čistota

Nepřehlédněte

Nemocné ledviny má každý desátý. Poznat příznaky bývá obtížné • Ledviny jsou mimořádně důležitý orgán. Jejich význam připomíná i každoroční Světový den ledvin, který se letos konal 11. března. Kampaň upozorňuje na alarmující skutečnost – přibližně 10 až 15 procent populace trpí nějakou formou onemocnění ledvin.

Jak správně dýchat. Jednoduchý návod vám může změnit život • Dýchání nás provází od narození až do smrti. Je to proces, bez kterého bychom jen sotva přežili. Pouze díky němu může krev zásobovat organismus životně důležitým kyslíkem. Podle odborníků přitom velká část lidí dýchá špatně. To pak může souviset s různými zdravotními komplikacemi.

Jak často měnit ložní prádlo • Náš každodenní spánek hraje klíčovou roli ve zdraví a pohodě. Abychom si užili kvalitní spánek, neměli bychom podceňovat význam pravidelné výměny ložního prádla. Nyní se podíváme na vědecké poznatky týkající se otázky, jak často bychom měli měnit ložní prádlo, abychom zajistili nejen pohodlný spánek, ale také udržovali svou hygienu na vysoké úrovni.

Vánoční tramvaje v Praze budou jezdit až do Tří králů • Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) vyslal do ulic flotilu svátečně nazdobených vozidel. Je mezi nimi tramvaj Škoda 15T ForCity č. 9401, tramvaj T3 č. 6921, oblíbená Mazačka nebo retrobus Irisbus Citelis.

Každý čtvrtý řidič někdy řídil pod vlivem alkoholu nebo drog. Počet nehod kvůli tomu roste • Počet dopravních nehod, při kterých byl řidič pod vlivem alkoholu nebo drog, každoročně stoupá. V loňském roce byly návykové látky příčinou dopravní nehody v 4 900 případech. Z průzkumu agentury STEM/MARK, který si nechala vypracovat Asociace Záchranný kruh, zároveň vyplývá, že v alkoholovém opojení sedlo za volant 25,5 procenta řidičů. 

Alkohol za volant nepatří, ale ne každý se toho drží.

Odumírání kostí postihuje každého desátého. Většina lidí o své nemoci vůbec neví • Osteoporóza je jedním z nejčastějších onemocnění kostí. Projevuje se řídnutím kostní tkáně, čímž se kosti stávají křehčími a náchylnějšími ke zlomeninám. Nemoci se často přezdívá „tichý zloděj kostí“, protože pacient zpočátku nepociťuje žádné obtíže.

Hmyzí pochoutky i tradiční asijské speciality ochutnáte na smíchovské náplavce • Milovníci asijské kuchyně si přijdou na své v sobotu 22. září 2018 na smíchovské náplavce. Již čtvrtý ročník Asia Food Festu tradičně nabídne ty nejlepší pokrmy z celé Asie, a to nejen z těch nejznámějších asijských destinací, ale i ze zemí jako je Gruzie, Libanon, Uzbekistán, Filipíny, Sýrie nebo Mongolsko. K vidění bude čajový obřad, pestrý dračí tanec, indické břišní tanečnice nebo asijská bojová umění. I letos jsou přichystány stánky s exotickým ovocem nebo hmyzími pochoutkami. Kdy a kde? Asia Food Fest se koná v sobotu 22. září 2018 od 10 hodin na smíchovské náplavce (Hořejší nábřeží, Praha 5). Vstupné je 50 Kč, držitelé průkazů ZTP a děti do 12 let mají vstup zdarma.

Rozdíly mezi chřipkou a rýmou • Chřipka a rýma jsou dvě různé infekční onemocnění, která mohou mít podobné příznaky, ale mají odlišné příčiny a mohou mít různou závažnost. Je důležité rozpoznat rozdíly mezi nimi, protože léčba a doporučení pro obě onemocnění se mohou lišit.

Zažeňte špatnou náladu. I v karanténě můžete prožívat štěstí • Pandemie koronaviru opět zahnala většinu lidí do domácí izolace. Současná situace představuje velký nápor na psychiku. Není přitom výjimkou, že se s ní těžce vyrovnávají i jinak odolní jedinci. Co dělat, abyste se doma nezbláznili?

Zázračná jarní cibulka. Chrání před chorobami a v kuchyni má široké využití • Jarní cibulka je považována za královnu kuchyně. Je to vlastně mladá cibule, která je sbírána ještě předtím, než zcela dozraje. Neplatí u ní, že pokud ji sklidíme dříve, bude nevhodná ke konzumaci. Je tomu totiž přesně naopak.

Kuchyňské tuky po použití nevylévejte do odpadu. Bezohledný přístup se může vymstít • Vánoce se blíží a s nimi i spousta (co si budeme namlouvat) tučného jídla. Nechme ale nyní otázku zdravého životního stylu stranou, vždyť řízky k Vánocům neodmyslitelně patří. Zaměřme se na téma méně časté, avšak neméně důležitou – co s olejem po smažení? 

Kiwi je napěchované zdravím. Jeden druh můžete pěstovat i na zahradě • Kdo by neznal zelené kiwi?! To, které běžně nakupujeme v našich obchodech, s hnědou chlupatou slupkou a zelenou dužinou, jsou plody, jejichž předkem je aktidinie lahodná (Acitidinia deliciosa). Tohle ovoce má svůj původ v Číně, avšak v průběhu let se začalo pěstovat po celém světě. Roste na popínavých dřevinách a z jednoho dospělého stromku či keře se údajně sklidí kolem 200 kg plodů.

Na Ukrajině mají lepší zeleninu než u nás. Farmářskou tržnici okupují překupníci, říká šéfkuchař David • Radek David patří mezi českou kulinářskou elitu. Jako jeden z prvních špičkových šéfkuchařů objel celou řadu českých farem a implementoval jejich produkty do svých slavných restaurací La Veranda a Babiččina zahrada v Praze. Nově se stará ještě o The Bistro v Londýnské ulici. Serveru PražskýDEN.cz poskytl exkluzivní rozhovor. Na pražské gastronomické scéně se pohybujete přes dvacet let. Prošel jste kuchyní hotelu Hilton, hotelem Adria, restauracemi Kampa Park, Rybí trh, Alcron. Všechno jsou to známé pražské podniky, které ve své době udávaly trendy. Jak se v průběhu posledních dvaceti let změnila pražská gastronomická scéna? Hodně moc. Spousta kluků odjela do zahraničí, kde se učili u ještě větších kluků. Pak se vrátili a přinesli nový vítr. Za druhé – díky sociálním sítím je možnost nakouknout do každé hospody, co vaří. Lze taky objednávat knihy ze světa a jezdit na stáže. I já se každoročně jezdím učit. Hlavně do Londýna, který je pro mě nejvíc inspirativní. Pak třeba do Provence, kde jsem měl možnost působit v restauraci La Chassagnette, která má svoji vlastní zahradu. Každé ráno tam zahradnice sklidí to, co je nejvíc zralé. Přivezou to do kuchyně na dvoukoláku a kuchaři z toho vaří. Byl jsem i v Piemonte v restauraci Violetta, kde jsem vařil se sedmdesátiletou babičkou. V Londýně jsem prošel restaurace Dinner by Heston Blumethal, Marcus, Story, Typing Room, Pied a Terre, Alyn Williams, L'Autre Pied, Ametsa with Arzak Instruction, The Ledbury, Latium… Není škoda, že tu nikdo nezvedá slávu prvorepublikových podniků typu lahůdkářství Jana Paukerta, hotelu Šroubek, či původního Alcronu? Takovou tu starou, sice těžší, ale klasickou českou kuchyni? Občas se tu objeví pokus. Ale brzo zanikne. Paukert tak chvilku fungoval. Alcron funguje, ale na moderní bázi. Nedávno otevřeli Myšáka. Já si ještě pamatuji rybárnu Vaňha, ale i buffet Koruna. Je jiná doba, jiné nároky a jiné stravovací zvyklosti. [gallery size="full" columns="1" ids="12110"] V poslední době v Praze rostou jako houby po dešti fast casual bistra. Je to trend, který lze pozorovat i v dalších velkých městech Evropy? Jak si vybrat dobré bistro na večeři? Máte nějaký tip na dobré bistro v Praze, kam i vy sám rád zajdete? Bohužel na to nemám čas. Pokud nejsem v našich restauracích La Veranda, Babiččina zahrada a The Bistro, tak jsem na Ukrajině v Kyjevě, kde máme další restaurace a kam jezdím šestkrát až sedmkrát ročně měnit jídelní lístky. A pokud nejsem ani tam, tak jsem na stáži nebo s majitelem a týmem lidí na výletě za poznáváním jiného regionu, originální chuti tamních jídel. Vaše restaurace La Veranda a Babiččina zahrada patří ke stálicím pražské gastronomie. Co u vás na menu zákazníci najdou? Za prvé – nejsou moje. Jelikož jsem executive chef, tak to znamená, že jsem šéfkuchař pro všechny restaurace. Jídelní lístek se mění často podle sezóny. V Babiččině zahradě je to asi deset jídel, které neměníme. Například hovězí tatarák, který meleme přímo u stolu, kulajdu, přes noc pomalu pečenou kachnu, svíčkovou, ale i dukátové buchtičky nebo plněné knedlíky. V La Verandě se mění vždy skoro celý jídelní lístek. Zůstávají jen dvě položky – náš legendární tatarák a čokoládový fondánt s malinami. Zbytek je vždy dle toho, co je v dané sezóně nejlepší. [gallery size="full" columns="1" ids="12113"] Posledním přírůstkem do rodiny vašch restaurací je právě The Bistro v Londýnské ulici. Jak vzniká vůbec takový koncept bistra? A jak to děláte, že máte hned od otevření plno? V tuto chvíli jsou to silná slova. Pravda je taková, že hned po otevření se tam všichni nahrnuli. Nyní pořád pracujeme s polednem. Přemýšlíme, jak přilákat lidi na zajímavé jídlo, protože v minulosti byla v místě jiná restaurace, která fungovala pouze na večeře. Náš slogan je „More taste“, jelikož nabízíme malé snacky, mezze. Pak máme malou nabídku jídel, kterou každý týden měníme. [gallery size="full" columns="1" ids="12111"] Mimo pražských podniků máte ještě osm restaurací Fajna Familia na Ukrajině. Dá se srovnávat Praha a Kyjev? V čem se pražská gastronomická scéna liší od té kyjevské? Může český šéfkuchař na Ukrajině uspět? Může, ale musí trochu sklopit hlavu. Lidé jsou tam jiní. Teprve nyní se tam začínají otevírat menší podniky s rozmanitější gastronomií. Za druhé – na Ukrajině mají v sezóně mnohem lepší zeleninu než my. Nepotrpí si na žádný excesy, ale mají rádi dobré jídlo. Nemusí být tolik kreativní, ale musí být hezky a zajímavě naservírované. Jak to všechno stíháte? Praha, Kyjev, stáže, rodina a děti? Je to plánování. Jsou měsíce, kdy rozjíždím čtyři menu ve čtyřech různých konceptech. Ale pak jsou měsíce, kdy se to snažím rodině a dětem vynahradit. [gallery size="full" columns="1" ids="12112"] Byl jste jeden z prvních v Praze, který začal spolupracovat s malými farmáři. Co říkáte na rozmach farmářských trhů? Máte nějaké oblíbené? Ano. A je to dobře. Ale pořád je to nic. Po 30 letech od revoluce nemáme nic. Máme nekvalitní zeleninu v krámech. Podívejte se, v Kyjevě je skoro pět miliónů obyvatel a je tam přes padesát tržišť, možná ještě víc, které fungují každý den. Koupíte tam ryby, maso, koření, ovoce a zeleninu, mléčné výrobky, uzeniny, vejce, med... A Praha má jeden a půl miliónů obyvatel a jedno tržiště – jedna hala a v ní pár farmářů, zbytek jsou překupníci. Funguje od pondělí do soboty. Náplavky, kulaťáky a farmářské trhy jednou, dvakrát za týden to nespasí. Je to škoda, protože na Ukrajině jsou lidé zvyklí nakupovat a vybírat to nejlepší, aby pak doma uvařili to nejlepší jídlo. I přes nabitý program si stále najdete čas na řadu kuchařských kurzů. Máte v nabídce i něco pro opravdové Pražany odkojené Vltavou? To nemám. Školím u Romana Vaňka v Prakulu, v Gourmet Academy, v nádherném obchodě Potten & Pannen a v Zemědělském muzeu, kde je krásná kuchyně. Všude učím něco jiného. Takže u Romana třeba zeleninová jídla, králíka nebo piemontskou kuchyni, v Gourmet academy menu pro požitkáře, v Zemědělském muzeu „Nedělní oběd“, „Babiččiny recepty“. A jakmile začne sezóna, tak chřest. [gallery size="full" columns="1" ids="12119"] Kdybyste měl jmenovat někoho z vašich kuchařských kolegů v Praze, ke komu byste zašel na snídani, oběd a večeři? Na snídani do Café Savoy za Lukášem Frenclem. Na oběd s rodinou jednoznačně do Babiččiny zahrady na kachničku, a kdyby ke kolegovi, tak do SIA za Jirkou Štiftem. Na večeři s přáteli do Zas a znovu za Petrem Hajným, případně do Noi, Sasazu. Na poslední jídlo před smrtí do Grand Cru za Honzíkem Punčochářem.

Chřipka zabila v Praze už deset lidí. Hygienici radí, jak onemocnění předcházet • Na území hlavního města Prahy se situace hlášených onemocnění chřipkou v uplynulém týdnu téměř nezměnila. Ve věkové skupině školních dětí a mladých dospělých (6–14 let a 15–24 let) a také ve skupině 60+ došlo k mírnému vzestupu počtu hlášených onemocnění, v ostatních věkových skupinách nemocnost naopak klesla. Významně klesl podíl onemocnění chřipkou vůči onemocnění ostatními respiračními viry. Za letošní chřipkovou sezónu má Hygienická stanice hlavního města Prahy dosud hlášeno 30 těžkých průběhů chřipky s nutností hospitalizace nemocných na ARO a JIP a bohužel i 10 úmrtí. Ohroženi jsou především senioři „Hospitalizaci si vyžádalo onemocnění u dětí do 14 let v 6 případech, u dospělých do 59 let v 6 případech a v 18 případech u dospělých nad 60 let věku. Úmrtí byla zaznamenána 1 x ve věku do 59 let a 9 x ve věku nad 60 let,“ sdělila ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy MUDr. Zdeňka Jágrová. [related-post id="6207"] Chřipka není viróza „Na rozdíl od běžné virózy vás u chřipky zaskočí její rychlý nástup – náhle nemůžete udělat ani krok, příšerně vás bolí klouby a teplota je nad 38 stupni C. Ostatní příznaky chřipky jsou podobné viróze. Chřipka je jedním z nejčastějších lidských onemocnění, ale nikdy by se neměla podceňovat. Za loňskou chřipkovou sezónu zemřelo jen v Praze 29 osob," říká šéf pražských hygieniků Jan Jarolímek. [related-post id="6255"] Jak se nenakazit? Hygienici doporučují vyhýbat se místům s větší koncentrací lidí. Důlěžité je dodržování základních pravidel, jako je kýchání do kapesníku nebo mytí rukou po jízdě hromadnou dopravou. Od běžné virózy se chřipka odlišuje rychlým nástupem, bolestí kloubů a horečkou nad 38 stupňů.

Chřipkové onemocnění ohrožuje nejvíce seniory.

Mozek může omládnout o několik let. Stačí hodina týdně • Náš mozek je jedním z nejdůležitějších orgánů těla. Pokud si chceme zachovat zdravou mysl i ve stáří, je důležité ho procvičovat. Vědci ale zjistili, že luštění křížovek a řešení rébusů nemusí stačit.

Starší objev vědců by mohl zpomalit další pandemii koronaviru • Svět má za sebou první vlnu pandemie způsobené novým typem koronaviru. Všichni se nyní obávají, že by se nemoc covid-19 mohla na podzim znovu vrátit ve velkém, případně že virus zmutuje a bude mnohem více nebezpečný. Ochránit nás může vakcína (zatím ale neexistuje), připravenost celé společnosti, ale i starší vědecké poznatky o chování a schopnostech virů.

Chipsy, hranolky, káva, chléb i sušenky. Tady všude číhá nebezpečná rakovinotvorná látka • Milujete smažené pokrmy z brambor? Možná ani netušíte, že jejich častou konzumací se vystavujete riziku vzniku rakoviny. Za všechno může látka zvaná akrylamid. Špatná zpráva je, že se mu téměř není možné vyhnout. Naštěstí ale můžeme snížit jeho množství v potravě na minimum.

Rychlé usnutí do dvou minut. Zkuste metodu amerických vojáků • Máte problémy s usínáním? Převalujete se dlouhé desítky minut v posteli, přestože byste už nejraději byli v říši sladkých snů? Možná vám pomůže usínací technika, kterou údajně využívají vojáci americké armády.

Ghí a přepuštěné máslo. Proč jsou zdravé a v čem se od sebe liší • V receptech především indické kuchyně můžete často narazit na surovinu zvanou ghí. Jedná se vlastně o přepuštěné máslo, které znaly už naše prababičky. Avšak toto tvrzení není úplně přesné. Obě suroviny se totiž od sebe liší.

Ghí a přepuštěné máslo

V Praze přibylo nejvíce nakažených od počátku pandemie • V Praze bylo za posledních 24 hodin zaznamenáno 220 nových případů nemoci covid-19. Jedná se tak zatím o nejvyšší denní přírůstek od počátku pandemie. Ve vysílání ČT24 to sdělila hlavní pražská hygienička Zdeňka Jágrová.