Nepřehlédněte
Kiwi obsahuje řadu prospěšných látek, ale není pro každého • Toto exotické chlupaté ovoce se zelenou dužinou bývalo v dřívějších dobách natolik vzácné, že jen málokdo věděl, jak se vlastně správně jí. Dnes už je kiwi běžně dostání v každém obchodě. Proč se vyplatí zařazovat ho pravidelně do našeho jídelníčku?
Nakupujte jídlo tak, aby to nebolelo peněženku • Supermarkety a obchody s potravinami jsou jedním z mála míst, kde v současné době můžeme utrácet peníze. Řada lidí proto nakupuje jídlo v mnohem větším množství než obvykle. Co tedy dělat, abychom tyto výdaje udrželi v rozumných mezích?
RECEPT: Lahodný mrkvový krém • Nejen v chladném zimním období přijde vhod teplá polévka na prohřátí. Pokud máte rádi mrkev, můžete si z ní připravit lahodný mrkvový krém. Nejen že zasytíte hladový žaludek, ale ještě tělu dopřejete pořádnou dávku živin.
Mango v jídelníčku by nemělo chybět. Vaše tělo za něj poděkuje • Lahodné tropické ovoce pocházející pravděpodobně z indického subkontinentu je mimořádně bohaté na živiny a minerály, které potřebujeme ke správnému fungování organismu. Často bývá dokonce označováno za superovoce. V čem konkrétně je tedy tak pozoruhodné?
Solíme příliš. Doporučenou denní dávku většina Čechů překračuje • „Mám tě ráda jako sůl,“ prohlásila Maruška před svým otcem králem a se zlou se potázala. Opravdu je sůl nad zlato? Ano i ne. Její nedostatek je pro zdraví stejně škodlivý jako nadbytek.
Kofein může i zabíjet. Bezpečná dávka je pro každého individuální • Bez šálku oblíbené kávy si řada lidí nedokáže představit začátek dne. Není to jen rituál, kávu pijeme i kvůli povzbudivým účinkům kofeinu. Tuto látku řadíme mezi návykové stimulanty. Ve světě bylo zaznamenáno hned několik případů lidí, kteří to se závislostí na kofeinu přehnali a málem přišli o život. Jak velká dávka může člověka zabít?
Jíst naklíčenou řeřichu se vyplatí. Přináší řadu zdravotních benefitů • Řeřicha je rychle rostoucí bylinka, jejíž původní domovinou je pravděpodobně oblast Blízkého východu. Indové i Evropané ji znali již před mnoha staletími. Oblibu si získala pro svou jedinečnou chuť, ale i díky vysokému obsahu zdraví prospěšných látek.
Špatně skladované lahůdky vám mohou zkazit Vánoce. Přitom stačí dodržovat základní pravidla • Vánoční čas a konec roku se nese ve znamení nákupu delikates a lahůdek, které si běžně denně nedopřáváme. Umíte je správně zpracovat a víte, jak s nimi zacházet? Některé potraviny totiž mohou být pořádně nebezpečné.
Mince a voda ochrání před otravou jídlem • Chystáte se na pár dní odjet z domova? Jednou z věcí, na které je potřeba myslet, je obsah vaší lednice. Jednoduchý trik vás může ochránit před otravou nebezpečnými bakteriemi.
Málo známé exotické ovoce chrání před rakovinou a omlazuje • Vypadá zajímavě, je krásně barevné, výrazně voní a sladce chutná. Řeč je o málo známém druhu exotického plodu, který má navíc jednu skvělou vlastnost. Obsahuje spoustu živin a antioxidantů, takže vás ochrání před stárnutím i rakovinou.
Objevte blahodárné účinky zeleného čaje. S vaším tělem dokáže divy • Šálek horkého čaje umí nejen zahřát, ale také prospívá zdraví. Nejnovější výzkumy zeleného čaje naznačují, že se vyplatí pít ho každý den. Skoro až zázračný nápoj pomáhá posilovat imunitu a předcházet rakovině. Je to ale skutečně pravda?
Smoothie z brokolice pomáhá snížit krevní tlak a chrání před rakovinou • Brokolice patří mezi neprávem opomíjené druhy zeleniny. Pokud jste jí zatím ještě nepřišli na chuť, přesvědčíme vás, že si zaslouží dostat druhou šanci. Díky velkému množství nejrůznějších látek má totiž blahodárný vliv na naše zdraví.
Nejstarší ženy světa prozradily tajemství dlouhověkosti • Noviny a časopisy jsou plné zaručených návodů na dlouhověkost. Často se zmiňuje především význam jídla a nastavení mysli. Pravdou je, že složení jídelníčku může hodně ovlivnit délku i kvalitu života. Některé případy stoletých lidí ale dokazují, že ne vždy jsou tyto zdravé rady neomylné.
Jed jménem rafinovaný cukr. Proč nám škodí a čím ho nahradit • Kávu si osladím o trochu víc? Každý asi tuší, že bílý rafinovaný cukr není zrovna nejzdravější. Jen málokdo se ho ale dokáže vzdát. Když chceme něco osladit, máme ho zafixovaný jako první volbu. Přitom dnes již existuje řada zdravějších alternativ.
Na Ukrajině mají lepší zeleninu než u nás. Farmářskou tržnici okupují překupníci, říká šéfkuchař David • Radek David patří mezi českou kulinářskou elitu. Jako jeden z prvních špičkových šéfkuchařů objel celou řadu českých farem a implementoval jejich produkty do svých slavných restaurací La Veranda a Babiččina zahrada v Praze. Nově se stará ještě o The Bistro v Londýnské ulici. Serveru PražskýDEN.cz poskytl exkluzivní rozhovor. Na pražské gastronomické scéně se pohybujete přes dvacet let. Prošel jste kuchyní hotelu Hilton, hotelem Adria, restauracemi Kampa Park, Rybí trh, Alcron. Všechno jsou to známé pražské podniky, které ve své době udávaly trendy. Jak se v průběhu posledních dvaceti let změnila pražská gastronomická scéna? Hodně moc. Spousta kluků odjela do zahraničí, kde se učili u ještě větších kluků. Pak se vrátili a přinesli nový vítr. Za druhé – díky sociálním sítím je možnost nakouknout do každé hospody, co vaří. Lze taky objednávat knihy ze světa a jezdit na stáže. I já se každoročně jezdím učit. Hlavně do Londýna, který je pro mě nejvíc inspirativní. Pak třeba do Provence, kde jsem měl možnost působit v restauraci La Chassagnette, která má svoji vlastní zahradu. Každé ráno tam zahradnice sklidí to, co je nejvíc zralé. Přivezou to do kuchyně na dvoukoláku a kuchaři z toho vaří. Byl jsem i v Piemonte v restauraci Violetta, kde jsem vařil se sedmdesátiletou babičkou. V Londýně jsem prošel restaurace Dinner by Heston Blumethal, Marcus, Story, Typing Room, Pied a Terre, Alyn Williams, L'Autre Pied, Ametsa with Arzak Instruction, The Ledbury, Latium… Není škoda, že tu nikdo nezvedá slávu prvorepublikových podniků typu lahůdkářství Jana Paukerta, hotelu Šroubek, či původního Alcronu? Takovou tu starou, sice těžší, ale klasickou českou kuchyni? Občas se tu objeví pokus. Ale brzo zanikne. Paukert tak chvilku fungoval. Alcron funguje, ale na moderní bázi. Nedávno otevřeli Myšáka. Já si ještě pamatuji rybárnu Vaňha, ale i buffet Koruna. Je jiná doba, jiné nároky a jiné stravovací zvyklosti. [gallery size="full" columns="1" ids="12110"] V poslední době v Praze rostou jako houby po dešti fast casual bistra. Je to trend, který lze pozorovat i v dalších velkých městech Evropy? Jak si vybrat dobré bistro na večeři? Máte nějaký tip na dobré bistro v Praze, kam i vy sám rád zajdete? Bohužel na to nemám čas. Pokud nejsem v našich restauracích La Veranda, Babiččina zahrada a The Bistro, tak jsem na Ukrajině v Kyjevě, kde máme další restaurace a kam jezdím šestkrát až sedmkrát ročně měnit jídelní lístky. A pokud nejsem ani tam, tak jsem na stáži nebo s majitelem a týmem lidí na výletě za poznáváním jiného regionu, originální chuti tamních jídel. Vaše restaurace La Veranda a Babiččina zahrada patří ke stálicím pražské gastronomie. Co u vás na menu zákazníci najdou? Za prvé – nejsou moje. Jelikož jsem executive chef, tak to znamená, že jsem šéfkuchař pro všechny restaurace. Jídelní lístek se mění často podle sezóny. V Babiččině zahradě je to asi deset jídel, které neměníme. Například hovězí tatarák, který meleme přímo u stolu, kulajdu, přes noc pomalu pečenou kachnu, svíčkovou, ale i dukátové buchtičky nebo plněné knedlíky. V La Verandě se mění vždy skoro celý jídelní lístek. Zůstávají jen dvě položky – náš legendární tatarák a čokoládový fondánt s malinami. Zbytek je vždy dle toho, co je v dané sezóně nejlepší. [gallery size="full" columns="1" ids="12113"] Posledním přírůstkem do rodiny vašch restaurací je právě The Bistro v Londýnské ulici. Jak vzniká vůbec takový koncept bistra? A jak to děláte, že máte hned od otevření plno? V tuto chvíli jsou to silná slova. Pravda je taková, že hned po otevření se tam všichni nahrnuli. Nyní pořád pracujeme s polednem. Přemýšlíme, jak přilákat lidi na zajímavé jídlo, protože v minulosti byla v místě jiná restaurace, která fungovala pouze na večeře. Náš slogan je „More taste“, jelikož nabízíme malé snacky, mezze. Pak máme malou nabídku jídel, kterou každý týden měníme. [gallery size="full" columns="1" ids="12111"] Mimo pražských podniků máte ještě osm restaurací Fajna Familia na Ukrajině. Dá se srovnávat Praha a Kyjev? V čem se pražská gastronomická scéna liší od té kyjevské? Může český šéfkuchař na Ukrajině uspět? Může, ale musí trochu sklopit hlavu. Lidé jsou tam jiní. Teprve nyní se tam začínají otevírat menší podniky s rozmanitější gastronomií. Za druhé – na Ukrajině mají v sezóně mnohem lepší zeleninu než my. Nepotrpí si na žádný excesy, ale mají rádi dobré jídlo. Nemusí být tolik kreativní, ale musí být hezky a zajímavě naservírované. Jak to všechno stíháte? Praha, Kyjev, stáže, rodina a děti? Je to plánování. Jsou měsíce, kdy rozjíždím čtyři menu ve čtyřech různých konceptech. Ale pak jsou měsíce, kdy se to snažím rodině a dětem vynahradit. [gallery size="full" columns="1" ids="12112"] Byl jste jeden z prvních v Praze, který začal spolupracovat s malými farmáři. Co říkáte na rozmach farmářských trhů? Máte nějaké oblíbené? Ano. A je to dobře. Ale pořád je to nic. Po 30 letech od revoluce nemáme nic. Máme nekvalitní zeleninu v krámech. Podívejte se, v Kyjevě je skoro pět miliónů obyvatel a je tam přes padesát tržišť, možná ještě víc, které fungují každý den. Koupíte tam ryby, maso, koření, ovoce a zeleninu, mléčné výrobky, uzeniny, vejce, med... A Praha má jeden a půl miliónů obyvatel a jedno tržiště – jedna hala a v ní pár farmářů, zbytek jsou překupníci. Funguje od pondělí do soboty. Náplavky, kulaťáky a farmářské trhy jednou, dvakrát za týden to nespasí. Je to škoda, protože na Ukrajině jsou lidé zvyklí nakupovat a vybírat to nejlepší, aby pak doma uvařili to nejlepší jídlo. I přes nabitý program si stále najdete čas na řadu kuchařských kurzů. Máte v nabídce i něco pro opravdové Pražany odkojené Vltavou? To nemám. Školím u Romana Vaňka v Prakulu, v Gourmet Academy, v nádherném obchodě Potten & Pannen a v Zemědělském muzeu, kde je krásná kuchyně. Všude učím něco jiného. Takže u Romana třeba zeleninová jídla, králíka nebo piemontskou kuchyni, v Gourmet academy menu pro požitkáře, v Zemědělském muzeu „Nedělní oběd“, „Babiččiny recepty“. A jakmile začne sezóna, tak chřest. [gallery size="full" columns="1" ids="12119"] Kdybyste měl jmenovat někoho z vašich kuchařských kolegů v Praze, ke komu byste zašel na snídani, oběd a večeři? Na snídani do Café Savoy za Lukášem Frenclem. Na oběd s rodinou jednoznačně do Babiččiny zahrady na kachničku, a kdyby ke kolegovi, tak do SIA za Jirkou Štiftem. Na večeři s přáteli do Zas a znovu za Petrem Hajným, případně do Noi, Sasazu. Na poslední jídlo před smrtí do Grand Cru za Honzíkem Punčochářem.
RECEPT: Brokolicový krém chutně • Brokolice nepatří mezi nejoblíbenější druhy zeleniny. Brokolicová polévka či brokolicový krém, to už je ovšem něco jiného. Tomuto jídlu často přijdou na chuť i ti, kteří by jinak samotnou brokolici za žádných okolností nepozřeli.
Pivo považujeme za národní poklad. Českým vynálezem ale není • Pivo provází lidstvo velmi dlouho. První zmínky o jeho výrobě se objevují už ve starověké Mezopotámii, asi 4 tisíce let před naším letopočtem. K objevu piva výrazně přispěla náhoda. Do nádoby, ve které se skladovalo obilí, totiž napršelo, voda zkvasila, a když ji později objevili, byl v ní příjemný nápoj. Vydejte se s námi na cestu do historie a objevte vzrušující zajímavosti o tomto unikátním nápoji!
V pražské zoo můžete o víkendu ochutnat hmyzí speciality • Smažené, pečené, na sladko i na slano připravené cvrčky či moučné červy, ale také hmyzí salát a buchtu můžete tento víkend ochutnat v Zoo Praha. Pokrmy pro návštěvníky připraví vyhlášený hmyzí šéfkuchař Milan Václavík.
Čajový sáček vznikl omylem. Měl ušetřit peníze, ale dnes šetří hlavně čas • Čaj v nejrůznějších podobách pijí lidé po celém světě. Někdo s citrónem, někdo s mlékem, někdo k snídani, někdo dopoledne, někdo odpoledne „o páté“, někdo večer před usnutím. Obvykle využíváme onu pohodlnou variantu čajových sáčků, které zalijeme horkou vodou a necháme vylouhovat. Tato nejpoužívanější verze však vznikla víceméně náhodou.
Domácí pizza jako z pizzerie. Základem úspěchu je těsto • Restaurace jsou stále zavřené a milovníci italské pizzy se tak musejí spokojit s rozvozem. Jenomže jak známo, pizza chutná nejlépe, když je právě vytažená z pece. Dovezené jídlo se navíc může celkem prodražit. Proč si tedy nepřipravit čerstvou pizzu jako z pizzerie doma? Není to zase tak těžké, jak se na první pohled zdá.
