let, ale stále neztratil nic ze své kouzelné roztomilosti.

Jiří Ovčáček bude mít vlastní televizní pořad na TV Barrandov • Mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček se již brzy stane televizním moderátorem. Na obrazovkách TV Barrandov bude mít od podzimu svůj pravidelný pořad, do kterého si bude zvát hosty dle vlastního výběru.

Praha 2 odhalila pamětní desku hrdinovi druhého odboje Karlu Pavlíkovi • Pamětní deska se jménem kapitána Karla Pavlíka visí od čtvrtka na domě č. 19 v ulici Na Folimance v Praze 2. Hrdina druhého odboje se proslavil především obranou Czajánkových kasáren den před okupací naší republiky nacisty dne 14. března 1939, ale i mnoha dalšími odbojovými aktivitami. Dům v Nuselském údolí byl jeho posledním útočištěm před zatčením v roce 1942 a následnou popravou v Mauthausenu.

Odhalení desky se uskutečnilo tento čtvrtek.

Pražský novoroční ohňostroj připomene 100 let Československa • První den roku 2018 rozzáří Prahu ohňostroj v národních barvách, který zakončí tóny české hymny. Z Letné bude odpálen přesně v 18 hodin.

Poslechněte si poslední rozhovor s Janem Palachem. Upálil se před 49 lety na protest proti okupaci • Jan Palach, student historie a politické ekonomie pražské filozofické fakulty se 16. ledna 1969 okolo 13:30 polil hořlavinou a upálil před budovou pražského Národního muzea, na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Bylo mu 21 let. S rozsáhlými popáleninami byl převezen na Kliniku popálenin Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v pražské Legerově ulici, kde po třech dnech zemřel.

Jan Palach na fotografii z tabla mělnického gymnázia.

Noc divadel 2018 nabídne pražským návštěvníkům nevšední zážitky • Šestý ročník akce Noc divadel proběhne třetí listopadovou sobotu, konkrétně 17. listopadu. Téma letošního ročníku se bude věnovat 100. výročí založení Československa. V rámci tohoto výročí se chystá i speciální program, který propojí českou Noc divadel se sousední slovenskou Nocí divadiel.

Výstava o TGM ukazuje, že to náš první prezident neměl občas vůbec lehké • Byla doba, kdy prezidentem naší země byl mimořádně vzdělaný člověk. Stanul v jejím čele přesto, že neváhal bořit národní mýty a stereotypy, bojovat proti pověrám, předsudkům a nesnášenlivosti. Výstavu o prvním československém prezidentovi pořádá MČ Praha 8 ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů v rámci oslav stého výročí založení Československa. Navštívit ji můžete zdarma do 8. června v Libeňském zámečku. Výjimečná osobnost Tomáš Garrigue Masaryk společnosti nastavoval kritické zrcadlo; byl přesvědčen, že každý národ musí obhájit své právo na existenci tím, co umí a dokáže. Přísné nároky kladl na každého jednotlivce. Odmítal malost a zápecnictví. Také proto kupříkladu na českou otázku nahlížel v kontextu mezinárodního dění a činil ji nedílnou součástí evropského vývoje. Byl českým vlastencem, a přitom Evropanem. Prezidentskému úřadu vtiskl neobyčejnou vážnost a důstojnost, ze které těží jeho následovníci dodnes. Kromě otázek souvisejících s postavením malého národa uprostřed Evropy mu ležel na srdci osud demokracie. O jejích podobách soustavně přemýšlel. A také o rizicích, které ji ohrožují. Nikoliv náhodou se pro mnohé občany stal inspirací a posilou v totalitních časech, které následovaly bezprostředně po jeho smrti. Zároveň ale platí, že pro nemalou část společnosti zůstával nepohodlným, což názorně dokládají i osudy Masarykových pomníků: s každou změnou režimu jsme svědky buď jejich odstraňování, nebo jejich znovuodhalování... Kdy a kde Výstava s názvem „TGM to nikdy nebude mít lehké” se koná od 3. května do 8. června 2018 v Libeňském zámku (Zenklova 1/35, Praha 8). Vstupné je pro všechny zdarma. Otevírací doba: PO a ST 8:00-18:00 hod. – ÚT a ČT 8:00-15:30 hod. – PÁ 8:00-15:00 hod.

Vlak dětství a naděje. Helenu Růžičkovou málem nahradila jiná herečka. Proč byl seriál v trezoru? • „Nic ty se neboj, dítě moje zlatý! Na tragickej život jsem já pes!“ Nezapomenutelná věta Heleny Růžičkové ze seriálu Vlak dětství a naděje téměř zlidověla. Přitom chybělo málo a znali bychom ji v podání úplně jiné herečky. Jak na natáčení vzpomíná Tereza Brodská? A proč seriál cenzura na několik let zamkla do trezoru?

Stanislav Zindulka a Helena Růžičková v seriálu Vlak dětství a naděje.

Televize Prima ukázala studio své nové zpravodajské stanice CNN • Přípravy na spuštění nové české zpravodajské stanice CNN Prima News pokročily do další fáze. TV Prima dnes odhalila vysílací studio a představila složení redakční rady, která vysílání bude řídit. I kvůli projektu se nejstarší česká komerční televizní stanice po mnoha letech přestěhovala z pražské Palmovky do nově zrekonstruované budovy na Vinohradské ulici.

Jane Seymour alias Doktorka Quinnová vypadá i po 30 letech od natáčení stále fantasticky • Před 27 lety se na televizních obrazovkách v USA objevil seriál Dr. Quinnová. Historická sága o statečné lékařce, která se potýká s drsným prostředím amerického divokého západu druhé poloviny 19. století, si rychle získala miliony diváků. Představitelka hlavní role, britská herečka Jane Seymour, vypadá i po téměř třech desítkách let od natáčení pořád úžasně. 

Jane Semour a Joe Lando vytvořili v seriálu pár.

Toaletní papír tu nebyl odjakživa. Lidé místo něj používali různé bizarní věci • Toaletní papír je jednou z věcí, které používáme hned několikrát denně. Ale napadlo vás, jak tato zdánlivě banální věc vlastně přišla na svět? A jak lidé řešili hygienu v dřívějších dobách? Předsudky nyní nechme stranou, tohle totiž bude hodně zajímavý výlet do dávné i nedávné historie.

Na Hradě budou v polovině ledna vystaveny korunovační klenoty • U příležitosti 25. výročí vzniku České republiky a na počátku jubilejního roku 2018, ve kterém si připomínáme 100. výročí založení Československa, budou ve Vladislavském sále Pražského hradu od 16. do 23. ledna 2018 mimořádně vystaveny české korunovační klenoty.

Svatováclavská koruna, Královské žezlo a Královské jablko.

Karel Smyczek slaví životní jubileum. Zákeřná nemoc ho prý vůbec nezměnila • Jméno režiséra Karla Smyczeka je neodmyslitelně spjato s populárními filmy a seriály. Na svém kontě má tituly jako Sněženky a machři, Lotrando a Zubejda, Třetí patro, Bylo nás pět, Místo nahoře nebo Dobrá čtvrť. Velká část jeho tvorby je však zaměřena na dětské diváky a v neposlední řadě se prosadil i jako herec.

Bolševická bestie řádí jako tyfus, bojíme se žít, napsali čeští zemědělci v roce 1957 • Národní zemědělské muzeum získalo zcela unikátní předmět – nápis z roku 1957, autentický popis hrůz kolektivizace na českém venkově. Vzkaz byl vepsán přímo na dřevo při výrobě dveří, pravděpodobně truhlářem. Při řezání dřeva na podpal jej našli dědici rodinného statku na Prostějovsku. Muzeologové nápis považují za jeden z nejautentičtějších dokladů utrpení lidí na venkově.

Jahody jako elixír mládí, ochrana před nemocemi a skvělá pochoutka • Nastává doba dozrávání jahod. Matka příroda si dala záležet, když vymýšlela jejich podobu. Neotřelý design v kombinaci s osvěžující chutí láká v letním období i ty, kteří jinak ovoci příliš neholdují. Pravidelná konzumace těchto plodů má navíc i řadu blahodárných účinků na naše zdraví a krásu. Pojďme si je představit.

Památník Jana Palacha ve Všetatech slavnostně otevřen • Národní muzeum včera slavnostně otevřelo Památník Jana Palacha ve Všetatech. Ode dneška se mohou návštěvníci zdarma podívat do nevšedního prostoru, který vznikl na místě původního domu rodiny Palachových, a navštívit i novou expozici, která ukazuje dobu a čin Jana Palacha v kontextu událostí 20. století.

Trápení slavné Antonie Nedošinské. Život jí komplikovala matka, závist i nacisté • Nebyla krásná jako Adina Mandlová či Lída Baarová, přesto ji zbožňují miliony diváků. A to díky rolím laskavých a milujících maminek. Asi vás nepřekvapí, že taková byla Antonie Nedošinská i ve skutečném životě. Osud se s ní ale bohužel občas vůbec nemazlil.

Antonie Nedošinská

Cirkus Humberto. Natáčení seriálu stálo krev, pot a slzy stovky lidí • „Pojďte a shlédněte vyprávění z minulého věku, kdy prabáby našich pradědů byly ještě dětmi. Vydejme se na cestu s lidmi, kteří křižovali Evropu, protože jejich osudem se stal cirkus. Nalezli v něm nejen obživu, ale i smysl života.“ Úvodní slova pronášená hercem Radovanem Lukavským v kombinaci s hudbou nadčasového Karla Svobody způsobují divákům husí kůži.

Seriál Cirkus Humberto patří do zlatého fondu televize.