Nepřehlédněte
19. 11. 1889: Řešení nedostatku lékařů a odpor proti pivním tlakostrojům • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
Rok 1904: Nejméně deset mrtvých po vánočním ohňostroji v Itálii • Oslavy příchodu nového roku v Praze se v posledních dvou letech mění. Město zakázalo odpalovat zábavní pyrotechniku v historickém centru a zrušilo i oficiální novoroční ohňostroje. Ať už si o tom myslíme cokoliv, pravdou zůstává, že rachejtle a petardy měly v minulosti na svědomí řadu zbytečných zranění. A některým lidem se dokonce tato zábava stala osudnou. O tragickém případu z Itálie informovaly Národní listy dne 9. ledna 1904.
12. 5. 1889: Sokolská slavnost na Žižkově a rozmary májového počasí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
Kryt Folimanka se opět otevře pro veřejnost už tuto sobotu • Jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města Prahy se v sobotu 14. dubna 2018 opět otevře pro veřejnost. Unikátní prostory si zájemci budou moci prohlédnout od 9 do 15 hodin. Nekomentované veřejné prohlídky probíhají vždy jednu sobotu v měsíci a vstupné je pro všechny zdarma. Na případné dotazy ohledně krytu a jeho historie vám rádi odpoví pracovníci městské části, které najdete u hlavního vchodu, nebo dobrovolníci rozmístění přímo v krytu (česky, anglicky a rusky). Chcete-li si kryt v klidu prohlédnout, je vhodné přijít alespoň hodinu před zavírací dobou. V 15 hodin se kryt uzavírá. Pokud prohlídku krytu Folimanka tentokrát nestihnete, nemusíte být smutní. Další příležitost budete mít v sobotu 19. května 2018.
29. 5. 1890: Mladý gymnazista tragicky utonul ve Vltavě. Nikdo mu nedokázal pomoci • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
26. 10. 1889: Elektrické osvětlení v restauraci a nová podoba Václavského náměstí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
Albert Einstein žil kdysi v Praze. Tvořil zde i slavnou teorii relativity • Málo se ví, že jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob – Albert Einstein – nějaký čas žil a pracoval v Praze. Osud zařídil, že slavný vědec působil v letech 1911 a 1912 na pražské c. k. Karlo-Ferdinandově universitě. Jeho přijetí ale bylo tehdy poměrně komplikované.
Jak bude vypadat nové Malostranské náměstí? Detaily přibližuje venkovní výstava • Až do 26. srpna mohou Pražané ve spodní části Malostranského náměstí zhlédnout zdarma venkovní výstavu, která je věnována minulosti i budoucnosti Malostranského náměstí. Výstava přibližuje historii náměstí, které bylo centrem levobřežního osídlení Vltavy již od raného středověku, včetně dostupné obrazové dokumentace a starých fotografií. Zájemci zde naleznou také vyčerpávající informace o nejnovějších archeologických nálezech pod horní částí náměstí. V neposlední řadě se zde několik panelů věnuje právě připravované revitalizaci náměstí, která má za cíl především, aby se zdejšímu prostoru navrátila funkce náměstí. „Považuji za obrovskou výhru občanské společnosti, že se z jednoho z nejkrásnějších náměstí v celé zemi podařilo vymístit desítky většinou nazdařbůh parkujících automobilů na návštěvnických stáních. Krůček po krůčku veřejný prostor v Praze začíná vypadat k světu. Pokračujeme projekty na Klárově a na Újezdě - díky nim se bude dařit postupně omezit automobilový tranzit přes Malou Stranu,” říká Petra Kolínská, radní pro územní rozvoj hl. m. Prahy. [related-post id="5328"] Výstava zdůrazňuje též fakt, že projekt vznikl na základě vyhrané mezinárodní soutěže z roku 2014. Cílem Revitalizace je celé náměstí více zpřístupnit pěším obyvatelům a návštěvníkům Prahy. Proto dojde k vymístění parkoviště z horní části náměstí, zúžení jízdních pruhů a rozšíření chodníků. Budou zachovány historicky doložené dlažby, obnovena ruční pumpa, instalována nová kašna, doplněny plynové lampy, které provázejí celou Královskou cestu, budou vysazeny další stromy na horní části náměstí a doplněn nový mobiliář – lavičky, odpadové koše, stojany na kola. Revitalizace Malostranského náměstí by měla být hotova v roce 2019 a odhadované náklady jsou cca 120 mil. Kč. V současnosti je spojené řízení o územním rozhodnutí a stavebním povolení na úřadu Prahy 1 do konce srpna přerušeno.
1. 11. 1868: Další sebevraždy v Praze a jedno soudní přelíčení • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.
VIDEO: Nuselský most slaví 45 let. Původně v něm měly být byty. Podívejte se na unikátní záběry ze stavby • Přesně před 45 lety, 22. února 1973, byl uveden do provozu Nuselský most. U příležitosti oslav 25. výročí Vítězného února slavnostně přestřihl pásku generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák za přítomnosti tehdejšího prezidenta republiky Ludvíka Svobody. Tentýž den navštívil ČSSR generální tajemník SSSR Leonid Brežněv, který Husákovi o den později propůjčil Leninův řád.
Druhy nádobí, které do myčky nikdy nedávejte. Mohly byste je nevratně zničit • Kdo si jednou pořídil myčku nádobí, už si bez ní nejspíš nedokáže představit život. Aby také ne, když tak krásně šetří čas, námahu i přírodu. Jediné, co člověk musí udělat, je vhodně naskládat nádobí, vložit tabletu na mytí, zavřít, zapnout a nechat stroj pracovat. A pochopitelně také vědět, co do myčky nádobí nikdy nedávat.
Poprava K. H. Franka. Tisíce Pražanů vyprovodily nacistickou zrůdu do pekla • Svého času byl nejmocnějším mužem v protektorátu. Ty dny jsou už ale dávno pryč. Je středa 22. května 1946 ráno a Karl Hermann Frank má být už za několik málo hodin popraven na dvoře pražské pankrácké věznice. Není snad nikdo, komu by ho bylo líto.
Milan Rastislav Štefánik. Spoluzakládal republiku, zemřel strašlivou smrtí • Patřil mezi skupinku mužů, bez nichž by samostatná Československá republika nevznikla. Jeho život ale předčasně ukončila letecká tragédie. Šlo o náhodu, nebo úmysl? Milan Rastislav Štefánik (* 21. července 1880), rodák z vesnice Košariská na západním Slovensku. Astronom, vojenský letec a brigádní generál ozbrojených složek Francouzské republiky. Muž, bez něhož by samostatné Československo možná ani nevzniklo. Věděli jste, že i Štefánik působil v našem hlavním městě? Když ke konci 19. století maturuje na sarvašském lyceu s vyznamenáním, je rozhodnutý pro studium v Praze na technické univerzitě, obor stavební inženýrství. Na školu je přijat a posléze začíná jeho působení v metropoli Českého království. Školu ale nedokončuje, jelikož ho zaujala astronomie. Ta se toho času vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde jako řádný profesor působil Tomáš Garrigue Masaryk. Zde se nechává Štefánik zapsat a stává se stoupencem Masarykovy myšlenky. Detvan a láska k národu V Praze působí v době jeho studia slovenský spolek Detvan, který velkou měrou přispívá k rozvoji národního povědomí pražských slovenských studentů. Na začátku nového století je zvolen za předsedu tohoto spolku. Společně s Vavro Šrobárem a dalšími se snaží informovat českou společnost o Slovensku a pomaďaršťování slovenského etnika. Zde začíná Štefánik svou redaktorskou činnost, díky které myšlenka česko-slovenské vzájemnosti nadále nabírá na popularitě v české společnosti. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13567"] Astronom Největším Štefánikovým snem je však Paříž a kariéra vědce v oboru astronomie. V roce 1904 proto odchází z Prahy a v Paříži se zařazuje jako vědecký pracovník. Ze začátku ho trápí existenční problémy, ale vše se díky pomoci přátel a vlastnímu úsilí brzy zlepšuje. V jeho nejúspěšnějším roce 1906 vydává hned 7 vědeckých prací a jeho renomé začíná stoupat. Příchod války Příchodem války je Štefánik nucen respektovat tento stav a nastoupit na frontu. Kvůli svému zdravotnímu stavu to však není možné hned. Nejprve tedy nastupuje na vojenskou leteckou školu, kde získává diplom pilota a hodnost desátníka. Poté je vyslán na západní frontu. Bojuje s nasazením pro věc, ví totiž, že tato válka může být příležitostí k osamostatnění Slováků a Čechů. Nějaký čas bojuje i na srbské frontě. Organizátor Československé národní rady Po návratu do Paříže v druhé polovině války se seznamuje s vícero vlivnými osobnostmi francouzské politiky a naprosto se ztotožňuje s myšlenkami Masaryka a Beneše. Díky konexím jim domlouvá schůzky s francouzskými politiky, kteří mohou pomoci uspíšit vznik samostatného států Čechů a Slováků. On sám se zasloužil především o vytvoření zárodků československého vojska a o působení československých odbojových organizací. Udržuje diplomatické styky napříč politickým spektrem tehdejší Evropy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13566"] Atentát? Po válce se má stát ministrem ozbrojených sil, avšak 4. května 1919 při svém návratu do již samostatného Československa umírá při tragické nehodě svého letadla v obci Ivanka pri Dunaji u Bratislavy. Dodnes se spekuluje, zda to nebyla ze strany československých elit záměrná likvidace. Podle jiných teorií se měl stát obětí střetu francouzských a italských geopolitických zájmů ve střední Evropě. Nepřímým důkazem atentátu má být údajně pitevní zpráva, průběh nehody i fakt, že svědecké výpovědi z místa tragédie byly vyšetřujícími orgány ignorovány. Velmi pravděpodobným důvodem nehody byl nešťastný omyl obsluhy protiletadlové obrany. Tato verze popisuje sestřelení letadla vlastní protivzdušnou obranou, neboť Československo bylo tou dobou ve válečném stavu s Maďarskem a letadlo se Štefánikem na palubě bylo označeno italskou trikolórou, jež je identická s maďarskou.
12. 9. 1868: Voják z Prahy spáchal sebevraždu. Bál se trestu za podvod • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.
Praha 2 plánuje vysadit desítky stromů v ulicích i parcích • Městská část Praha 2 chce být o něco zelenější. V polovině května proto chystá dosadbu chybějících stromů v některých ulicích a parcích.
Praha nechala opravit pozůstatky po bývalé lanové dráze • V Letenských sadech byla obnovena jedna ze zapomenutých pražských technických památek, část původní lanové dráhy. V místě bývalé horní stanice vznikla nová vyhlídka. Rekonstrukce vyšla na 2,3 milionu korun.
Skandál ve vlaku. Kterak politici nechtěli opustit kupé, kde neměli co pohledávat • Společenská morálka a pravidla prochází neustálou proměnou. V dnešní době už je nepředstavitelné, že by ve vlacích existovalo kupé určené výhradně pro ženy. Ještě před 130 lety to ovšem bývalo normální. Pochopitelně se ale našli i tací, kteří porušovali dobré mravy. Přečtěte si článek, které přinesly Národní listy v červenci roku 1891.
Vzteklý osel zabil pět lidí. Projevy nákazy u zvířat jsou různé • V dřívějších dobách nebylo proti mnohým chorobám očkování. Smrtí pro člověka tak mohlo skončit třeba i obyčejné pokousání od psa nakaženého vzteklinou. O jednom velmi neobvyklém případu informují Národní listy z července roku 1891.
6. 8. 1890: Řádění uličníků, utonulý mladík a nová vinárna v centru Prahy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
27. 8. 1890: Podpora chorvatského průmyslu, nové hodiny a zloděj svíček • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
